Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu pracovní e-mail nebo dopis začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, paní Nováková“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Při výběru kontaktové formule je třeba rozlišovat mezi dopisy a e-maily. V dopisech se doporučuje užívat tradiční oslovení typu „Vážená paní Nováková“. V e-mailové komunikaci se však vedle této formulace běžně užívá i kombinace pozdravu a oslovení (Dobrý den, paní Nováková), která je v současnosti taktéž většinově vnímána jako vhodná a zdvořilá. V běžné každodenní komunikaci mezi kolegy se pak setkáváme i se samotným pozdravem (Dobrý den).
Poslední užití:
17.10.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Stačí začít e-mail pozdravem „Dobrý den“, nebo mám použít i oslovení, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V současné e-mailové komunikaci se užívá jak pozdrav (Dobrý den), tak kombinace pozdravu s oslovením (Dobrý den, pane Nováku). Samotný pozdrav nachází své uplatnění především při komunikaci s neznámým adresátem, případně též v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy). Naproti tomu spojení pozdravu a oslovení je v současnosti většinově hodnoceno jako zdvořilé i v oficiální komunikaci, podobně jako tradiční způsob oslovení „Vážený pane Nováku“. Obecně však platí, že čím je komunikace oficiálnější, tím spíše pisatel upřednostní variantu s přívlastkem „vážený“.
Poslední užití:
5.4.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Zajímal by mě váš názor na pozdrav v korespondenci. Když odpovídám na úřední dopis nebo někomu posílám e-mail (například panu Novákovi), mohu je začít slovy „Dobrý den, pane Nováku“, nebo musím použít oslovení „Vážený pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Pro oficiální dopisovou korespondenci se nadále doporučuje užívat tradiční oslovení obsahující přívlastek „vážený“: „Vážený pane Nováku“, „Vážený pane předsedo“, „Vážený pane magistře“ apod. Tato forma oslovení se užívá taktéž v e-mailové komunikaci, ovšem jak vyplývá z nedávno proběhlého výzkumu z oblasti současné korespondence (viz Mžourková–Dvořáková: „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, Slovo a slovesnost, 2023), v praxi se běžně objevuje i kombinace pozdravu „dobrý den“ s oslovením. Zmíněné šetření ukázalo, že je uvedený začátek korespondence, podobně jako formulace typu „Vážený pane Nováku“, v současnosti většinově vnímán jako zdvořilý a vhodný pro oficiální e-mailovou korespondenci. Výzkum však také zachytil jisté preference ve volbě počáteční formulace. Jako nejdůležitější faktor při jejím výběru se projevila míra oficiálnosti – čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“. Proto se např. v běžné pracovní komunikaci mezi kolegy setkáme často s pozdravem, kdežto v kontaktu s úředníky či osobami zastávajícími vysoké funkce pravděpodobně bude častěji volena tradiční forma oslovení. Při rozhodování, kterou počáteční formulaci užijeme, je tedy třeba rozlišovat mezi dopisovou a e-mailovou komunikací a vzít v úvahu též náš vztah k adresátovi.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem na firemním webu uvést informaci, že „naši dodavatelé mají certifikáty“. Kolegyně však s touto formulací nesouhlasí, tvrdí mi, že je zavádějící, protože certifikát má jen menší část našich dodavatelů. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Jelikož v dané formulaci není blíže specifikována, nějak omezena skupina vašich dodavatelů, lze se oprávněně domnívat, že certifikátem disponují opravdu všichni. Podobně pokud bychom použili např. spojení „naše děti nemají žádné alergie“, dalo by se předpokládat, že nemáme na mysli jen některé z nich. Zároveň však absence zpřesňujícího výrazu umožňuje též interpretaci, že certifikáty mají jen někteří dodavatelé – podobně jako když ředitel školy řekne, že „naši žáci dosahují nadprůměrných výsledků“, pravděpodobně nemyslí všechny žáky. Je-li tedy pro vás nejednoznačnost sdělení nežádoucí, doporučujeme formulaci upravit, např. „část našich dodavatelů má certifikáty“ nebo „někteří naši dodavatelé mají certifikáty“.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Vím, že se může psát rozváděč i rozvaděč, ale dohadujeme se, zda to platí i pro slovo napáječ. Psala bych jen dlouze, ale kolega prosazuje podobu napaječ.
Klíčové slovo:
napáječ
Odpověď:
IJP, PČP a SSJČ uvádějí pouze variantu napáječ. Podoba napaječ se v praxi sice objevuje, ale zatím se neprosadila. Doklady z korpusu SYN v12 ukazují jednoznačnou převahu doporučované podoby napáječ (poměr je 2 435 : 300).
Zvažované varianty:
napáječ
napaječ
Poslední užití:
14.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.