Dotaz:
Shoda jmenné části přísudku s podmětem
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat, jaký tvar slova „hodný“ je správně ve větě: „Doufám, že na tebe budou v práci hodný“, nebo „Doufám, že na tebe budou v práci hodní“?
Klíčové slovo:
budou hodní
Odpověď:
Podmětem věty je všeobecné „oni“, s nímž nakládáme jako s běžným zájmenem mužského životného rodu. „Hodní“ je zde součástí přísudku jmenného se sponou („budou hodní“), který se musí s podmětem shodovat. Namístě je proto měkké í: „Doufám, že na tebe budou v práci hodní.“
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 10 – Podmět všeobecný
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Dohadujeme se, zda je možné psát v češtině retrívr, nebo zda je nutné ponechat podobu retriever.
Klíčové slovo:
retrívr; retriever
Odpověď:
Podle IJP a NASCS jsou možné obě podoby: počeštěná retrívr i původní retriever. Počeštěná podoba retrívr podle dokladů z ČNK a internetu v běžných textech jednoznačně převažuje. Původní podobu retriever respektují obvykle chovatelé, objevuje se např. i v oficiálních materiálech Českomoravské kynologické unie.
Zvažované varianty:
retrívr
retriever
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Může se psát slovo třičtvrtěhodina dohromady? Nebo to musí být zvlášť? Pokud ano, tak třičtvrtě hodina, nebo tři čtvrtě hodina?
Klíčové slovo:
třičtvrtěhodina
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny tento výraz nezachycují, ale v SSČ je uvedeno přídavné jméno třičtvrtěhodinový (i třičtvrtihodinový) a v SSJČ najdeme heslo třičtvrtě-, třičtvrti- s vysvětlením, že jde o první část složených slov spojující část druhou s číselným významem výrazu tři čtvrtě, tři čtvrti (třičtvrtěhodinový). Přestože slovníky zachycují pouze přídavné jméno, není důvod slovo třičtvrtěhodina nepřijmout. Vzhledem k tomu, že se běžně užívají slova půlhodina a čtvrthodina, lze jako jedno slovo psát i podstatné jméno třičtvrtěhodina. Doklady z ČNK ukazují, že se používá, je proto zařazeno i do IJP. Vedle zápisu třičtvrtěhodina je možné volit i psaní zvlášť: tři čtvrtě hodiny, např. Poslední třičtvrtěhodina byla k nesnesení dlouhá. x Poslední tři čtvrtě hodiny byly k nesnesení dlouhé. – Za třičtvrtěhodinu to stihneš. x Za tři čtvrtě hodiny to stihneš.
Zvažované varianty:
třičtvrtěhodina
třičtvrtě hodina
tři čtvrtě hodina
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžeme napsat rádobymoderní jako jedno slovo, nebo máme psát rádoby moderní zvlášť?
Klíčové slovo:
rádobymoderní; rádoby moderní
Odpověď:
V tomto případě máte možnost volby. Příslovce rádoby (s významem chtěně, předstíraně, zdánlivě, domněle) může jednak stát samostatně před přídavným nebo podstatným jménem (rádoby moderní, rádoby vtipný, rádoby odborník, rádoby umělec), jednak může tvořit první komponent složených výrazů (rádobymoderní, rádobyvtipný, rádobyodborník, rádobyumělec). Užití zápisu zvlášť/dohromady záleží na konkrétním spojení, na jeho ustálenosti, na délce či domáckosti/cizosti adjektiva. Doklady z ČNK ukazují, že zápis rádoby moderní se v publicistických textech užívá 9x častěji než psaní dohromady rádobymoderní. Obě možnosti jsou v pořádku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zeměpisná jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak by se měly skloňovat názvy měst, ostrovů apod., které vznikly ze jmen osob? Má tam být životné, nebo neživotné skloňování?
Klíčové slovo:
Sv. Kryštof a Nevis, město Martin, Liptovský Mikuláš, souostroví Sv. Tomáš a Princův ostrov.
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že názvy označují neživotné entity (nejde už o osoby, ale o města, ostrovy apod.), doporučujeme používat neživotné skloňování: navštívit Sv. Kryštof a Nevis / Martin / Liptovský Mikuláš / Sv. Tomáš a Princův ostrov. Neživotným skloňováním se také vyhneme potenciálnímu nedorozumění: navštívit Martin (město) x navšívit Martina (osobu).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
viz Internetová jazyková příručka: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=Nevis.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V textu jsou užity termíny prostěsdělovací styl a běžně mluvený styl. Je v pořádku, že se jeden píše dohromady a druhý zvlášť? Nemá to být běžněmluvený styl?
