Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje slovo žokej? Překvapilo mě, když jsem v televizi v jednom pořadu opakovaně zaslechla [džokej] místo obvyklého [žokej].
Klíčové slovo:
žokej
Odpověď:
Výraz žokej doporučujeme vyslovovat v souladu s příručkami jako [žokej]. Jde o již značně starou přejímku z angličtiny, která se v češtině stabilizovala v této zvukové podobě, na jejímž základě došlo následně k počeštění pravopisu z původního jockey na žokej (tedy nikoli *džokej). Je pravda, že starší Příruční slovník jazyka českého uvádí u (tehdy ještě pravopisně neadaptovaného) hesla jockey výslovnostní údaj [džokej], avšak veškeré novější slovníky se shodují na počátečním ž- [ž]. Je samozřejmě možné namítat, že počáteční dž- [dž] lépe reflektuje originální anglickou výslovnost (zřejmě z tohoto důvodu ji mluvčí, které jste slyšela, užívali; je možné uvažovat i o vlivu výrazu diskžokej, který bývá kvůli usnadnění často vyslovován jako [dyzdžokej] místo náležitého [dyzgžokej]). Avšak ani varianta [džokej] s originálem plně nekoresponduje, neboť původní anglické [ˈdʒɒkɪ] by bylo náležité adaptovat do češtiny jako [džoki] (a zapisovat tedy *džoky). Obecně lze konstatovat, že některá cizí slova (zejména právě z angličtiny) se vžila v jiné podobě, než jaká by odpovídala výslovnosti adaptované do češtiny z původního jazyka (srov. např. slovo fotbal, hokej). Nerespektovat plně zažitou (a zde stále zcela převládající) zvukovou podobu v těchto případech nedoporučujeme, neboť jak je vidět např. právě z tohoto dotazu, leckteří posluchači jsou pak překvapeni (mnozí nemile) a může je to zcela odvést od vlastního smyslu sdělení.
Zvažované varianty:
[džokej]
[žokej]
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Valence ostatní
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „přeživší holokaust“, nebo „přeživší holokaustu“? Vídám totiž obojí.
Klíčové slovo:
přeživší holokaust(u)
Odpověď:
Máte pravdu, v úzu se skutečně objevují obě vazby. Každá se však pojí s jiným slovním druhem. Je totiž třeba rozlišovat případy, kdy výraz „přeživší“ užijeme v platnosti přídavného jména (např. „lidé přeživší holokaust vzpomínali na prožité hrůzy“) a kdy v platnosti podstatného jména (např. „přeživší holokaustu vzpomínali na prožité hrůzy“). Při užití v platnosti přídavného jména je náležitá vazba se 4. pádem („přeživší holokaust“), zatímco v případě podstatného jména naopak vazba s 2. pádem („přeživší holokaustu“).
Dotaz:
Valence sloves ostatní (včetně valenčního rámce)
Konkrétní dotaz:
Na stránkách jednoho dopravce jsme narazil na text, v němž mě zarazila vazba slovesa „dostavit se“. Text pro přehlednost trochu zkrátím, ale základní vyznění je takovéto: „Je nutné dostavit se s doklady v zákaznickém centru nebo na přepážce prodeje jízdenek.“ Osobně bych čekal vazbu „do zákaznického centra nebo na přepážku“.
Klíčové slovo:
dostavit se
Odpověď:
Máte pravdu, sloveso „dostavit se“ se pojí se směrem „kam“, nikoli „kde“, jak dokládají i slovníky. Vazba vyjadřující směr „kde“ může být nářeční variantou, do spisovného textu ji však rozhodně nedoporučujeme. Za jedinou správnou podobu proto považujeme „Je nutné dostavit se s doklady do zákaznického centra nebo na přepážku prodeje jízdenek“.
Zvažované varianty:
dostavit se v zákaznickém centru nebo na přepážce
dostavit se do zákaznického centra nebo na přepážku
Poslední užití:
26.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Užití zvratného trpného rodu
Konkrétní dotaz:
Slýchám v médiích věty typu „Policisté se při přestřelce zranili“. Je taková věta v pořádku? Nemělo by se spíš říkat „Policisté byli při přestřelce zraněni“?
Klíčové slovo:
zranit se
Odpověď:
Jde skutečně o nemístné užití tzv. zvratného pasiva (trpného rodu). Ve větách, v nichž je dějem zasažen nějaký objekt, který sám nemůže být původcem děje, je užití zvratného pasiva v pořádku (např. „Dům se staví“, případně „Při přestřelce se poškodilo několik aut“). Pozor si však musíme dávat právě ve větách, v nichž může dojít ke kolizi vlastního zvratného zájmena „se“ a zájmena „se“ užitého ve funkci zvratného pasiva: ve větě „Policisté se při přestřelce zranili“ není jasné, zda 1) policisté byli zraněni někým jiným, 2) policisté se zranili navzájem nebo 3) každý policista zranil sám sebe. Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě k této problematice uvádí příklad: „Můžeme říci, že se na honě zastřelilo tři sta zajíců, ale ne, že se nešťastnou náhodou zastřelil také jeden z lovců, protože by bylo nejisté, zda se zastřelil sám nebo byl zastřelen“. V takových případech tedy doporučujeme volit pasivum opisné („Policisté byli při přestřelce zraněni“).
