Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Ve které příručce najdu jednotlivé tvary určitého slova?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Doporučujeme vám Internetovou jazykovou příručku, která ve své slovníkové části obsahuje u uvedených hesel ohebných slov (podstatných jmen, zájmen, číslovek a sloves) tabulky jednotlivých tvarů.
Poslední užití:
14.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
V otázce z přijímacích testů z češtiny pro 9. ročník ZŠ mají žáci určit, které slovo neobsahuje předponu, a jako správná odpověď je uveden předmět. Zdá se mi to jako těžká otázka.
Klíčové slovo:
didaktické postupy
Odpověď:
Jazyková poradna dokáže posoudit konkrétní jazykový problém, bohužel však nejsme didaktické pracoviště, a proto nemůžeme vydat stanovisko k aspektům zadání týkajícím se výuky, například k otázkám přiměřenosti úloh. Můžete zkusit najít odpověď na stránkách Asociace češtinářů (www.ascestinaru.cz), popřípadě tamtéž položit dotaz v on-line diskusi.
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Vytvořili jsme reklamní text, jehož součástí je spojení „2,3 litru“. Osoba, která reklamu namlouvala, číslo přečetla jako „dva celé tři desetiny litru“. Zadavatel nám nyní reklamu vrátil s tím, že tam máme chybu, že jediná správná možnost zní „dvě celé tři desetiny litru“. Uznávám, že tento způsob čtení je zcela jistě správný, ale chtěl jsem se zeptat, jestli je ten náš způsob zcela vyloučený.
Klíčové slovo:
dvě celé
Odpověď:
Číslovka „dvě“ je zde přívlastkem shodným výrazu „celá“ (Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že jde o zpodstatnělý tvar přídavného jména „celý“ s významem „celé číslo“). Vzhledem k tomu, že výraz „celá“ je jméno rodu ženského a číslovka „dvě“ se s ním musí shodovat, je namístě pouze tvar „dvě“ (tvar „dva“ by signalizoval mužský rod). Syntax číslovek je však obecně málo zmapovaná oblast, takže se nelze opřít o žádný ucelený výklad. Je pravděpodobné, že spojení „dva celé (...)“ je motivováno vztažením číslovky „dva“ k počítanému předmětu; vzhledem k tomu, že je tento předmět mužského rodu („litr“), vznikl vazebný můstek „dva celé litry“. Ten však není neproblematický, protože pokud přidáme desetinná čísla, narazíme na rozpor: tvar počítaného předmětu po desetinných číslech se totiž řídí slovem „desetiny“, a proto musí být ve 2. pádě. Vzniká tak agramaticky působící vazba „dva celé (...) litru“. Závěrem: spojení „dva celé tři desetiny litru“ do spisovného textu / kultivovaného přednesu nelze doporučit.
Zvažované varianty:
dvě celé tři desetiny litru
dva celé tři desetiny litru
Poslední užití:
18.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6-67 FF. Názvy číslic a zlomků; číselné složeniny, odst. 2d (s. 200–201)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou větu „Jemně zvedl mou hlavu opřenou o jeho rameno“. Nemělo by tu být „o své rameno“, když to „rameno“ patří podmětu?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní, poněkud zjednodušené pravidlo opravdu říká, že přivlastňujeme-li podmětu (původci děje), je namístě přivlastňovací zájmeno zvratné, nicméně ve skutečnosti existuje celá řada větných typů, v nichž se střetává více různých dějů a/nebo více participantů. V těch případech si se základním pravidlem nevystačíme. Ve vaší větě můžeme mluvit o tzv. zanořené (skryté) predikaci, která vynikne, když větu rozvineme, např. takto: „Jemně zvedl mou hlavu, která byla opřena o jeho rameno“. Vidíme, že mezi podmět a přivlastňovací zájmeno je vložen další větný člen, o němž se něco říká, takže kdybychom zvolili zvratné zájmeno, mohlo by se zdát (jakkoli je to v tomto případě absurdní), že jde o rameno patřící hlavě. Při rozhodování, které zájmeno zvolit, vždy hraje důležitou roli jednoznačnost sdělení. V tomto případě je tedy užití nezvratného zájmena zcela v pořádku.
