Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 181/633, položky: 3601-3620/12654
Stav:
#10309
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy fonetické transkripce
Konkrétní dotaz: Existuje něco takového jako mezinárodní fonetický přepis?
Klíčové slovo: mezinárodní fonetická transkripce
Odpověď: Ano, jde o všeobecně uznávanou a užívanou tzv. mezinárodní fonetickou transkripci, zkráceně IPA (International Phonetic Alphabet). Podrobnější informace o ní i o dalších možnostech přepisu výslovnosti naleznete např. na stránkách Fonetického ústavu FF UK: https://fonetika.ff.cuni.cz/o-fonetice/foneticka-transkripce/o-foneticke-transkripci/.
Poslední užití: 10.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=902

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10308
Užití:
0 0 0
Dotaz: Příslovečné určení
Konkrétní dotaz: Při určování větných členů jsme narazili na větu „Stejně jako vy i rodiče chtějí...“ Přiznám se, že si nevím rady, co s tím „stejně jako vy“.
Klíčové slovo: stejně jako
Odpověď: Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe; při řešení školských úloh doporučujeme obracet se spíše na Asociaci češtinářů. Větu bychom nicméně rozebrali takto: „rodiče“ je ve větě podmětem, „chtějí“ přísudkem a celé spojení „stejně jako vy“ příslovečným určením zřetele (některé zdroje uvádějí dokonce podtyp příslovečné určení zřetelově srovnávací). Ve školním prostředí by možná přicházelo v úvahu i příslovečné určení způsobu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10307
Užití:
0 0 0
Dotaz: Shoda podle smyslu (několikanásobný podmět)
Konkrétní dotaz: Ráda bych si ujasnila, jak se z hlediska shody řeší případy typu: „Máma s dětmi šly do obchodu. Koupili/y tam jídlo.“ Jde mi o tvar přísudku v té druhé větě. Musím i zde zachovat formální shodu z předchozí věty, nebo – když například vím, že mezi dětmi jsou i chlapci – je zde přijatelné i měkké i, odpovídající nevyjádřenému podmětu „oni“?
Klíčové slovo: matka s dětmi
Odpověď: Analogicky k výkladu v Pravidlech českého pravopisu (§ 15, písmeno C, bod 4 – Shoda podle smyslu) lze zvolit obě řešení; PČP uvádějí příklad „Na sportovním soustředění se sešla samá děvčata. Brzo se navzájem poznala/poznaly a prožila/prožily krásné dva týdny.“ Doplňme však, že tato dvojí možnost je přijatelná pouze v případě, že jsou jednotlivé celky od sebe odděleny: buď se jedná o dvě samostatné věty, nebo jsou sice součástí jednoho souvětí, ale jsou odděleny např. vedlejší větou. Řešit tímto způsobem souřadné souvětí sestávající ze dvou bezprostředně následujících vět ve slučovacím poměru nedoporučujeme (nikoli tedy „Matka s dětmi šly do obchodu a nakoupili tam jídlo“). Je také třeba počítat s tím, že míra přijatelnosti řešení shody podle smyslu může být u různých uživatelů češtiny vnímána odlišně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: (§ 15, písmeno C, bod 4 – Shoda podle smyslu)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10306
Užití:
1 1 0
Dotaz: Války
Konkrétní dotaz: Bylo mi doporučeno, že mám psát První světová válka. Je velké písmeno správné?
Klíčové slovo: první světová válka
Odpověď: Ne. Názvy válek se považují za obecná pojmenování, a proto je namístě podoba první světová válka.
Poslední užití: 18.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 89
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 96
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Velká písmena – dějinné události, památné dny a svátky, sekce 1 Významné dějinné události a období

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10305
Užití:
1 1 0
Dotaz: Názvy území
Konkrétní dotaz: Píše se ve slově Sudety velké písmeno?
Klíčové slovo: Sudety
Odpověď: Ano. Tento výraz se považuje za vlastní jméno. Jde o tradiční označení pohraničních oblastí dnešního Česka.
