Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píšeme knihu o folklorním hnutí za socialismu a opakuje se v ní termín kulturně-výchovný se spojovníkem, dokonce existoval i Ústav pro kulturně-výchovnou činnost. Je ale nepochybné, že šlo o výchovu prostřednictvím kultury, tedy o výchovu kulturou (kulturní výchovu, nikoli o kulturu a výchovu). Proto si myslíme, že by se slovo mělo psát dohromady.
Klíčové slovo:
kulturněvýchovný
Odpověď:
Máte pravdu, že o tom, zda složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) píšeme se spojovníkem, nebo dohromady, rozhoduje věcná znalost. Spojovník ve slově kulturně-výchovný signalizuje, že základem složeného přídavného jména jsou dvě složky: kulturní a výchovná. Pokud ale víte, že východiskem není souřadné spojení, ale slovní spojení výchova kulturou / kulturní výchova, pak jde o podřadné spojení a složené přídavné jméno by se mělo psát dohromady: kulturněvýchovný.
Pravidlo o psaní složených přídavných jmen upravila Pravidla českého pravopisu z roku 1993, což je nejspíš důvodem toho, že v dobových materiálech nacházíte způsob psaní, který neodpovídá současným doporučením. Velice časté je, že takové slovo bývalo psáno jako dvě samostatná slova (kulturně výchovná činnost). V případě, že se v textu vyskytují pravopisné odlišnosti, je vhodné zvolit jednotný způsob řešení, a pokud je to možné, vysvětlit způsob užití v ediční poznámce.
Zvažované varianty:
kulturněvýchovný
kulturně-výchovný
Poslední užití:
10.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji kvůli korektuře ověřit, zda se přídavné jméno sociálně neurovědecký může psát jako dvě samostatná slova. Myslím si, že to autor nemá dobře, že by to mělo být jinak, a to se spojovníkem nebo dohromady, ale nikoli zvlášť.
Klíčové slovo:
sociálněneurovědecký
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady. Psaní zvlášť se u složených přídavných jmen nedoporučuje, přestože v praxi se s ním stále můžeme setkat. V tomto případě nejde o běžně užívané slovo, měl byste u autora ověřit, co tímto přídavným jménem označuje.
Zápis se spojovníkem (sociálně-neurovědecký) by naznačoval, že jde o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni (mohly by být spojeny spojkou a: sociální a neurovědecký). Protože doklady z internetu ukazují, že existuje pojem sociální neurověda, považujeme za pravděpodobnější, že základem přídavného jména je podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Pak píšeme adjektivum dohromady: sociálněneurovědecký. Nabízí se i otázka, zda by nebylo vhodnější volit v druhé části složeného přídavného jména výraz neurovědní. Od podstatného jména věda lze odvodit jak přídavné jméno vědecký, tak vědní. Doklady z ČNK (syn v8) ukazují, že v souvislosti s neurovědou je četnější odvozené přídavné jméno neurovědní (je 10x častěji užívané než adjektivum neurovědecký).
V ČNK není žádný doklad na žádnou z eventuálních možností zápisu; internet nabízí pouze jediný doklad, a to na zápis sociálněneurodovědecký (užitý v diplomové práci).
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Proč se populárně-vědecký píše se spojovníkem? Vnímám to jako podřadné spojení, myslím, že je to populární věda, proto bych to psala dohromady.
Klíčové slovo:
populárně-vědecký
Odpověď:
Někdy není jednoduché určit, od čeho je složené přídavné jméno odvozeno. Máte pravdu, že pokud by základem byla populární věda, pak by šlo o podřadné spojení a přídavné jméno by se psalo bez spojovníku: populárněvěděcký. V tomto případě však jde o to, že vědecké poznatky se zpřístupňují populární formou, jsou tedy populární a vědecké současně. Jde tudíž o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni, proto píšeme složené přídavné jméno populárně-vědecký se spojovníkem.
Zvažované varianty:
populárně-vědecký
populárněvědecký
Poslední užití:
3.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu autor píše „uměleckohistorická analýza“ dohromady, ale nejsem si jistá, zda je to tak v pořádku, protože překladatel navrhuje zápis se spojovníkem (umělecko-historická analýza).
Klíčové slovo:
uměleckohistorický; umělecko-historický
Odpověď:
O tom, zda složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -cko (a také na -sko, -ně, -ově) píšeme se spojovníkem, nebo dohromady, rozhoduje věcná znalost. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku pak rozlišujeme různé významy.
