Dotaz:
Obecné podmínky zápisu jmen do matriky
Konkrétní dotaz:
Jak mám jako matrikářka nyní postupovat při ověřování podob vlastních jmen? Dozvěděla jsem se, že od začátku roku 2021 došlo ve vydávání znaleckých posudků k nějakým změnám.
Klíčové slovo:
ověření jména
Odpověď:
Pokud jde o ověřování podob jmen a příjmení z hlediska zákonných ustanovení usměrňujících jejich zápis do osobních dokladů, došlo v Ústavu pro jazyk český od začátku roku 2021 opravdu ke změně: oddělení onomastiky, které dané expertizy vyhotovuje, již nevykonává soudněznaleckou činnost, tj. nezpracovává znalecké posudky, ale vydává tzv. odborná stanoviska. Ta by podle instrukcí ministerstva vnitra, které musí mít každá matrika k dispozici, měla být nadále uznávána jako podklad pro matriční zápis. Stále však platí, že podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna. Více informací naleznete na adrese: jmena.ujc.cas.cz. Matriky by tedy případné zájemce o odborné stanovisko neměly odkazovat v žádném případě na jazykovou poradnu ani na jakákoli jiná telefonní čísla či e-mailové adresy v ÚJČ, ale výhradně na webový formulář: https://www.avcr.cz/cs/forms/jmena/index.html.
Dotaz:
„Existence“ konkrétního jména, možnost zápisu konkrétního jména do matriky
Konkrétní dotaz:
Na základě sdělení matriky potřebuji posudek na mužské rodné jméno [belísimo] (přesná pravopisná podoba jména nebyla uvedena), můžete mi pomoci?
Klíčové slovo:
ověření jména
Odpověď:
Toto jméno není v nám dostupných odborných zdrojích obsaženo. Podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna. Více informací naleznete na adrese: jmena.ujc.cas.cz.
Poslední užití:
19.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Kam odkazujeme: oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Dotaz:
Obecné podmínky zápisu jmen do matriky
Konkrétní dotaz:
Je možné zapsat do české matriky sourozencům stejné druhé křestní jméno, např. bratři Matouš Jan a Jonáš Jan?
Klíčové slovo:
druhé jméno
Odpověď:
Jak uvádí příručka Jak se bude vaše dítě jmenovat M. Knappové (2017, s. 64): „Z jazykového hlediska je možné konstatovat, že rozlišení sourozenců prvním jménem by mohlo být pro úřední identifikaci dostatečné. Vyplývá z toho, že není jazykově např. vyloučeno, aby první dcera byla Anežka Anna a druhá dcera Marie Anežka.“ V zákoně č. 371/2013 Sb. se přímo tato problematika explicitně neřeší, avšak jak dále v citované publikaci M. Knappová uvádí, podle komentáře k danému zákonu „jedno ani druhé jméno staršího sourozence nemá být zapsáno mladšímu sourozenci“. Vzhledem k tomu, že jde tedy o záležitost primárně právního, nikoli jazykového charakteru, doporučujeme v případě podobných dotazů kontaktovat příslušnou matriku, nikoli jazykovou poradnu ÚJČ.
Poslední užití:
8.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
„Existence“ konkrétního jména, možnost zápisu konkrétního jména do matriky
Konkrétní dotaz:
Na základě sdělení matriky potřebuji posudek na mužské rodné jméno Daven, můžete mi pomoci?
Klíčové slovo:
Daven
Odpověď:
Toto jméno není v nám dostupných odborných zdrojích obsaženo. Podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna. Více informací naleznete na adrese: jmena.ujc.cas.cz.
Poslední užití:
7.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Kam odkazujeme: oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Potýkám se s názvy německých měst zakončených na -berg a -burg. U některých z nich existuje vžité české exonymum, v němž se mj. mění zakončení na -berk a -burk, např. Nürnberg – Norimberk, ale u jiných váhám. Podle jakých kritérií se lze řídit u jmen typu Bernburg, Goldberg či Marburg? A lze název města Wittenberg počeštit na Vitenberk?