Poslední užití: 18.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Sudety

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Shoda dvou jmen
Stav:
#10304
Užití:
0 0 0
Dotaz: Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz: Nejsem si jist, jaký tvar má mít přídavné jméno „blízký“ ve větě „byli pozváni umělci, organizace a sdružení, blízcí něčemu“. Je tvar „blízcí“ v pořádku, nebo by měl mít podobu „blízká“ podle nejbližšího jména „sdružení“?
Klíčové slovo: přívlastek a několikanásobný podmět
Odpověď: Tento typ shody není v mluvnicích uspokojivě popsán. Pokud se však má přívlastek vztahovat ke všem členům několikanásobného podmětu, doporučujeme řídit shodu mužským životným rodem, tedy stejně jako v případě řešení shody přísudku s několikanásobným podmětem. Tvar „blízká“ (podle slova „sdružení“), by mohl budit dojem, že se přívlastek vztahuje pouze ke „sdružení“, nikoli k celému několikanásobnému podmětu.
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10303
Užití:
1 1 0
Dotaz: Historické (říše, království, knížectví)
Konkrétní dotaz: Jaké písmeno se píše ve slově říše ve větě „Část území byla připojen k Říši“?
Klíčové slovo: Říše
Odpověď: Pro označení fašistického Německa se má podle PČP má volit podoba Říše, aby bylo zřejmé, že nejde o užití tohoto slova v obecném významu.
Poslední užití: 18.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 81
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 88
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Velká písmena – organizace (státy, správní oblasti, zastupitelské sbory, ministerstva, školy, divadla apod.), sekce 4 Psaní historických označení států

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10302
Užití:
1 1 0
Dotaz: Mezinárodní smlouvy, dohody, úmluvy
Konkrétní dotaz: Jaké písmeno se píše u slova mnichovský ve spojení mnichovská dohoda?
Klíčové slovo: mnichovská dohoda
Odpověď: Přestože mnohé jiné názvy dohod či smluv, v jejichž názvu je přídavné jméno utvořené od názvu města, v němž byla dohoda podepsána, lze psát jak s malým, tak s velkým písmenem, např. m/Maachstritská smlouva, mnichovská dohoda se v češtině tradičně píše s malým písmenem. Důvodem je bezesporu její obsah (někdy se mluví o mnichovském diktátu) a její negativní důsledky pro naši republiku.
Poslední užití: 18.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Velká písmena – dokumenty, umělecká a odborná díla, sekce 1.3 Ústavy, smlouvy, dohody, úmluvy, listiny atp.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#10301
Užití:
1 1 0
Dotaz: Suprasegmentální rovina
Konkrétní dotaz: Proč v současnosti zejména mladí lidé zvyšují intonaci na koncích oznamovacích vět? Jde vlastně o zdůrazňování posledního slova a mám obavu, že je to vliv angličtiny.
Klíčové slovo: intonace oznamovací věty
Odpověď: Na tuto poměrně obecně položenou otázku není snadné odpovědět, protože takovýchto intonačních průběhů může být více typů a důvodů pro jejich vznik lze najít u každého více. Stručně řečeno může jít kupř. o užívání stoupavé neukončující intonace (přesněji melodému), která je důsledkem nejistoty či nervozity mluvčího, jeho nezkušenosti zejména s veřejným mluveným projevem, ale i např. snahy udržet si v rozhovoru slovo, o něž by mohl snáze přijít, pokud by jeho intonace byla klesavá, ukončující. Dále můžete mít na mysli specifický jev nazývaný někdy jako tzv. středočeské vytýkání, což ovšem není jev nikterak nový, byl popsán již ve 40. letech 20. století (od té doby se mohl ale samozřejmě rozšířit jak z hlediska frekvenčního, tak územního). Posluchač jej často interpretuje právě jako (často nemístné) zdůraznění posledního slova ve větě a je příznačný pro emocionálně zabarvený projev. Pokud si popisovaného jevu všímáte u lidí, kteří jsou v častém kontaktu s angličtinou, respektive ovládají její zvuková specifika, je samozřejmě možné, že si intonační schémata přenášejí z jednoho jazyka do druhého, anglická intonace je od té české pochopitelně značně odlišná.