Spojovník užíváme v zápisu souřadného spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a. Ze spojení umělecká a historická analýza odvodíme přídavné jméno umělecko-historická analýza.
Pravděpodobněji však jde o analýzu z pohledu historie umění. Jestliže je východiskem ustálené slovní spojení (umělecká historie), jedná se o podřadné spojení a složené přídavné jméno píšeme dohromady: uměleckohistorický. V ČNK je přímo toto spojení doloženo jen velice málo, ale ukazuje se, že psaní dohromady převažuje. Doporučujeme tedy ponechat autorův zápis uměleckohistorická analýza.
Zvažované varianty:
uměleckohistorický
umělecko-historický
Poslední užití:
6.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je psáno tepelně izolační vlastnosti. To přece není správné, protože jde o teplo a izolaci a mělo by se to tedy psát dohromady: tepelněizolační. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
tepelněizolační
Odpověď:
Máte pravdu, že psaní zvlášť (tepelně izolační materiál) není v souladu se současnou kodifikací. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme v souladu s PČP z roku 1993 buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Máte rovněž pravdu, že bychom slovo tepelněizolační měli psát dohromady. Není to však proto, že jde o teplo a izolaci (dvě souřadně spojené složky by vedly k zápisu se spojovníkem: tepelně-izolační). Složené přídavné jméno je odvozeno ze slovního spojení tepelná izolace. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady: tepelněizolační vlastnosti.
Zvažované varianty:
tepelněizolační
tepelně-izolační
tepelně izolační
Poslední užití:
26.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je mezititulek „tepelně vlhkostní pohoda v domě“. Mají to zvlášť. Další věta je „Teplota a vlhkost vzduchu se v budovách mění“. Je zápis tepelně vlhkostní správně? Nebude to spíš dohromady, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
tepelně-vlhkostní
Odpověď:
Pochybnost je oprávněná. Psaní složených přídavných jmen zvlášť (tepelně vlhkostní) není v souladu se současnou kodifikací. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) píšeme v souladu s PČP z roku 1993 buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Protože následuje věta „Teplota a vlhkost vzduchu se v budovách mění“, je velice pravděpodobné, že autoři nemají na mysli tepelnou vlhkost (z tohoto slovního spojení by se odvodilo adjektivum tepelněvlhkostní), ale teplo a vlhkost. Jde o dvě souřadně spojené složky, proto složené přídavné jméno zapisujeme se spojovníkem: tepelně-vlhkostní.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme dělat divis v zápisu acidifikačně-živinové experimenty? Tyto experimenty zkoumají acidifikaci a živiny v lokalitách.
Klíčové slovo:
acidifikačně-živinový
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) se neobejdeme bez věcné znalosti. Jestliže experimenty zkoumají acidifikaci (tj. okyselení půdy nebo vody) a živiny v daných lokalitách, jedná se o souřadné spojení (jeho složky jsou na stejné úrovni). Takovýto typ přídavných jmen zapisujeme se spojovníkem (neboli divisem): acidifikačně-živinový.
Pokud bychom užili zápis dohromady acidifikačněživinový, pak by to znamenalo, že vycházíme ze slovního spojení acidifikační živiny. Takový výraz však neexistuje.
Zvažované varianty:
acedifikačně-živinový
acedifikačněživinový
Poslední užití:
26.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V materiálech Ministerstva zemědělství je uváděno „technickobezpečnostní dohled nad vodními díly“. Slovo technickobezpečnostní se píše jako jedno slovo. Je to tak správně? Neměl by tam být spojovník? Myslím, že jde o dohled po stránce technického zabezpečení.
Klíčové slovo:
technickobezpečnostní
Odpověď:
Podmínkou správného zápisu složených přídavných jmen jsou věcné znalosti. Často je však složité zjistit, k čemu se výraz vztahuje, protože bohužel poměrně často řeší pravopisnou podobu někdo, kdo do problematiky zcela přesně nevidí. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme dnes buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Jestliže říkáte, že uvedené přídavné jméno se užívá v situaci, kdy jde o dohled nad technickým zabezpečením, pak vychází ze slovního spojení technická bezpečnost (to se podle dokladů užívá běžně) a jedná se tedy o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Odvozené přídavné jméno píšeme dohromady – technickobezpečnostní dohled.
