Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát „po tom“ zvlášť, nebo dohromady „potom“? Jde o větu „Oznamujete mi to hodinu potom / po tom, co jste odešla z domu.“ V tomto případě si umím zdůvodnit obě možnosti řešení, proto váhám, kterou použít.
Klíčové slovo:
po tom; potom
Odpověď:
Máte pravdu, že v této větě lze připustit obě možnosti zápisu, významový rozdíl je dosti jemný. Obrat v uvedené větě můžeme chápat jako spojení předložky „po“ a ukazovacího zájmena „tom“ odkazujícího k určitému úseku (po tom odchodu). Psaní dohromady (s časovým příslovcem potom), analogické k psaní blízkého spojovacího výrazu „poté(,) co“, je v praxi poměrně obvyklé.
Záleží tedy na Vás, zda zvolíte variantu Oznamujete mi to hodinu po tom, co jste odešla z domu, nebo Oznamujete mi to hodinu potom, co jste odešla z domu.
Zvažované varianty:
potom co
po tom co
Poslední užití:
18.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o psaní za to vs. zato. Píšeme „Má se za to, že...“, nebo „Má se zato, že...“?
Klíčové slovo:
má se za to
Odpověď:
V ustáleném obratu (mít za to) jde o předložku a ukazovací zájmeno, píšeme proto zvlášť: Má se za to, že... Příslovce zato psané dohromady užíváme ve významu ‚náhradou za něco, místo něčeho‘, místo zato bychom mohli užít i spojku ale, např. Jí málo, zato často.
Zvažované varianty:
za to
zato
Poslední užití:
23.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V materiálech máme větu „Bude to stát za to“. Myslím si, že za to píšeme zvlášť, jiné by to bylo třeba ve větě „Je to drahé, zato kvalitní“. Raději si to ale chci ověřit..
Klíčové slovo:
stát za to
Odpověď:
Máte pravdu v obou případech. Ve spojení „stát za to“ jde o předložku a ukazovací zájmeno, píšeme proto „Bude to stát za to“. Příslovce zato užíváme ve významu ‚náhradou za něco, místo něčeho‘, může znamenat i ‚ale, avšak‘.
Zvažované varianty:
za to
zato
Poslední užití:
6.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda psát jakoby dohromady, nebo jako by zvlášť. Jde o větu: Co oči nevidí, jako by ve zdravotnické dokumentaci nebylo.
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
V této větě je náležité psát jako by zvlášť: Co oči nevidí, jako by ve zdravotnické dokumentaci nebylo. Jde o slovesný tvar podmiňovacího způsobu (nebylo by). Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby „jako kdyby v dokumentaci nebylo“. Vhodnější pomůckou je převedení do jiné osoby: já, jako bych v dokumentaci nebyl... Pokud se mění tvar podmiňovacího způsobu, píšeme jako by zvlášť.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
3.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme užít příslovce předtím, nebo předložku před tím? Jde o větu: „Předtím, než začali v Mexiku šířit katolickou víru, zde byla uctívána řada původních božstev."
Klíčové slovo:
předtím, před tím
Odpověď:
V uvedené větě doporučujeme užít spřežku předtím s časovým významem ‚dříve než, před jistým okamžikem‘: předtím, než začali šířit...
Vymezení rozdílu mezi užitím zápisu „předtím, než“ a „před tím, než“ však není mnohdy úplně jednoznačné. Proto nelze zcela vyloučit ani pojetí, kdy jde o předložku a zájmeno, jímž na něco odkazujeme (před tím šířením katolické víry). Toto pojetí se však zdá být méně pravděpodobné.
Zvažované varianty:
předtím
před tím
Poslední užití:
14.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V textu je psáno: Před tím, než vypukl světový konflikt... V této větě nedokážu přesně odlišit rozdíl. Psala bych spíš dohromady předtím, protože to chápu ve významu dříve než vypukl. jak to má být?