Klíčové slovo:
běžně mluvený styl
Odpověď:
Výraz prostěsdělovací patří mezi tzv. spřažená přídavná jména; je možné ho psát jak dohromady (prostěsdělovací), tak zvlášť (prostě sdělovací). Nový encyklopedický slovník češtiny (NESČ) užívá v nadpisu hesla zápis prostěsdělovací styl, v textu jsou uvedeny i varianty prostě sdělovací styl a prostě sdělný styl.
Termín běžně mluvený (styl) ke spřaženým adjektivům nepatří, slova stojí samostatně. Např. v NESČ v kapitole Hovorový styl můžeme číst: „V tomto pojetí bývá označován i jako styl prostě sdělný // styl prostě sdělovací // styl běžně mluvený // styl běžně dorozumívací; je to styl projevů mluvených (sekundárně psaných) hlavně spontánních, nepřipravených, privátních, dialogických, vázaných na situaci…“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Hovorový styl; Prostěsdělovací styl
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak vypadá 5. p. jména Šavel?
Klíčové slovo:
Šavel
Odpověď:
Pokud bychom jméno skloňovali analogicky ke jménu Pavel, Havel apod., pak tvar 5. p. je Šavle. Nelze však vyloučit, že na základě rodinné tradice se pohybné -e- nevypouští. Pak by tvar 5. p. byl Šaveli.
Zvažované varianty:
Šavle
Šaveli
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1.1 b) Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑, ‑o‑ či ‑a‑
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Jsou spisovné tvary množného čísla tisknem, minem apod.?
Klíčové slovo:
tisknout, minout
Odpověď:
Tvary tisknem, minem jsou hodnoceny v mluvnicích (Česká mluvnice Havránka–Jedličky, Čeština - řeč a jazyk, Mluvnice češtiny 2) jako hovorové. To by znamenalo, že jsou stále spisovné, jen vhodné pro méně formální projevy. My hodnotíme tyto tvary jako nespisovné a doklady z Českého národního korpusu i zkušenosti v jazykové poradně potvrzují, že v neutrálních spisovných textech tyto tvary nejsou běžně užívány a že je pisatelé nevnímají jako spisovné. Domníváme se, že v uvedených mluvnicích mohlo jít o špatnou predikci vývoje. Také bychom mohli spekulovat o tom, jak pojímají hovorovost. V každém případě toto hodnocení neodpovídá současnému stavu. Ani SSČ, PČP a IJP jako kodifikační příručky tyto tvary neuvádějí. Z absence dotazů na spisovnost těchto tvarů v jazykové poradně (toto je jediný zaznamenaný dotaz na dané téma) podle našeho názoru lze dovodit, že mluvčí tento jev považují za jednoznačně nespisovný.
Zvažované varianty:
tisknem
minem
tiskneme
mineme
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Jsou spisovné tvary jako kývals, psals, počítals?
Klíčové slovo:
kývat, počítat, psát
Odpověď:
IJP uvádí, že podoby se jsi (kýval jsi, počítal jsi, psal jsi) se považují za základní, stylově neutrální způsob vyjádření. Podoby se -s (kývals, psals, počítals) jsou v kodifikaci hodnoceny jako hovorové, tedy stále spisovné, ale stylově nižší, vhodné spíše pro neformálnější projevy. Nový encyklopedický slovník češtiny k tomu poznamenává, že zčásti se tyto tvary vyznačují regionální preferencí (viděls je preferováno na Moravě, viděl jsi v Čechách).
Zvažované varianty:
kývals
psals
počítals
kýval jsi
psal jsi
počítal jsi
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvratná a nezvratná slovesa - 1 Nezvratná slovesa
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
V našem technickém oboru se skloňuje pouze rádius - rádiusu, ale slyšel jsem, že je možné jen rádius - rádiu. Je to pravda? Plete se to se slovy rádio a rádium.
