Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
co
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou mezi souřadně spojené věty oddělujeme čárkami z obou stran. Čárka se proto může dostat i před souřadicí spojovací výrazy spojující věty v poměru slučovacím.
Poslední užití:
22.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Určujeme s žáky druhy vedlejších vět a zarazili jsme se u souvětí „Udělej to tak, abys ji stihl na letišti“. Většina žáků vedlejší větu určila jako účelovou, ale někteří usoudili, že jde o větu způsobovou. Jsou oba způsoby možné?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
V první řadě musíme upozornit, že nejme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Větu bychom nicméně primárně určili jako příslovečnou způsobovou. K větě účelové svádí pouze skutečnost, že je zde užita spojka „aby“, která je pro věty účelové typická, avšak významově je toto zařazení nefunkční: věta nevyjadřuje „proč to má XY udělat“, ale „jak to má udělat“.
Poslední užití:
8.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
a (který)
Odpověď:
Vedlejší věty spojené souřadně v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy. Jestliže jsou spojeny beze spojky, oddělujeme je čárkou.
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
i
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.
Poslední užití:
11.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Podmět v 1. p. – zájmeno
Konkrétní dotaz:
Děláme se synem úkol, v němž má určovat větné členy, a pohořeli jsme na zájmenu „která“ v souvětí „Na okně seděla kočka, která se vyhřívala na sluníčku“. O jaký větný člen se jedná?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
V první řadě musíme upozornit, že nejme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Formálně je však zájmeno „která“ podmětem vedlejší věty, v níž zastupuje jméno „kočka“ z věty hlavní. Toto řešení uvádí i poradna Asociace češtinářů (https://www.ascestinaru.cz/poradna-asc-podmet-ve-vedlejsich-vetach/), na niž tazatele se školskými dotazy často odkazujeme. Nelze však vyloučit, že někteří učitelé větněčlenské určování vztažných zájmen v této pozici nevyžadují. V případě nejasností doporučujeme možná řešení primárně konzultovat s konkrétním učitelem.
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat, proč je ve spojení „něco dobrého“ přídavné jméno ve druhém pádě. Zdá se mi, že ten tvar nesouhlasí se zájmenem „něco“.
Klíčové slovo:
něco dobrého
Odpověď:
Vazba neurčitého zájmena „něco“ s 2. pádem je dána historicky, podobně jako třeba v případě neurčitých číslovek („mnoho dobrého“). Když celé spojení vyskloňujete, uvidíte, že tvar přídavného jména s neurčitým zájmenem „něco“ souhlasí, jde o přívlastek shodný: „bez něčeho dobrého“, „něčemu dobrému“, „něco dobrého“, „o něčem dobrém“, „s něčím dobrým“.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova hloubka?
Klíčové slovo:
hloubka; hluboký
Odpověď:
Hloubka je odvozena od přídavného jména hluboký. V praslovanštině mohlo mít podobu glǫbokъ, glъbokъ nebo glybokъ. Výklad původu slova je obtížný, předpokládá se spojitost s indoevropským gleubʰ- ‚dlabat, řezat‘, původní význam by byl tedy ‚vydlabaný‘. Jiné výklady dávají původ slova do souvislosti se slovem žlab.
Poslední užití:
13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Jak mám používat jazykový korpus daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je pro prohledávání databáze ČNK nejvhodnější typ dotazu „základní“?
Klíčové slovo:
jazykový korpus
Odpověď:
Jak se dočteme v manuálu pro práci s ČNK (https://wiki.korpus.cz/doku.php/kurz:prvni_dotaz), základní dotaz slouží pro potřeby rychlého informativního hledání v situacích, které nevyžadují přílišnou přesnost. Princip základního dotazu pak spočívá v tom, že je-li zadán základní slovníkový tvar (lemma), vyhledají se také všechny jeho tvary; pokud se o lemma nejedná, vyhledají se jenom ty tvary, které se s dotazem přesně shodují. Hledáme-li konkrétní slovní tvar, je vhodné zvolit stejnojmenný typ dotazu.
Dotaz:
Jaký jazykový korpus doporučujete pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Je syn v8 ta nejaktuálnější verze databází Českého národního korpusu?
Klíčové slovo:
jazykový korpus
Odpověď:
V současnosti (tj. v prosinci 2020) je nejaktuálnější verze ČNK online_now, spadající mezi monitorovací korpusy mapující český web, tj. internetovou žurnalistiku, diskuse a sociální sítě (od roku 2017 do současnosti). V řadě syn je zatím poslední verzí syn v8.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova námět?
Klíčové slovo:
námět
Odpověď:
Slovo námět je poprvé doloženo v 15. století, ve staročeštině mělo význam ‚námitka‘. Je odvozeno od slovesa namítat, které neslo ve staročeštině význam ‚nadhazovat, předhazovat‘, Jungmann u něj už uvádí též význam ‚navrhovat‘. Sloveso namítat bylo vytvořeno ze spojení předložky na a slovesa metat, které úzce souvisí se slovesem mést. V praslovanštině mělo toto sloveso podobu mesti, která má původ v indoevropském met- ‚házet, odměřovat‘.
