Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Vím, že slovo kvůli je nějak specifické. Pamatuju si dobře, že v něm vždycky píšeme i? Že je jedno, jestli jde o muže, nebo ženy?
Klíčové slovo:
kvůli
Odpověď:
Předložka kvůli vznikla odvozením ze 3. pádu slova vůle (k vůli někomu). Píše se jedině s měkkým i: Je to kvůli Adamovi, kvůli Evě. Rozlišení, zda jde o muže, či ženy, se týká tvarů minulého příčestí sloves (muži dělali x ženy dělaly).
Zvažované varianty:
kvůli
kvůly
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme vědět, podle čeho se určí, jestli je něco předložka, nebo příslovce, např. kvůli. Jak se to má určit?
Klíčové slovo:
kvůli
Odpověď:
Rozdíl je v tom, že předložka nestojí ve větě samostatně, ale předchází nějakému jménu či zájmenu a toto jméno/zájmeno dává do vztahu k dalším větným členům. Příslovce funguje samostatně jako větný člen. Např. naproti: seděl naproti tobě (předložka) x přišel mi naproti (příslovce). Kvůli je však pouze předložka (přišel kvůli otci). Pokud stojí samostatně, pak se píšou obě části zvlášť a jde o kombinaci předložky k s podstatným jménem vůle: udělej mi to k vůli (= udělej to pro mě).
Poslední užití:
6.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Je předložka „v“ slabikotvorné čili jednoslabičné slovo?
Klíčové slovo:
v
Odpověď:
Nikoli, předložka „v“ se řadí mezi tzv. neslabičné předložky (kromě ní jde v češtině ještě o „k“, „s“, „z“). Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v zemi“ slabikujeme jako [vze-mi].
Jednoslabičná mohou být pouze ta slova, která obsahují tzv. slabičné jádro, tj. nejčastěji samohlásku, případně slabikotvornou souhlásku, což neslabičná předložka „v“ rozhodně není. Na závěr ještě dodejme, že spojení „slabikotvorné slovo“ nedává dobrý smysl. Slabikotvornost je totiž vlastnost hlásek, nikoli slov. Lze však např. konstatovat, že slovo „v“ neobsahuje žádnou slabikotvornou hlásku.
Poslední užití:
25.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915)
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně k sjednocení, nebo ke sjednocení?
Klíčové slovo:
k, ke
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (k > ke) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky „e“ tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří neslabičnou předložku, vokalizuje se: není *k kolu, ale jedině ke kolu), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je i případ spojení „k/e sjednocení“. V daném případě je tedy možné předložku jak vokalizovat – ke sjednocení, tak i ponechat nevokalizovanou – k sjednocení.
Zvažované varianty:
k
ke
Poslední užití:
1.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jak rozlišíme případy, kdy se píše kvůli, a kdy kvůly? Hraje roli, že jde o muže a ženy?
Klíčové slovo:
kvůli
Odpověď:
Předložka kvůli se píše jedině s měkkým i. Vznikla odvozením ze 3. pádu slova vůle (k vůli někomu). Rozlišení, zda jde o muže, či ženy, se týká tvarů minulého příčestí sloves (muži šli x ženy šly).
Zvažované varianty:
kvůli
kvůly
Poslední užití:
23.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně z širokého okolí, nebo ze širokého okolí?
Klíčové slovo:
z, ze
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (z > ze) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky „e“ tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří neslabičnou předložku, vokalizuje se: není *z země, ale jedině ze země), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je i případ spojení „z/e širokého okolí“. V daném případě je tedy možné předložku jak vokalizovat – ze širokého okolí, tak i ponechat nevokalizovanou – z širokého okolí.
Zvažované varianty:
z
ze
Poslední užití:
8.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně v 23:05, nebo ve 23:05?
Klíčové slovo:
v, ve
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (v > ve) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky „e“ tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří neslabičnou předložku, vokalizuje se: není *v vaně, ale jedině ve vaně), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je i případ spojení „v/e 23:05“. V daném případě je tedy možné předložku jak vokalizovat – ve dvacet tři nula pět, tak i ponechat nevokalizovanou – v dvacet tři nula pět.
Zvažované varianty:
v
ve
Poslední užití:
1.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně k zvýhodnění, nebo ke zvýhodnění?
Klíčové slovo:
k, ke
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (k > ke) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky „e“ tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří neslabičnou předložku, vokalizuje se: není *k kočce, ale jedině ke kočce), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je i případ spojení „k/e zvýhodnění“. V daném případě je tedy možné předložku jak vokalizovat – ke zvýhodnění, tak i ponechat nevokalizovanou – k zvýhodnění.
Zvažované varianty:
k
ke
Poslední užití:
1.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je v písmu lepší použít děti z 3. A, nebo děti ze 3. A?
Klíčové slovo:
v, ve
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (v > ve) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky „e“ tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří neslabičnou předložku, vokalizuje se: není *v vsi, ale jedině ve vsi), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je i případ spojení „v/e 3. A“. V daném případě je tedy možné předložku jak vokalizovat – ve 3. A, tak i ponechat nevokalizovanou – v 3. A.
Zvažované varianty:
v
ve
Poslední užití:
15.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.