Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se odkdy dohromady, nebo je možné psát i od kdy (zvlášť)? V PČP a ve SSČ je uvedena jen spřežka odkdy.
Klíčové slovo:
odkdy; od kdy
Odpověď:
Přestože jste v PČP a SSČ našla pouze spřežku odkdy, neznamená to, že by nebylo možné psát i zvlášť od kdy. Obě podoby zápisu se v praxi užívají hojně, IJP je uvádí jako rovnocenné varianty. Doklady z ČNK (syn v8) ukazují, že spřežka odkdy je v praxi frekventovanější (8 200x odkdy : 3 600x od kdy).
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát „Z ničeho nic pošeptal“ (zvlášť), nebo „Zničehonic pošeptal“ (dohromady)?
Klíčové slovo:
zničehonic; z ničeho nic
Odpověď:
Obě možnosti zápisu jsou v pořádku – zničehonic pošeptal i z ničeho nic pošeptal. Spřežku zničehonic zachycuje vedle IJP i SSJČ, psaní zvlášť (z ničeho nic) je ve slovnících (SSČ a SSJČ) uvedeno rovněž (u hesla nic). V obou případech má výraz význam ‚znenadání, bez příčiny, náhle‘. Podle dokladů v ČNK (syn v8) se obě možnosti hojně užívají především v beletrii, psaní dohromady mírně převažuje (13 750 : 10 800).
Zvažované varianty:
zničehonic
z ničeho nic
Poslední užití:
12.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Existuje jednoduché pravidlo, jak poznat, kdy píšeme jakože dohromady, a kdy zvlášť jako že?
Klíčové slovo:
jakože
Odpověď:
Rozlišení významu není v mnoha případech jednoduché, odlišení může být poměrně jemné. Doklady užití z ČNK svědčí o tom, že mnozí pisatelé si rozdíl neuvědomují. Zájmenné příslovce „jakože“ SSJČ popisuje takto: připojuje věty zdůrazňující nebo dotvrzující mínění mluvčího, např. je to pravda, jakože se jmenuji XY; navštívíme ho, bude-li doma, jakože bude (= jistě bude). Jakože má poměrně specifickou funkci, a to ujištění o pravdivosti.
Psaní zvlášť „jako že“ užijeme např. ve větě Vypadala, jako že se mě bojí. Nejde o ujištění, ale o připojení rozvíjející věty. Pomůckou je možnost nahradit „že“ nějakým jiným slovem, které by se do kontextu mohlo hodit – Vypadala, jako když se mě bojí. Obdobně např.: Tvářil se, jako že ji poslouchá. Zní to, jako že si vymýšlím.
Zvažované varianty:
jakože
jako že
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžu psát nezřídkakdy dohromady? Nebo je to jen zvlášť?
Klíčové slovo:
nezřídka kdy; nezřídkakdy
Odpověď:
Jazykové příručky sice přímo tento výraz neuvádějí, ale můžeme vyjít z výrazů, které jsou v nich uvedeny, a to příslovce nezřídka (to se píše dohromady) a zřídkakdy (psáno i zvlášť: zřídka kdy). Dohromady i zvlášť je proto možné psát i zápor nezřídkakdy / nezřídka kdy. Doklady z ČNK (syn v8) ukazují v podstatě stejnou frekvenci obou podob (nezřídkakdy 186x; nezřídka kdy 180x).
Zvažované varianty:
nezřídkakdy
nezřídka kdy
Poslední užití:
18.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se v mžiku jen zvlášť, nebo je možné psát i dohromady vmžiku ?
Klíčové slovo:
v mžiku; vmžiku
Odpověď:
Přestože v SSČ spřežka vmžiku zachycena není a u podstatného jména mžik najdeme jen příklad „v mžiku se vrátil“, je možné volit oba způsoby zápisu: v mžiku i vmžiku. Obě možnosti jsou v souladu s PČP a IJP. Doklady z ČNK (syn v8) ukazují, že se užívají obě možnosti, psaní zvlášť je frekventovanější (5 500 : 2 000).
Zvažované varianty:
v mžiku
vmžiku
Poslední užití:
22.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Když mám na mysli, že něco někdo říká tak, aby to ten druhý pochopil, píše se „říct po lopatě“ (zvlášť), nebo to může být i dohromady „říct polopatě“?
Klíčové slovo:
po lopatě; polopatě
Odpověď:
Mnohé spřežky je možné ověřit v SSČ nebo v PČP. Hranice chápání určitého výrazu jako spřežky však není ve všech případech jasná, proto se poměrně často v uživatelské praxi prosazuje psaní dohromady i u výrazů, které příručky zatím za spřežky nepovažují. V SSJČ i SSČ je uvedeno jen psaní zvlášť: vyložit někomu něco po lopatě = hovor. aby to pochopil. Doklady z ČNK však zcela jasně potvrzují, že u tohoto obratu je psaní dohromady stejně četné jako psaní zvlášť (424 : 443). IJP proto uvádí obě možnosti zápisu: po lopatě i polopatě. Výraz se tak přiřadil ke skupině slov, která se mohou psát dvojím způsobem bez významového rozlišení (na příklad – například, z počátku – zpočátku, na boso – naboso apod.).
Zvažované varianty:
po lopatě
polopatě
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jist, zda psát zvlášť pro to, nebo dohromady proto ve větě „Pro to, abyste byl přijat, musíte udělat...“. Psal bych to spíš zvlášť.
Klíčové slovo:
pro to
Odpověď:
Vymezení rozdílu mezi významem spřežky „proto“ a chápáním výrazu jako spojení předložky (pro) s ukazovacím zájmenem (to), tudíž psaním „pro to“, není zcela jednoznačné. V některých případech je možný obojí způsob zápisu. V této větě však jde o odkazovací zájmeno, doporučujeme psát zvlášť: „Pro to, abyste byl přijat, musíte udělat...“.
Poslední užití:
11.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se dát si načas (dohromady), nebo dát si na čas (zvlášť)?
Klíčové slovo:
načas; na čas
Odpověď:
V tomto ustáleném obratu s významem ‚(u)dělat něco pomalu, zdlouhavě‘ je možné zvolit jak spřežku načas, tak psaní zvlášť na čas: dát/dávat si načas i dát/dávat si na čas. Doklady z ČNK ukazují, že se užívají obě možnosti, psaní zvlášť je v praxi častější.
Zvažované varianty:
načas
na čas
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám-li na mysli, že někdo přišel přesně, píšu dohromady „přišel načas“, nebo zvlášť „přišel na čas“?
Klíčové slovo:
načas; na čas
Odpověď:
Pro vyjádření významu ‚přesně‘ a rovněž pro význam ‚na neurčitou, krátkou dobu‘ je možné užít jak spřežku načas, tak psaní zvlášť na čas. Např.: Vlak přijel načas / na čas; Zůstala načas / na čas na venkově.
Zvažované varianty:
načas
na čas
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.