Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Měl by se přechýlit někdejší titul akademik, když píšu o sovětské vědkyni, která se v rukopise připravovaného textu označuje jako akademik Zaslalská?
Klíčové slovo:
akademička
Odpověď:
Ano, i v tomto případě dnes doporučujeme titul přechýlit a mluvit o akademičce Zaslalské.
Zvažované varianty:
akademik
akademička
Poslední užití:
15.8.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování obecných jmen, bod 1 Obecné poučení
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo akademička
Dotaz:
Války
Konkrétní dotaz:
V IJP jsem se dočetla, že se má psát Velká vlastenecká válka. Zajímá mě proč, když ostatní názvy válek se píšou s malým písmenem.
Klíčové slovo:
Velká vlastenecká válka
Odpověď:
Způsob psaní Velká vlastenecká válka je tradiční. Velké počáteční písmeno má mj. i funkci signalizovat významnost, úctu. To byl patrně důvod, proč SSJČ uvádí název této války s velkým písmenem. V praxi, jak vyplývá z ČNK, tento způsob psaní převažuje. Pokud by však autor zvolil podobu velká vlastenecká válka, nelze ji považovat za chybnou.
Poslední užití:
4.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo válka
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 60
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Obecné podmínky zápisu jmen do matriky
Konkrétní dotaz:
Na internetu se píše, že za 1000 Kč mi zapíší do matriky jakékoli jméno. Je to pravda? A jak mám dále postupovat, pokud mi i tak určité jméno zapsat odmítnou? Lze to vymáhat soudně?
Klíčové slovo:
poplatek za zápis jména do matriky
Odpověď:
Na internetu se bohužel dočtete v tomto směru mnoho nepřesných, zavádějících, až naprosto mylných informací. Pokud matrika zjistí, že určité jméno nemůže z hlediska zákonných ustanovení rovnou zapsat, může si vyžádat odborné stanovisko, které je pochopitelně zpoplatněno (jeho cena se odvíjí od náročnosti vypracování). To můžete v Ústavu pro jazyk český AV ČR získat výhradně v oddělení onomastiky, nikoli v jazykové poradně. Více informací naleznete na adrese: jmena.ujc.cas.cz. Konečné rozhodnutí je však opět zcela v kompetenci příslušného matričního úřadu. Pokud jméno zapsat odmítnou, pak zjevně neodpovídá platným zákonným ustanovením. Zda má v takovém případě smysl se soudit, je otázka na právníky, nikoli na jazykovou poradnu.
Poslední užití:
30.11.2017
Atributy odpovědi
Kam odkazujeme: oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR; právníci.
Dotaz:
Obecné podmínky zápisu jmen do matriky
Konkrétní dotaz:
Potřebuji sdělit předem alespoň po telefonu, zda mi schválíte určité jméno (kvůli zápisu do matriky). Je to možné?
Klíčové slovo:
ověření jména
Odpověď:
Podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna. Upozorňujeme, že ÚJČ nemá pravomoc jména schvalovat (pouze se vyjadřuje, zda je/není dané jméno z jazykového hlediska v souladu se zákonnými předpisy); o zápisu konkrétního jména do matriky rozhoduje výhradně příslušný úřad. Sdělení závěru odborného stanoviska předem možné pochopitelně není, je totiž nejdříve nutné provést např. rešerši v odborné literatuře, která je časově náročná. Právě tato činnost je zpoplatněna, a to nezávisle na jejím pozitivním či negativním výsledku. Veškeré další informace naleznete na adrese: jmena.ujc.cas.cz.
Poslední užití:
30.10.2019
Atributy odpovědi
Kam odkazujeme: oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Dotaz:
Obecné podmínky zápisu jmen do matriky
Konkrétní dotaz:
Potřebuji vypracovat posudek na jméno, jak dlouho to bude trvat?
Klíčové slovo:
ověření jména; lhůta
Odpověď:
Podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna. Oficiální lhůta je 30 dnů, obvykle je však stanovisko vyhotoveno v kratší době, ve většině případů do dvou týdnů. Veškeré další informace naleznete na adrese: jmena.ujc.cas.cz.
Poslední užití:
22.7.2020
Atributy odpovědi
Kam odkazujeme: oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jak se vytvoří přídavné jméno od zeměpisného jména Papua Nová Guinea?
Klíčové slovo:
Papua Nová Guinea, papuánský, novoguinejský
Odpověď:
Od složitějších víceslovných zeměpisných jmen – názvů států, např. Středoafrická republika, Pobřeží slonoviny, Spojené arabské emiráty atp., se adjektiva obvykle netvoří. To je i případ zeměpisného jména Papua Nová Guinea. Doporučujeme užít opis (politická reprezentace Papuy Nové Guiney), případně – pokud to nezabrání srozumitelnosti – využít přídavných jmen utvořených od první nebo druhé části víceslovného názvu: papuánský nebo novoguinejský.
