Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazy „a že“ v následující větě? „Snažil jsem se tvářit, jako že jsem naprosto klidný a že nikomu jen tak snadno na špek neskočím.“
Klíčové slovo:
a že
Odpověď:
Jestliže jsou vedlejší věty souřadně spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím, neoddělujeme je čárkou (viz „konkrétní případ“). Pouze pokud jsou spojeny beze spojky, píšeme mezi nimi čárku.
Poslední užití:
16.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady se shodou přísudku s podmětem ve větě „Jeho ruce mnuly prsa“. Jsou zde rozhodující „ruce“, „prsa“, nebo skutečnost, že tím, kdo prsa mne, je muž?
Klíčové slovo:
ruce
Odpověď:
Tvar přísudku se řídí podmětem, jímž jsou ve větě „ruce“, tedy jméno rodu ženského. V přísudku proto musí být ypsilon. „Prsa“ mají ve větě roli předmětu a na shodu přísudku s podmětem nemají vliv. Stejně tak na ni nemá vliv skutečnost, že jde o muže, protože syntakticky jsou podmětem „ruce“, nikoli „muž“.
Poslední užití:
23.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.3 – Podmět je rodu ženského
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Mám v textu větu „V každé situaci se potkávaly jejich pohledy“. Jde o muže a ženu, má tedy být v přísudku měkké i?
Klíčové slovo:
pohledy
Odpověď:
Nikoli. Tvar přísudku se řídí podmětem, jímž jsou ve větě „pohledy“, tedy jméno rodu mužského neživotného. V přísudku tudíž musí být ypsilon. To, že pohledy patří muži a ženě, na shodu přísudku s podmětem nemá žádný vliv.
Poslední užití:
23.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.2 – Podmět je rodu mužského neživotného
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve spojení „Zjistit(,) jak“?
Klíčové slovo:
jak
Odpověď:
Jestliže z kontextově vázaného vypuštění vedlejší věty zůstane jeden výraz či konstrukce bez slovesa v určitém tvaru sestávající z několika výrazů, obvykle se takto vzniklé konstrukce považují za větný člen a čárkou se neoddělují. Toto pravidlo však není striktní. Míra pociťování větného charakteru konstrukce může být různá, záleží též na míře rozvití dané konstrukce (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
9.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 6.2 – Výrazy pociťované jako výpustka (řekni mi proč; nevím proč; nevěděl(,) jak na to apod.)
Dotaz:
Odděluje se vložená věta čárkou (čárkami)?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou do věty řídící oddělujeme čárkami z obou stran. Čárka se proto může dostat i před souřadicí spojovací výrazy spojující věty či větné členy v poměru slučovacím.
Poslední užití:
15.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jak se řeší interpunkce při různovětém postavení spojek?
Klíčové slovo:
a když
Odpověď:
Čárka se obvykle píše jen před prvním spojovacím výrazem. Mezi oběma spojovacími výrazy se čárka píše pouze v případě, že pisatel příslušnou vedlejší větu chápe jako vsuvku.
Poslední užití:
15.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v souvětí, sekce 7 – Dva spojovací výrazy vedle sebe (že když, protože kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 123
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Dříve byl ve škole pan řídící, který něco řídil, na Slovensku mají riaditele, ale my máme ředitele. To je někdo, kdo ředí barvy, ale neřídí. Proč tedy nepíšeme řiditel?
Klíčové slovo:
ředitel
Odpověď:
Odpověď na otázku, kde se v základu podstatného jména ředitel vzala samohláska e, když jde o osobu, která má řídit, nikoli ředit, najdeme ve staré češtině. Jde o pozůstatek změn při střídání krátkých a dlouhých samohlásek. Ve staročeské dvojici ie–ě se ve výslovnosti dlouhé ie změnilo v í (řiediti>říditi, sbierati>sbírati), krátké ě však zůstalo (sběratel, sběračka) nebo se změnilo v e (ředitel). Kdybychom slovo ředitel tvořili až dnes, došli bychom k podobě řiditel (tak jako bylo v novější době ke slovesu řídit vytvořeno podstatné jméno řidič). Přestože se v obecném jazyce stále někdy setkáváme s výslovností řiditel, je již od dob vydání Jungmannova Slovníku česko-německého (v letech 1834–39) za základní považována pouze podoba ředitel.
Podoba ředitel (od řídí) je tedy historicky oprávněná, stejně jako sběratel, sběračka (od sbírat) a zpěvák (od zpívat).
Zvažované varianty:
ředitel
řiditel
Poslední užití:
16.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Na co se nás často ptáte. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
141 ředitel
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.