Zápis se spojovníkem technicko-bezpečnostní by odkazoval ke dvěma souřadně spojeným složkám: technické a bezpečnostní. Znamenalo by to, že dohled se soustředí na dvě samostatné oblasti, a to na techniku a bezpečnost (např. bezpečnost práce).
Příklady z ČNK a internetu ukazují, že se v praxi užívají tři možnosti zápisu (dohromady, se spojovníkem i zvlášť). Psaní zvlášť (technicko bezpečnostní) neodpovídá současným zásadám pro psaní složených přídavných jmen, nedoporučujeme ho užívat. Pokud je v materiálech užita podoba „technickobezpečnostní dohled“, nevidíme jazykový důvod ji nepřijmout.
Zvažované varianty:
technickobezpečnostní
technicko-bezpečnostní
technicko bezpečnostní
Poslední užití:
9.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme v textu spojení technicko-provozní náměstek. Psala bych to se spojovníkem, protože je to technický a provozní náměstek.
Klíčové slovo:
technicko-provozní; technickoprovozní
Odpověď:
Podmínkou správného zápisu složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově jsou věcné znalosti. Píšeme je dnes buď se spojovníkem, nebo dohromady. Zápis zvlášť (technicko provozní), s nímž se ještě občas setkáváme, v pořádku není. Jestliže víte, že náměstek má na starosti technické a provozní záležitosti, pak je psaní se spojovníkem (technicko-provozní náměstek) v pořádku, protože spojovník užíváme u těch přídavných jmen, jejichž složky jsou souřadné (nahrazuje vlastně spojku a).
Teoreticky nelze vyloučit ani možnost, že by se přídavné jméno mohlo vztahovat ke slovnímu spojení technický provoz (viz např. doklady užití: útvar pro ekonomický, hospodářský a technický provoz). Pak by se jednalo o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – a taková slova píšeme dohromady – technickoprovozní.
Doklady z ČNK (syn v8) a internetu ukazují, že se v praxi užívají oba způsoby zápisu, a to i ve spojení se stejnými výrazy (náměstek, ředitel, manažer; oddělení, úsek, odbor, sekce). Zápis se spojovníkem (technicko-provozní) je dvakrát četnější.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Setkávám se na internetu s pojmem populárně naučný psaným s mezerou. Myslím si, že je to populární nauka a že by se to mělo psát dohromady.
Klíčové slovo:
populárně-naučný
Odpověď:
Máte pravdu, že psaní zvlášť vhodné není, složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli psát buď dohromady, nebo se spojovníkem. Pro výběr vhodného zápisu vycházíme z věcné znalosti. Někdy však není snadné určit, z čeho přesně přídavné jméno vychází. Považovat za základ spojení populární nauka je poněkud zavádějící. V tomto případě je obvyklé psát složené přídavné jméno se spojovníkem: populárně-naučný. Jde o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (populární a naučný).
Zvažované varianty:
populárně-naučný
populárně naučný
populárněnaučný
Poslední užití:
19.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu o sadebním materiálu lesních dřevin je užito složené přídavné jméno definičně-názvoslovná koncepce. Zdá se mi to sice poněkud nešikovné, ale nechci do textu autorovi příliš zasahovat. Je možné slovo ponechat?
Klíčové slovo:
definičně-názvoslovný
Odpověď:
Jak sama víte, složená adjektiva s první částí zakončenou příponou -sko, -cko, -ně nebo -ově a píšeme podle významu buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Slovo definičně-názvoslovný je neobvyklé (v ČNK ani na internetu není žádný doklad jeho užití), ale teoreticky je možné ho vytvořit. Spojovník signalizuje, že se ve slově spojují dvě složky stojící na stejné úrovni: definiční a názvoslovná koncepce.
Zápis definičněnázvoslovná koncepce by znamenal, že jde o podřadné spojení, tedy o koncepci definičního názvosloví, což je nepravděpodobné.
Protože však nevíme, co přesně má autor na mysli, doporučujeme s ním definitivní podobu konzultovat. Bylo by vhodné volit vyjádření, které bude pro čtenáře srozumitelné.
Zvažované varianty:
definičně-názvoslovný
Poslední užití:
6.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu o sadebním materiálu lesních dřevin je užito složené přídavné jméno historicko-popisná koncepce. Zdá se mi to sice zbytečně složité, protože v historickém pohledu popis jistě obsažen je, ale nechci do textu autorovi příliš zasahovat. Je možné slovo ponechat?