Poslední užití:
29.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, bod 2.2 Tvoření od víceslovných místních jmen
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Papua Nová Guinea
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá slovosledem v následujícím souvětí. Která varianta je lepší? „David věděl, že ten den jednou musí přijít, ani tak ale nebyl jeho smutek menší.“ / „David věděl, že ten den jednou musí přijít, ale ani tak nebyl jeho smutek menší.“
Klíčové slovo:
slovosled
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že má čeština volný slovosled, považujeme obě možnosti za přijatelné. Různí příjemci textu se však mohou v hodnocení přijatelnosti jednotlivých variant lišit.
Zvažované varianty:
David věděl, že ten den jednou musí přijít, ani tak ale nebyl jeho smutek menší.
David věděl, že ten den jednou musí přijít, ale ani tak nebyl jeho smutek menší.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Snažím se zformulovat větu o tom, jaký úkol uložila rada města místostarostovi: „Rada městské části Praha [číslo] ukládá předat informaci o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.“ Nebyla by lepší následující varianta? „Rada městské části Praha [číslo] ukládá informovat o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.“
Odpověď:
Uvedená úprava je možná, nikoliv nutná. Dovolujeme si však upozornit, že v obou variantách chybí doplnění, komu je daný úkol uložen. Ačkoliv je takové vyjádření v administrativním textech přijatelné, některým příjemcům textu může při užití slovesa ukládat předmět ve 3. pádě chybět. Navíc může být informace o tom, kdo byl úkolem pověřen, zásadní. Dáváme proto ke zvážení následující úpravy: „Rada městské části Praha [číslo] ukládá místostarostovi předat informaci o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.“ / „Rada městské části Praha [číslo] ukládá místostarostovi informovat o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.“
Zvažované varianty:
Rada městské části Praha [číslo] ukládá předat informaci o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.
Rada městské části Praha [číslo] ukládá místostarostovi předat informaci o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.
Rada městské části Praha [číslo] ukládá informovat o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.
Rada městské části Praha [číslo] ukládá místostarostovi informovat o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám souvětí: „Jak je možné, že není předem znám reálný počet žáků, kteří mají nastoupit do první třídy, a není včas zajištěn odpovídající prostor?“ Nechybí v poslední větě „pro ně“? Napsala bych: „Jak je možné, že není předem znám reálný počet žáků, kteří mají nastoupit do první třídy, a není včas pro ně zajištěn odpovídající prostor?“ Nebo mě ještě napadla varianta: „Jak je možné, že není předem znám reálný počet žáků, kteří mají nastoupit do první třídy, a nemají včas zajištěný odpovídající prostor?“
Odpověď:
Souvětí můžete upravit oběma uvedenými způsoby, ovšem nepovažujeme to za nutné.
Zvažované varianty:
Jak je možné, že není předem znám reálný počet žáků, kteří mají nastoupit do první třídy, a není včas zajištěn odpovídající prostor?
Jak je možné, že není předem znám reálný počet žáků, kteří mají nastoupit do první třídy, a není včas pro ně zajištěn odpovídající prostor?
Jak je možné, že není předem znám reálný počet žáků, kteří mají nastoupit do první třídy, a nemají včas zajištěný odpovídající prostor?
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je následující formulace v pořádku? „Jedním z důvodů nastalé situace je to, že do základní školy jsou přijati žáci nad rámec schválené kapacity.“
Odpověď:
Ano, neshledáváme na dané formulaci nic závadného.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V textu nejprve uvádím, že existovaly dvě varianty řešení. Dále píšu: „Zastupitelé byli opět postaveni před hotovou věc a po intervenci ředitelky se nadále jednalo pouze o dražší variantě.“ Podařilo se mi vyjádřit, že i když existovaly dvě varianty řešení, kvůli intervenci ředitelky byla nakonec projednávána jen jedna z nich?
Odpověď:
S ohledem na uvedený kontext lze předpokládat, že sdělení nese zamýšlený význam. Abychom to však mohli potvrdit s jistotou, museli bychom znát přesné znění předcházející části textu.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova bobtnat?
Klíčové slovo:
bobtnat
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že slovo bobtnat je doloženo již ve 14. století. Ve staré češtině mělo podobu bobtati s významem ‚bublat, vydávat bublavé zvuky‘. Ve střední češtině mělo podoby botnati, botněti, bobtěti či bobněti s významem ‚nadouvat se, nabývat na objemu‘. Za původnější jsou považovány podoby botnati a botněti, jimž je přisuzován zvukomalebný původ. Podoby s bobt- vznikly asi vlivem slov jako bob či bobule.
Poslední užití:
19.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova chrup?
