Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 223/633, položky: 4441-4460/12654
Stav:
#9377
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slovní hříčka
Konkrétní dotaz: Nemůžeme se dohodnout, jaké i/y psát ve větě. Je to taková hádanka. „Na zahradě u našeho domu jsme měli staré bidlo, na tom jsme klepali koberce. Jednou přiletěl ptáček a zřídil si tam svoje bydlo. Náhle přišla bouře a zničila obě b-dla."
Klíčové slovo: bidlo, bydlo
Odpověď: Jde o oblíbenou starou slovní hříčku, která nemá přímočaré řešení. Větu můžeme vyslovit, protože na rozdíl od našich předků ve výslovnosti i a y nerozlišujeme, ale pravopisně ji obvyklým způsobem (tj. napsáním jednoho písmena) řešit nelze. Jde o homofony, tedy slova zvukově shodná, ale graficky odlišná. Každé z nich se jinak píše a má jiný význam, proto je nelze shrnout pod jeden kompromisní pojem. Žádné z i/y nemá v tomto případě přednost. Nabízí se řešení užít lomítko (obě bidla/bydla spadla nebo obě bi/ydla spadla), ale ani to nepovažujeme za vhodné, protože užití množného čísla neodpovídá původnímu zadání. Řešením by byl zápis „spadlo bydlo i bidlo“, který však slovní hříčku ruší.
Zvažované varianty:
bidla bydla
Poslední užití: 7.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9376
Užití:
1 1 0
Dotaz: Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz: Aplikace na výuku češtiny jako cizího jazyka tvrdí, že je správně věta: „Kateřinu já můžu poslouchat celý den.“ Mně se však nelíbí slovosled této věty, domnívám se, že by mělo být: „Já můžu poslouchat Kateřinu celý den.“ Co si o ní myslíte?
Odpověď: Čeština má volný slovosled, obě varianty jsou tedy přijatelné (ovšem ve větě „Kateřinu já můžu poslouchat celý den." dochází ke zdůraznění vlastního jména). Poněkud neobvyklé je užití zájmena já. V češtině osobní zájmeno běžně vypouštíme, na nevyjádřený podmět odkazují koncovky sloves. Užití zájmena může být motivováno např. potřebou zdůraznit informaci (já, nikoliv někdo jiný). Vzhledem k tomu, že se věta objevila ve výukové aplikaci, nemůžeme vyloučit ani možnost, že za užitím zájmena stojí didaktické důvody.
Zvažované varianty:
Kateřinu já můžu poslouchat celý den. Já můžu poslouchat Kateřinu celý den.
Poslední užití: 9.9.2020
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9375
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se správně označí zařízení pro těžbu – je to těžní, nebo těžební zařízení?
Odpověď: Slova těžní a těžební lze chápat jako synonyma. Některé slovníky jim sice přisuzují netotožné významy (těžní podle nich znamená ‚sloužící, určený k těžbě‘ a těžební ‚týkající se těžby‘), jiné však uvádějí, že jejich významy můžou být i totožné (sice říkají, že těžební znamená obecně ‚týkající se těžby‘, ale slovu těžní přisuzují užší význam ‚sloužící, určený k těžbě‘). I v prvním, netotožném případě je však první význam ‚sloužící, určený k těžbě‘ jen specifičtější součástí obecnějšího významu ‚týkající se těžby‘ (co je k těžbě určené se jí samozřejmě i týká). Obě přídavná jména lze tedy užívat v zásadě záměnně, pouze je třeba brát ohled na to, že s některými podstatnými jmény se bude pojit spíše podoba těžní, s jinými spíše podoba těžební (a s některými stejně dobře a ochotně obě dvě přídavná jména). V případě slova zařízení svědčí doklady z úzu (databáze ČNK syn v8) o poměrně silné tendenci pojit ho s podobou těžební (poměr těžební : těžní zařízení = 505 : 161, tj. cca 3 : 1). Doporučujeme tedy použít spíš spojení těžební zařízení (ovšem s tím, že vyloučeno není ani spojení těžní zařízení).