Klíčové slovo:
-berg; -burg
Odpověď:
Obecně je nutno konstatovat, že jednotné pravidlo pro zacházení s těmito typy německých jmen v češtině neexistuje. Jak zcela správně konstatujete, u některých z nich existuje vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího jména), u jiných nikoli, případně se počeštěná varianta vyskytuje jen zřídka či jen v omezeném typu textů; záleží zejména na velikosti daného města a jeho významnosti ve vztahu k naší zemi. Doporučujeme vycházet primárně ze standardizační příručky Index českých exonym, případně z analýzy úzu na základě dat Českého národního korpusu. Dále je nutné přihlédnout k typu textu, v němž chcete exonyma používat, a podle toho se rozhodnout, zda zvolit výhradně podoby aktuálně stále živé, nebo i již ustupující, či dokonce zcela historické. Máte rovněž pravdu, že Norimberk je v současné češtině běžně užívané a bez problémů srozumitelné exonymum, které v úzu naprosto převládá (a samozřejmě je i standardizováno právě v Indexu českých exonym). Naproti tomu města Bernburg a Goldberg žádná oficiální (a pravděpodobně ani neoficiální) česká exonyma nemají. Totéž pak platí o Wittenbergu s tím rozdílem, že lze v českých textech spíše výjimečně dohledat např. formu Vitenberk, standardizována však není a domníváme se, že nemusí být ani všeobecně srozumitelná. Počeštěné jméno Marburk označuje Index českých exonym jako zastaralé, čemuž pochopitelně odpovídá fakt, že v současném úzu převládá podoba Marburg. Ve specializovaném např. historickém textu však dané exonymum jistě i dnes bude mít své místo.
Poslední užití:
6.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má spojení „Eva i Jana a Jan“? Chci se ujistit, zda spojky „i“ a „a“ se počítají jako normální slabiky.
Klíčové slovo:
a; i
Odpověď:
Spojení „Eva i Jana a Jan“ má celkem 7 slabik. Jak spojka „i“, tak spojka „a“ obsahuje právě jednu samohlásku, tj. tzv. slabičné jádro, což je v češtině jediná nutná podmínka vzniku slabiky (kromě samohlásek mohou jádro tvořit i tzv. slabikotvorné souhlásky, to se ale daných slov netýká). Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Jaké máme v češtině neslabičné předložky?
Klíčové slovo:
neslabičné předložky
Odpověď:
Mezi tzv. neslabičné předložky se v češtině řadí „v“, „k“, „s“, „z“. Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v zemi“ slabikujeme [vze-mi], spojení „k tomu“ [kto-mu], spojení „s tebou“ [ste-bou] a spojení „z domu“ [zdo-mu].
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má spojení „pejsek se ukryl v domě“? Chci se ujistit, zda předložka „v“ se nepočítá jako samostatná slabika, ale připojí se k následující slabice „do“.
Klíčové slovo:
v
Odpověď:
Spojení „pejsek se ukryl v domě“ má celkem 7 slabik. Předložka „v“ se opravdu řadí mezi tzv. neslabičné předložky (kromě ní jde v češtině ještě o „k“, „s“, „z“). Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v domě“ slabikujeme jako [vdo-mňe]. Jednoslabičná mohou být pouze ta slova, která obsahují tzv. slabičné jádro, tj. nejčastěji samohlásku, případně slabikotvornou souhlásku, což neslabičná předložka „v“ není. Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má spojení „sýkorka je na stromě“? Chci se ujistit, zda předložka „na“ se počítá jako normální slabika.
Klíčové slovo:
na
Odpověď:
Spojení „sýkorka je na stromě“ má celkem 7 slabik. Předložka „na“ obsahuje právě jednu samohlásku, tj. tzv. slabičné jádro, což je v češtině jediná nutná podmínka vzniku slabiky (kromě samohlásek mohou jádro tvořit i tzv. slabikotvorné souhlásky, to se ale slov typu „na“ netýká). Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Ostatní
Konkrétní dotaz:
Při psaní textu jsem narazila na problém, s nímž si nevím rady. Potřebuji vyjádřit, že se něco stalo před dobou trvající čtrnáct a půl milionu let. Jak to mám správně vyskloňovat? „Před čtrnácti a půl miliony lety“? „Před čtrnácti a půl milionem let“?
