Dotaz:
Návaznost zprava (typ „dvou- a tříčlenný“)
Konkrétní dotaz:
Když chci napsat spojení šest- až sedmkrát náročnější číslicemi, zůstává spojovník za číslicí 6 zachován?
Klíčové slovo:
spojovník; neúplné slovo
Odpověď:
Tento případ řešíme stejně jako jakékoliv jiné spojení, které má shodnou, u prvního slova vypuštěnou část. Tuto vypuštěnou část nahrazujeme i u číslice spojovníkem, zápis tedy bude mít podobu 6- až 7krát náročnější. (Pro úplnost doplňme, že by zde přicházel v úvahu též zápis 6–7krát náročnější, v němž je náležité psát mezi číslicemi 6 a 7 pomlčku.)
Poslední užití:
1.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce → Spojovník
Dotaz:
Vyjádření alternativního výrazu
Konkrétní dotaz:
Jak se mají zapisovat slovesa, která se vztahují k rodu mužskému i ženskému, pomocí závorek (např. přečetl i přečetla)?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting
Odpověď:
Pro genderově korektní vyjadřování obvykle užíváme zápis pomocí lomítka. Pokud má mužská rodová varianta nulovou koncovku, lze uvést za lomítko jen koncovku ženského rodu, tzn. přečetl/a. Vedle tohoto zápisu je však přípustný (i když méně obvyklý) též zápis pomocí závorky, pro nějž platí totéž, co pro zápis pomocí lomítka. Zápis má tedy podobu přečetl(a).
Poslední užití:
8.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Závorky
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
V inzerátu uvádíme, že sháníme advokáta nebo advokátku, a chtěli bychom tyto rodové varianty oddělit lomítkem nebo závorkou. Která varianta je vhodnější?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting
Odpověď:
V uvedeném případě stojí podstatná jména ve 4. pádě a slovo advokát obsahuje koncovku -a, která ve tvaru ženského rodu není. Z toho důvodu je nutné vypsat obě celá slova, která oddělujeme lomítkem: advokáta/advokátku. Zápis pomocí závorky možný není, závorka se užívá pouze ve zkráceném zápisu, který je namístě jen v případě, že má tvar mužského rodu nulovou koncovku, např. advokát(ka) (také v tomto případě je ale běžnější zápis pomocí lomítka: advokát/ka).
Poslední užití:
18.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
Píšeme inzerát a chtěli bychom pomocí lomítka uvést rodové varianty on a ona. Je v pořádku zápis on/ona nebo spíše on/a?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting
Odpověď:
Obě uvedené varianty jsou přípustné, nicméně bychom doporučovali spíše zápis on/ona, v němž jsou zachyceny plné podoby obou zájmen. Domníváme se, že zápis on/a je méně zažitý a pro některé čtenáře by mohl být hůře srozumitelný.
Zvažované varianty:
on/ona
on/a
Poslední užití:
21.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
Jak mohu v textu zapsat genderové varianty první dáma a první gentleman pomocí lomítka? Je nutno vypsat obě plné podoby, tzn. první dáma / první gentleman, nebo je možný zápis první dáma/gentleman? A jak je to v těchto případech s mezerami okolo lomítka?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting
Odpověď:
V prvním, čtvrtém a pátém pádě jednotného čísla a v množném čísle jsou v pořádku oba uvedené zápisy, tzn. první dáma / první gentleman i první dáma/gentleman. V prvním případě lomítko odděluje dva víceslovné výrazy, okolo lomítka jsou proto mezery, ve druhém případě oddělujeme pouze dva jednoslovné výrazy, mezery okolo lomítka být nemusí. V ostatních pádech jednotného čísla má přídavné jméno první odlišný tvar v ženském a mužském rodě, je tedy třeba vypsat obě plné podoby, např. (s) první dámou / prvním gentlemanem.
Poslední užití:
29.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
Jak mohu v textu zapsat rodové varianty slova ředitel? Lze využit pouze lomítko (ředitel/ka), nebo se může použít i závorka (ředitel(ka))?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting
Odpověď:
V případech, kdy má tvar mužského rodu nulovou koncovku, lze zapsat rodové varianty jako jeden výraz, k čemuž se častěji využívá lomítko. Zápis pomocí závorky je rovněž v pořádku, jen je méně obvyklý.
