Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Ve filmu Markéta Lazarová jsem zahlédl titulek se spojením „o tom, jak dva bratři s Kozlíkova rodu lovili na říšské silnici“. Zarazilo mne, že v něm byla užita předložka s. Nemělo by se to psát spíše „bratři z Kozlíkova rodu“?
Klíčové slovo:
předložka s; předložka z
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá. Uvedené spojení ale ani jeden z těchto významů nevyjadřuje, proto je náležité psaní s předložkou z(e), tj. „bratři z Kozlíkova rodu“. Je tedy možné, že se do filmu dostala chyba, případně že bylo užití předložky s(e) uměleckým záměrem.
Zvažované varianty:
z Kozlíkova rodu
s Kozlíkova rodu
Poslední užití:
14.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 25
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Jaká předložka se píše ve spojení „setřít ze/se skříně“? Ve škole jsme se kdysi učili, že ve spojeních jako „setřít něco ze/se stolu“ se má psát předložka s(e). Bude to tak i v tomto případě?
Klíčové slovo:
předložka se; předložka ze
Odpověď:
Pro psaní předložek s(e) a z(e) není rozhodující význam, ale pád. S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e), jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá. Proto doporučujeme v obou spojeních (setřít ze stolu, setřít ze skříně) psát předložku z(e).
Zvažované varianty:
ze skříně
se skříně
Poslední užití:
25.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Jaká předložka se píše ve spojení „svléknout se z/s kůže“? Může se zde psát jen předložka z, nebo je možné napsat i předložku s?
Klíčové slovo:
předložka s; předložka z
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá. Protože uvedené spojení obsahuje právě vazbu s druhým pádem a zároveň není důvod u tohoto spojení zdůrazňovat význam ‚z povrchu pryč‘, doporučujeme zápis s předložkou z.
Zvažované varianty:
svléknout se z kůže
svléknout se s kůže
Poslední užití:
25.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Když máme spojení „nade mnou“, tak nade je předložka?
Klíčové slovo:
nade
Odpověď:
Ano, výraz nade je předložka. Častější je varianta nad. Nade je pouze vokalizovaná varianta s -e na konci, které se přidává kvůli pohodlnější výslovnosti.
Poslední užití:
9.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Když ve spojení pacient se srdečním selháním zkracuji srdeční selhání zkratkou SS, mám psát pacient s SS, nebo pacient se SS?
Klíčové slovo:
s, se
Odpověď:
Lze použít obě podoby – jak pacient s SS, tak pacient se SS. Záleží na způsobu (očekávaného, byť třeba nerealizovaného) hlasitého čtení. Zápis pacient s SS předpokládá čtení zkratky jako [es es], pak tedy [pacijent s es es], zatímco zápis pacient se SS předpokládá „rozečtení“ zkratky jako [srdečňím selháňím], pak tedy [pacijent se srdečňím selháňím] (příp. čtení zkratky SS jako [sə sə], tedy [pacijent se sə sə]). Jelikož lze jen obtížně předem vědět, který čtenář bude jak zkratku číst, nemá daná situace neproblematické řešení. Je třeba počítat s tím, že čtenáře s preferencí pro jedno nebo druhé (nebo třetí) čtení zkratky neodpovídající podoba předložky zmate, zarazí, vyruší.
Zvažované varianty:
s
se
Poslední užití:
9.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Jaké máme v češtině neslabičné předložky?
Klíčové slovo:
neslabičné předložky
Odpověď:
Mezi tzv. neslabičné předložky se v češtině řadí „v“, „k“, „s“, „z“. Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v zemi“ slabikujeme [vze-mi], spojení „k tomu“ [kto-mu], spojení „s tebou“ [ste-bou] a spojení „z domu“ [zdo-mu].
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má spojení „pejsek se ukryl v domě“? Chci se ujistit, zda předložka „v“ se nepočítá jako samostatná slabika, ale připojí se k následující slabice „do“.
Klíčové slovo:
v
Odpověď:
Spojení „pejsek se ukryl v domě“ má celkem 7 slabik. Předložka „v“ se opravdu řadí mezi tzv. neslabičné předložky (kromě ní jde v češtině ještě o „k“, „s“, „z“). Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v domě“ slabikujeme jako [vdo-mňe]. Jednoslabičná mohou být pouze ta slova, která obsahují tzv. slabičné jádro, tj. nejčastěji samohlásku, případně slabikotvornou souhlásku, což neslabičná předložka „v“ není. Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má spojení „sýkorka je na stromě“? Chci se ujistit, zda předložka „na“ se počítá jako normální slabika.
Klíčové slovo:
na
Odpověď:
Spojení „sýkorka je na stromě“ má celkem 7 slabik. Předložka „na“ obsahuje právě jednu samohlásku, tj. tzv. slabičné jádro, což je v češtině jediná nutná podmínka vzniku slabiky (kromě samohlásek mohou jádro tvořit i tzv. slabikotvorné souhlásky, to se ale slov typu „na“ netýká). Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Je předložka „v“ slabikotvorné čili jednoslabičné slovo?
Klíčové slovo:
v
Odpověď:
Nikoli, předložka „v“ se řadí mezi tzv. neslabičné předložky (kromě ní jde v češtině ještě o „k“, „s“, „z“). Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v zemi“ slabikujeme jako [vze-mi].
Jednoslabičná mohou být pouze ta slova, která obsahují tzv. slabičné jádro, tj. nejčastěji samohlásku, případně slabikotvornou souhlásku, což neslabičná předložka „v“ rozhodně není. Na závěr ještě dodejme, že spojení „slabikotvorné slovo“ nedává dobrý smysl. Slabikotvornost je totiž vlastnost hlásek, nikoli slov. Lze však např. konstatovat, že slovo „v“ neobsahuje žádnou slabikotvornou hlásku.
Poslední užití:
25.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915)
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně k sjednocení, nebo ke sjednocení?
Klíčové slovo:
k, ke
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (k > ke) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky „e“ tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří neslabičnou předložku, vokalizuje se: není *k kolu, ale jedině ke kolu), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je i případ spojení „k/e sjednocení“. V daném případě je tedy možné předložku jak vokalizovat – ke sjednocení, tak i ponechat nevokalizovanou – k sjednocení.
Zvažované varianty:
k
ke
Poslední užití:
1.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.