Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu vzpomínek je psáno „zda-li pak“. Psala bych to dohromady zdalipak.
Klíčové slovo:
zdalipak
Odpověď:
Zápis „zda-li pak“ není v pořádku. Spojka -li je v tomto případě součástí složené spojky, spojovníkem se nepřipojuje, píšeme dohromady „zdali“. Částici „zdalipak“, uvozující přímou otázku zjišťovací, píšeme jako jedno slovo.
Zvažované varianty:
zdalipak
zda-li pak
Poslední užití:
7.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu vzpomínek je „zda-li“ psáno se spojovníkem. Vím, že se to teď už tak nepíše, ale pro zachování atmosféry starého textu se mi to zdá zajímavé a zachovala bych to.
Klíčové slovo:
zdali
Odpověď:
Slovo zdali píšeme dohromady, protože spojka -li je v tomto případě součástí složené spojky. Stejně píšeme např. i čili, jestli, neboli. Spojovníkem se -li připojuje ke slovesu, např. udělal-li to. Nejde ale o novinku, zápis se spojovníkem (zda-li) je spíše tradovaný omyl. Psaní dohromady je zachyceno i v Příručním slovníku jazyka českého, z čehož vyplývá, že zdali se mělo psát dohromady i v době vzniku uvedeného textu. Doporučujeme proto zápis upravit.
Zvažované varianty:
zdali
zda-li
Poslední užití:
7.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi slovy zeměměřický a zeměměřičský?
Klíčové slovo:
zeměměřický, zeměměřičský
Odpověď:
Slovo zeměměřický znamená ‚geodetický‘ (souvisí se zeměměřictvím), zatímco slovo zeměměřičský je odvozeno od slova zeměměřič, a znamená tedy ‚týkající se zeměměřiče/zeměměřičů, související s ním / s nimi‘. Podle těchto významů je třeba obě slova spojovat s dalšími výrazy, srov. např. zeměměřické úřady, zeměměřická škola (= geodetické úřady, geodetická škola) vs. zeměměřičské pomůcky, zeměměřičské povolání (= pomůcky a povolání zeměměřiče).
Poslední užití:
23.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla zeměměřický a zeměměřičský
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Máme psát člen reprezentace České republiky v softballe, nebo v softballu? Předpokládáme, že psaní se dvěma ll je v pořádku.
Klíčové slovo:
softbal
Odpověď:
Přestože v praxi se podoba softball se dvěma ll užívá v posledních letech poměrně často, v platných PČP, NASCS a IJP je uvedena pouze počeštěná podoba softbal (s jedním l). Slovo se skloňuje podle vzoru hrad, v 6. pádě jed. čísla je možné užít jak tvar softbalu, tak softbale. Doklady z ČNK ukazují, že tvar v softbalu je zhruba 4x častější než tvar v softbale.
Zvažované varianty:
softbal
softball
Poslední užití:
14.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Drobnost Softbal, či softbol?: Naše řeč, ročník 70 (1987), číslo 5, s. 271
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Máme psát šťáva s citronem, nebo s citrónem?
Klíčové slovo:
citron; citrón
Odpověď:
Můžete použít jak podobu citron, tak citrón, z jazykového hlediska jsou varianty rovnocenné. Doklady užití v ČNK ukazují, že zápis citron je výrazně častější.
Zvažované varianty:
citron
citrón
Poslední užití:
12.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Mohu psát party i párty?
Klíčové slovo:
party; párty
Odpověď:
Ano, máte možnost volby. Slovo party přejaté z angličtiny zachycují PČP i SSČ jen s původním pravopisem, tedy s krátkým a. Vlivem výslovnosti [párty] a rovněž také kvůli homonymii s množným číslem slova parta (skupina) se postupně prosadila pravopisná podoba párty (což dokládají např. výskyty v ČNK). Proto NASCS (vydání z roku 2007) uvádí obě pravopisné podoby, obě tedy uvádíme i v IJP.
Zvažované varianty:
party
párty
Poslední užití:
9.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „i“ ve větě „Všechny informace i něco navíc najdete na našem webu“?
Klíčové slovo:
i
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
12.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Co kdybychom se sešli/y ještě před fotbalem?“.
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Ve větě je nevyjádřený podmět „my“. Je tedy nutné z kontextu vědět, kdo se pod zájmenem „my“ skrývá. Podle pravidla o přednosti rodů má mužský životný rod přednost před všemi ostatními rody, takže pokud je v oné množině aspoň jeden muž, přísudek musí být zakončen na měkké i. Pokud však jde výhradně o ženy, bude v přísudku ypsilon.
Poslední užití:
23.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Nakonec se vášnivě políbili“. Jde o muže a ženu.