Zvažované varianty:
těžní těžební
Poslední užití: 4.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla těžní a těžební
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla těžní a těžba
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla těžní a těžební
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávky těžní zařízení a těžební zařízení

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9374
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, víceslovná
Konkrétní dotaz: Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Odolena Voda (město v okrese Praha-východ)? Je to odolský, nebo vodolský?
Klíčové slovo: odolenovodský
Odpověď: Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Odolena Voda má ve spisovném jazyce správnou podobu odolenovodský. (Podoby odolský, nebo spíš vodolský vycházejí z místního úzu, v běžné, každodenní komunikaci, nebo nanejvýš ještě v kontextu lokální komunikace (např. lehčí rubriky místního zpravodaje) jsou v pořádku i ony, ve spisovném jazyce, příp. v textech určených do nadregionálních kontextů a souvislostí (noviny, smlouvy, tiskové zprávy) je však třeba užít uvedenou spisovnou podobu odolenovodský.)
Zvažované varianty:
odolský vodolský
Poslední užití: 12.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla Odolena Voda a odolenovodský

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9373
Užití:
1 1 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Je možné pro česko-polsko-německou oblast (poblíž Hrádku nad Nisou) užívat vlastní jméno Trojmezí?
Klíčové slovo: Trojmezí; Trojzemí
Odpověď: Danou oblast lze zcela jistě primárně označit obecným jménem trojmezí (stejně jako jakoukoli jinou lokalitu na rozhraní tří územních celků). Pokud jde o vlastní jméno Trojmezí, oficiálně je coby tzv. hraniční jméno standardizováno pouze Trojmezí, Dreieckmark v okrese Prachatice (viz aplikaci Geoportál ČÚZK), dále se takto nazývá např. část obce Hranice na západě Česka, šumavské horské sedlo atd. Podle našich zjištění si v případě česko-polsko-německé oblasti u Hrádku nad Nisou konkurují dva názvy: Trojmezí a Trojzemí. Obě snadno zaměnitelná pojmenování pro tutéž lokalitu se vyskytují na turistických rozcestnících, infotabulích, mapách apod. a fungují tak zcela jistě jako vlastní jména, která se vztahují jak k místu styku hranic tří zemí, tak k celé přilehlé oblasti. Nejednoznačnou situaci dále komplikuje mj. fakt, že ačkoli se na oficiálním webu města Hrádek nad Nisou lze dočíst o regionu Trojzemí a založené příspěvkové organizaci Brána Trojzemí, ve výše zmíněném Geoportálu ČÚZK nalezneme standardizovaný název Brána Trojmezí (objekt sídelního charakteru blíže neurčený na Horním náměstí v Hrádku nad Nisou). Jako řešení dané problematiky doporučujeme, pokud to text umožňuje, konkurenci názvů alespoň krátce tematizovat, rozhodnout se pro jeden z nich (např. Trojzemí, které je vedením města evidentně preferováno) a ten důsledně užívat. Ideální by samozřejmě bylo, pokud by došlo ke sjednocení úzu přímo v dané lokalitě a bylo dosaženo i souladu s oficiální geografickou standardizací. Na okraj dodejme, že nejde o problém nijak nový, byl mj. tematizován již v roce 2008 v televizním pořadu O češtině, a to na základě dotazu, který jazyková poradna ÚJČ tehdy obdržela, viz https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10098745482-o-cestine/208572235500005/titulky#t=12m24s. Pokud jde o kolísání pojmenování, také není česko-polsko-německé trojmezí jediné: lokalita česko-bavorsko-saské hranice na Ašsku bývá nazývána jak Trojmezí, tak i Trojstátí.
Poslední užití: 20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9372
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Je správně veřejnoprávní vysílatel, nebo vysilatel? V textu je to jednou krátce, jednou dlouze, nevím, která z podob je vhodná. Existuje nějaká mnemotechnická pomůcka, která by mi pomohla najít správnou podobu?
