Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Slyšela jsem, že některé gramatiky uvádějí místo vzoru předseda vzor táta. Chtěla bych se zeptat, které to jsou.
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Co je nám známo, vzor „táta“ uvádí V. Cvrček ve své Mluvnici současné češtiny I.
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
V domácím úkolu potřebujeme určit slovní druh slova vskutku. Ve slovnících jsem však našla různé informace. Co je správně?
Klíčové slovo:
slovní druh
Odpověď:
V případě výrazu vskutku se výkladové slovníky češtiny ve svém hodnocení skutečně rozcházejí. Datem starší Slovník spisovného jazyka českého ho hodnotí jako příslovce, novější Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádí, že jde o modální částici. Pro školní prostředí bychom vám doporučili druhý uvedený slovník. Otázku, zda se jím řídili i autoři zadání, však zodpovědět nedokážeme.
Poslední užití:
13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Kterou příručkou z uvedených se mám řídit?
Konkrétní dotaz:
V domácím úkolu potřebujeme určit slovní druh slova vskutku. Ve slovnících jsem však našla různé informace. Co je správně?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
V případě výrazu vskutku se výkladové slovníky češtiny ve svém hodnocení skutečně rozcházejí. Datem starší Slovník spisovného jazyka českého ho hodnotí jako příslovce, novější Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádí, že jde o modální částici. Pro školní prostředí bychom vám doporučili druhý uvedený slovník. Otázku, zda se jím řídili i autoři zadání, však zodpovědět nedokážeme.
Poslední užití:
13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Vím, že můžu napsat „dar shůry“ ve smyslu ‚dar z nebes‘ jako spřežku, ale je možné napsat i zvlášť „dar z hůry“ (ve smyslu z prostoru nahoře)?
Klíčové slovo:
shůry
Odpověď:
Pro vyjádření významu shora rozhodně doporučujeme užít spřežku shůry. Tu zachycují jak SSČ a SSJČ, tak už i PSJČ. Je běžně užívaná v přísloví Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí. Stejný význam má i v obratu „dar shůry“ (tedy z nebes, od boha). Doklady užití z ČNK svědčí o tom, že spojení „dar shůry“ se užívá běžně.
Užití zápisu „z hůry“ nelze považovat za zcela vyloučené, ale neodpovídá smyslu obratu a pro uživatele jazyka by proto mohlo být matoucí. Slovo hůra zachycuje pouze SSJČ a hodnotí ho jako nářeční (s významem hora nebo podstřeší, půda), popř. básnické (= výše: hledět z alpské hůry).
Zvažované varianty:
shůry
z hůry
Poslední užití:
4.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Pokud mám na mysli modlitbu, píše se otčenáš dohromady, nebo se má psát otče náš?
Klíčové slovo:
otčenáš
Odpověď:
Označení základní křesťanské modlitby začínající slovy „Otče náš“ píšeme v souladu s příručkami dohromady: otčenáš. Pokud máme na mysli název slovesného výtvoru, píšeme slovo s velkým počátečním písmenem (Otčenáš).
Zvažované varianty:
otčenáš
otče náš
Poslední užití:
15.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Ještě nedávno jsem viděla v příručkách, že můžu psát filozofie i filosofie, ale teď už nacházím jen zápis filozofie. Jak se má slovo psát?
Klíčové slovo:
filozofie
Odpověď:
Můžete zvolit obě podoby (tedy filozofie i filosofie), ale v běžných textech doporučujeme psát raději filozofie. Ve slovech zdomácnělých, kde se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], se podoby se z považují za základní, tedy stylově neutrální. Lze je užít ve všech typech textů. Podoby se s jsou stylově příznakové, knižní.
Zvažované varianty:
filozofie
filosofie
Poslední užití:
29.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Slovní hříčka
Konkrétní dotaz:
Děti mě nachytaly na souvětí „Na rybníce se udělal vír, nad rybníkem přelétl výr; oba v-ry jsem zachytil na fotografii“. Jaké i/y psát?
Klíčové slovo:
vír, výr
Odpověď:
Tato věta není zapsatelná. Slova vír a výr nemůžeme zahrnout pod jeden společný pojem. Je to stará slovní hříčka založená na tom, že větu můžeme vyslovit, protože ve výslovnosti i a y nerozlišujeme, ale pravopisně ji obvyklým způsobem (tj. napsáním jednoho písmena) řešit nelze. Nelze doporučit ani zápis s lomítkem: oba víry/výry nebo oba ví/ýry. Řešením je zápis „Na fotografii jsem zachytil vír i výra“, který však ruší slovní hříčku.
Zvažované varianty:
víry
výry
Poslední užití:
3.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Jaká předložka se píše ve spojení mít něco s/z krku?
Klíčové slovo:
předložka se; předložka ze
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá.
Zvažované varianty:
z krku
s krku
Poslední užití:
23.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 25
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Je ve slově oblast předpona ob-? Když se od slova oddělí, nedává zbytek (-last) žádný smysl.