Zvažované varianty:
policisté se zranili
policisté byli zraněni
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 150–151, odst. 475 cc (2. vyd. 1969)
Dotaz:
Jména výrobků
Konkrétní dotaz:
S jakým písmenem se píše slovo vlašák, pokud ho použijeme namísto Vlašský ryzlink?
Klíčové slovo:
vlašák
Odpověď:
Pojmenování v/Vlašský ryzlink lze psát dvěma způsoby. Pokud jde o oficiální název odrůdy révy vinné nebo značky vína z ní vyrobené, píše se velké písmeno (v obou případech jde o ochranné známky). Tak tomu je např. ve spojeních: pěstování odrůdy Vlašský ryzlink; prodej vína Vlašský ryzlink. Namísto dvouslovného spojení jako oficiální název vlašák užít nelze, proto je namístě malé písmeno. Pokud bychom totiž užili např. spojení víno zn. Vlašák, signalizovali bychom, že jde o název ochranné známky, a tím výraz vlašák, pokud jde o vinný výrobek, není. Jak jsme však zjistili z databáze ochranných známek, ochranná známka Vlašák existuje, ale nejde o výrobek z vinné révy.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 88
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 95
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – výrobky, odrůdy, plemena
Dotaz:
Názvy obcí
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u slova město v názvu seriálu Hříšní lidé města pražského? V programu České televize je toto slovo uvedeno s velkým písmenem.
Klíčové slovo:
město pražské
Odpověď:
Spojení město pražské, na rozdíl od spojení Staré Město pražské, které označuje pražskou městskou část, není oficiální pojmenování. Tím byl a je pouze výraz Praha. Proto je náležitá podoba město pražské.
Zvažované varianty:
Hříšní lidé města pražského
Hříšní lidé Města pražského
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
5.1.4 Neoficiální, metaforické názvy (typ hanácké Benátky)
Dotaz:
Psaní jen s malým písmenem
Konkrétní dotaz:
Píše se ve spojení visegrádská čtyřka u přídavného jména velké písmeno?
Klíčové slovo:
visegrádská čtyřka
Odpověď:
Oficiální název aliance čtyř středoevropských států je Visegrádská skupina. Spojení visegrádská čtyřka je tedy neoficiální, a proto doporučujeme psát malé písmeno.
Dotaz:
Psaní jen s malým písmenem
Konkrétní dotaz:
S jakými písmeny se píše spojení senior point?
Klíčové slovo:
senior point
Odpověď:
Tento výraz označuje kontaktní místo, v němž jsou poskytovány nejrůznější služby seniorům. Jde o obecné pojmenování, a proto je namístě podoba senior point.
Dotaz:
Současné – oficiální
Konkrétní dotaz:
Píše se ve spojení Republika Severní Makedonie slovo republika s malým, nebo velkým písmenem?
Klíčové slovo:
Republika Severní Makedonie
Odpověď:
Do r. 2019 byl oficiální název státu Makedonie. V tom roce se změnil a jeho oficiální název zní Republika Severní Makedonie. V textech, kde je zapotřebí uvádět oficiální název, je zapotřebí u slova republika psát velké písmeno (stejně se např. píše Stát Izrael).
Zvažované varianty:
Republika Severní Makedonie
republika Severní Makedonie
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
7.1.3 Oficiální plné názvy existujících suverénních, mezinárodně uznaných státních útvarů (typ <Stát Izrael>)
Dotaz:
Názvy území
Konkrétní dotaz:
Je správná podoba euroregion Těšínské Slezsko, nebo Euroregion těšínské Slezsko?
Klíčové slovo:
euroregion Těšínské Slezsko
Odpověď:
V názvech regionů, euroregionů, svazků obcí atp. se výrazy region, euroregion, svazek obcí píšou s malým písmenem, nepovažují se tedy za součást vlastního jména, označují pouze druh územní jednotky. Vlastním jménem je až název daného území. Náležitá je proto podoba euroregion Těšínské Slezsko.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – organizace (státy, správní oblasti, zastupitelské sbory, ministerstva, školy, divadla apod.), sekce 3.3 Názvy regionů, mikroregionů, svazků obcí, euroregionů
Dotaz:
Podle obecných zásad
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku rozdělí slovo půjde?
Klíčové slovo:
půjde
Odpověď:
Slovo půjde dělíme: pů-jde. (Na slabiky lze dělit dvěma způsoby: pů-jde i půj-de, v daném případě však dáváme přednost dělení na morfematickém švu, tedy po předponě pů-.)
Poslední užití:
28.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.1 Předpony
Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Jak se zdůvodní psaní -y- ve slově vyndat? Je -vy- předpona? Co by pak byl kořen? Úsek -ndat-?