Klíčové slovo: vysílatel; vysilatel
Odpověď: Bohužel mnemotechnická pomůcka pro odvození správné kvantity v určitém slově tohoto typu neexistuje. Podle SSJČ je možné užít jak zápis vysílatel, tak vysilatel (obdobně např. vyzývatel i vyzyvatel). Slovník slovo označuje jako řidší, doklady z ČNK však ukazují, že se stále užívá (obvykle ve spojení se slovy televizní, veřejný, komerční, rozhlasový). V praxi je výrazně častější podoba s í: vysílatel.
Zvažované varianty:
vysílatel vysilatel
Poslední užití: 9.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9371
Užití:
1 2 0
Dotaz: Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Může se psát email místo e-mail? Docela často to tak vídám, ale nezdá se mi to.
Klíčové slovo: e-mail
Odpověď: Elektronickou poštu e-mail bychom měli psát podle příruček jen se spojovníkem; email je krycí nátěrová hmota. Přestože s ohledem na kontext asi nemůže ani při nedoporučovaném zápisu dojít k nepochopení náležitého významu, doporučujeme rozdílný zápis obou slov zachovávat.
Zvažované varianty:
e-mail email
Poslední užití: 15.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9370
Užití:
1 1 0
Dotaz: Stylizace formulace
Konkrétní dotaz: Co mám uvést na výrobku – „99 % biologicky rozložitelné složení“, nebo „99 % složení je biologicky rozložitelné“?
Odpověď: Nemůžeme vám doporučit ani jednu variantu. Spojení „99 % biologicky rozložitelné složení“ nedává smysl, spojení „99 % složení je biologicky rozložitelné“ obsahuje chybný tvar přísudkového přídavného jména. Doporučujeme proto úpravu „99 % složení je biologicky rozložitelných“ nebo „z 99 % biologicky rozložitelné složení“.
Zvažované varianty:
99 % složení je biologicky rozložitelné z 99 % biologicky rozložitelné složení 99 % biologicky rozložitelné složení 99 % složení je biologicky rozložitelných
Poslední užití: 10.9.2020
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9369
Užití:
1 1 0
Dotaz: I, nebo y?
Konkrétní dotaz: Našel jsem ve starých pramenech z 19. století a přelomu století slovo zásylka psané s y. Zajímalo by mě, zda je tento tvar stále použitelný (myslím si, že není). A hlavně mě zajímá, jak a proč ke změně došlo.
Klíčové slovo: zásilka
Odpověď: Na první otázku je odpověď jednoduchá: zápis zásylka v současných textech správný není. Podobu zásilka jako jedinou možnou uvádějí všechny výkladové slovníky češtiny, IJP i Pravidla českého pravopisu. Už ve vydání PČP z roku 1902 najdeme slova zásilka, zasílati, zasilatel/zasílatel jedině s -i-. Rovněž Jungmannův slovník (1835–1839) zapisuje s -i-: zásilka, zasilatel. Nelze však zastírat, že v Kottově slovníku (5. díl, 1887) naopak objevíme slova zásylka, zásylkový, zasýlati, zasýlatelský, zasýlání, zasýlač. Mohlo by se nabízet vysvětlení, že pravopisná změna souvisí s tzv. reformou/opravou analogickou Josefa Dobrovského (podrobněji viz kapitola Obrozenský pravopis v Novém encyklopedickém slovníku češtiny/NESČ), ale ta se týkala jiných jevů. Podle vyjádření kolegů z oddělení vývoje jazyka ÚJČ nejpravděpodobněji jde o pravopisný projev toho typu filologicky podložených puristických snah, který usiloval o reflexi slovanské vzájemnosti (NESČ, kapitola Purismus). Zastánci tohoto směru odvozovali českou formu -sýlati (ve slovese i jeho odvozeninách) od staroslověnského sylati (což vysvětluje Kottovo pojetí). To je ovšem chybné, protože české -sílati vzniklo až ve staré češtině a zapisovalo se -sielati. Na rozpor upozorňuje už Gebauer ve své Historické mluvnici 1: „Odchylka stará je v -sielati, posielati nč. posílati atd., proti stsl. sylati; č. posielati je novotvar, utvořený ku poslati bezpochyby vlivem subst. posel a změkčeného praes. pošlu.“ Pravidla českého pravopisu z roku 1902 potvrdila závaznou podobu zásilka (obdobně např. zasílat, posílat). Není bez zajímavosti, že ještě počátkem 20. století byly formy s -y- v praxi stále někdy užívány. Svědčí o tom např. odpověď na dotaz čtenáře zveřejněná v lingvistickém časopise Naše řeč z roku 1917.