Poslední užití: 8.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10300
Užití:
0 0 0
Dotaz: Přístavek
Konkrétní dotaz: Jakými větnými členy jsou výrazy „odborné“ a „popularizační“ ve větě „Měli tam knihy, a to odborné i popularizační“?
Klíčové slovo: přístavek vysvětlovací
Odpověď: Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe. Celé spojení „odborné i popularizační“ bychom nicméně určili jako přístavek (v některých mluvnicích uváděný též jako tzv. komplexní větný člen). Konkrétně jde o vysvětlovací přístavek, který bývá uvozen spojkovými výrazy typu „a to“, „totiž“, „tj.“ a podobně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 13.4 – Vysvětlující přístavek (uvozený výrazy tj., tzv., totiž, tedy, a to apod.)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10299
Užití:
0 0 0
Dotaz: Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz: V knize Oty Pavla jsem narazila na větu „Prošek měl dlouhý, žlutý bambusový prut“. Je tam ta čárka správně? Jde skutečně o několikanásobný přívlastek? Není to spíš přívlastek postupně rozvíjející?
Klíčové slovo: několikanásobný vs. postupně rozvíjející přívlastek
Odpověď: Hranice mezi několikanásobným a postupně rozvíjejícím přívlastkem není vždy ostrá. Základní mluvnice češtiny uvádí jako typický příklad spojení „dlouhé(,) černé vlasy“, které lze chápat oběma způsoby a v závislosti na pojetí buď psát, nebo nepsat čárku. Obdobným případem je i spojení „dlouhý(,) žlutý prut“. Spojení „žlutý bambusový prut“ už lze chápat pouze jako přívlastek postupně rozvíjející.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s.168

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Shoda dvou jmen
Stav:
#10298
Užití:
0 0 0
Dotaz: Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz: Je-li v hlavní větě řeč o něčem, co se vyskytuje v páru, např. o očích, zachovává se duálový tvar i u zájmena „který“ ve vedlejší větě? Např. „modrýma očima, kterýma“, nebo „modrýma očima, kterými“?
Klíčové slovo: kterýma
Odpověď: Problematika tvarů vztažných zájmen uvozujících vedlejší věty z hlediska shody není nikde uspokojivě popsána. Příruční mluvnice češtiny se v tomto smyslu blíže vyjadřuje pouze k zájmenu „jenž“; uvádí, že ve spojení se jmény, která mají v 7. pádě mn. č. koncovku -ma, se používá pouze tvar „jimiž“, nikoli „jimaž“ – viz příklady „rukama, jimiž vytvářel svá díla; rukama, s nimiž dokázala divy“ (s. 298). Analogicky tedy „modrýma očima, jimiž“. U vztažného zájmena „který“, jež má na rozdíl od zájmena „jenž“ formu přídavného jména, však doporučujeme spíše zachovat duálový tvar: „modrýma očima, kterýma“. Odpovídá to obecnému výkladu o skloňování tázacích, resp. vztažných zájmen, podle nějž je ve spojení s párovými jmény namístě koncovka -ma: „kterýma očima“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 297 (odst. 468) + s. 298 (odst. 470)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#10297
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Proč se v jevištní řeči nepřipouští asimilace znělosti typu [zhoda]?