Klíčové slovo:
chrup
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku je podstatné jméno chrup odvozeno od slovesa chrupat. Sloveso je doloženo již v 16. století, ve střední češtině se užívalo vesměs ve významu ‚(tvrdě) spát‘. Slovo má zvukomalebný původ (podobně jako chroupat či křupat). Slovo chrup je doloženo až v 19. století.
Poslední užití:
12.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz:
Podle mého názoru lze výskyt rázu v češtině označit za germanismus. Souhlasíte?
Klíčové slovo:
ráz; germanismus
Odpověď:
Domníváme se, že považovat zvukový jev zvaný ráz v češtině za germanismus (tak, jak je obvykle chápán) je přinejmenším sporné, a označovat jej takto nedoporučujeme. J. Chlumský sice v roce 1933 publikoval v časopise Naše řeč na s. 172 názor, že je to právě „němčina, z níž pravděpodobně ve většině případů pražská výslovnost tento zvuk má“, avšak toto tvrzení bylo později vyvráceno. Chlumský totiž zároveň v poznámce 20 tamtéž tvrdil: „Explosiva hlasivková je vlastně vetřelec, který vnikl do výslovnosti pražské za německé nadvlády dvojjazyčností obyvatelstva, zvláště vrstev studovaných, ale vetřelec už v Praze dobře zdomácnělý, s nímž se musí počítat. Mohl vniknout tím snadněji, že je to zvuk, který se ani jako zvuk necítí, nýbrž jen jako úsečný začátek (někdy také konec) samohláskový. Podobné vnikání cizího zvuku možno pozorovat i dnes při výslovnosti ch po předních samohláskách u Čechů, kteří měli německé vychování.“ Tomu v knize Uvedení do fonetiky češtiny na obecně fonetickém základě (1962) B. Hála na s. 360 oponuje: „Chlumský chtěl přičítat častější výskyt předrazu v Čechách německému vlivu, avšak ten nebyl na Moravě rovněž malý.“ (Terminologická poznámka: B. Hála se neúspěšně snažil prosadit pojem „předraz“ místo poněkud problematického termínu „ráz“.) K tomu ještě dodejme, že ráz se historicky vyskytuje zejména v severní části německého území, odkud je takovéto působení spíše nepravděpodobné, navíc Čechy (kde je ve srovnání s Moravou a Slezskem ráz v běžné mluvě častější) byly stejně jako Morava spíše pod vlivem rakouské němčiny, v níž se zjednodušeně řečeno ráz nevyskytuje (srov. např. Deutsches Aussprachewörterbuch, 2009).
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Chlumský, J. (1933). Poznámky k Weingartově Zvukové kultuře českého jazyka. Naše řeč, 17, s. 161–178. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=2704
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Musí se ve slově samouk vyslovovat ráz? U nás na Moravě říkáme [samouk] vázaně stejně jako ve slovenštině.
Klíčové slovo:
samouk
Odpověď:
Uvnitř složených slov, mezi která výraz samouk patří, není sice ráz nutně vyžadován, jeho užití hodnotí výslovnostní příručky většinou pouze jako fakultativní, avšak s ohledem na pohodlí posluchače bývá ve spisovné mluvě doporučován. V souvislé řeči má totiž užívání rázů pozitivní důsledek pro posluchače, protože je vnímán jako zřetelnější oddělení samohlásky od předchozí slabiky. Díky rázu tak nemůže dojít ke splynutí dvou samohlásek [o] a [u] v jednu dvojhlásku [o͡u], tj. k vyslovení dvojslabičného [samo͡uk] namísto náležitého tříslabičného [samoʔuk], případně [samouk]. Máte pravdu, že z hlediska českého oblastního rozrůznění je u mluvčích z Čech ráz častější než u Moravanů a Slezanů a že (zatímco česká výslovnostní pravidla výskyt rázu podporují) ve spisovné slovenštině je preferována naopak tzv. vázaná výslovnost bez rázů.
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=902; https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=913
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Jak se správně označí obyvatel Rhodesie?
Klíčové slovo:
Rhodesan
Odpověď:
Výkladové slovníky obyvatelské jméno od zeměpisného jména Rhodesie neuvádějí. Databáze ČNK syn v 8 uvádí 14krát podobu Rhodesan (k níž je možné připočíst i 3 výskyty podoby Rhodésan s dlouhým -é-), zatímco všechny možné představitelné podoby typu Rhodesijec (tj. Rhod[eé][sz]i[j]ec) tu nemají jediný výskyt. Jakkoliv je daných podob málo, a nelze z nich tedy spolehlivě usuzovat na uzuálnost (natož na noremnost), doporučujeme použít podobu Rhodesan, která má alespoň nějaké zastoupení v úzu (a je slovotvorně náležitá, resp. dobře přijatelná).
