Dotaz:
Odděluje se vložená věta čárkou (čárkami)?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před „a“ v následující větě? „Vraťme se k ideálům, které jsme měli(,) a hodnotám, kterým jsme věřili.“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou do řídící věty je třeba oddělit čárkami z obou stran. Čárka se tak může dostat i před souřadicí spojky spojující větné členy v poměru slučovacím (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
6.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Odděluje se titul „Ph.D.“ čárkami?
Klíčové slovo:
Ph.D.
Odpověď:
Zkratky akademicko‑vědeckých titulů, které jsou uváděny za jménem, mají ve větě funkci přístavku, proto je oddělujeme z obou stran čárkami.
Poslední užití:
21.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 13.3 – Konkretizující přístavek (Adam Petránek, ředitel; PhDr. Eva Nová, CSc.; Alfa, a. s.; názvy kapitol apod.)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky titulů a hodností, sekce 1.2 – Zkratky akademicko-vědeckých titulů
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píší se čárky ve větě „Zjevením je myšleno osvícení(,) když je čteno slovo boží(,) a následné vyciťování“?
Klíčové slovo:
když
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou do řídící věty je třeba oddělit čárkami z obou stran. V tom případě se čárka může dostat i před souřadicí spojky spojující větné členy v poměru slučovacím (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
1.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 3 – Podřadná spojení vět – podřadicí spojky (že, aby, kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve druhé z následujících vět? „Peníze pro děti získali vlivní muži tenisu. Podle jakých pravidel(,) svaz tají.“
Klíčové slovo:
co
Odpověď:
Podřadně připojenou vedlejší větu uvozenou vztažným zájmenem je třeba od řídící věty, popř. řídícího výrazu, oddělit čárkami (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
23.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 3 – Podřadná spojení vět – podřadicí spojky (že, aby, kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Odkaz na bibliografický údaj v textu
Konkrétní dotaz:
Pokud dvakrát za sebou odkazuji na stejnou citaci, mohu odkázat slovem tamtéž?
Klíčové slovo:
odkaz; tamtéž
Odpověď:
Pokud dvakrát za sebou odkazujete na stejnou citaci, lze odkazovat slovem tamtéž, užívá se také latinská zkratka ibid.
Dotaz:
Složky bibliografického údaje
Konkrétní dotaz:
Může se v bibliografické citaci za jménem autora psát tečka?
Klíčové slovo:
citace; autor
Odpověď:
Tečka za jménem autora v bibliografickém údaji je zcela v pořádku, je to dokonce způsob oddělení doporučený bibliografickou normou ČSN ISO 690. Běžně se setkáváme také s dvojtečkou, která je rovněž přípustná.
Poslední užití:
27.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
5.2 Osobní jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Není mi jasné, zda psát operativně-eskortní skupina, operativně eskortní skupina, nebo operativněeskortní skupina. Nacházím všechny možnosti. Vězeňská služba ČR používá zápis operativně-eskortní, ale vím, že ne vždy to mají v dokumentech správně. Jak se taková slova posuzují? Existuje nějaké pravidlo?
Klíčové slovo:
operativní eskortní skupina
Odpověď:
Složená přídavná jména by se neměla psát zvlášť, v souladu s platným doporučením je píšeme podle významu buď dohromady, nebo se spojovníkem. Zápis operativně eskortní tedy můžeme vyloučit. Při zápisu složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku rozlišujeme různé významy.
Pravidlo rozlišuje dvě východiska. Pokud by základem bylo ustálené slovní spojení operativní eskorta, jednalo by se o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Pak bychom měli psát složené přídavné jméno dohromady: operativněeskortní. Obdobně např. trestní právo – trestněprávní.
Druhou možností je, že jde o souřadné spojení, tzn. že obě složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a, popř. by jejich pořadí mohlo být i obrácené. Pak by bylo namístě použít spojovník. Např. česko-německý (český a německý); zemědělsko-potravinářský (zemědělský a potravinářský). Byla-li by skupina operativní a eskortní, pak bychom psali operativně-eskortní skupina.
V tomto případě je to poněkud problematické, protože nejde o běžně užívaný výraz. Bohužel bez znalosti širšího kontextu není možné rozhodnout jednoznačně. Doporučujeme proto zjistit, jaký význam se v uvedeném označení skrývá. Z jazykového hlediska se totiž nabízí ještě další možnost, a to nevytvářet složené přídavné jméno a zapsat uvedená slova jako dvě samostatná přídavná jména: operativní eskortní skupina (= eskortní skupina se podle potřeby využije operativně; obdobně např. operativní policejní jednotka).
Dotaz:
Pravopisná úprava poznámky pod čarou
Konkrétní dotaz:
Pokud se mi v poznámkovém aparátu střídají větné a nevětné celky, je třeba sjednocovat psaní malých a velkých počátečních písmen?
Klíčové slovo:
poznámka pod čarou
Odpověď:
Tato problematika není nikde kodifikována. Doporučujeme však v případě střídání větných a nevětných celků zvolit jednotné pravopisné řešení pro celý poznámkový aparát.
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
21.6.3 Velká písmena v poznámkách
Dotaz:
Poštovní adresa
Konkrétní dotaz:
Na jakém místě v adrese se uvádí název městské části? Konkrétně mi jde o město Rokycany a místní část střed.
Klíčové slovo:
adresa; část obce
Odpověď:
Název městské části se v adrese připojuje pomocí spojovníku těsně za název města. Na jednom řádku tedy bude stát poštovní směrovací číslo a po dvou mezerách bude uvedeno Rokycany-střed.
Poslední užití:
12.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Adresy
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
14.3 Obsah poštovních adres (s. 44)
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Jak se zapisuje zkratka MUDr. v textu psaném verzálkami? Jsou všechna písmena velká, nebo zůstává písmeno r malé?
Klíčové slovo:
verzálky; MUDr.
Odpověď:
Podle aktuální ČSN 01 6910 je v textu psaném verzálkami dovoleno psát velkými písmeny i zkratky. Tato formulace znamená, že přípustné jsou obě možnosti, doporučovali bychom přitom spíše zápis verzálkami (tzn. MUDR.).
Poslední užití:
25.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
7.1 Zkracování slov a psaní zkratek
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
19.1 Zkratky čistě grafické (s. 300)