Dotaz:
Jména na -ěný odvozená od podstatných jmen
Konkrétní dotaz:
Proč se přídavné jméno plátěný píše pouze s jedním -n-, kam se podělo -n- z odvozovacího základu?
Klíčové slovo:
plátěný
Odpověď:
Přídavná jména na -ěný odvozená od podstatných jmen se vždy píší pouze s jedním -n- (např. hliněný, bavlněný, skleněný, lněný atp.). Odvozovacím základem v tomto případě není plátn-, ale pouze plát- (-no je starobylá přípona).
Poslední užití:
21.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov; Psaní n – nn
Dotaz:
Jména na -ěný odvozená od podstatných jmen
Konkrétní dotaz:
Jak to, že se přídavné jméno hliněný píše pouze s jedním -n-, ale přídavné jméno soukenný se dvěma -nn-?
Klíčové slovo:
hliněný; soukenný
Odpověď:
Přídavná jména na -ěný odvozená od podstatných jmen se vždy píší pouze s jedním -n- (např. hliněný, bavlněný, skleněný, lněný atp.). Přídavné jméno soukenný však do této skupiny nepatří. Bylo totiž odvozeno od podstatného jména sukno příponou -ný, pouze kvůli výslovnosti bylo mezi -k- a -n- vloženo -e-, které může zdánlivě připomínat typ přídavných jmen zakončených na -ěný. Podobný problém může nastat např. u přídavných jmen okenní (okno + ní), prkenný (prkno + ný) apod.
Poslední užití:
21.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov; Psaní n – nn
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má individuální přivlastňovací přídavné jméno od rodného jména Olga? Je správně Olžiny knihy, nebo Olginy knihy? Nebo to můžou být i Olininy knihy?
Klíčové slovo:
Olžiny, Olginy
Odpověď:
Individuální přivlastňovací přídavné jméno od rodného jména Olga může mít podle výkladových slovníků (v 1. p. j. č. r. m.) jak podobu Olžin, tak Olgin. Podle databáze ČNK syn v8 se však výrazně častěji (téměř výlučně) používá podoba Olžin – doporučujeme tedy použít spojení Olžiny knihy. (Podoba Olinin odpovídá domácké podobě Olina, není vyloučena, je správná, není však utvořena od jména Olga.)
Zvažované varianty:
Olžiny
Olginy
Olininy
Poslední užití:
4.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Olga
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky Olgin.* a Olžin.*
Dotaz:
Jiná jména (všechny 3 stupně)
Konkrétní dotaz:
Ve spojení se slovem dětství či brambory by se mělo použít přídavné jméno ranné, nebo rané?
Klíčové slovo:
raný
Odpověď:
Ve významu ‚brzký, časný‘ je náležité psát pouze jedno -n-, ve spojení s uvedenými slovy je tedy namístě použít přídavné jméno rané.
Zvažované varianty:
raný
ranný
Poslední užití:
23.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jiná problematika a nejasné případy
Konkrétní dotaz:
Ve své sbírce básní používám český ekvivalent velikonočního tridua: třídení. Pokud jde o podstatné jméno, je správně pouze zápis s jedním -n-?
Klíčové slovo:
třídení; dvě n
Odpověď:
Podstatné jméno třídení je náležité psát jen s jedním -n-, neboť je na rozdíl od přídavného jména odvozeno pouze koncovkou -í.
Poslední užití:
16.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov; Psaní n – nn
Dotaz:
Jiná problematika a nejasné případy
Konkrétní dotaz:
Našla jsem v textu spojení „s nevěstinou vlečkou“, přičemž pisatel textu napsal v přídavném jméně dvě -nn- (nevěstinnou). To je ale chyba, že ano?
Klíčové slovo:
přípona -in; nevěstina vlečka; dvě n
Odpověď:
Přivlastňovací přídavné jméno nevěstin bylo odvozeno od podstatného jména nevěsta příponou -in. K přivlastňovacímu přídavnému jménu pak byla v 7. pádu připojena koncovka -ou. Nic z toho nezakládá důvod pro psaní dvou -nn-, správně tedy bude, jak píšete, „s nevěstinou vlečkou“.
Poslední užití:
3.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvarosloví – přídavná jména; Přídavná jména individuálně přivlastňovací
Dotaz:
Jiná jména (všechny 3 stupně)
Konkrétní dotaz:
V Karlových Varech jsou tzv. vázy, z nichž vyvěrá pramen. Je v pořádku psát o nich jako o pramenních vázách, tedy se dvěma -nn-?
Klíčové slovo:
pramenní; dvě n
Odpověď:
Přídavné jméno pramenní bylo odvozeno od podstatného jména pramen příponou -ní, náležitý je tedy zápis se dvěma -nn-: pramenní.