Klíčové slovo: asimilace znělosti; jevištní řeč
Odpověď: Pokud jde o výslovnost skupiny zapisované jako „sh“, na území Česka se lze setkat se dvěma variantami: [sch] a [zh]. Za spisovné jsou považovány obě dvě: slova jako shoda, dále pak např. shnilý, shánět, shrbený, shromáždit se nebo na shledanou je náležité vyslovovat jako [schoda] i [zhoda], [schňilí] i [zhňilí], [scháňet] i [zháňet], [schrbený] i [zhrbený], [schromážďit se] i [zhromážďit se], [na schledanou] i [na zhledanou]. Zjednodušeně řečeno výslovnost [sch] převládá v Čechách, [zh] pak na Moravě a ve Slezsku; toto rozdělení však nemusí platit absolutně, záleží rovněž na konkrétních výrazech obsahujících skupinu „sh“, nechovají se totiž vždy zcela jednotně (srov. např. Český jazykový atlas). Ústav pro jazyk český se jevištní řečí a jejími specifiky hlouběji nezabývá, avšak nedomníváme se, že by se zde asimilace znělosti typu [zhoda] obecně nepřipouštěla (zcela jiná otázka ovšem je, zda je vhodné užívat např. typicky moravský/slezský jazykový prostředek v mluvě postavy, která pochází evidentně z Čech). Jako spisovné a rovnocenné jsou obě možnosti explicitně popsány např. i v příručce Česká výslovnostní norma, která je stále při výuce herců využívaná a jejíž autorkou je Jiřina Hůrková, mj. dlouholetá pedagožka jevištní mluvy na pražské DAMU.
Poslední užití: 4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=908; https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=909
Jazykový zdroj: Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Český jazykový atlas 5, s. 412–414, mapy č. 292 a 293 (https://cja.ujc.cas.cz/CJA5/)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#10296
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Proč se v češtině neuplatňuje asimilace znělosti při výslovnosti slov [zhoda] a [zhora] a obchází se to nářečním [schoda] a [schora]?
Klíčové slovo: asimilace znělosti
Odpověď: V první řadě je zde třeba vysvětlit podstatu tzv. asimilace (spodoby) znělosti. K ní dochází tehdy, jestliže souhláska mění svou znělost (nebo neznělost) vlivem souhlásky sousední, tj. skupina souhlásek se vzájemně přizpůsobí, takže pak jsou všechny její členy buď znělé, nebo neznělé. V češtině je obvyklá především spodoba zpětná (asimilace regresivní, též anticipační), při níž se (ne)znělost celé souhláskové skupiny řídí jejím posledním členem, např. vztek [fstek] –⁠ neznělé [t] vyvolává neznělost všech předcházejících hlásek. Vyskytuje se však i spodoba postupná (progresivní). Pokud jde o výslovnost skupiny zapisované jako „sh“, na území Česka se lze setkat se dvěma variantami: [sch] a [zh]; v této souhláskové skupině se tedy spodoba znělosti uplatňuje vždy, obejít nijak nejde, jen může být jak zpětná, tak postupná. Za spisovné jsou považovány obě dvě, slova jako shoda, dále pak např. shnilý, shánět, shrbený, shromáždit se nebo na shledanou je náležité vyslovovat jako [schoda] i [zhoda], [schňilí] i [zhňilí], [scháňet] i [zháňet], [schrbený] i [zhrbený], [schromážďit se] i [zhromážďit se], [na schledanou] i [na zhledanou]. Zjednodušeně řečeno výslovnost [sch] převládá v Čechách, [zh] pak na Moravě a ve Slezsku; toto rozdělení však nemusí platit absolutně, záleží rovněž na konkrétních výrazech obsahujících skupinu „sh“, nechovají se totiž vždy zcela jednotně (srov. např. Český jazykový atlas). Jestliže jste se někdy opravdu setkal s podobou [schora], souhlasíme, že v tomto případě jde opravdu o úzce nářeční podoby (Český jazykový atlas k této výslovnosti uvádí: „Je příznačná především pro sz. část nářečí svč., pro Posázaví a Povltaví. I na tomto území však funguje jako nářeční dubleta k podobě zhora, která je běžná po celých Čechách, včetně městské mluvy.“). Slova shora, shůra, shluk a některá další mají totiž spisovnou výslovnost výhradně s počátečním [zh], která i u mluvčích z Čech absolutně převažuje.