Klíčové slovo:
rádius
Odpověď:
Podstatné jméno rádius je rodu mužského neživotného, kromě 1. a 4. pádu jednotného čísla se zakončení -us odtrhává: rádia, rádiu, rádie, rádiu, rádiem, v množném čísle rádie, rádiů, rádiům, rádie, rádie, rádiích, rádii. Na tom se příručky shodují. Pokud je zažitá oborová norma pro určitý termín jiná, např. zde skloňování mechanickým připojováním koncovek za celé slovo, pak je možné odchylku od kodifikace přijmout. Vzhledem k tomu, že odlišení tvarů rádio, radium a rádius je funkční a odborná literatura v oboru to důsledně dělá, je tato odchylka od kodifikace odůvodnitelná.
Zvažované varianty:
rádiu
rádiusu
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Střední rod
Konkrétní dotaz:
Je správné v jednotném čísle použít tvar prso, nebo je možný jen tvar prs?
Klíčové slovo:
prs, prso
Odpověď:
Kodifikační příručky kromě IJP neobsahují tvar prso, ale pouze prs (pl. prsy) a pomn. prsa. Podoba stř. rodu prso se však vyskytuje v současnosti i ve spis. textech. Tvar prs, prsy je v souvislosti s tím patrně vnímán jako zastaralý a užívá se hlavně v medicíně (operace prsu). V IJP už je uveden jako spisovný hovorový i tvar j. č. prso, a to nejen ve spojení s masem (krůtí prso apod.), ale i ve významu části lidského těla (v úzu se patrně začal tento tvar objevovat jako zpětně odvozený z pomnožného prsa).
Zvažované varianty:
prs
prso
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jak by se měl skloňovat omnibus? Odtrhává se při skloňování -us?
Klíčové slovo:
omnibus
Odpověď:
Doporučujeme mechanické připojování koncovek za celé slovo: 2. p. omnibusu. Je to i v souladu s tím, jak se zachází s analogicky zakončenými podstatnými jmény trolejbus, autobus a jak vypadá adjektivum v ustálených spojeních: omnibusové dotazování.
Dotaz:
Víceslovné pojmenování
Konkrétní dotaz:
Jak by se měl skloňovat název plemene Nova Scottia duck tolling retrívr?
Klíčové slovo:
Nova Scottia duck tolling retrívr, Nova Scottia duck tolling retriever
Odpověď:
V případě tohoto víceslovného pojmenování doporučujeme přední část ponechat nesklonnou a skloňovat pouze výraz retrívr: 2. p. Nova Scottia duck tolling retrívra. K tomu dodáváme, že Nový akademický slovník cizích slov uvádí variantu retriever (2. p. retrievra/retrievera).
Dotaz:
Zeměpisná jména: kolísání v rodě nebo v čísle
Konkrétní dotaz:
Jak by se měl skloňovat pařížský chrám Notre-Dame a jakého je rodu?
Klíčové slovo:
Notre-Dame
Odpověď:
Je možné podle zakončení zařadit Notre-Dame (v českých textech i Notre Dame) k rodu mužskému a skloňovat podle vzoru „hrad“ (Notre-Damu, Notre-Damem). Je však možné ho zařadit i pod rod ženský (v tom případě je název nesklonný) analogicky podle výrazu katedrála. Obě řešení jsou možná a obě se v úzu objevují.
Dotaz:
Střední rod
Konkrétní dotaz:
Je možná utvořit tvar metadatum jako jednotné číslo od metadata?
Klíčové slovo:
metadata
Odpověď:
V češtině jsou data (a analogicky i metadata) jen pomnožné podstatné jméno. Jednotné číslo metadatum doloženo není, proto bychom jej ve spisovném textu nedoporučovali užívat. Nemuselo by být jasné, co se jím míní, a bude patrně pro čtenáře či posluchače vnímáno jako příznakové.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz:
Má se používat tvar lingvokulturém, nebo lingvokulturéma? A jakého rodu toto podstatné jméno je?
Klíčové slovo:
lingvokulturéma, lingvokulturém
Odpověď:
Jde o termín, který označuje kulturně specifické lexikální jednotky (v tomto významu se výraz užívá ve slovenských textech). V dostupných českých textech jsme tento výraz nenalezli, nelze tedy říci, v jaké formě se v češtině užívá. V úvahu přichází mužský rod neživotný (ten lingvokulturém) a rod střední (to lingvokulturéma). Dokud se frekvence výrazu nezvýší, nelze jednoznačně říci, která forma se stane noremní.