Klíčové slovo:
vyndat
Odpověď:
Písmeno -y- se ve slově vyndat píše proto, že tu jde o předponu vy-. Kořenem slova vyndat je pak -nd- (srov. na-nd-at, za-nd-at, pře-nd-at). Tento kořen pochází ze zástupného slovesa ondat (srov. dnešní uondat), jež původně nahrazovalo příslušné plnovýznamové sloveso. (Jeho původ není úplně jasný, nejspíš pochází od zájmena on, možná ze spojení ono dieti s významem ‚ono dělati‘.)
Poslední užití:
6.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Jak máme dětem při výuce vysvětlit, které příručky jsou kodifikační?
Klíčové slovo:
kodifikace
Odpověď:
V případě kodifikace jde o velmi komplikovanou problematiku. Na toto téma probíhá mezi odborníky dlouhodobá diskuse. Základní informace o úzu, normě, kodifikaci přináší Internetová jazyková příručka (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=892), metodiku výuky je však třeba konzultovat s didaktiky, např. s Asociací češtinářů (www.ascestinaru.cz).
Poslední užití:
4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Je někde normována podoba životopisu pro školní výuku?
Klíčové slovo:
životopis
Odpověď:
Co je nám známo, zásady psaní životopisu v příručkách nejsou normovány. Doporučujeme vám zkusit odpověď vyhledat v dostupných publikacích o stylistice, učebních materiálech, popřípadě položit dotaz Asociaci češtinářů (www.ascestinaru.cz).
Poslední užití:
4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Stylistika mluvené a psané češtiny. 2016. (platí od 2016)
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Je akademická Mluvnice češtiny kodifikační příručka? A co Česká mluvnice od B. Havránka a A. Jedličky?
Klíčové slovo:
kodifikace
Odpověď:
Tři svazky Mluvnice češtiny z 80. let 20. století nejsou koncipovány jako kodifikační příručka. Česká mluvnice vyšla naposledy v roce 1983 a po stránce pravopisné nyní neodpovídá současné kodifikaci, jak z hlediska pravopisného, tak tvaroslovného. Současným kodifikačním zásadám, upraveným Pravidly českého pravopisu v roce 1993, odpovídá Stručná mluvnice česká, kterou na základě zmíněných PČP připravil A. Jedlička.
Poslední užití:
4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Považují se za kodifikační příručky Slovník spisovné češtiny, Mluvnice češtiny a Nový akademický slovník cizích slov?
Klíčové slovo:
kodifikace
Odpověď:
Otázka hodnocení příruček jako kodifikačních je poněkud problematická. Do roku 1989 byly jako kodifikační hodnoceny následující příručky: Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a Česká mluvnice od B. Havránka a A. Jedličky. Po roce 1989 se situace komplikuje: pro jazykovou výchovu jsou stále závazná Pravidla českého pravopisu, avšak některé publikace výslovně uvádějí, že nechtějí být vnímány jako kodifikační, což je případ Příruční mluvnice; vedle toho Slovník spisovné češtiny uvádí, že je příručkou normativní, nikoli kodifikační (tj. v něm uvedené podoby nejsou závazné). Je však třeba doplnit, že vyjádření autorů je jedna věc, druhá věc je, jak dané příručky laická veřejnost vnímá. Roli rovněž hraje příslušnost autorů k určité instituci, konkrétně například k Ústavu pro jazyk český, příručky, které vznikají na půdě respektovaných institucí, veřejnost zpravidla vnímá jako závazné.
Poslední užití:
4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Jak vysvětlit žákům 3. ročníku ZŠ, že ve slově „vyrobit“ je „vy-„ předpona? Je na to nějaký návod?
Klíčové slovo:
předpona, předponová část
Odpověď:
Bohužel, jazyková poradna není didaktické pracoviště, s metodikou výuky vám nemůžeme pomoci. Zkuste svůj dotaz položit v on-line diskusi na stránkách Asociace češtinářů, www.ascestinaru.cz.
Dotaz:
Názvy městských částí
Konkrétní dotaz:
Píše se ve spojení Pražské Sídliště výraz sídliště s malým, nebo velkým písmenem?
Klíčové slovo:
Pražské Sídliště
Odpověď:
Nahlédnutím do geoprohlížeče Českého úřadu zeměměřického a katastrálního jsme zjistili, že jde o základní sídelní jednotku, jinými slovy o oficiální název části města, a to ve Znojmě, a proto je třeba psát Pražské Sídliště.
Zvažované varianty:
Pražské Sídliště
Pražské sídliště
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 75
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 82
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – obce, města, městské části, sídliště, sekce 2 Názvy městských částí a sídlišť
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Psaní c/k
Konkrétní dotaz:
Máme psát postcovidový syndrom, nebo postkovidový syndrom?
Klíčové slovo:
postcovidový
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že nemoc covid-19 píšeme s c, doporučujeme zachovat toto písmeno i v odvozeném výrazu postcovidový syndrom. Doklady z praxe ukazují, že počeštěný zápis postkovidový se sice občas objevuje, psaní postcovidový však zatím zcela jednoznačně převládá.
Zvažované varianty:
postcovidový
postkovidový
Poslední užití:
12.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.