Zvažované varianty:
zásilka zásylka
Poslední užití: 14.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Obrozenský pravopis: https://www.czechency.org/slovnik/OBROZENSK%C3%9D%20PRAVOPIS
Jazykový zdroj: Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1939. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: (http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=145)
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9368
Užití:
1 1 0
Dotaz: Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz: Který reklamní slogan je nejlepší: „vše pro inkontinenci a stomie“, „vše pro inkontinenci a stomii“, nebo „vše pro inkontinence a stomie“?
Klíčové slovo: jednotné vs. množné číslo
Odpověď: Jelikož inkontinence označuje ‚neschopnost udržet moč nebo stolici‘, doporučujeme, aby byl užit tvar v jednotném čísle. Naproti tomu výraz stomie může být vzhledem k významu ‚umělé vyústění dutého orgánu na povrch těla‘ použit v daném sloganu jak v jednotném, tak množném čísle. Doporučujeme proto vybrat si mezi variantami „vše pro inkontinenci a stomie“ a „vše pro inkontinenci a stomii“.
Zvažované varianty:
vše pro inkontinenci a stomie vše pro inkontinenci a stomii vše pro inkontinence a stomie
Poslední užití: 16.9.2020
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9367
Užití:
1 1 0
Dotaz: Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo: nebo, či
Odpověď: Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití: 3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 126, 130, 131
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 120, 124

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9366
Užití:
1 1 0
Dotaz: Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo: nebo
Odpověď: Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití: 3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 126, 130, 131
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 120, 124

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9365
Užití:
1 1 0
Dotaz: Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo: že
Odpověď: Souřadně spojené vedlejší věty vložené do řídící věty oddělujeme čárkami z obou stran.
Poslední užití: 3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 121
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 114

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9364
Užití:
1 1 0
Dotaz: Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo: nebo že
Odpověď: Vedlejší věty spojené souřadně v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy. Jestliže jsou spojeny beze spojky, oddělujeme je čárkou.
Poslední užití: 3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 119
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 112

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9359
Užití:
1 1 0
Dotaz: Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz: Pracuji jako asistentka učitele a celý život žiju v domnění, že ve větách typu „Koně a kobyly běželi“ musí být v přísudku měkké i, protože „koně“ jsou rodu mužského životného. Nedávno jsem však při vyučování s překvapením zjistila, že je možné shodu řídit i podle „kobyl“ a v přísudku psát ypsilon. Teď jsem z toho celá zmatená, znamená to, že to odjakživa používám špatně?
Klíčové slovo: shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď: Ne tak docela. Zásadní roli zde totiž hraje slovosled: pokud stojí přísudek za několikanásobným podmětem („Koně a kobyly běželi“), je skutečně měkké i v přísudku jedinou možností – podle pravidla o přednosti rodů má vždy přednost mužský životný rod. Pokud však přísudek předchází před podmětem („Po louce běželi/y kobyly a koně“), máte dvě možnosti: buď uplatníte stejné pravidlo jako v předchozím případě, nebo můžete shodu řídit podle jména, které stojí přísudku blíže. To jsou v tomto případě „kobyly“, takže v přísudku může být i ypsilon. Protože však pravidlo o přednosti rodů platí univerzálně bez ohledu na slovosled a chybu s ním nikdy neuděláte, učívá se ve škole pro zjednodušení pouze tento přístup.
Poslední užití: 23.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Shoda přísudku s podmětem několikanásobným

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9358
Užití:
1 1 0
Dotaz: I, nebo y?