Klíčové slovo:
historicko-popisný
Odpověď:
Jak sama víte, složená adjektiva s první částí zakončenou příponou -sko, -cko, -ně nebo -ově a píšeme podle významu buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Slovo historicko-popisný je sice neobvyklé (v ČNK ani na internetu není žádný doklad jeho užití), ale teoreticky je možné ho vytvořit. Spojovník signalizuje, že se ve slově (historicko-popisný) spojují dvě věci stojící na stejné úrovni: historická a popisná koncepce.
Možnost, že jde o podřadné spojení, tedy koncepce historického popisu, což by vedlo k zápisu dohromady (historickopopisný), se jeví jako nepravděpodobná.
Poslední užití:
6.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám spojení ovocných a květinových tónů. Musí tam být spojovník, nebo je to bez bez spojovníku? A nevím, jestli je to ovocně-květinových (ovocněkvětinových) nebo ovocno-květinových (ovocnokvětinových).
Klíčové slovo:
ovocnokvětinový; ovocně-květinový
Odpověď:
Lze užít obě možnosti pojmenování, ale každá z nich se bude zapisovat jiným způsobem.
Pokud zvolíte složené přídavné jméno, jehož první část bude zakončena na -o (popř. -ovo), pak píšeme složené přídavné jméno dohromady – ovocnokvětinové tóny (obdobně např. hluchoněmý člověk, meruňko(vo)vanilková zmrzlina).
Pokud použijete označení ovocně-květinové tóny, pak přídavné jméno patří do kategorie složených přídavných jmen, jejichž první část je zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Protože výraz je tvořen dvěma souřadnými složkami (ovocné a květinové), píšeme složené přídavné jméno se spojovníkem: ovocně-květinové (tóny).
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme větu „Janáčkovy hudebněteoretické názory...“. Píše se to dohromady, zvlášť, nebo je povoleno obojí?
Klíčové slovo:
hudebněteoretický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď dohromady, nebo se spojovníkem. Psaní zvlášť není v souladu s platným jazykovým doporučením. Vycházíme z věcné znalosti. V tomto případě je východiskem slovní spojení hudební teorie, přídavné jméno tedy píšeme dohromady: hudebněteoretické názory. Pokud bychom použili spojovník a psali hudebně-teoretické názory, pak by význam byl: hudební a teoretické názory. Tento předpoklad se však nejeví jako pravděpodobný.
Zvažované varianty:
hudebněteoretický
hudebně-teoretický
Poslední užití:
25.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Řeším slovní spojení tepelněizolační materiál. Po prostudování pravidel o psaní složených přídavných jmen bych určitě nepsala dvě samostatná slova (tepelně izolační), spíš bych slovo psala se spojovníkem (tepelně-izolační), ale nejsem si jistá. Myslím si, že materiál izoluje z hlediska tepla čili zajišťuje tepelnou izolaci. Ten jiný význam si nedovedu představit.
Jak se prosím píše tepelněizolační detektor? Předpokládám, že jde o tepelnou izolaci a psala bych slovo dohromady, ale v textech nacházím převážně psaní zvlášť (tepelně izolační), v materiálech VŠCHT vidím psaní se spojovníkem (tepelně-izolační). Jak je to správně?
Klíčové slovo:
tepelněizolační
Odpověď:
Máte pravdu, že psaní zvlášť (tepelně izolační materiál) není v souladu se současnou kodifikací. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme v souladu s PČP z roku 1993 buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Složené přídavné jméno je nepochybně odvozeno ze slovního spojení tepelná izolace (materiál pro tepelnou izolaci). Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady – tepelněizolační materiál (obdobně např. literární věda – literárněvědný; zahraniční politika – zahraničněpolitický).
Zápis se spojovníkem (tepelně-izolační materiál) by odkazoval ke dvěma souřadně spojeným složkám: tepelný a izolační materiál, což však není správný předpoklad.
Zvažované varianty:
tepelněizolační
tepelně-izolační
tepelně izolační
Poslední užití:
1.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Prosím poradit, jakým způsobem se píše územněplánovací. Psal bych to dohromady, ale v zákoně je to zvlášť.
Klíčové slovo:
územněplánovací
Odpověď:
Psaní zvlášť není v souladu se současnou kodifikací, přestože se takové doklady stále objevují. Na jazykovou správnost podoby uvedené v zákoně bohužel nelze spoléhat. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Přídavné jméno je v tomto případě odvozeno ze slovního spojení územní plánování. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady – územněplánovací.