Poslední užití:
26.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo pramenní
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v nadpisu „O rybách(,) a rybářích(,) a zakopaných psech“?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
26.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „jako“ ve větě „...vyplývající z dalších ustanovení(,) jako jsou poplatky apod.“?
Klíčové slovo:
jako
Odpověď:
Vedlejší větu uvozenou podřadicí spojkou nebo podřadicím spojovacím výrazem je potřeba oddělit od řídící věty čárkou (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
5.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 3 – Podřadná spojení vět – podřadicí spojky (že, aby, kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je nejednotně uvedený zápis slova [pop árt], jaký je správný zápis?
Klíčové slovo:
pop-art; pop art; popart
Odpověď:
Slovníky (SSČ, NASCS, SSJČ) zachycují zápis se spojovníkem: pop-art. Tato podoba zcela jednoznačně převládá i v uživatelské praxi a doporučujeme ji užít i ve zmíněném textu. Vlivem dalších přejatých složených jmen, v nichž druhým členem složeniny je výraz art a jejichž způsob zápisu je značně rozkolísaný (land art se píše převážně jako dvě samostatná slova, ale videoart naopak dohromady), doporučuje IJP být tolerantní i k variantním způsobům zápisu pop art a popart. Jistě není třeba připomínat, že v jednom textu není vhodné různé možnosti zápisu střídat.
Zvažované varianty:
pop-art
pop art
popart
Poslední užití:
13.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Autor zapisuje slova s částí anti- rozdílně, má anti portrét a hned vedle antibusta. Psala bych obě slova stejně, a to dohromady.
Klíčové slovo:
antibusta
Odpověď:
Komponent anti- tvoří první část složených výrazů. Píše se dohromady s příslušným slovem, např. anticyklona, antidemokratický, antidrama, antirasista, antihistorický. Dohromady je tedy vhodné psát i příležitostně užívaný výraz antibusta.
Zvažované varianty:
antibusta
anti busta
Poslední užití:
13.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Autor zapisuje slova s částí anti- rozdílně, má anti portrét a hned vedle antibusta. Psala bych obě slova stejně, a to dohromady.
Klíčové slovo:
antiportrét
Odpověď:
Souhlasíme. Komponent anti- tvoří první část složených výrazů. Píše se dohromady s příslušným slovem, např. anticyklona, antidemokratický, antidrama, antihistorický. Jako jedno slovo tedy doporučujeme psát i příležitostný výraz antiportrét.
Zvažované varianty:
antiportrét
anti portrét
Poslední užití:
13.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Příslovce v přísudku jmenném se sponou
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych nějak srozumitelně vysvětlit dceři, proč je věta „Bylo tam dusno“ jednočlenná. Dcera určila výraz „dusno“ jako podmět a „bylo“ jako přísudek. Je toto řešení nepřípustné? Paní učitelka v řešení uvádí pouze jednočlennou větu.
Klíčové slovo:
dusno
Odpověď:
Paní učitelka má pravdu. Celou konstrukci „bylo dusno“ je třeba chápat jako přísudek jmenný se sponou. Sloveso „být“ může ve větě stát samostatně v případě, že má význam „existovat“ (např. „Je tam chyba“), ve vaši větě však plní pouze syntaktickou funkci sponového slovesa a potřebuje významově doplnit dalším, plnovýznamovým slovním druhem. „Dusno“ je v tomto případě příslovcem vzniklým z přídavného jména „dusný“ a i z toho důvodu dost dobře nemůže být podmětem. Tento typ větné struktury je pro jednočlenné (bezpodmětové) věty charakteristický (srov. „Je mi zle“, „Bylo tam veselo“), stejně jako skutečnost, že věta popisuje atmosférický stav („Je horko“, „Sněží“).
Poslední užití:
23.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 633 (přísudkové příslovce)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu autor píše „uměleckohistorická analýza“ dohromady, ale nejsem si jistá, zda je to tak v pořádku, protože překladatel navrhuje zápis se spojovníkem (umělecko-historická analýza).
Klíčové slovo:
uměleckohistorický; umělecko-historický
Odpověď:
O tom, zda složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -cko (a také na -sko, -ně, -ově) píšeme se spojovníkem, nebo dohromady, rozhoduje věcná znalost. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku pak rozlišujeme různé významy.
Spojovník užíváme v zápisu souřadného spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a. Ze spojení umělecká a historická analýza odvodíme přídavné jméno umělecko-historická analýza.
Pravděpodobněji však jde o analýzu z pohledu historie umění. Jestliže je východiskem ustálené slovní spojení (umělecká historie), jedná se o podřadné spojení a složené přídavné jméno píšeme dohromady: uměleckohistorický. V ČNK je přímo toto spojení doloženo jen velice málo, ale ukazuje se, že psaní dohromady převažuje. Doporučujeme tedy ponechat autorův zápis uměleckohistorická analýza.
Zvažované varianty:
uměleckohistorický
umělecko-historický
Poslední užití:
6.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.