Zvažované varianty:
o jeho rameno
o své rameno
Poslední užití:
16.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Při psaní textu mi webový korektor podtrhl slovo bezkolizně psané dohromady. Ale v možných opravách to nabízelo mj. slovo bezkolizní rovněž psané dohromady. Je možné, aby se psalo bez kolizně zvlášť a bezkolizní dohromady?
Klíčové slovo:
bezkolizně
Odpověď:
Obě slova – přídavné jméno bezkolizní i příslovce bezkolizně – píšeme v souladu s jazykovými příručkami dohromady. Komponent bez- tvoří součást mnohých slov (bezbariérový/bezbariérově, bezcenný/bezcenně, bezdůvodný/bezdůvodně...). Zvlášť bychom psali spojení předložky a podstatného jména, např. Závod proběhl bez kolize. Pravopisný korektor podtrhává výrazy, které nezná, nemusí tedy jít jen o chybně zapsané slovo.
Zvažované varianty:
bezkolizně
bez kolizně
Poslední užití:
12.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Zamotal jsem se do pravidel o distribuci přivlastňovacích zájmen, můžete mi poradit? Zarazila mě věta „Při pohledu na naši planetu zjišťujeme, jak je krásná“. Nemělo by tam být zvratné zájmeno „svoji“? Zní mi to tedy strašně, ale podle pravidla, že přivlastňujeme-li podmětu, je namístě zvratné zájmeno, by to tak asi být mělo, nebo ne?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní pravidlo skutečně říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je namístě přivlastňovací zájmeno zvratné, nicméně z tohoto pravidla existují výjimky. V množném čísle například musí platit, že podmět a „vlastník“ jsou zcela totožní. To zde úplně neplatí, nevyjádřené „my“ zde není blíže specifikováno. Lépe je to možná vidět na příkladu věty „Doma u televize fandíme našim fotbalistům“. My, kteří doma fandíme, bezpochyby nejsme „vlastníky“ fotbalistů, ti „patří“ celému národu. Uvedená věta je tedy v pořádku.
Zvažované varianty:
na naši planetu
na svoji planetu
Poslední užití:
15.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, kdy se má psát přitom dohromady a kdy při tom zvlášť. Tam, kde jde jednoznačně o význam ‚zároveň‘, to píšu dohromady, ale jindy váhám. Např. ve větě „Byl ošklivý a přitom sympatický“ bych psala přitom dohromady. Je to možné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Váhání se nedivíme, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné. Oslabuje se totiž chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (pak volíme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (pak píšeme zvlášť při tom). Modelovým příkladem může být věta: Hraje a přitom zpívá (= během hry na nástroj zároveň zpívá) i Hraje a při tom zpívá (= svou hru doprovází zpěvem – při hraní zpívá). Volba zápisu tedy často závisí na preferenci pisatele. V citovaném větě „Byl ošklivý a přitom sympatický“ považujeme psaní dohromady za správné, náhrada slovem zároveň (ošklivý a zároveň sympatický) se tu přímo nabízí.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
14.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jist, kdy použít v e-mailu či dopisu oslovení „Vážená slečno“ a kdy „Vážená paní“. Poradíte mi?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
V situacích, kdy si nejste jist, zda můžete ženu oslovit „Vážená slečno“, doporučujeme zvolit oslovení „Vážená paní“, které je neutrální a je možné užít jej vždy.
Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Určují se ve škole přísudky, jejichž součástí je předložka nebo příslovce, např. „Stánek je na trhu“, „Je mi dobře“ ap., jako jmenné se sponou? Čekala bych, že zde může být pouze jméno, jak napovídá název.
Klíčové slovo:
příslovce/předložka v přísudku jmenném
Odpověď:
Přísudek jmenný se sponou se nazývá jmenný proto, že nejčastěji v neslovesné části figurují právě jména (podstatná či přídavná). Mluvnice však pod přísudek jmenný se sponou běžně zahrnují i případy, kdy neslovesnou část tvoří příslovce či infinitiv (proto některé zdroje raději hovoří o „neslovesné“ části). Spojení tvořená předložkou a jménem se ve jmenné části přísudku také běžně objevují. Např. Základní mluvnice českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, uvádí ve výkladu o přísudku jmenném se sponou příklady „Tvoje práce je bez chyb“ nebo „Venku je dnes hezky“.
