Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Ve filmu Markéta Lazarová jsem zahlédl titulek se spojením „o tom, jak dva bratři s Kozlíkova rodu lovili na říšské silnici“. Zarazilo mne, že v něm byla užita předložka s. Nemělo by se to psát spíše „bratři z Kozlíkova rodu“?
Klíčové slovo:
předložka s; předložka z
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá. Uvedené spojení ale ani jeden z těchto významů nevyjadřuje, proto je náležité psaní s předložkou z(e), tj. „bratři z Kozlíkova rodu“. Je tedy možné, že se do filmu dostala chyba, případně že bylo užití předložky s(e) uměleckým záměrem.
Zvažované varianty:
z Kozlíkova rodu
s Kozlíkova rodu
Poslední užití:
14.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 25
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Jaká předložka se píše ve spojení „setřít ze/se skříně“? Ve škole jsme se kdysi učili, že ve spojeních jako „setřít něco ze/se stolu“ se má psát předložka s(e). Bude to tak i v tomto případě?
Klíčové slovo:
předložka se; předložka ze
Odpověď:
Pro psaní předložek s(e) a z(e) není rozhodující význam, ale pád. S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e), jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá. Proto doporučujeme v obou spojeních (setřít ze stolu, setřít ze skříně) psát předložku z(e).
Zvažované varianty:
ze skříně
se skříně
Poslední užití:
25.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Jaká předložka se píše ve spojení „svléknout se z/s kůže“? Může se zde psát jen předložka z, nebo je možné napsat i předložku s?
Klíčové slovo:
předložka s; předložka z
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá. Protože uvedené spojení obsahuje právě vazbu s druhým pádem a zároveň není důvod u tohoto spojení zdůrazňovat význam ‚z povrchu pryč‘, doporučujeme zápis s předložkou z.
Zvažované varianty:
svléknout se z kůže
svléknout se s kůže
Poslední užití:
25.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Když máme spojení „nade mnou“, tak nade je předložka?
Klíčové slovo:
nade
Odpověď:
Ano, výraz nade je předložka. Častější je varianta nad. Nade je pouze vokalizovaná varianta s -e na konci, které se přidává kvůli pohodlnější výslovnosti.
Poslední užití:
9.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
V testu měl syn určit slovní druh u „směrem k“. Měli to tam uvedené jako předložku. Je to možné?
Klíčové slovo:
směrem k
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny skutečně klasifikuje spojení „směrem k“ jako předložku. Podobně jako směrem proti, směrem na, směrem do, směrem od. Jde o předložky tzv. sekundární, nepůvodní, které mohou být i víceslovné. Patří mezi ně např. spojení vzhledem k, na základě apod.
Poslední užití:
5.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
směrem k
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Když ve spojení pacient se srdečním selháním zkracuji srdeční selhání zkratkou SS, mám psát pacient s SS, nebo pacient se SS?
Klíčové slovo:
s, se
Odpověď:
Lze použít obě podoby – jak pacient s SS, tak pacient se SS. Záleží na způsobu (očekávaného, byť třeba nerealizovaného) hlasitého čtení. Zápis pacient s SS předpokládá čtení zkratky jako [es es], pak tedy [pacijent s es es], zatímco zápis pacient se SS předpokládá „rozečtení“ zkratky jako [srdečňím selháňím], pak tedy [pacijent se srdečňím selháňím] (příp. čtení zkratky SS jako [sə sə], tedy [pacijent se sə sə]). Jelikož lze jen obtížně předem vědět, který čtenář bude jak zkratku číst, nemá daná situace neproblematické řešení. Je třeba počítat s tím, že čtenáře s preferencí pro jedno nebo druhé (nebo třetí) čtení zkratky neodpovídající podoba předložky zmate, zarazí, vyruší.
Zvažované varianty:
s
se
Poslední užití:
9.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Je možné nějak vysvětlit, proč se ve slově mezi (nemyslím tím podstatné jméno mez) píše -i?
Klíčové slovo:
mezi
Odpověď:
V Pravidlech českého pravopisu je v kapitole o písmenech i (í) a y (ý) uvedeno, že po písmenu z a dalších tzv. pravopisně obojetných souhláskách se jako základní užívá i/í, kdežto podoba s y/ý je vázána jen na vymezené případy. Mezi ně patří např. psaní y/ý v kořenech vyjmenovaných slov nebo v koncovkách podstatných a přídavných jmen podle toho, ke kterému vzoru patří.
Předložka mezi je podle etymologického slovníku ustrnulý 6. pád jednotného čísla podstatného jména mez. Předložka mezi má tedy -i stejně jako např. tvar „na mezi“.
Poslední užití:
25.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Jaké máme v češtině neslabičné předložky?
Klíčové slovo:
neslabičné předložky
Odpověď:
Mezi tzv. neslabičné předložky se v češtině řadí „v“, „k“, „s“, „z“. Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v zemi“ slabikujeme [vze-mi], spojení „k tomu“ [kto-mu], spojení „s tebou“ [ste-bou] a spojení „z domu“ [zdo-mu].
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má spojení „pejsek se ukryl v domě“? Chci se ujistit, zda předložka „v“ se nepočítá jako samostatná slabika, ale připojí se k následující slabice „do“.
Klíčové slovo:
v
Odpověď:
Spojení „pejsek se ukryl v domě“ má celkem 7 slabik. Předložka „v“ se opravdu řadí mezi tzv. neslabičné předložky (kromě ní jde v češtině ještě o „k“, „s“, „z“). Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v domě“ slabikujeme jako [vdo-mňe]. Jednoslabičná mohou být pouze ta slova, která obsahují tzv. slabičné jádro, tj. nejčastěji samohlásku, případně slabikotvornou souhlásku, což neslabičná předložka „v“ není. Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má spojení „sýkorka je na stromě“? Chci se ujistit, zda předložka „na“ se počítá jako normální slabika.
Klíčové slovo:
na
Odpověď:
Spojení „sýkorka je na stromě“ má celkem 7 slabik. Předložka „na“ obsahuje právě jednu samohlásku, tj. tzv. slabičné jádro, což je v češtině jediná nutná podmínka vzniku slabiky (kromě samohlásek mohou jádro tvořit i tzv. slabikotvorné souhlásky, to se ale slov typu „na“ netýká). Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.