Poslední užití:
16.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
Když chci ženské a mužské rodové varianty přídavných jmen a zájmen oddělit lomítkem, musím vypsat celá slova, nebo stačí za lomítkem uvést pouze koncovku, např. „mrtvý/mrtvá“, „který/která“ nebo pouze „mrtvý/á, „který/á“?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting
Odpověď:
V uvedeném případě nedoporučujeme využít zkrácený zápis pomocí lomítka nebo závorek, tj. nelze uvést slovo mužského rodu a k tomu pouze připojit zakončení ženského rodu, protože tvary „mrtvý“ a „který“ obsahují mužskou pádovou koncovku, která ve tvaru ženského rodu není. Je tedy vhodnější vypsat vždy obě celá slova, tj. „mrtvý/mrtvá“, „který/která“ . Zkrácený zápis lze užít jen v případech jako např. „jmenován/a“.
Poslední užití:
16.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
Píšeme pozvánky pro učitele, lektory a knihovníky a chtěli bychom uvést za lomítkem také ženské rodové varianty těchto jmen. Je v pořádku zápis „ zveme učitele/ky, lektory/ky a knihovníky/ice“?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting
Odpověď:
V uvedeném případě nelze využít zkrácený zápis pomocí lomítka nebo závorek, tj. nelze uvést slovo mužského rodu a k tomu pouze připojit zakončení ženského rodu. Tvary „učitele“, „lektory“, „knihovníky“ totiž již obsahují pádové koncovky mužského rodu, které v přechýlených jménech nejsou. Pokud nechcete zvolit generické maskulinum, ale chcete využít zápis pomocí lomítka, bylo by vhodnější vypsat vždy obě celá slova, tj. „zveme učitele/učitelky, lektory/lektorky, knihovníky/knihovnice“.
Poslední užití:
10.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
Reviduji překlady dotazníků, v nichž jsou ženské a mužské rodové varianty oddělovány lomítkem. Za lomítkem ovšem není uvedena celá podoba podstatného/přídavného jména, ale pouze ženská přípona, příp. koncovka, např. zapsaný/á. Domnívám se, že tento způsob zápisu není v pořádku. Je to tak?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting
Odpověď:
V uvedeném případě nelze využít zkrácený zápis pomocí lomítka nebo závorek, tj. nelze uvést slovo mužského rodu a k tomu pouze připojit zakončení ženského rodu, protože tvar zapsaný obsahuje mužskou pádovou koncovku -ý, která v ženském přídavném jménu není. Je tedy třeba napsat obě celá slova, tj. zapsaný/zapsaná. Zkrácený zápis lze užít jen v případech jako např. jmenován/a.
Poslední užití:
7.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Tečka ukončující větu
Konkrétní dotaz:
Pokud mám na plakátě motto či heslo v podobě souvětí, platí pro něj stejná pravidla jako pro úpravu nadpisu, a mělo by se tedy psát bez tečky?
Klíčové slovo:
tečka
Odpověď:
V uvedeném případě nejde o nadpis v pravém slova smyslu, doporučujeme proto tečku psát.
Poslední užití:
19.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.6 Nadpisy (s. 35)
Dotaz:
Užití otazníku
Konkrétní dotaz:
Pokud máme výčet zajímavých faktů, který je uvozen větou „Víte, že...“, je nutné na konci každého zajímavého faktu, což jsou například věty jako „V přírodě se titan nevyskytuje ve své čisté formě“ nebo „75 % známých chemických prvků jsou kovy“, užít otazník?
Klíčové slovo:
otazník ve výčtu
Odpověď:
Ano, pokud jde o věty uvozené tázací větou "Víte, že...", jde o otázky a je skutečně třeba zakončit každou z nich otazníkem.
Poslední užití:
16.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Mezera lišící význam
Konkrétní dotaz:
Měla by se spojení typu „Thonet otec“ a „Thonet syn“ psát se spojovníkem, či s mezerou?
Klíčové slovo:
Thonet syn, Thonet otec
Odpověď:
Tato spojení bychom doporučili psát s mezerou, druhé podstatné jméno totiž můžeme chápat jako člen blíže určující podstatné jméno první.