Klíčové slovo:
předtím, před tím
Odpověď:
Vymezení rozdílu mezi užitím zápisu „předtím, než“ a „před tím, než“ není mnohdy jednoznačné. Souhlasíme s tím, že v uvedené větě považujeme za vhodnější užít příslovce s časovým významem ‚před jistým okamžikem, dříve‘ a psát: „Předtím, než vypukl světový konflikt...“ Avšak ani pojetí, kdy jde o předložku a zájmeno, jímž na něco odkazujeme (před tím vypuknutím konfliktu), zcela vyloučit nelze.
Zvažované varianty:
předtím
před tím
Poslední užití:
23.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V textu je věta „Jakoby nevěděl, o co jde“. Autor píše jakoby dohromady, ale pochybuji o tom, že to tak má být, protože přece můžu říct Jako kdyby nevěděl.
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
Doporučujeme psát jako by zvlášť: Jako by nevěděl, o co jde. Jde o slovesný tvar podmiňovacího způsobu (nevěděl by). Máte pravdu, že pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby „jako kdyby nevěděl“. Vhodnější pomůckou je převedení do jiné osoby: Já, jako bych nevěděla, o co jde. Pokud se mění tvar podmiňovacího způsobu, píšeme jako by zvlášť.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Udělal vše pro to, aby cesta byla úspěšná“; psala bych pro to zvlášť.
Klíčové slovo:
pro to
Odpověď:
Souhlasíme, psaní předložky „pro“ a odkazovacího zájmena „to“ zvlášť považujeme za základní řešení: „Udělal vše pro to, aby cesta byla úspěšná." S ohledem na uživatelskou praxi a na skutečnost, že vymezení rozdílu mezi významem spřežky „proto“ a chápáním výrazu jako spojení předložky s ukazovacím zájmenem (pro to) není zcela jednoznačné, však zcela nelze vyloučit ani možnost užít ve větě spřežku „proto“ odkazující k vedlejší větě (Udělal vše proto, aby cesta byla úspěšná).
Zvažované varianty:
proto
pro to
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku psát za to zvlášť ve větě: Stálo by za to na úvod vyčlenit několik skupin?
Klíčové slovo:
za to
Odpověď:
Máte pravdu. Ve významu ‚stát za něco‘ píšeme obě složky zvlášť: Stálo by za to na úvod vyčlenit několik skupin. Příslovce zato psané dohromady má význam ‚avšak, ale‘, vyjadřuje kompenzaci, náhradu, např. Pracuje pomalu, zato pečlivě.
Zvažované varianty:
zato
za to
Poslední užití:
21.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát před tím, nebo předtím? Jde o větu: „Moje kariéra skončila předtím, než vůbec začala.“
Klíčové slovo:
předtím, před tím
Odpověď:
Vymezení rozdílu není v tomto případě zcela jednoznačné, lze připustit obě možnosti pojetí. Při psaní zvlášť jde o předložku a zájmeno, jímž na něco odkazujeme. Modelovým příkladem je např. věta: Před tím zákrokem nejezte ani nepijte. Analogicky tedy „Moje kariéra skončila před tím začátkem." Za vhodnější však považujeme užít příslovce „předtím“ s časovým významem (= před jistým okamžikem, dříve), pak píšeme dohromady předtím: „Moje kariéra skončila předtím, než vůbec začala.“
Zvažované varianty:
předtím
před tím
Poslední užití:
7.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Vím, že můžu psát dohromady ještěže i zvlášť ještě že. Platí to i pro zápis jistěže? Je možné napsat jistě že?
Klíčové slovo:
jistěže
Odpověď:
Obě možnosti zápisu (jistěže i jistě že) zachycuje SSJČ. Výraz podle slovníku „vyjadřuje subjektivní přesvědčení o něčem; pravděpodobně, patrně; zajisté“. SSČ zachycuje u modální částice jistě i spřežku jistěže (užívá se ve spojení se slovesem nebo s částicemi ano, ne) s významem určitosti; zajisté, určitě.