Klíčové slovo:
oblast
Odpověď:
Z historického hlediska je ob- ve slově oblast předpona. Ve staré češtině mělo toto slovo původně podobu obvlast (z praslovanského *obvolstь) a znamenalo zhruba ‚území ovládané jedním vladařem‘, šlo tedy vlastně o ob-vládnuté území. Kořen vlast- (z praslovanského *volstь) tu souvisí se slovem vládnout, jehož infinitiv měl původně podobu vlasti/vlásti (z vlad-ti), podoba 1. os. j. č. ozn. zp. (č. r.) pak zněla vladu. Ve chvíli, kdy se skupina -bvl- (o-bvl-ast) zjednodušila v průběhu vývoje na skupinu -bl- (o-bl-ast), stala se však tato souvislost zcela nezřetelnou. Z hlediska současné češtiny bychom proto sekvenci ob- za předponu nepovažovali a chápali ji jako součást kořene oblast-. (Je zajímavé, že směrem ke slovu ovládat, původně ob-vládat (od ob-vlasti/ob-vlásti, ob-vlad-0-u, ob-vlad-e-š), došlo ke zjednodušení skupiny -bvl- jiným způsobem: nestalo se z ní -bl-, ale -vl- (není *obládat, ale ovládat), takže dnes přestala být zcela zřetelná i původní etymologická souvislost mezi slovy oblast a vládnout, ovládat.) Tedy: historicky je ob- ve slově oblast skutečně předpona, z hlediska současné češtiny je však namístě chápat původní předponové ob- jako součást kořene oblast-.
Poslední užití:
8.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Jak se správně píší čárky u tohoto výrazu?
Klíčové slovo:
a tudíž
Odpověď:
Pomocí spojovacího výrazu „a tudíž“ spojujeme obvykle složky několikanásobného větného členu nebo věty v poměru důsledkovém, proto před ním píšeme čárku. Jestliže složky tohoto výrazu – „a“ a „tudíž“ – nestojí bezprostředně u sebe, můžeme důsledkový poměr chápat jako oslabený a čárku nepsat.
Poslední užití:
15.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119, 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžeme psát „v loni“ jako dvě slova?
Klíčové slovo:
vloni
Odpověď:
V souladu s jazykovými příručkami je možné užít buď spřežku vloni, nebo samotné loni. Zápis „v loni“ vhodný není. Doklady z ČNK ukazují, že se (poněkud překvapivě) v praxi někdy objevuje, ale zcela jednoznačně převažují náležité podoby vloni a loni.
Zvažované varianty:
vloni
v loni
Poslední užití:
4.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Překlad
Konkrétní dotaz:
Jak máme do češtiny přeložit anglické „credal nation“?
Klíčové slovo:
překlad
Odpověď:
Bohužel, otázky překladu jsou mimo kompetence jazykové poradny. Doporučujeme vám daný problém konzultovat s překladatelem z angličtiny, popřípadě s odborníkem na politologii.
Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Kde v Internetové jazykové příručce najdu, jak se správně píše Divadlo Semafor?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Název d/Divadla Semafor byl do podzimu roku 2020 uveden ve slovníkové části Internetové jazykové příručky, a to v hesle „divadlo“ spolu s dalšími příklady pojmenování divadel. Bohužel, v případě tohoto divadla je situace komplikována několikerými změnami zápisu jeho jména v obchodním rejstříku (nejprve jako „divadlo Semafor“, později „Divadlo Semafor“), současně je na webových stránkách divadla užívána podoba „divadlo Semafor“. Z tohoto důvodu se autoři IJP rozhodli nahradit uvedený příklad jiným, méně problematickým.
Poslední užití:
5.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Žádost o placené písemné vyjádření
Konkrétní dotaz:
Vyhotoví jazyková poradna stanovisko k soudnímu sporu?
Klíčové slovo:
vyhotovení písemné odpovědi
Odpověď:
Jazyková poradna nabízí možnost placeného vyjádření (podrobné informace naleznete zde: http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html), jde však vždy o stanovisko čistě jazykové, nikoli právní. Zároveň je třeba svou žádost co nejvíce specifikovat – jazyková vyjádření se obvykle týkají konkrétního jazykového problému, výkladu konkrétního slova, věty nebo souvětí.
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má zpřídavnělý přechodník minulý utvořený od slovesa provést? (Ten který provedl je provedlší?)
Klíčové slovo:
provedší
Odpověď:
Zpřídavnělý přechodník minulý utvořený od slovesa provést má (v 1. p. j. č. (r. m. neživ.)) správnou podobu provedší. (Tvoří se od j. č. r. m. přechodníku minulého slovesa provést, který má podobu proved, a to přidáním přípony -š/í.)
Zvažované varianty:
provedlší
Poslední užití:
25.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo provést
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V historickém textu je několikrát užito „královna vdova Eliška Rejčka“. Někdo to píše zvlášť, jiný se spojovníkem (královna-vdova). Nikde jsem to bohužel nenašla, ale myslím, že to není případ jako malíř-lakýrník, takže pro spojovník není důvod.