Poslední užití: 4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=908; https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=909
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Český jazykový atlas 5, s. 412–414, mapy č. 292 a 293 (https://cja.ujc.cas.cz/CJA5/)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10295
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz: Jak se přesně v češtině určují hranice slabik? Když máme např. slovo „město“, bude slabičné dělení [mňe-sto], nebo [mňes-to]? Jako učitelka to potřebuji vědět kvůli cvičení z učebnice, kde mají žáci přesně určit počet otevřených a zavřených slabik. Takovýchto ne zcela jednoznačných slov je tam bohužel více.
Klíčové slovo: hranice slabiky
Odpověď: Ačkoli členění řeči na slabiky nedělá potíže ani malým dětem a jednotlivé slabiky intuitivně bez problémů poznáme, není možné stanovit jednoduchou a přesnou definici slabiky. S tím souvisí i to, že nejen v češtině nejsou hranice slabik dány vždy jednoznačně a mnohdy bývá více možných řešení. Vámi uvedené slovo „město“ lze rozdělit na slabiky přesně tak, jak uvádíte, tedy [mňe-sto] (obě slabiky jsou tedy otevřené) i [mňes-to] (první slabika je zavřená, druhá otevřená). Je prokázáno, že existují mluvčí, kteří v těchto případech podvědomě preferují spíše slabiky otevřené, jiní naopak zavřené. Ani jeden z uvedených způsobů nelze považovat za „lepší“, „správnější“. Je tedy opravdu s podivem, že se v učebnici vyskytuje cvičení požadující přesné určení počtu otevřených a zavřených slabik, přičemž se zde evidentně vyskytují výrazy, které lze slabikovat více způsoby, a dojít tak k odlišnému číslu. Na závěr pro jistotu dodejme, že ne vždy je tato problematika vysvětlena s dostatečným důrazem na fakt, že dělení slov na slabiky je záležitost výhradně mluvené řeči a nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme dané výrazy v písmu, když se ocitnou na konci řádku.
Zvažované varianty:
[mňe-sto] [mňes-to]
Poslední užití: 3.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915#nadpis1

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10294
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Je vedle jistě správné podoby obsese možná i podoba obscese (třeba v nespisovné češtině), když existuje slovo obscénní, a hlavně podoby obsesní a obscénní? Lze podobu obscese použít v televizi?
Klíčové slovo: obsese
Odpověď: Slovníky uvádějí ve významu ‚chorobně utkvělá představa, myšlenka‘ jedině podobu obsese. Podoba *obscese je evidentně mylnou, nesprávnou podobou tohoto slova. Jakkoliv je možné, že se začíná sem tam vyskytovat, nebo dokonce šířit (databáze ČNK syn v8 obsahuje 6 jejích výskytů), v současné době ji lze jednoznačně označit za chybnou. V daném významu je správné (pro adresáty nerušivé, nepřekvapivé) používat jedině podobu obsese. Přídavné jméno obscénní, z lat. ob- ‚ob-, proti-, za ap.‘ a caenum ‚kal, bahno‘, znamená ‚neslušný, nemravný, oplzlý, necudný‘, a se slovem obsese tedy etymologicky ani významově nijak nesouvisí. Jakkoliv by někomu mohla přídavná jména obsesní (adj. od obsese) a obscénní připadat podobná, nijak spolu nesouvisí a je nutno mezi nimi rozlišovat – neplést si je. Slovo *obscese je proto nesprávné, a to i v nespisovné češtině. Výjimkou by snad mohly být umělecké žánry, kde by podoba *obscese mohla sloužit např. jako jazykový prostředek charakterizující nevzdělance či pseudointelektuály, kteří si oba výrazy pletou nebo mylně spojují.
Zvažované varianty:
obsese obscese
Poslední užití: 24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla obsese a obscénní
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo obscénní
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávky obsese a obscese

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10293
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz: Jak se slabikuje slovo restaurace? Jde o úkol pro 2. třídu ZŠ. Paní učitelka údajně po poradě s dalšími češtináři tvrdí, že hláska „u“ se zde vyděluje zvlášť, tj. [res-ta-u-ra-ce].