Psaní jistě že zvlášť není vyloučené, ale počítejte s tím, že může některé čtenáře poněkud překvapit, protože v současných textech zcela jednoznačně převažuje psaní dohromady (jistěže), např. Jistěže nikdo nezasáhl. Jistěže je les nebezpečný. Ano, jistěže se cítí lépe. V ČNK syn v8 je doloženo 11 000 dokladů zápisu jistěže a 1 500 dokladů psaní jistě že.
Je vhodné ještě doplnit, že psaní zvlášť s interpunkční čárkou vyjadřuje jiný význam, je namístě např. ve formulaci „Věděl teď docela jistě, že by bylo jeho povinností udělat to. Vím jistě, že přijdu“.
Zvažované varianty:
jistěže
jistě že
Poslední užití:
5.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se ve větě namístě, nebo na místě? Věta zní: Ochota vzdát se protijaderných zbraní i raketového programu je namístě.
Klíčové slovo:
namístě
Odpověď:
Ve větě by mělo být užito příslovce namístě s významem ‚vhodné, náležité, v pořádku, patřičné‘: Ochota je namístě. Psaní předložky a podstatného jména zvlášť má jiný význam, např. za hodinu byli na místě; dělali poskoky na místě.
Zvažované varianty:
namístě
na místě
Poslední užití:
14.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Když napíšu „A to nejlepší na konec“, píše se to zvlášť, jako na závěr, nebo mám užít příslovce nakonec psané dohromady?
Klíčové slovo:
na konec
Odpověď:
Příslovce nakonec má jiný význam, znamená ‚v závěrečné fázi, konečně‘, např. Nakonec všecko dobře dopadlo. Ty mě nakonec přemluvíš apod. Ve větě „A to nejlepší na konec“ jde sice o závěrečnou fázi, ale o význam ‚na závěr‘. Proto doporučujeme užít předložku a podstatné jméno konec s významem ‚doba, kdy něco končí‘ – „A to nejlepší na konec“.
Zvažované varianty:
nakonec
na konec
Poslední užití:
12.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píšeme ve větě „Když vtom ukázal na jeden z obrázků“ vtom dohromady?
Klíčové slovo:
vtom
Odpověď:
Ano, příslovce vtom s významem ‚v tu chvíli, najednou‘ píšeme v souladu s IJP, SSČ i SSJČ dohromady. Pokud by stály předložka a zájmeno samostatně (v tom), šlo by o jiný význam, např. V tom obraze stále objevoval nové věci. V tom případě se nedá nic dělat.
Zvažované varianty:
vtom
v tom
Poslední užití:
19.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsme si jisti, zda psát nato, nebo na to ve větě: Nato / na to byl bez přerušení jednání vyhlášen rozsudek.
Klíčové slovo:
nato
Odpověď:
Ve větě je užito příslovce nato s významem ‚potom, poté‘. Píšeme proto: Nato byl bez přerušení jednání vyhlášen rozsudek. Obdobně např. Hned nato začala předstírat, že se nic neděje.
Psaní předložky a zájmena zvlášť (na to) má jiný význam, odkazuje na entitu, která byla zmíněna předtím, např. Jdeme na to. Hlavně, abych na to nezapomněl. Na to obvinění nereagovala.
Doklady z ČNK ukazují, že mnozí pisatelé významový rozdíl zápisu nato a na to nerespektují, psaní zvlášť užívají i pro vyjádření významu ‚potom‘. To však není v souladu s jazykovými příručkami.
Zvažované varianty:
nato
na to
Poslední užití:
4.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Bude ve větě „Za chvíli potom / po tom, co jsem SMS poslala, volal.“ potom dohromady, nebo po tom zvlášť? A kdy by to bylo zvlášť?