Klíčové slovo:
čtrnáct a půl milionu
Odpověď:
Syntax číslovek obecně v literatuře není příliš důkladně popsána. Aplikujeme-li však na tento případ obecná pravidla, nabízejí se celkem tři možná řešení. Za formálně nejčistší považujeme podobu „před čtrnácti a půl milionem let“. Druhou možností je brát číslovku „čtrnáct a půl“ jako celek a zacházet s ní jako s běžnou číslovkou vyšší než 5 (číslovky 1–4 se syntakticky chovají odlišně); v tom případě by spojení znělo „před čtrnácti a půl miliony let“. Třetí možnost vychází z téhož pojetí jako v předchozím případě, připouští však navíc shodu pádu počítaného předmětu s pádem číslovky: „před čtrnácti a půl miliony lety“. Upozorňujeme však, že míra přijatelnosti posledního řešení se může u jednotlivých uživatelů češtiny lišit.
Poslední užití:
11.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách
Dotaz:
Shoda jmenné části přísudku s podmětem
Konkrétní dotaz:
Bojuji v textu s touto větou: „Podle statistiky je největšími položkami 1800 divadelních představení.“ Je to tak správně? Nemělo by být v přísudku „jsou“, nebo naopak „je největší položkou“?
Klíčové slovo:
jmenný přísudek
Odpověď:
Tvar přísudku řídíme podmětem. Tím je ve větě číslovka „1800“, která vyžaduje přísudek v jednotném čísle. Doporučujeme proto přísudek upravit do podoby „je největší položkou“, tedy „Podle statistiky je největší položkou 1800 divadelních představení.“
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Jaký je kořen slova obličej?
Klíčové slovo:
obličej
Odpověď:
Z hlediska vývoje češtiny, tj. z hlediska historického, je kořenem slova obličej jen -lič-. Původní podoba slova v praslovanštině byla *obъličьje. Slovo tedy vzniklo přidáním předpony obъ- k segmentu -ličьje, což je odvozenina od slova lice s kořenem -lic- (který je v dnešním líce, líčko). Jelikož jde však o postup proběhnuvší dávno v historii vývoje jazyka, je původní morfematické složení slova obličej pro současné uživatele češtiny zcela neprůhledné (zejm. v kocové části slova), a z hlediska současné češtiny je tedy zcela na místě za kořen považovat celé obličej (tj. obličej-0).
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Vztah slučovací
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jist poměrem mezi větami v souvětí, a tím pádem ani správností čárky. Souvětí v tuto chvíli vypadá takto: „Když jsem se díval na běžící psy, vnímal jsem téměř bolestně krásu jejich pohybů, a při pohledu na cválajícího koně jsem se chvěl pocitem, který jsem sám dobře nechápal.“ Lze chápat vztah mezi větami „vnímal jsem téměř bolestně krásu jejich pohybů“ a „při pohledu na cválajícího koně jsem se chvěl pocitem“ jako odporovací? Jak by vypadal větný rozbor celého souvětí?
Klíčové slovo:
rozbor souvětí
Odpověď:
Vztah mezi těmito větami chápeme jako slučovací, a pro čárku zde proto není důvod. Větný rozbor souvětí by vypadal takto: Když jsem se díval na běžící psy (vedlejší věta příslovečná časová), vnímal jsem téměř bolestně krásu jejich pohybů (první věta hlavní) a při pohledu na cválajícího koně jsem se chvěl pocitem (druhá věta hlavní), který jsem sám dobře nechápal (vedlejší věta přívlastková).
Dotaz:
Ostatní
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jaký tvar má mít sloveso ve větě „Jedna a čtvrt miliardy bylo/byla“. Čím se přísudek řídí?
