Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát „po tom“ zvlášť, nebo dohromady „potom“? Jde o větu „Oznamujete mi to hodinu potom / po tom, co jste odešla z domu.“ V tomto případě si umím zdůvodnit obě možnosti řešení, proto váhám, kterou použít.
Klíčové slovo:
po tom; potom
Odpověď:
Máte pravdu, že v této větě lze připustit obě možnosti zápisu, významový rozdíl je dosti jemný. Obrat v uvedené větě můžeme chápat jako spojení předložky „po“ a ukazovacího zájmena „tom“ odkazujícího k určitému úseku (po tom odchodu). Psaní dohromady (s časovým příslovcem potom), analogické k psaní blízkého spojovacího výrazu „poté(,) co“, je v praxi poměrně obvyklé.
Záleží tedy na Vás, zda zvolíte variantu Oznamujete mi to hodinu po tom, co jste odešla z domu, nebo Oznamujete mi to hodinu potom, co jste odešla z domu.
Zvažované varianty:
potom co
po tom co
Poslední užití:
18.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o psaní za to vs. zato. Píšeme „Má se za to, že...“, nebo „Má se zato, že...“?
Klíčové slovo:
má se za to
Odpověď:
V ustáleném obratu (mít za to) jde o předložku a ukazovací zájmeno, píšeme proto zvlášť: Má se za to, že... Příslovce zato psané dohromady užíváme ve významu ‚náhradou za něco, místo něčeho‘, místo zato bychom mohli užít i spojku ale, např. Jí málo, zato často.
Zvažované varianty:
za to
zato
Poslední užití:
23.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V materiálech máme větu „Bude to stát za to“. Myslím si, že za to píšeme zvlášť, jiné by to bylo třeba ve větě „Je to drahé, zato kvalitní“. Raději si to ale chci ověřit..
Klíčové slovo:
stát za to
Odpověď:
Máte pravdu v obou případech. Ve spojení „stát za to“ jde o předložku a ukazovací zájmeno, píšeme proto „Bude to stát za to“. Příslovce zato užíváme ve významu ‚náhradou za něco, místo něčeho‘, může znamenat i ‚ale, avšak‘.
Zvažované varianty:
za to
zato
Poslední užití:
6.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda psát jakoby dohromady, nebo jako by zvlášť. Jde o větu: Co oči nevidí, jako by ve zdravotnické dokumentaci nebylo.
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
V této větě je náležité psát jako by zvlášť: Co oči nevidí, jako by ve zdravotnické dokumentaci nebylo. Jde o slovesný tvar podmiňovacího způsobu (nebylo by). Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby „jako kdyby v dokumentaci nebylo“. Vhodnější pomůckou je převedení do jiné osoby: já, jako bych v dokumentaci nebyl... Pokud se mění tvar podmiňovacího způsobu, píšeme jako by zvlášť.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
3.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme užít příslovce předtím, nebo předložku před tím? Jde o větu: „Předtím, než začali v Mexiku šířit katolickou víru, zde byla uctívána řada původních božstev."
Klíčové slovo:
předtím, před tím
Odpověď:
V uvedené větě doporučujeme užít spřežku předtím s časovým významem ‚dříve než, před jistým okamžikem‘: předtím, než začali šířit...
Vymezení rozdílu mezi užitím zápisu „předtím, než“ a „před tím, než“ však není mnohdy úplně jednoznačné. Proto nelze zcela vyloučit ani pojetí, kdy jde o předložku a zájmeno, jímž na něco odkazujeme (před tím šířením katolické víry). Toto pojetí se však zdá být méně pravděpodobné.
Zvažované varianty:
předtím
před tím
Poslední užití:
14.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V textu je psáno: Před tím, než vypukl světový konflikt... V této větě nedokážu přesně odlišit rozdíl. Psala bych spíš dohromady předtím, protože to chápu ve významu dříve než vypukl. jak to má být?
Klíčové slovo:
předtím, před tím
Odpověď:
Vymezení rozdílu mezi užitím zápisu „předtím, než“ a „před tím, než“ není mnohdy jednoznačné. Souhlasíme s tím, že v uvedené větě považujeme za vhodnější užít příslovce s časovým významem ‚před jistým okamžikem, dříve‘ a psát: „Předtím, než vypukl světový konflikt...“ Avšak ani pojetí, kdy jde o předložku a zájmeno, jímž na něco odkazujeme (před tím vypuknutím konfliktu), zcela vyloučit nelze.
Zvažované varianty:
předtím
před tím
Poslední užití:
23.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V textu je věta „Jakoby nevěděl, o co jde“. Autor píše jakoby dohromady, ale pochybuji o tom, že to tak má být, protože přece můžu říct Jako kdyby nevěděl.
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
Doporučujeme psát jako by zvlášť: Jako by nevěděl, o co jde. Jde o slovesný tvar podmiňovacího způsobu (nevěděl by). Máte pravdu, že pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby „jako kdyby nevěděl“. Vhodnější pomůckou je převedení do jiné osoby: Já, jako bych nevěděla, o co jde. Pokud se mění tvar podmiňovacího způsobu, píšeme jako by zvlášť.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Udělal vše pro to, aby cesta byla úspěšná“; psala bych pro to zvlášť.
Klíčové slovo:
pro to
Odpověď:
Souhlasíme, psaní předložky „pro“ a odkazovacího zájmena „to“ zvlášť považujeme za základní řešení: „Udělal vše pro to, aby cesta byla úspěšná." S ohledem na uživatelskou praxi a na skutečnost, že vymezení rozdílu mezi významem spřežky „proto“ a chápáním výrazu jako spojení předložky s ukazovacím zájmenem (pro to) není zcela jednoznačné, však zcela nelze vyloučit ani možnost užít ve větě spřežku „proto“ odkazující k vedlejší větě (Udělal vše proto, aby cesta byla úspěšná).
Zvažované varianty:
proto
pro to
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku psát za to zvlášť ve větě: Stálo by za to na úvod vyčlenit několik skupin?
Klíčové slovo:
za to
Odpověď:
Máte pravdu. Ve významu ‚stát za něco‘ píšeme obě složky zvlášť: Stálo by za to na úvod vyčlenit několik skupin. Příslovce zato psané dohromady má význam ‚avšak, ale‘, vyjadřuje kompenzaci, náhradu, např. Pracuje pomalu, zato pečlivě.
Zvažované varianty:
zato
za to
Poslední užití:
21.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát před tím, nebo předtím? Jde o větu: „Moje kariéra skončila předtím, než vůbec začala.“
Klíčové slovo:
předtím, před tím
Odpověď:
Vymezení rozdílu není v tomto případě zcela jednoznačné, lze připustit obě možnosti pojetí. Při psaní zvlášť jde o předložku a zájmeno, jímž na něco odkazujeme. Modelovým příkladem je např. věta: Před tím zákrokem nejezte ani nepijte. Analogicky tedy „Moje kariéra skončila před tím začátkem." Za vhodnější však považujeme užít příslovce „předtím“ s časovým významem (= před jistým okamžikem, dříve), pak píšeme dohromady předtím: „Moje kariéra skončila předtím, než vůbec začala.“
Zvažované varianty:
předtím
před tím
Poslední užití:
7.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.