Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova kůr?
Klíčové slovo:
kůr
Odpověď:
Podle slovníku spisovné češtiny má podstatné jméno kůr významy dva: 1. ‚vyvýšený prostor v kostele pro varhany a zpěváky, kruchta‘ a 2. ‚kostelní sbor, chór‘.
Poslední užití:
23.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova komfortní ve spojení „komfortní rozhovor“?
Klíčové slovo:
komfortní
Odpověď:
Přídavné jméno komfortní je odvozeno od podstatného jména komfort, které má podle Slovníku spisovného jazyka českého význam ‚dokonalá vybavenost obydlí; pohodlí, přepych‘. Přídavné jméno komfortní má proto význam ‚vztahující se k pohodlí, dokonalé vybavenosti‘. To potvrzují i doklady, které najdeme v korpusu SYN v12 (např. „komfortní hotel“, „k. kavárna“, „k. křeslo“ aj.). Užití v takových významech v korpusu převažuje. Na druhé straně je zřejmé, že je dané přídavné jméno (zatím spíše řidčeji) užíváno také pro význam ‚týkající se pocitu pohodlí nebo i bezpečí obecně‘ (např. „komfortní způsob vyhledávání“, k. užívání“, „k. pocit“ apod.). Je pravděpodobné, že jistou roli v tomto ohledu hraje i terminologické spojení „komfortní zóna“. Tento pojem z oblasti psychologie označuje „behaviorální stav, ve kterém člověk funguje ve stavu neutrálním k úzkosti.“ (viz Judith M. Bardwick: Danger in the Comfort Zone, 1995). V některých užitích, jako je právě výše zmíněné spojení „komfortní rozhovor“, však nemusí být zamýšlený význam ‚týkající se psychické pohody, pocitu bezpečí‘ všem uživatelům jazyka zcela zřejmý. Proto bychom doporučili vždy pečlivě zvážit, zda by nebylo vhodnější vyjádřit sdělovaný význam jinými výrazovými prostředky.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Neshodneme se s korektorkou, jestli preferovat podobu sezona, nebo sezóna. Vím, že může být obojí, osobně dávám přednost podobě sezona, ale raději si to chci ověřit, abych korektorce nekřivdila.
Klíčové slovo:
sezona; sezóna
Odpověď:
Pravopisnou podobu lze ověřit v IJP. Přestože SSČ i NASCS zachycují jen podobu sezona, je možné v souladu s Dodatkem k PČP psát slovo jak s krátkým o (sezona), tak dlouhým ó (sezóna). Varianty jsou hodnoceny jako rovnocenné, pokud jako autorka textu preferujete podobu s a, není důvod slovo upravovat. Jistě není bez zajímavosti, že výraznou převahu pravopisné podoby s krátkým a ukazuje i ČNK, konkrétně korpus SYN v12. Např. tvar sezona je zachycen 255 071krát, zatímco sezóna 47 322krát. Tvar sezony je doložen 776 305krát, sezóny 131 250krát.
Zvažované varianty:
sezona
sezóna
Poslední užití:
30.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Je výraz kuriózní synonymní se slovem zvláštní?
Klíčové slovo:
kuriózní
Odpověď:
Ano, dané výrazy jsou z hlediska významu zaměnitelné. Slovo kuriózní znamená totéž, co adjektiva zvláštní (v prvním významu slova) a neobvyklý, tedy ‚jiný než ostatní, vymykající se běžnosti, obvyklosti, průměru, mimořádný‘ (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost).
Poslední užití:
3.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Je výraz potencionální synonymní se slovem možný?
Klíčové slovo:
potenciální, potencionální
Odpověď:
Ano, dané výrazy jsou z hlediska významu zaměnitelné. Slovo potencionální (i jeho běžněji užívaná varianta potenciální) znamená totéž, co adjektivum možný, a to v jeho obou významech: 1. ‚který vůbec může být, stát se, který může být uskutečněn, získán apod.‘ a 2. ‚který může v daném případě nastat a s kterým je třeba počítat‘ (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost).
Poslední užití:
3.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Našel jsem starší dopisy, v nichž bylo užito oslovení „vážení bratři, vážené sestry“. Dnes by se použilo spíše opačné pořadí jmen, tedy „vážené sestry, vážení bratři“, že?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
Máte pravdu, že v současnosti je obvyklé oslovit nejprve ženy a následně muže. Nicméně ani opačné pořadí jmen není zcela vyloučené.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova zaléčit?