Poslední užití:
22.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Konkrétní dotaz:
Je namístě užít ve spojení firem Thonet a Mundus (z konce 19. století) spojovník, nebo pomlčku? Dobově se užívalo spojovníku, mělo by to tak být i nyní?
Klíčové slovo:
Thonet–Mundus
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že jde o spojení dvou firem, doporučili bychom zápis s pomlčkou, kterým můžeme vyjádřit vztah s významem „a“. Jelikož nejde o víceslovné výrazy, vhodný zápis by byl s pomlčkou a bez mezer „Thonet–Mundus“, podobně jako například u známé dvojice „Zikmund–Hanzelka“.
Poslední užití:
22.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vynechání výrazu ve výpovědi
Konkrétní dotaz:
Mám zde článek, v němž se po dvojtečce vyskytuje text psaný kurzívou. První věta po dvojtečce je však vypuštěna a nahrazena třemi tečkami. Bude v takovém případě mezi dvojtečkou a třemi tečkami mezera?
Klíčové slovo:
trojtečka
Odpověď:
Tři tečky je třeba od předcházející dvojtečky (jakožto od přecházejícího interpunkčního znaménka) oddělit mezerou. Stejně tak se bude psát mezera i za třemi tečkami. Jestliže trojtečka signalizuje vynechání delší části textu (věty, popř. několika vět) a následuje další věta, začínající velkým písmenem, je vhodné tuto trojtečku vložit do kulatých, popřípadě hranatých závorek. Uvedený text by tedy vypadal například takto: „Text: (...) Následující věta."
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce: Tři tečky
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.6 Tři tečky (s. 20)
Dotaz:
Návaznost zprava (typ „dvou- a tříčlenný“)
Konkrétní dotaz:
Pokud za sebou následují dvě slova, která mají první část odlišnou a druhou část shodnou, je možné shodnou část neopakovat a v prvním slově ji naznačit pomocí spojovníku? Konkrétně mám spojení „čtyřicetkrát až padesátkrát“. Mohu ho též zapsat formou „čtyřicet- až padesátkrát“ („40- až 50krát“)?
Odpověď:
V takových případech stačí onu shodnou, u prvního slova vypuštěnou část nahradit spojovníkem. V uvedeném případě bychom se však z důvodu přehlednosti přikláněli k vypsání této části v obou složkách.
Poslední užití:
24.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vynechání výrazu ve výpovědi
Konkrétní dotaz:
Přepisuji údaje ze starších tisků a některá místa jsou nečitelná. Jak naznačit, že na určitém místě textu má být nějaký znak (nebo více znaků), když nelze určit, který znak to je?
Klíčové slovo:
vynechání
Odpověď:
Pro tyto účely se patrně nejlépe hodí trojtečka (též tři tečky či výpustka) – její funkcí je mj. signalizovat vynechání určité části textu. Aby nedošlo k nejistotě, zda na příslušném místě neplní jinou svou funkci (signalizace nedokončení), doporučujeme ji vložit do závorek.
Poslední užití:
3.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Nedokončení výpovědi
Konkrétní dotaz:
Jsou ve větě „Objevte s námi pět bylinek…“ tři tečky opravdu namístě?
Klíčové slovo:
nedokončení
Odpověď:
Trojtečka (též výpustka nebo tři tečky) se používá k vyjádření nedokončení výpovědi. Odpověď na otázku tedy nutně závisí na tom, zda autor chtěl signalizovat, že něco zůstalo nedořečeno. Bez znalosti kontextu lze říct pouze to, že pokud takovou možnost nelze vyloučit, nemůžeme užití trojtečky hodnotit jako chybné či nevhodné.
Poslední užití:
20.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Uvození konkretizace/vysvětlení
Konkrétní dotaz:
Na letáku je napsáno „Bylinky“ a na dalším řádku „naši spojenci pro fyzické i duševní zdraví“. Neměla by být za výrazem „Bylinky“ pomlčka?
Klíčové slovo:
pomlčka
Odpověď:
V běžném textu by byla pomlčka (nebo jiná interpunkce) namístě, protože jednou z funkcí pomlčky je právě signalizovat konkretizaci nebo vysvětlení řečeného. Specifické grafické řešení, jako je oddělení umístěním na samostatné řádky, však může interpunkci nahrazovat. V popsaném případě tedy pomlčka není nutná.
Poslední užití:
20.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.