Klíčové slovo: restaurace
Odpověď: Paní učitelka se spolu s ostatními bohužel naprosto mýlí. Slovo restaurace slabikujeme [res-tau-ra-ce], případně [re-stau-ra-ce]. V každém případě obsahuje dvojhlásku [au], nikoli tedy dvě samostatné samohlásky [a] a [u] následující za sebou. Dvojhláska [au] zde tvoří jádro jedné slabiky, celkově má daný výraz 4 slabiky. Smyslem zadaného úkolu je podle našeho názoru ukázat, že se v češtině kromě dobře známé dvojhlásky „ou“ vyskytuje (např. v přejatých výrazech) mj. rovněž dvojhláska „au“. Dodejme pro úplnost, že dělení slov na slabiky, což je záležitost mluvené řeči, nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme daný výraz v písmu, když se ocitne na konci řádku. Ani to ale nevysvětluje, o co paní učitelka své tvrzení opírá (v písmu na konci řádku totiž lze dělit: re-s-tau-ra-ce).
Poslední užití: 27.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10292
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, víceslovná
Konkrétní dotaz: Jak se vytvoří přídavné jméno od zeměpisného jména Sankt Petěrburg? Proč se v souvislosti s univerzitou v Petrohradě objevuje podoba Sankt-Petěrburský? Je správná?
Klíčové slovo: sanktpetěrburský
Odpověď: Od zeměpisného jména Sankt-Petěrburg (město v Ruské federaci) se v češtině tvoří přídavné jméno sanktpetěrburský. Podoba *Sankt-Petěrbur(g)ský a další možné varianty vzniklé různými kombinacemi malých vs. velkých písmen a/nebo ne/přítomností -g- a/nebo psaní -e- vs. -ě- po -t-, které se na internetu objevují v názvu tamější univerzity i v poměrně důvěryhodných zdrojích (univerzitní weby, web ministerstva školství atp.), jsou zcela jistě ovlivněny ruštinou, resp. ruským názvem univerzity: Sankt-Peterburgskij gosudarstvennyj universitet, a v češtině jsou zcela nevhodné. I v názvu univerzity je správné použít jedině českou podobu sanktpetěrburský, tj. Sanktpetěrburská státní univerzita.
Zvažované varianty:
sanktpetěrburský Sankt-Petěrburský Sankt-Petěrburgský
Poslední užití: 24.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla Sankt-Petěrburg a sanktpetěrburský

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10291
Užití:
1 1 0
Dotaz: Kořen
Konkrétní dotaz: Jaký je kořen slova příbytek? Je to jen -byt-, nebo celé -příbyt-?
Klíčové slovo: příbytek
Odpověď: Kořenem slova příbytek je jen -byt-, pří- je tu předpona. Slovo souvisí s výrazem přebývat, které bylo už ve staré češtině vytvořeno přidáním předpony pře- (původně přě-, odtud pak dloužením při odvození přiebytek, což v současné češtině dalo příbytek) ke slovesu být, resp. bývat.
Zvažované varianty:
-byt- -příbyt-
Poslední užití: 26.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo příbytek

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10290
Užití:
1 1 0
Dotaz: Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz: Jsou vodník a podvodník slova příbuzná (jak tvrdí paní učitelka na ZŠ)?
Klíčové slovo: vodník, podvodník
Odpověď: Slova vodník a podvodník příbuzná nejsou, mají jen homonymní, tj náhodou stejné kořeny. Slovo vodník má totiž kořen -vod- s významem ‚voda‘, zatímco slovo podvodník má sice také kořen -vod-, v jeho případě však jde o variantu kořene -ved-, např. ze slova ved-u. Tento kořen má velkou řadu variant (-vád-: podvádět, -vod-: podvodník, -veď-: veďte, -voz-: navozený atp.) a znamená ‚vést‘. Jak je z výkladu snad dobře vidět, tato úloha je pro žáky ZŠ zcela nevhodná.
Poslední užití: 24.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Morfematika

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.