Klíčové slovo:
zaléčit
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že sloveso zaléčit je z hlediska frekvence řidší výraz, který znamená totéž, co druhý význam sloves vyléčit a zahojit, tedy ‚léčením překonat (nemoc) ‘.
Poslední užití:
13.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Je z hlediska významu správně věta „Turnaj se dostal do podvědomí“ nebo Turnaj se dostal do povědomí“?
Klíčové slovo:
podvědomí, povědomí
Odpověď:
Mezi výrazy povědomí a podvědomí je významový rozdíl. Daná věta má (velmi pravděpodobně vyjádřit určitou ‚povšechnou, všeobecnou vědomost‘ o turnaji, namístě je tedy užití výrazu povědomí. Slovo podvědomí označuje ‚oblast ne plně vědomé duševní činnosti‘ (viz Slovník spisovné češtiny). Takový význam sice nelze hypoteticky zcela vyloučit, avšak vyžadoval by doplnění o další nutný kontext a související reformulaci věty, např. „Myšlenky na turnaj se dostaly do podvědomí hráčů a (…).“
Zvažované varianty:
podvědomí
povědomí
Poslední užití:
13.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V pozvánce uvádíme kategorie „žena“ a „muž“ a potřebujeme ještě nazvat nějak kategorii pro osoby, které se jako žena či muž neidentifikují (např. nebinární osoby). Jak máme tuto kategorii nazvat – „ostatní“ nebo třeba „různé“? Nebo je pro tuto kategorii v češtině etablovaný jiný výraz?
Odpověď:
V různých formulářích začíná být přidávána k dvojici možností „muž“ a „žena“ jako třetí možnost „jiné“. Tvar tohoto adjektiva se přitom může lišit v závislosti na formulaci otázky či názvu kategorie (např. je-li kategorie nazvána „genderová identita“, nabízí se užít tvar „jiná“).
Dotaz:
Citace
Konkrétní dotaz:
Mám uvozovací větu zakončenou dvojtečkou, po níž následuje citace v uvozovkách. Píše se tečka ukončující větu před koncovou uvozovkou, nebo za ní?
Klíčové slovo:
citace
Odpověď:
Pokud citace následuje za větou uvozovací, interpunkce by měla být řešena stejně jako v případě přímé řeči, tzn. koncové interpunkční znaménko (tečka, otazník) by mělo stát před koncovými uvozovkami.
Poslední užití:
19.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce → Uvozovky
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Konkrétní dotaz:
Užívá se v případě názvu paktu pojmenovaném podle jmen vyjednavačů, Joachima von Ribbentropa a Vjačeslava Molotovauzavřeného, spojovník, nebo pomlčka? A jak to bude s psaním mezer okolo vybraného interpunkčního znaménka?
Klíčové slovo:
pakt Ribbentrop–Molotov
Odpověď:
V uvedeném spojení vyjadřujeme interpunkčním znaménkem vztah s významem „a“, doporučili bychom proto zápis s pomlčkou. Jelikož nejde o víceslovné výrazy, vhodný zápis je bez mezer: „pakt Ribbentrop–Molotov“.
Poslední užití:
23.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce → Pomlčka
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Můj dotaz se týká nebinárního vyjadřování. Setkal jsem se s větami typu „nebinární zpěvák jsou...“. Moc se mi nelíbí užití slovesa v množném čísle (jsou), když je podmět v čísle jednotném (zpěvák). Další problém vidím ve větách, které nemají vyjádřený podmět – třeba když se dále píše, že „vydali desku“, nevím, zda ji vydal zmíněný zpěvák, nebo jeho hudební skupina. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Na úvod je třeba konstatovat, že čeština jakožto jazyk vyjadřující gramatický rod ve větší míře než mnohé další jazyky (jako např. angličtina či němčina) jen těžko hledá jazykové prostředky pro genderově neutrální vyjadřování. Co se výše zmíněné věty týče, tvar slovesa v množném čísle se do češtiny dostal pravděpodobně vlivem angličtiny, v níž se jako jeden z prostředků genderově neutrálního vyjadřování prosazuje zájmeno they (kterému v češtině odpovídají tvary množného čísla ‚oni ‚ony, ona‘). Užívání sloves ve tvaru 3. osoby množného čísla při referenci k jednomu člověku však není v češtině novým jevem. V dřívějších dobách se užívalo onikání („Jak se mají?“ namísto „Jak se máš/máte?“; více viz např. Trávníčkova Mluvnice spisovné češtiny 2, s. 1031 a 1052), Český jazykový atlas zaznamenává nářeční plurál úcty („naša maminka tak mluvívali“; více viz https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/5/355). Z pohledu současné češtiny se tak jedná o zastaralé, okrajové jazykové prostředky, které nelze hodnotit jako neutrální a obecně přijatelné. Je tedy třeba počítat s tím, že na (mnohé) uživatele češtiny budou tyto konstrukce působit neobvykle, a dokonce jim mohou způsobovat interpretační potíže. Ostatně to sám tematizujete ve svém dotazu – zvláště věty s nevyjádřeným podmětem jako „vydali desku“ mohou být interpretačně nejednoznačné. Doporučujeme proto mít při vytváření genderově neutrálních textů tento problém na zřeteli.