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Ve větě je sice nevyjádřený podmět, avšak z kontextu víme, že jde o muže a ženu. Podle pravidla o přednosti rodů má mužský životný rod přednost před ženským, a v přísudku je proto třeba napsat měkké i.
Poslední užití:
23.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazy „a že“ v následující větě? „Snažil jsem se tvářit, jako že jsem naprosto klidný a že nikomu jen tak snadno na špek neskočím.“
Klíčové slovo:
a že
Odpověď:
Jestliže jsou vedlejší věty souřadně spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím, neoddělujeme je čárkou (viz „konkrétní případ“). Pouze pokud jsou spojeny beze spojky, píšeme mezi nimi čárku.
Poslední užití:
16.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady se shodou přísudku s podmětem ve větě „Jeho ruce mnuly prsa“. Jsou zde rozhodující „ruce“, „prsa“, nebo skutečnost, že tím, kdo prsa mne, je muž?
Klíčové slovo:
ruce
Odpověď:
Tvar přísudku se řídí podmětem, jímž jsou ve větě „ruce“, tedy jméno rodu ženského. V přísudku proto musí být ypsilon. „Prsa“ mají ve větě roli předmětu a na shodu přísudku s podmětem nemají vliv. Stejně tak na ni nemá vliv skutečnost, že jde o muže, protože syntakticky jsou podmětem „ruce“, nikoli „muž“.
Poslední užití:
23.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.3 – Podmět je rodu ženského
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Mám v textu větu „V každé situaci se potkávaly jejich pohledy“. Jde o muže a ženu, má tedy být v přísudku měkké i?
Klíčové slovo:
pohledy
Odpověď:
Nikoli. Tvar přísudku se řídí podmětem, jímž jsou ve větě „pohledy“, tedy jméno rodu mužského neživotného. V přísudku tudíž musí být ypsilon. To, že pohledy patří muži a ženě, na shodu přísudku s podmětem nemá žádný vliv.
Poslední užití:
23.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.2 – Podmět je rodu mužského neživotného
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve spojení „Zjistit(,) jak“?
Klíčové slovo:
jak
Odpověď:
Jestliže z kontextově vázaného vypuštění vedlejší věty zůstane jeden výraz či konstrukce bez slovesa v určitém tvaru sestávající z několika výrazů, obvykle se takto vzniklé konstrukce považují za větný člen a čárkou se neoddělují. Toto pravidlo však není striktní. Míra pociťování větného charakteru konstrukce může být různá, záleží též na míře rozvití dané konstrukce (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
9.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 6.2 – Výrazy pociťované jako výpustka (řekni mi proč; nevím proč; nevěděl(,) jak na to apod.)
Dotaz:
Odděluje se vložená věta čárkou (čárkami)?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou do věty řídící oddělujeme čárkami z obou stran. Čárka se proto může dostat i před souřadicí spojovací výrazy spojující věty či větné členy v poměru slučovacím.
Poslední užití:
15.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jak se řeší interpunkce při různovětém postavení spojek?
Klíčové slovo:
a když
Odpověď:
Čárka se obvykle píše jen před prvním spojovacím výrazem. Mezi oběma spojovacími výrazy se čárka píše pouze v případě, že pisatel příslušnou vedlejší větu chápe jako vsuvku.
Poslední užití:
15.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v souvětí, sekce 7 – Dva spojovací výrazy vedle sebe (že když, protože kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 123
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Dříve byl ve škole pan řídící, který něco řídil, na Slovensku mají riaditele, ale my máme ředitele. To je někdo, kdo ředí barvy, ale neřídí. Proč tedy nepíšeme řiditel?
Klíčové slovo:
ředitel
Odpověď:
Odpověď na otázku, kde se v základu podstatného jména ředitel vzala samohláska e, když jde o osobu, která má řídit, nikoli ředit, najdeme ve staré češtině. Jde o pozůstatek změn při střídání krátkých a dlouhých samohlásek. Ve staročeské dvojici ie–ě se ve výslovnosti dlouhé ie změnilo v í (řiediti>říditi, sbierati>sbírati), krátké ě však zůstalo (sběratel, sběračka) nebo se změnilo v e (ředitel). Kdybychom slovo ředitel tvořili až dnes, došli bychom k podobě řiditel (tak jako bylo v novější době ke slovesu řídit vytvořeno podstatné jméno řidič). Přestože se v obecném jazyce stále někdy setkáváme s výslovností řiditel, je již od dob vydání Jungmannova Slovníku česko-německého (v letech 1834–39) za základní považována pouze podoba ředitel.
Podoba ředitel (od řídí) je tedy historicky oprávněná, stejně jako sběratel, sběračka (od sbírat) a zpěvák (od zpívat).
Zvažované varianty:
ředitel
řiditel
Poslední užití:
16.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Na co se nás často ptáte. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
141 ředitel
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.