Poslední užití:
13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Předpokládám, že ve slově mundúr (ve smyslu pracovní oblečení nebo uniforma) by mělo být čárkované ú, přestože je to uvnitř slova. Je to tak?
Klíčové slovo:
mundúr
Odpověď:
Ano, v expresivním výraze mundúr píšeme ú, protože nejde o starý český výraz s původní dvojhláskou uo, ale o přejaté slovo. S čárkovaným ú uvnitř slova jsou i další přejaté výrazy, např. fúze, ocún, kúra apod. Na tom, že jde o přejaté slovo, se jazykové příručky shodují, ale bohužel se liší údaje o původu přejímky. Nový akademický slovník cizích slov uvádí jako zdrojové jazyky angličtinu a španělštinu, ale Slovník spisovného jazyka českého a Český etymologický slovník shodně uvádějí, že jsme výraz převzali prostřednictvím němčiny (Montur) z francouzštiny (monture).
Zvažované varianty:
mundúr
mundůr
Poslední užití:
3.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Autor píše krémžská hořčice, protože si asi myslí, že je krémová, ale myslím si, že by to mělo být krátce – kremžská hořčice.
Klíčové slovo:
kremžský
Odpověď:
Máte pravdu, přídavné jméno kremžský je odvozeno ze jména rakouského města Kremže (Krems an der Donau). Píše se s krátkým e, stejně jako název města. Podoba kremžská je vžita v potravinářském prostředí ve spojení s hořčicí; ve výtvarném prostředí se zase užívá spojení kremžská běloba.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova jmeniny? Kdy se poprvé objevilo?
Klíčové slovo:
jmeniny; jméno
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka nalezneme slovo jmeniny v hesle jméno, neboť jsou od něj jmeniny odvozené. První výskyt slova jmeniny nedokážeme dohledat – Rejzek se podrobněji věnuje pouze samotnému slovu jméno. K tomu mimo jiné uvádí, že je doloženo ve 14. století, ve staročeštině mělo podobu jmě a v praslovanštině jьmę.
Poslední užití:
4.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegy shodnout na i/y v přísudku v následujícím souvětí: „Vlastivědný spolek Českolipska spojil své síly s městem, s jeho regionálním informačním centrem a přes nesnáze doby dokázaly připravit projekt.“ Já tam intuitivně cítím měkké i, protože za tím projektem stojí živí lidé, ale kolegové prosazují ypsilon.
Klíčové slovo:
několikanásobný nevyjádřený podmět
Odpověď:
Pravdu mají kolegové. V druhé větě souvětí („přes nesnáze doby dokázaly připravit projekt“) je nevyjádřený podmět, který však můžeme rekonstruovat z první věty: jde o několikanásobný podmět tvořený výrazy „spolek“, „město“ a „centrum“. Protože mezi nimi není jméno rodu mužského životného, je třeba v přísudku napsat tvrdé y. To, že za projektem ve skutečnosti stojí živí lidé, na tvar přísudku nemá vliv, řídíme se zde čistě gramatickým rodem jmen. Pro úplnost dodáváme, že kromě tohoto řešení přichází v úvahu řídit shodu pouze jménem „spolek“ („Vlastivědný spolek Českolipska spojil své síly s městem, s jeho regionálním informačním centrem a přes nesnáze doby dokázal připravit projekt“). Dvojí řešení plyne z dvojího možného pohledu na věc: buď uplatníme hledisko významové („spolek“, „město“ a „centrum“ jsou významově rovnocenné a tvoří několikanásobný podmět), nebo formální (podmětem je striktně vzato pouze jméno v 1. pádě, tedy „spolek“).
Poslední užití:
10.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 3.1 – Přísudek následuje za několikanásobným podmětem
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi, proč se černý kašel nazývá latinsky morbus cucullaris? Souvisí to nějak s mnišskou kutnou?
Klíčové slovo:
morbus cucullaris
Odpověď:
Odpověď na dotaz se nám nepodařilo v dostupných zdrojích dohledat.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Autor píše místo kližka (u masa) klížka (s dlouhým í). Že to není správně?
Klíčové slovo:
kližka
Odpověď:
Slovníky zachycují jen podobu s krátkým i: kližka. V SSJČ je uvedeno: kližka = klihovité maso z přední (popřípadě i zadní) nohy nad kolenem: hovězí, telecí k.; přední, zadní k.
Zvažované varianty:
kližka
klížka
Poslední užití:
3.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Píšou se ve slově babiččin (třeba šátek) dvě č?
Klíčové slovo:
babiččin
Odpověď:
Přivlastňovací přídavné jméno odvozené ze slova babička je babiččin (se dvěma č); při odvozování dochází k alternaci k > č (obdobně např. kukačka – kukaččin, holčička – holčiččin).
Zvažované varianty:
babiččin
babičin
Poslední užití:
4.5.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.