Zvažované varianty:
Rhodesan
Rhodesijec
Poslední užití:
25.7.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky Rhod[eé][sz]an a Rhod[eé][sz]i[j]ec
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Rhodesie (někdejší název dnešního Zimbabwe)? Je to rhodeský, nebo rhodesijský?
Klíčové slovo:
rhodeský
Odpověď:
Výkladové slovníky (SSJČ) uvádějí pouze podobu rhodeský. Tato podoba převažuje i v databázi ČNK syn v8 (i když zejména díky spojení rhodeský ridgeback, tj. plemeno psa). Podoba rhodesijský se ve stejné databázi nevyskytuje ani jednou. Zdá se tedy, že podoba rhodeský je nejen kodifikovaná, ale i uzuální. Jako přídavné jméno odvozené od Rhodesie doporučujeme tedy používat podobu rhodeský.
Zvažované varianty:
rhodeský
rhodesijský
Poslední užití:
25.7.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Rhodesie
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky rhodeský a rhodesijský
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Z jakého důvodu někteří mluvčí v televizi vyslovují výraz neutrální jako [neʔutrálňí] (tj. s tzv. rázem)?
Klíčové slovo:
neutrální
Odpověď:
Pokud se uvedená výslovnost u někoho opravdu systematicky vyskytuje a nejde jen o náhodný přeřek, lze přesné důvody pouze odhadovat. Jde pravděpodobně o hyperkorektní realizaci dvojslabičného spojení samohlásek [e] a [u]. Mezi nimi sice prochází hranice slabiky, avšak nemá se zde podle ortoepické kodifikace vyskytovat ráz, je třeba je vyslovit spojitě. Slovo neutrální vychází z původního latinského neuter, které vzniklo z komponentů ne- a uter. První z nich sice vývojově souvisí s dnešní českou předponou ne-, avšak není tu náležité uplatňovat stejná výslovnostní pravidla. Např. v domácím přídavném jméně neurvalý se podle obecných ortoepických zásad ráz mezi [e] a [u], kudy prochází výrazný morfematický šev, může vyslovit a často se tak opravdu děje, aniž by to posluchači považovali za jakkoli nepatřičné. Naopak v přejatém přídavném jméně neutrální mezi [e] a [u] z hlediska češtiny žádný morfematický šev již není, proto zde bude zřejmě většina posluchačů výskyt rázu považovat za nepatřičný.
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Z jakého důvodu někteří mluvčí v televizi vyslovují výraz neurologie jako [neʔurologije] (tj. s tzv. rázem)?
Klíčové slovo:
neurologie
Odpověď:
Pokud se uvedená výslovnost u někoho opravdu systematicky vyskytuje a nejde jen o náhodný přeřek, lze přesné důvody pouze odhadovat. Je možné uvažovat např. o mylném přesvědčení, že se zde jedná o předponu ne- (podobně jako např. v přídavném jméně neurvalý, v němž je opravdu po předponě ne- morfematický šev a ráz se zde podle obecných ortoepických pravidel může vyslovit). Slovo neurologie však žádnou předponu neobsahuje, jsou zde komponenty neuro- a -logie vycházející z řečtiny. Dále může jít o hyperkorektní realizaci dvojslabičného spojení samohlásek [e] a [u]. Přejímky typu neurologie se totiž vyznačují tím, že spojení -eu- někteří mluvčí vnímají jako dvojhlásku (výraz neurologie je pak celkově pětislabičný), jiní pak jako dvojslabičné spojení dvou samohlásek (výraz neurologie je pak celkově šestislabičný). Obojí pojetí je z hlediska ortoepie náležité, avšak ani u druhé uvedené možnosti, kdy mezi [e] a [u] prochází hranice slabiky, se nemá vyskytovat ráz, je třeba je vyslovit spojitě.
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Hláskování konkrétního slova, počet hlásek ve slově
Konkrétní dotaz:
Z kolika hlásek se skládá kořen slova rozběhla? Domnívám se, že kořenem zde je -běh-, což jsou 3 hlásky, nikoli 4 hlásky, jak je uvedeno v řešení testu.
Klíčové slovo:
-běh-
Odpověď:
Máte pravdu, že kořenem slovesného tvaru rozběhla je -běh-. Vzhledem k tomu, že daný výraz vyslovujeme jako [rozbjehla], je evidentní, že kořen -bjeh- se skládá ze 4 hlásek, které však zapisujeme pouze 3 písmeny (tj. písmeno „ě“ zde označuje dvě hlásky, a to [j] a [e]). Je nezbytné vzít v úvahu, že počet písmen a počet hlásek si v češtině ne vždy odpovídají. Při počítání hlásek je nutné vycházet z výslovnosti, nikoli z grafické podoby daného slova. Právě tuto znalost zjevně úloha testuje, v řešení tedy žádná chyba není.
Poslední užití:
25.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.