Klíčové slovo:
jedna a čtvrt miliardy
Odpověď:
Tento typ shody není v mluvnicích popsán. Přestože výraz „čtvrt“ je v prvotním významu („čtvrtina“) rodu ženského, při použití ve funkci číslovkového výrazu je rodu středního, jak uvádí např. Šmilauer v Novočeské skladbě. Náležitá shoda se spojením „čtvrt miliardy“ je tedy „čtvrt miliardy bylo“. Toto řešení shody považujeme za primární i v případě rozvinutějšího číslovkového výrazu „jedna a čtvrt miliardy“. Protože chybí jednoznačná opora v odborné literatuře, nelze zcela vyloučit ani shodu podle číslovky „jedna“, avšak je třeba počítat s tím, že toto řešení nemusí být pro všechny uživatele češtiny přijatelné.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se slovo postdok (popř. postdoc) dohromady, nebo se spojovníkem (post-dok, post-doc )?
Klíčové slovo:
postdok; postdoc
Odpověď:
Přestože v praxi se zápis se spojovníkem (post-dok, post-doc) občas objevuje, doporučujeme psát výraz postdok (postdoc) dohromady. Jde o neformální zkrácené pojmenování vytvořené ze slova postdoktorand (popř. v jiných kontextech i postdoktorandský), které se spojovníkem nepíšeme.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Všímám si, že stále více knižních titulů používá slovo europeizace. Vzhledem k tomu, že máme měnu euro, zdá se mi to logické. Ale ve slovníku jsem našel jen podobu evropeizace. Zajímá mě, zda slovo europeizace můžu používat.
Klíčové slovo:
europeizace; evropeizace
Odpověď:
Máte pravdu, že NASCS zachycuje jen podobu evropeizace. Rovněž váš postřeh, že se stále častěji slovo zapisuje s -u-, je správný. Doklady z ČNK (syn v8) ukazují, že europeizace je v textech 2x častější než slovníkem doporučovaná podoba evropeizace. S ohledem na převažující úzus proto v IJP pro vyjádření významu ‚poevropštění, poevropšťování‘ uvádíme obě pravopisné podoby: evropeizace i europeizace.
Zvažované varianty:
europeizace
evropeizace
Poslední užití:
28.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Mám ve větě spojení „napříč obdobími“. Jsou obě i měkká?
Klíčové slovo:
obdobími
Odpověď:
Ano, jsou. Podstatné jméno období je středního rodu, patří ke vzoru stavení, proto píšeme i jak po b (období), tak v koncovce 7. pádu (obdobími).
Zvažované varianty:
obdobími
obdobímy
Poslední užití:
25.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Když ze slova on-line odvozujeme přídavné jméno, píšeme ho se spojovníkem (on-linový), nebo dohromady (onlinový)?
Klíčové slovo:
onlinový
Odpověď:
Přídavné jméno onlinový píšeme bez spojovníku, je možné volit i variantu onlineový (ta je však podle dokladů v ČNK málo užívaná). Platnost přídavného jména má i samotný výraz on-line a jeho varianta online. Je tedy možné psát např. on-line/online/onlinový katalog, on-line/online/onlinová registrace, on-line/online/onlinové služby.
Zvažované varianty:
onlinový
on-linový
Poslední užití:
18.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vím, že se píše e-mail, ale nejsem si jistá, jestli se musí psát spojovník i ve slově e-mailový, e-mailová atd.
Klíčové slovo:
e-mailový
Odpověď:
V souladu s příručkami píšeme se spojovníkem jak podstatné jméno e-mail, tak přídavné jméno e-mailový (e-mailová, e-mailové) a příslovce e-mailově.
Zvažované varianty:
e-mailový
emailový
Poslední užití:
18.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Názvy území
Konkrétní dotaz:
Píše se opavské Slezsko, nebo Opavské Slezsko?
Klíčové slovo:
opavské Slezsko
Odpověď:
Třebaže SSJČ má podobu Opavské Slezsko, Geografický místopisný slovník světa (1993) heslo Opavské Slezsko nemá. Z toho vyplývá, že přídavné jméno opavský součást názvu není, a proto doporučujeme u přídavného jména psát malé písmeno.
Zvažované varianty:
opavské Slezsko
Opavské Slezsko
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – světadíly, země, území, sekce 2.2 Spojení přídavného jména a podstatného jména vlastního
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.