Dotaz:
Mužský rod životný
Konkrétní dotaz:
Je správně kosmonauti, nebo kosmonauté
Klíčové slovo:
kosmonaut
Odpověď:
U podstatného jména kosmonaut jsou ze systémového hlediska možné dvě koncovky 1. p. mn. č.: -i a -é (kosmonauti a kosmonauté), ale je třeba upozornit, že frekvence je výrazně vyšší s koncovkou -i. Vzhledem k perifernosti substantiv zakončených na -aut (astronaut, argonaut) neexistuje popis tohoto typu v mluvnicích. K tomu dodáváme, že koncovka -é je v 1. p. mn. č. obecně považována za spisovnější než -i a prosazuje se i tam, kde by systémově být neměla: demonstranté, skokané…
Zvažované varianty:
kosmonauti
kosmonauté
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách: IJP.
Historie a změny popisu tohoto jevu: v IJP na základě porady: dubleta -é vychází z toho, že jsme nenašli dostatečný důvod, proč nedoporučit i koncovku -é pro spisovný text..
Dotaz:
Organizace pro výrobu, služby a sport – ostatní
Konkrétní dotaz:
Text pojednává o historii obce a je v něm zmíněn i hostinec, který v něm existuje desetiletí s neměnným názvem. Mám ho psát podle tehdejších pravopisných zásad, tj. hostinec U lípy, nebo podle současných, tj. U Lípy?
Klíčové slovo:
hostinec U Lípy
Odpověď:
V textech, které se zabývají historií a v níž se užívají dobové názvy, je obvyklejší volit pravopisné podoby, pokud nejde o citace, podle PČP, která jsou platná dnes. Přesto však není vyloučené, abyste název hostince zapsala podle zásad PČP předchozích. V tom případě by však bylo vhodné připojit poznámku (pod čarou, na konci textu) a vysvětlit v ní čtenářům, proč byl zvolen starší způsob psaní.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžu pro časové období pololetí použít slovo půlrok psané dohromady, nebo se má psát jen zvlášť půl roku?
Klíčové slovo:
půlrok; půl roku
Odpověď:
Podstatným jménem půlrok můžeme podle slovníků i IJP vyjádřit jak význam ‚pololetí‘, tak jakékoli ‚období šesti měsíců‘, např. Za poslední půlrok se ve škole zlepšil. V posledním půlroce se obrat firmy zdvojnásobil. Před půlrokem tomu nevěřili.
Vedle toho je podle kontextu možné mnohdy volit i psaní zvlášť, v některých pádech se tvary liší, v jiných je homonymní: Za posledního půl roku se zlepšil. Po půl roce se obrat zdvojnásobil. Před půl rokem tomu nevěřili.
Zvažované varianty:
půlrok
půl roku
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V rámci poučení o stylu se používá termín „prostě sdělovací styl“. V některých zdrojích jsou to samostatná slova, v jiných je psáno „prostěsdělovací styl“. Kterou z podob doporučujete?
Klíčové slovo:
prostěsdělovací; prostě sdělovací
Odpověď:
Výraz prostěsdělovací patří mezi přídavná jména vniklá spřahováním, k málo produktivnímu typu s předním členem tvořeným příslovcem. Patří do skupiny výrazů, které můžeme psát jako jedno slovo či jako slova dvě při zachování stejného slovosledu. Obě možnosti – prostěsdělovací i prostě sdělovací – jsou tedy v pořádku (obdobně např. níže podepsaný – nížepodepsaný, okolostojící – okolo stojící).
V elektronicky dostupném Novém encyklopedickém slovníku češtiny je v nadpisu hesla užit zápis dohromady prostěsdělovací styl, v textu jsou uvedeny i varianty prostě sdělovací styl a prostě sdělný styl. Pokud je nám známo, psaní dohromady bývalo uvedeno rovněž v přehledech doporučené školské jazykovědné terminologie pro ZŠ a SŠ, které bývaly dostupné na stránkách Jazykovědného sdružení.
Zvažované varianty:
prostěsdělovací
prostě sdělovací
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Prostěsdělovací styl: https://www.czechency.org/slovnik/PROST%C4%9ASD%C4%9ALOVAC%C3%8D%20STYL
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, část 2.3 Spřahování
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.