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Můj dotaz se týká nebinárního vyjadřování. Setkal jsem se s větami typu „nebinární zpěvák jsou...“. V daném kontextu se mi zdá zvláštní použít jméno rodu mužského (zpěvák), ale zase nevím, jak jinak dotyčnou osobu pojmenovat. Máte nějaký nápad?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Pokud se chceme vyhnout pojmenování profese v rodě mužském (zpěvák) či ženském (zpěvačka), nabízí se jako řešení zvolit genderově neutrálnější opis jako např. pěvecká osobnost, hudební osobnost.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Provádím korekturu dotazníku, jehož autorka užívá v otázkách tvary mužského i ženského rodu, přičemž na prvním místě uvádí tvar v ženském rodě (např. spokojená/spokojený). Je toto pořadí v pořádku? Běžně se setkávám s tvary mužského rodu na prvním místě.
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
V praxi se při uvádění rodových variant obvykle používá na prvním místě tvar rodu mužského (spokojený/spokojená). Výhoda tohoto pořadí spočívá v tom, že nezřídka umožňuje zkrácený způsob zápisu (odpověděl/a, manažer/ka, ale pouze vědec/vědkyně). Opačné pořadí však není vyloučené, zvláště chceme-li zdůraznit zastoupení žen, obracet se v textu především na ženy apod. Pokud má autorka dotazníku takový či podobný záměr, nelze toto řešení odmítat.
Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Jak bude prosím správně znít následující věta? „Maximální výše dotace je/jsou čtyři miliardy.“
Klíčové slovo:
podmět a jmenná část přísudku
Odpověď:
U přísudku jmenného se sponou obvykle platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ovšem je-li jmenná část přísudku v množném čísle a podmět v jednotném, což je i tento případ, řídíme naopak shodu obvykle podle jména v přísudku: tedy „Maximální výše dotace jsou čtyři miliardy“. Pokud se ale podíváme do Českého národního korpusu, zjistíme, že stojí-li v roli přísudkového jména číslovkové spojení „dvě/tři/čtyři miliardy“, sponové sloveso má často i tvar jednotného čísla. Ani variantu „Maximální výše dotace je čtyři miliardy“ tedy nelze odmítat.
Poslední užití:
1.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Koriguji překlad z angličtiny do češtiny, v němž se objevuje nebinární osoba. V textu se k ní odkazuje pomocí zájmena they (oni), do českého textu se tak dostala věta: „Jemima Wilkinson byli evangelikální zvěstovatelé.“ Přiznám se, že jsem větu nejprve interpretovala tak, že je Jemima Wilkinson název nějaké skupiny. Nedalo by se to nějak obejít? Napadlo mě, že bych použila tvar 7. p. j. č.: „Jemima Wilkinson byli evangelikálním zvěstovatelem“. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Užívání sloves ve tvaru 3. osoby množného čísla při referenci k jednomu člověku není v češtině novým jevem. V dřívějších dobách se užívalo onikání („Jak se mají?“ namísto „Jak se máš/máte?“; více viz např. Trávníčkova Mluvnice spisovné češtiny 2, s. 1031 a 1052), Český jazykový atlas zaznamenává nářeční plurál úcty („naša maminka tak mluvívali“; více viz https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/5/355). Z pohledu současné češtiny se jedná o zastaralé, okrajové jazykové prostředky, které nelze hodnotit jako neutrální a obecně přijatelné. Nemůžeme však vyloučit, že se pod vlivem snah hledat nové způsoby vyjadřování o nebinárních osobách a s tím souvisejícím vlivem anglického zájmena they (které se do češtiny překládá nejen jako ‚oni‘, ale též ‚ony‘ a ‚ona‘) v budoucnu rozšíří. Pokud se rozhodnete zachovat sponovou část přísudku ve tvaru množného čísla, je třeba při referenci k jediné osobě užít ve jmenné části přísudku tvar jednotného čísla, jak ostatně sama navrhujete: „Jemima Wilkinson byli evangelikálním zvěstovatelem“. Nicméně jak jsme uvedli výše, je třeba počítat s tím, že na (alespoň některé) uživatele češtiny bude toto vyjádření působit neobvykle, a dokonce jim může způsobovat interpretační potíže. Nad rámec dotazu ještě doplňujeme úvahu, zda z hlediska snahy vyjadřovat se genderově neutrálně nemůže být vnímáno jako problematické i samotné užití podstatného jména rodu mužského zvěstovatel.
