Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme v beletrii sjednotit psaní expresivního vyjádření doprdele / do prdele, které je v textu užíváno ve významu citoslovečného zvolání, např.: Co to doprdele / doprdele má znamenat? Co to do prdele / doprdele říkal? Autor to má oběma způsoby, myslíme, že je vhodné to sjednotit.
Klíčové slovo:
do prdele; doprdele
Odpověď:
Sjednocení je jistě vhodné, záleží na vás, které z variant dáte přednost. Psaní zvlášť zachycuje jak starší SSJČ (do prdele – výraz nevole nebo nesouhlasu), tak rovněž novější Slovník nespisovné češtiny (do prdele – zaklení, nadávka, odmítnutí). Doklady z ČNK ukazují, že psaní dohromady se ve významu odmítnutí, zaklení v praxi objevuje jak v beletrii, tak i publicistických textech (např. Doprdele, já si připadám starej; Kdy tady doprdele dostanem to pivo ?). Zápis zvlášť je zatím výrazně častější. Nejnovější příručka – ASSČ – uvádí obě varianty zápisu citoslovečného výrazu pro vyjádření zlosti, zděšení, zklamání, silného překvapení ap. jako rovnocenné.
Zvažované varianty:
do prdele
doprdele
Poslední užití:
7.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se Vás zeptat na správné psaní slova při tom/ přitom v následující větě: Jejich mozek spouští pořád dokola stresovou reakci. Mozková aktivita přitom zůstává pořád na vrcholu.
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné, proto tak často při jejich zápisu váháme. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). Lze říci, že v mnohých případech závisí volba podoby na preferenci pisatele. To platí i pro uvedenou větu – můžeme ji vyložit způsobem: mozková aktivita stále/zároveň zůstává na vrcholu i mozková aktivita při tom (spouštění stresové reakce) zůstává na vrcholu.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Viděl jsem na středisku psáno práce neschopný zvlášť, ale sám bych to psal dohromady: práceneschopný. Jak to má být?
Klíčové slovo:
práceneschopný
Odpověď:
Slovo práceneschopný píšeme dohromady (stejně jako práceschopný). Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: práceschopný – schopný práce, práceneschopný – neschopný práce, konkurenceschopný – schopný konkurence, pravděpodobný – podobný pravdě, politováníhodný – hodný politování apod. Slovníky výraz nezachycují, ověření je možné v IJP.
Zvažované varianty:
práceneschopný
práce neschopný
Poslední užití:
22.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát navícekrát dohromady?
Klíčové slovo:
navícekrát; na vícekrát
Odpověď:
Slovníky výraz nezachycují, ale doporučujeme zápis posuzovat stejně jako např. výraz nadvakrát. Je možné užít jak spřežku nadvakrát, tak zápis zvlášť: na dvakrát. Analogicky tedy navícekrát i na vícekrát. Doklady z ČNK ukazují, že psaní zvlášť je v tomto případě 4x četnější (46 : 10).
Zvažované varianty:
navícekrát
na vícekrát
Poslední užití:
27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V obratu „vzít zavděk“ bych psala zavděk dohromady. Je to správně?
Klíčové slovo:
vzít zavděk
Odpověď:
Ano, zápis „vzít zavděk“ je zcela v pořádku a je v souladu s tím, co uvádějí slovníky i IJP. V SSJČ z 60. let minulého století najdeme zavděk jako spřežku, je zde i poznámka, že dříve se psalo zvlášť za vděk. Psaní dohromady zachycuje dokonce už i PSJČ. Doklady z ČNK syn v8 ukazují, že se i dnes psaní zvlášť občas užívá, spřežka zavděk však výrazně převažuje.
Poslední užití:
26.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se zaprvé, zadruhé dohromady, nebo zvlášť (za prvé, za druhé)?
Klíčové slovo:
zaprvé; za prvé
Odpověď:
Příslovečné spřežky vzniklé spojením předložek s číslovkami můžeme psát dohromady i zvlášť: zaprvé i za prvé, zadruhé i za druhé. Obvykle platí, že čím delší je číslovka, tím spíše ji budeme psát zvlášť – např. za třicáté první apod. V praxi se obvykle slovně zapisují pouze nižší hodnoty, běžně se pro zápis užívá výčet s řadovou číslovkou.
Zvažované varianty:
zaprvé
za prvé
Poslední užití:
7.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžu psát kdože dohromady? Vím, že můžu psát cože, psala bych to také tak. Např. ve větě Kdože to zase je?
Klíčové slovo:
kdože
Odpověď:
Zápis kdože je možné v určitých typech textů užívat. Expresivní tázací zájmeno kdože zachycuje např. SSJČ, slovník upřesňuje, že kdože se užívá v přímé i nepřímé otázce s citovým odstínem překvapení, podivu, rozhořčení ap.
Zvažované varianty:
kdože
kdo že
Poslední užití:
3.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát službukonající dohromady? Našel jsem ho jen v korpusu, ale ve slovníku jsem ho nenašel.
Klíčové slovo:
službukonající
Odpověď:
Slovníky se zaměřují spíše na centrální slovní zásobu, proto v nich nenajdeme mnohá slova, která jsou v pořádku. Výraz službukonající vznikl tzv. spřahováním z původně dvouslovného slovního spojení, obdobně jako např. slova práceschopný, duchaplný, ziskuchtivý. Je možné užívat jak zápis dohromady (službukonající), tak psaní zvlášť. V tom případě je však obvyklejší obrácené pořadí slov: konající službu.
Zvažované varianty:
službukonající
službu konající
Poslední užití:
21.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.