Klíčové slovo:
potom
Odpověď:
Ve větě jde o význam ‚pak, poté‘. Pro vyjádření časové posloupnosti, následnosti děje po nějakém jiném ději užijeme časové příslovce potom (psané dohromady): „Za chvíli potom, co jsem SMS poslala, volal." Zvlášť píšeme „po tom“ tehdy, jde-li o předložku a ukazovací zájmeno, např. Po tom strašném zážitku už nechtěl sednout do letadla.
Zvažované varianty:
potom
po tom
Poslední užití:
19.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.4 – Po tom × potom, po té × poté
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.4 – Po tom × potom, po té × poté
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda má být potom dohromady, nebo se má psát po tom. Jde o větu Večer potom (po tom), co jsem Katynce úspěšně píchla inzulin...
Klíčové slovo:
po tom
Odpověď:
Významový rozdíl mezi potom a po tom je dosti jemný. V tomto případě doporučujeme chápat obrat jako spojení předložky „po“ a ukazovacího zájmena „tom“ odkazujícího k určitému období (co jsem píchla inzulin): Večer po tom, co jsem Katynce úspěšně píchla inzulin...
Zvažované varianty:
potom
po tom
Poslední užití:
7.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda ve větě psát jakoby dohromady, nebo jako by zvlášť. Znám pomůcku o možné náhradě slovem kdyby, ale přesto váhám. Jedná se o větu: Dneska samozřejmě máme hrob a ty ostatky se jako by znovu našly, ale tehdy to bylo terno, že někdo má relikvie sv. Cyrila.
Klíčové slovo:
jako by; jakoby
Odpověď:
Věta není formulována úplně šťastně, neznáme autorův záměr, ale domníváme se, že by bylo jednoznačnější říct: „ostatky se znovu našly“. Pokud zůstane formulace takto, lze připustit obě možnosti zápisu, protože není úplně zřejmé, co je výrazem jako by / jakoby rozvíjeno.
1. Jestliže se vztahuje k výrazu znovu, pak vyjadřuje významový odstín zdánlivosti (zdánlivě znovu), což vyjádříme zápisem dohromady: „ostatky se jakoby znovu našly“.
2. Jde o slovesný tvar podmiňovacího způsobu (našly by se), proto píšeme „jako by“ zvlášť: „ostatky se jako by znovu našly“. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: „ostatky jako kdyby se znovu našly“ nebo převedení do jiné osoby: „(já) jako bych se znovu našel“. Při tomto pojetí by byl vhodnější slovosled „ostatky jako by se našly znovu“.
Teoreticky je tedy možné obojí řešení, rozhodnutí je na autorovi.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
12.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda psát jakoby dohromady, nebo jako by zvlášť. Znám pomůcku o možné náhradě slovem kdyby, ale přesto váhám. Jedná se o větu: Kaple jako by dotvářela vrchol té hory.
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
V této větě je náležité psát jako by zvlášť: Kaple jako by dotvářela vrchol té hory. Jde o slovesný tvar podmiňovacího způsobu (dotvářela by). Máte pravdu, že pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby „jako kdyby dotvářela vrchol hory“. Vhodnější pomůckou je převedení do jiné osoby: já, jako bych dotvářela.... Pokud se mění tvar podmiňovacího způsobu, píšeme jako by zvlášť.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda psát jakoby dohromady, nebo jako by zvlášť. Znám pomůcku o možné náhradě slovem kdyby, ale přesto váhám. Jedná se o větu: Kaple jako by dotvářela vrchol té hory.
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
V této větě je náležité psát jako by zvlášť: Kaple jako by dotvářela vrchol té hory. Jde o slovesný tvar podmiňovacího způsobu (dotvářela by). Máte pravdu, že pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby „jako kdyby dotvářela vrchol hory“. Vhodnější pomůckou je převedení do jiné osoby: já, jako bych dotvářela.... Pokud se mění tvar podmiňovacího způsobu, píšeme jako by zvlášť.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
12.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.