Zvažované varianty:
územněplánovací
územně plánovací
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám v textu o vaření hodně složených adjektiv označujících různé kombinace surovin. Psala bych je se spojovníkem, např. špenátovomozzarellový nákyp. Nebo to má být špenátomozzarellový?
Klíčové slovo:
špenátovomozzarellový; špenátomozzarellový
Odpověď:
Zápis se spojovníkem v tomto případě v pořádku není, přestože nákyp obsahuje dvě složky: špenát a mozzarellu. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak bychom měli psát v souladu s doporučením složené přídavné jméno dohromady (přestože jde o souřadné spojení složek). Nákyp ze špenátu a mozzarelly je špenátovomozzarellový, popř. špenátomozzarellový. Varianty jsou významově rovnocenné, v obou případech píšeme slovo dohromady. Obdobná přídavná jména často označují různé potravinářské výrobky, příchuti jogurtů nebo vůně. Stejně jako v uvedeném případě může být první část složeného výrazu mnohdy tvořena jak celým, tak zkráceným kmenem přídavného jména, srov. např. ořechovotvarohový i ořechotvarohový, levandulovomeduňkový i levandulomeduňkový, jahodovovanilkový i jahodovanilkový.
Poslední užití:
20.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám v textu o vaření hodně složených adjektiv označujících různé kombinace surovin. Psala bych je se spojovníkem, např. cuketovo-kuřecí sekaná. Nebo to má být cuketo-kuřecí?
Klíčové slovo:
cuketovokuřecí; cuketokuřecí
Odpověď:
Zápis se spojovníkem v tomto případě v pořádku není, přestože sekaná obsahuje dvě složky: cuketu a kuřecí maso. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak bychom měli psát v souladu s doporučením složené přídavné jméno dohromady (přestože jde o souřadné spojení složek). Sekaná z cukety a kuřecího masa je cuketovokuřecí, popř. cuketokuřecí (jde o rovnocenné zápisy, v obou případech ale dohromady). Obdobná přídavná jména často označují různé potravinářské výrobky, příchutě jogurtů nebo vůně. Stejně jako v uvedeném případě může být první část složeného výrazu mnohdy tvořena jak zkráceným, tak celým kmenem přídavného jména, srov. např. ořechovotvarohový i ořechotvarohový, levandulovomeduňkový i levandulomeduňkový, špenátovosýrový i špenátosýrový.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám v textu složená adjektiva označující různé kombinace surovin. Předpokládám, že je mám psát se spojovníkem, ale potřebuji ověřit, jestli se píše ricotto-brokolicový, nebo ricottovobrokolicový koláč.
Klíčové slovo:
ricottobrokolicový; ricottovobrokolicový
Odpověď:
Zápis se spojovníkem v tomto případě v pořádku není, přestože koláč obsahuje dvě složky: ricottu a brokolici. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak píšeme v souladu s doporučením složené přídavné jméno dohromady (přestože jde o souřadné spojení složek). Koláč z ricotty a brokolice je ricottobrokolicový nebo ricottovobrokolicový (významově jde o rovnocenné zápisy), v obou případech ale dohromady. První část složeného výrazu může být někdy tvořena jak zkráceným, tak celým kmenem přídavného jména, podobně např. ořechovotvarohový i ořechotvarohový, tvarohovomakový i tvarohomakový.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme v textu výraz národně filologický přístup (v kontextu ... je naštěstí už překonaný). Píše se dohromady, nebo se spojovníkem, nebo úplně odděleně?
Klíčové slovo:
národněfilologický
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se zápis zvlášť podle platných doporučení až na drobné výjimky neužívá, píšeme je buď se spojovníkem, nebo dohromady. Zápis národně filologický proto nedoporučujeme. Podstatná je věcná znalost – pokud nevíme, k čemu přídavné jméno odkazuje, bývá složité rozhodnout o jeho pravopisné podobě. Je značně pravděpodobné, že východiskem je ustálené slovní spojení národní filologie. Není sice výrazně frekventované, ale pracuje se s ním běžně v materiálech vysokých škol zaměřených na slavistická (východoevropská, jihoslovanská) studia. Vycházíme-li v podřadného slovního spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (národní filologie), píšeme složené přídavné jméno dohromady: národněfilologický přístup.