Klíčové slovo:
královna vdova
Odpověď:
Máte pravdu, že spojovník užíváme tehdy, když jde o souřadné těsné spojení dvou podstatných jmen označujících např. povolání, obor, postavení apod. Spojovník vlastně nahrazuje spojku a, např. překladatel-tlumočník, kuchař-číšník.
V uvedeném spojení však jde spíše o to, že druhá složka (vdova) blíže specifikuje první (královna). Je-li druhý člen členem určujícím, pak spojovník neděláme a píšeme dvě samostatná slova. Analogicky podle zápisů jako učitel matematik, borovice vejmutovka, chemik analytik apod. doporučujeme psát jako dvě samostatná slova i označení královna vdova. Tento způsob zápisu jednoznačně převažuje i v dokladech v ČNK.
Zvažované varianty:
královna vdova
královna-vdova
Poslední užití:
7.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně zdravotní pomůcky, nebo zdravotnické pomůcky?
Klíčové slovo:
zdravotní, zdravotnický
Odpověď:
Slovo zdravotní je odvozeno od slova zdraví a znamená ‚týkající se, sloužící zdraví, sloužící péči o zdraví‘, zatímco slovo zdravotnický je odvozeno od slova zdravotník či zdravotnictví, a znamená tedy ‚týkající se zdravotníka/zdravotníků, týkající se zdravotnictví‘. Ve spojení se slovem pomůcky je proto namístě použít přídavné jméno zdravotní, nejde totiž o pomůcky související se zdravotníky (resp. jen nepřímo, sekundárně), ale o pomůcky sloužící zdraví, péči o zdraví. Podle databáze ČNK syn v8 se sice relativně často používá i podoba zdravotnické pomůcky (poměr zdravotní pomůcky : zdravotnické pomůcky je tu 1284 : 863), její užití není nijak zvlášť problematické či zavrženíhodné, zejm. proto, že bude srozumitelné (díky zmíněné nepřímé, sekundární vazbě na zdravotníky), nicméně přesnější, slovotvornému významu odpovídající, a tedy doporučeníhodné je mnohem spíš spojení zdravotní pomůcky.
Zvažované varianty:
zdravotní
zdravotnický
Poslední užití:
7.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla zdravotní a zdravotník
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky zdravotní pomůcky a zdravotnické pomůcky
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji kvůli korektuře ověřit, zda se přídavné jméno sociálně neurovědecký může psát jako dvě samostatná slova. Myslím si, že to autor nemá dobře, že by to mělo být jinak, a to se spojovníkem nebo dohromady, ale nikoli zvlášť.
Klíčové slovo:
sociálněneurovědecký
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady. Psaní zvlášť se u složených přídavných jmen nedoporučuje, přestože v praxi se s ním stále můžeme setkat. V tomto případě nejde o běžně užívané slovo, měl byste u autora ověřit, co tímto přídavným jménem označuje.
Zápis se spojovníkem (sociálně-neurovědecký) by naznačoval, že jde o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni (mohly by být spojeny spojkou a: sociální a neurovědecký). Protože doklady z internetu ukazují, že existuje pojem sociální neurověda, považujeme za pravděpodobnější, že základem přídavného jména je podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Pak píšeme adjektivum dohromady: sociálněneurovědecký. Nabízí se i otázka, zda by nebylo vhodnější volit v druhé části složeného přídavného jména výraz neurovědní. Od podstatného jména věda lze odvodit jak přídavné jméno vědecký, tak vědní. Doklady z ČNK (syn v8) ukazují, že v souvislosti s neurovědou je četnější odvozené přídavné jméno neurovědní (je 10x častěji užívané než adjektivum neurovědecký).
V ČNK není žádný doklad na žádnou z eventuálních možností zápisu; internet nabízí pouze jediný doklad, a to na zápis sociálněneurodovědecký (užitý v diplomové práci).
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Měli bychom v následující větě použít jednotné, nebo množné číslo? „U obsahu Cu nebyl rozdíl mezi skupinou K a skupinou E.“ / „U obsahu Cu nebyly rozdíly mezi skupinou K a skupinou E.“
Klíčové slovo:
jednotné vs. množné číslo
Odpověď:
Pokud srovnáváte pouze jeden údaj, je vhodné užít tvary jednotného čísla: „U obsahu Cu nebyl rozdíl mezi skupinou K a skupinou E.“ Pokud porovnáváte větší množství údajů, doporučili bychom užít formulaci s tvary množného čísla: „U obsahu Cu nebyly rozdíly mezi skupinou K a skupinou E.“
Zvažované varianty:
U obsahu Cu nebyl rozdíl mezi skupinou K a skupinou E.
U obsahu Cu nebyly rozdíly mezi skupinou K a skupinou E.