Poslední užití:
20.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice spisovné češtiny. František Trávníček. 1951.
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Jak se píší správně čárky ve větě „Další tipy na to(,) jak se cítit líp(,) pro vás máme tady“?
Klíčové slovo:
jak
Odpověď:
Infinitivní konstrukci s platností vedlejší věty, je-li uvozena podřadicími spojovacími výrazy, je třeba náležitě oddělit čárkami z obou stran (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
30.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v infinitivních konstrukcích, sekce 1.1 – Infinitiv zastupující vedlejší větu
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 125
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Jde mi o Loosův termín [raumplán]. V odborné literatuře nacházím různé podoby – nejčastěji Raumplan (odpovídající německému originálu, proto velké počáteční písmeno a krátké a), ale také raumplan nebo raumplán. Chtěla bych to pro chystanou knihu sjednotit, ale nevím, jestli je nejvhodnější v textech zachovat původní podobu Raumplan, nebo slovo přizpůsobit češtině a psát malé počáteční písmeno, popř. i plán (s dlouhým á).
Klíčové slovo:
raumplan
Odpověď:
Jde o architektonický termín, který bohužel výkladové slovníky češtiny nezachycují. Nemáme žádný specializovaný slovník, v němž bychom mohli podobu užívanou v českých textech ověřit. Máte pravdu, že se v praxi objevují různé varianty, nejfrekventovanější je původní německá podoba Raumplan. Tu užívá mj. internetová Wikipedie jak v samotném hesle Raumplan, tak v článku věnovaném Adolfu Loosovi.
Nejde o vlastní jméno v pravém slova smyslu, ale o pojmenování principu uspořádání vnitřního prostoru stavby. Raumplan bychom mohli přeložit slovy prostorový plán – jde tedy o slovo s obecným významem a takové výrazy píšeme v češtině s malým počátečním písmenem. V korpusu SYN v 12 je zachyceno celkem 368, resp. 370 dokladů. Nejméně je doložena zcela počeštěná varianta raumplán (pouhé 2 doklady). Převažuje podoba Raumplan, ale i varianta raumplan je zastoupena poměrně hojně. V připravovaném českém textu proto doporučujeme zvolit podobu raumplan.
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Konkrétní dotaz:
Mám ve větě spojení „skupina ve složení pedagog–žák–rodič“. Je v pořádku zápis s pomlčkami, nebo se spojovníkem? A pokud jsou namístě pomlčky, měly by se psát natěsno nebo s mezerami?
Klíčové slovo:
pedagog–žák–rodič
Odpověď:
Uvedené spojení vyjadřuje vztah s významem „a“, mělo by proto být zapsáno s pomlčkami bez mezer.
Poslední užití:
24.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce → Pomlčka
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Koriguji standardizovaný dotazník, u něhož respondent vybírá z předem daných odpovědí. Tyto odpovědi mají nevětný charakter, autorka přesto u jednotlivých odpovědí píše počáteční velké písmeno. Je to správně?
Klíčové slovo:
dotazník
Odpověď:
Pravopisnou úpravu dotazníku jazykové ani typografické příručky neřeší, nicméně je možné vyjít z obecných pravidel platících pro zápis výčtů, které mají ke grafické podobě standardizovaného dotazníku poměrně blízko. Nevětné položky výčtu by měly začínat malým písmenem. Domníváme se, že toto doporučení je vhodné aplikovat i pro případ nevětných odpovědí v dotazníku. Naopak větné položky bychom doporučovali začínat velkým počátečním písmenem a ukončovat tečkou. V rámci jednotlivých výčtů, pokud se v nich střídají položky povahy nevětné a větné, je přitom vhodné zápis sjednotit.
Poslední užití:
26.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.