Poslední užití:
2.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Měl by se název pracovní pozice přechýlit, je-li pracovní pozice použita ve spojení se jménem ženy? Měli bychom tedy používat spojení „garantka Jana Nováková“, nebo „garant Jana Nováková“?
Klíčové slovo:
garant; garantka
Odpověď:
Označení pracovních pozic, které zastávají ženy, se v češtině běžně přechylují, proto doporučujeme užít variantu „garantka Jana Nováková“.
Poslední užití:
24.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování obecných jmen
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Na webu máme text: „Jediným skutečným šperkem muže je jeho žena. Šperkem ženy je šperk. Duše utváří ženu krásnou zevnitř, šperk zvenčí. Šperk odráží smysl pro detail, hodnotu či vzácnost. Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě.“ Jedna klientka se ohradila, že ji první věta uráží. Myslíte si, že je v právu? Chtěli jsme vyjádřit, že muž považuje ženu za vzácnost.
Klíčové slovo:
šperk
Odpověď:
Daná věta (Jediným skutečným šperkem muže je jeho žena.) je opravdu problematická. Čtenáři a čtenářky textu nemusí její význam interpretovat tak, jak zamýšlíte, mohou se ohradit, že žena není (jen) šperkem, ozdobou muže. Doporučujeme sdělení přeformulovat.
Dotaz:
Typ 21
Konkrétní dotaz:
Opravuji text a zarazila mě vazba „291 metr“. Kolega trvá na tom, že je to správně, já bych ale řekl spíš „291 metrů“. Jaká možnost je správně?
Klíčové slovo:
291 metrů
Odpověď:
Po složených číslovkách končících na „jeden“, „dva“, „tři“, „čtyři“ jsou dnes v prvním pádě možné oba tvary, tedy „dvě stě devadesát jeden metr“ i „dvě stě devadesát jedna metrů“. Dříve však byla kodifikována pouze podoba „dvě stě devadesát jeden metr“, takže pokud je kolega starší ročník, je pochopitelné, že má jako jedinou správnou možnost zafixováno „dvě stě devadesát jeden metr“. Dnes je však naopak obvyklejší varianta „dvě stě devadesát jedna metrů“. Je však třeba počítat s tím, že starší ročníky mohou novější podobu nést nelibě, stejně jako mohou mladší ročníky vnímat starší variantu jako knižní.
Zvažované varianty:
291 metr
291 metrů
Poslední užití:
22.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách
Dotaz:
Typ 21
Konkrétní dotaz:
Jsem starší ročník a rozčiluje mě, že poslední dobou z médií slýchám formulace typu „sto jeden nakažených“. Já jsem se učila, že správně je jedině „sto jeden nakažený“. Jak to tedy je?
Klíčové slovo:
101 nakažených
Odpověď:
Máte pravdu, že dříve byla skutečně kodifikována pouze podoba „sto jeden nakažený“. Dnes jsou však po složených číslovkách končících na „jeden“, „dva“, „tři“, „čtyři“ v prvním pádě možné oba tvary, tedy „sto jeden nakažený“ i „sto jedna nakažených“ (pozor, nikoli kombinace „sto jeden nakažených“). Dnes je již varianta „sto jedna nakažených“ dokonce považována za základní, obvyklejší a přirozenější.
Zvažované varianty:
sto jeden nakažený
sto jedna nakažených
sto jeden nakažených
Poslední užití:
9.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o následující větě? „Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě a může být krásnou odměnou ženě sobě samé.“ Snažila jsem se vyjádřit, že žena může šperk darovat i sama sobě. Nebylo by lepší napsat toto? „Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě a může být krásnou odměnou ženě sobě samotné.“
Klíčové slovo:
sám; samotný; sama sebe; sebe samu; samu sebe
Odpověď:
Spojení „odměnou ženě sobě samé“ i „odměnou ženě sobě samotné“ jsou nevhodná. Doporučujeme sdělení přeformulovat, např.: „Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě a stejně tak může žena obdarovat sama sebe.“ V poslední části věty je možné použít též tvary „sebe samu“ nebo „samu sebe“. Dále dáváme ke zvážení, zda by nebylo vhodné souvětí rozdělit do dvou vět: „Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě. Stejně tak může žena šperkem obdarovat sama sebe.“
Zvažované varianty:
Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě a může být krásnou odměnou ženě sobě samé.
Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě a může být krásnou odměnou ženě sobě samotné.
Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě a stejně tak může žena obdarovat sama sebe.
Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě a stejně tak může žena obdarovat sebe samu.
Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě a stejně tak může žena obdarovat samu sebe.
Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě. Stejně tak může žena šperkem obdarovat sama sebe.
Poslední užití:
30.11.2020
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Je před- ve slově předmět předpona?
Klíčové slovo:
předmět
Odpověď:
Z hlediska historického vývoje češtiny je před- ve slově předmět bezpochyby předpona. Slovo předmět bylo vytvořeno podle vzoru latinského slova objekt, které pochází ze středolatinského obiectum s významem ‚co je předhozeno (smyslům)‘, které je z latinského ob- s významem ‚ob-, proti, za‘ a z latinského iacere s významem ‚hodit‘. Při vzniku českého slova předmět bylo tedy původní latinské ob- nahrazeno domácí, významově odpovídající předponou před- a latinské iectum (z iacere) významově odpovídajícím domácím kořenem -mět-, který souvisí se slovesem metat, tj. ‚házet‘. (Takový postup se označuje jako kalkování.) Jelikož obdobně byla vytvořena i slova podmět, průmět a nejspíš i výmět (kořen -mět- ve slově námět souvisí se slovesem namítat), je problematické tvrdit, že by před- ve slově předmět nebylo předponou i z hlediska současné češtiny. Přinejmenším v případě slov předmět a podmět jde o známá, frekventovaná slova, takže těžko tvrdit, že předpona před- ve slově předmět je dnes už pro české mluvčí nezřetelná. Segment před- ve slově předmět bychom proto za předponu považovali nejen z hlediska historického (kde je to evidentní), ale i z hlediska současné češtiny.
Poslední užití:
17.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „a“ v následujícím souvětí? „Věříme, že i díky nám vaše dárky doputují pod vánoční stromek včas(,) a užijete si tak pohodové svátky s těmi nejbližšími.“
Klíčové slovo:
a tak
Odpověď:
Vedlejší věty spojené souřadně v poměru příčinném/důsledkovém oddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy i pokud jsou spojeny beze spojky. Jestliže ale výraz signalizující příčinný/důsledkový poměr (proto, tedy apod.) nestojí přímo u souřadicí spojky, lze poměr chápat jako oslabený a volit řešení s čárkou i bez čárky (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
14.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před „který“ v následující větě? „Těšit se můžete na nové a ještě lepší nástroje, které pomohou zdokonalit vaše podnikání.“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Podřadně připojené vedlejší věty uvozené vztažnými zájmeny je třeba od řídících vět, popř. řídících výrazů, oddělit čárkami.
Poslední užití:
14.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 4 – Podřadná spojení vět – vztažná zájmena (kdo, který apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před „a“ ve větě „Těšit se můžete na nové(,) a ještě lepší nástroje, které...“?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Mezi složkami několikanásobného větného členu, které jsou spojeny souřadicí spojkou v poměru slučovacím, čárku nepíšeme (viz „konkrétní případ“). Pouze jsou-li složky spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.
Poslední užití:
14.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani; sekce 1 - Spojka a
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.
Poslední užití:
16.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Žádost o placené písemné vyjádření
Konkrétní dotaz:
Vypracujete mi analýzu na výklad spojení umělecký štukatér a jeho vztah k označení štukatér?
Klíčové slovo:
vyhotovení písemné odpovědi
Odpověď:
Máte-li zájem o tento typ placené služby, můžete o něj požádat poštou nebo prostřednictvím e-mailu, v jehož předmětu prosím uveďte text „Žádost o vypracování odpovědi na jazykový dotaz“. Obsahem vyjádření však bude pouze jazykový výklad daných výrazů, nedisponujeme věcnými znalostmi týkajícími se daného oboru.
Poslední užití:
3.12.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.