Konkrétní dotaz: Chci se jen ujistit, že ve slově výjimečný je první samohláska dlouhé tvrdé ý a druhá měkké i, není to jinak, že?
Klíčové slovo: výjimečný
Odpověď: Ano, náležitá podoba přídavného jména je výjimečný, přestože je slovo spjato se slovesem vyjímat. Jde o slovotvornou alternaci, s níž se setkáváme i u jiných slov, např. zasílat – zásilka, vyšívat výšivka, vyhýbat – výhybka.
Zvažované varianty:
výjimečný
Poslední užití: 24.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9357
Užití:
1 1 0
Dotaz: I, nebo y?
Konkrétní dotaz: Potřebuji se ujistit, že uvnitř slova políbili píšeme měkká i.
Klíčové slovo: políbit
Odpověď: Ano, slovo políbit nepatří mezi vyjmenovaná slova, píšeme v něm tedy měkká i.
Zvažované varianty:
políbit
Poslední užití: 24.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Teorie
Stav:
#9356
Užití:
1 1 0
Dotaz: Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz: Hodnotí se slabika s dvojhláskou v češtině jako tzv. dlouhá, nebo tzv. krátká slabika?
Klíčové slovo: dvojhláska; slabika
Odpověď: V první řadě je třeba vysvětlit, že termíny dlouhá/krátká slabika se zjevně vyskytují převážně ve školním prostředí, případně ve versologii, česká jazykověda s nimi obvykle nepracuje (na rozdíl od pojmů krátká/dlouhá samohláska, respektive jednoduchá samohláska versus dvojhláska). Odborná literatura se shoduje, že délka dvojhlásky (tj. spojení dvou samohláskových pozic v téže slabice) odpovídá v češtině délce jedné dlouhé samohlásky; slabika s dvojhláskou by tedy měla být hodnocena stejně jako slabika s dlouhou jednoduchou samohláskou. Nicméně i ve škole bychom doporučovali užívat spíše přesnější vyjádření „slabika s krátkou/dlouhou samohláskou“ (případně s dvojhláskou či slabikotvornou souhláskou). Délka slabiky může být totiž chápána různě, nikoli jen podle délky samohlásky v ní obsažené, ale např. na základě celkového počtu všech jejích hlásek. V hesláři školské jazykovědné terminologie, který sestavilo Jazykovědné sdružení ČR ve spolupráci s MŠMT, pojmy dlouhá/krátká slabika vůbec obsaženy nejsou.
Poslední užití: 5.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://www.czechency.org/slovnik/DIFTONG
Jazykový zdroj: Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 197
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9355
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Chci se zeptat na slovo osteointegrace/ossteointegrace. Našla jsem to na internetu s jedním s i dvěma ss. Kterou podobu mám užít?
Klíčové slovo: osteointegrace
Odpověď: Výkladové slovníky češtiny výraz nezachycují. Velký lékařský slovník bohužel také ne, ale protože výrazy s první částí osteo (= kost; z řeckého osteon; např. osteodystrofie, osteochondritida, osteosutura) jsou v něm uvedeny s jedním s, doporučujeme psát s jedním s i odvozený výraz osteointegrace (vhojení implantátu do kosti). Doplňujeme ještě, že v české odborné stomatologické literatuře se vedle termínu osteointegrace užívá i varianta oseointegrace (srov. anglické osseointegration) – ta dokonce převažuje. Komponent oss- vychází z latinského adjektiva osseus, což v příslušných odvozených slovech zachovávají západní jazyky.
Zvažované varianty:
osteointegrace ossteointegrace
Poslední užití: 19.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Velký lékařský slovník.
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9354
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vedlejší věta doplňková
Konkrétní dotaz: Chci se zeptat, jaký druh vedlejší věty je v souvětí „Jednou ji viděl, jak drží kytici růží“.
Klíčové slovo: druh vedlejší věty
Odpověď: Jde o vedlejší větu doplňkovou.
Poslední užití: 23.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.