Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Mohu zalomit řádek mezi předložkou/členem a jménem ve víceslovném příjmení (např. von Humboldt)?
Klíčové slovo:
zalomení řádku; von
Odpověď:
Kodifikace ani norma tento případ neřeší. Doporučení týkající se zalamování řádků mají za cíl, aby text plynule navazoval, jeho členění bylo přehledné a čtení pohodlné. Člen/předložka a jméno ve víceslovném příjmení tvoří těsnou jednotu, proto vzhledem k výše uvedenému doporučujeme, aby stály na jednom řádku.
Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Ve filmu Markéta Lazarová jsem zahlédl titulek se spojením „o tom, jak dva bratři s Kozlíkova rodu lovili na říšské silnici“. Zarazilo mne, že v něm byla užita předložka s. Nemělo by se to psát spíše „bratři z Kozlíkova rodu“?
Klíčové slovo:
předložka s; předložka z
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá. Uvedené spojení ale ani jeden z těchto významů nevyjadřuje, proto je náležité psaní s předložkou z(e), tj. „bratři z Kozlíkova rodu“. Je tedy možné, že se do filmu dostala chyba, případně že bylo užití předložky s(e) uměleckým záměrem.
Zvažované varianty:
z Kozlíkova rodu
s Kozlíkova rodu
Poslední užití:
14.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 25
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Jaká předložka se píše ve spojení „setřít ze/se skříně“? Ve škole jsme se kdysi učili, že ve spojeních jako „setřít něco ze/se stolu“ se má psát předložka s(e). Bude to tak i v tomto případě?
Klíčové slovo:
předložka se; předložka ze
Odpověď:
Pro psaní předložek s(e) a z(e) není rozhodující význam, ale pád. S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e), jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá. Proto doporučujeme v obou spojeních (setřít ze stolu, setřít ze skříně) psát předložku z(e).
Zvažované varianty:
ze skříně
se skříně
Poslední užití:
25.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Jaká předložka se píše ve spojení „svléknout se z/s kůže“? Může se zde psát jen předložka z, nebo je možné napsat i předložku s?
Klíčové slovo:
předložka s; předložka z
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá. Protože uvedené spojení obsahuje právě vazbu s druhým pádem a zároveň není důvod u tohoto spojení zdůrazňovat význam ‚z povrchu pryč‘, doporučujeme zápis s předložkou z.
Zvažované varianty:
svléknout se z kůže
svléknout se s kůže
Poslední užití:
25.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
V televizních zprávách jsem viděl titulek, v němž se psalo, že se „uklízel sníh ze střech“. Nemělo by se psát místo předložky ze spíše se, když se sníh nutně musel odklidit směrem shora dolů, z povrchu pryč?
Klíčové slovo:
předložka se; předložka ze
Odpověď:
Pro psaní předložek s(e) a z(e) není rozhodující význam, ale pád. Se druhým pádem se standardně a bezpříznakově pojí předložka z(e), proto je psaní „ze střech“ v tomto případě náležité. Psaní s(e) na základě významu by u tohoto spojení vycházelo z již neaktuálních pravopisných pravidel, předložka s(e) by zde tedy mohla působit jako zastaralá.
Zvažované varianty:
ze střech
se střech
Poslední užití:
16.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 25
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Když máme spojení „nade mnou“, tak nade je předložka?
Klíčové slovo:
nade
Odpověď:
Ano, výraz nade je předložka. Častější je varianta nad. Nade je pouze vokalizovaná varianta s -e na konci, které se přidává kvůli pohodlnější výslovnosti.
Poslední užití:
9.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Potřebuju se ujistit, že „přes to přese všechno“ se stále píše s „s“ ve slově přese, nikoli se „z“.
Klíčové slovo:
přese všechno
Odpověď:
Máte pravdu, náležitý zápis je stále „přes to přese všechno“. Jde o variantu předložky přes; tvar přese s výslovností [přeze] se užívá jen v uvedeném spojení, v ostatních případech volíme tvar přes.
Zvažované varianty:
přese
přeze
Poslední užití:
6.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
V testu měl syn určit slovní druh u „směrem k“. Měli to tam uvedené jako předložku. Je to možné?
Klíčové slovo:
směrem k
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny skutečně klasifikuje spojení „směrem k“ jako předložku. Podobně jako směrem proti, směrem na, směrem do, směrem od. Jde o předložky tzv. sekundární, nepůvodní, které mohou být i víceslovné. Patří mezi ně např. spojení vzhledem k, na základě apod.
Poslední užití:
5.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
směrem k
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Když ve spojení pacient se srdečním selháním zkracuji srdeční selhání zkratkou SS, mám psát pacient s SS, nebo pacient se SS?
Klíčové slovo:
s, se
Odpověď:
Lze použít obě podoby – jak pacient s SS, tak pacient se SS. Záleží na způsobu (očekávaného, byť třeba nerealizovaného) hlasitého čtení. Zápis pacient s SS předpokládá čtení zkratky jako [es es], pak tedy [pacijent s es es], zatímco zápis pacient se SS předpokládá „rozečtení“ zkratky jako [srdečňím selháňím], pak tedy [pacijent se srdečňím selháňím] (příp. čtení zkratky SS jako [sə sə], tedy [pacijent se sə sə]). Jelikož lze jen obtížně předem vědět, který čtenář bude jak zkratku číst, nemá daná situace neproblematické řešení. Je třeba počítat s tím, že čtenáře s preferencí pro jedno nebo druhé (nebo třetí) čtení zkratky neodpovídající podoba předložky zmate, zarazí, vyruší.
Zvažované varianty:
s
se
Poslední užití:
9.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Mohou stát na konci řádku předložky, které obsahují více písmen (např. pod, za, do)?
Klíčové slovo:
předložky
Odpověď:
Slabičné vícepísmenné předložky na konci řádku mohou zůstat.
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
12.6 Pevná spojení a výrazy, které nemají stát na konci řádku (s. 38)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Zalomení řádků a nevhodné výrazy na jejich konci
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Co mám dělat, pokud se mi na konci řádku vyskytla dvě jednopísmenná slova („i v“)?
Klíčové slovo:
v; předložka; i; spojka
Odpověď:
Na konci řádku by neměly stát jednopísmenné neslabičné předložky k, s, v, z. V hodnocení jednopísmenných slabičných předložek (o, u) a spojek (a, i) se příručky rozcházejí. Podle některých na konci řádku stát mohou, podle jiných ne. Považujeme za vhodné, aby ani tyto výrazy na koncích řádku nezůstávaly, a nerušily tak plynulost čtení. V uvedeném případě, pokud to sazba textu umožňuje, doporučujeme obě tato jednopísmenná slova přesunout na další řádek, například pomocí pevné mezery.
Poslední užití:
10.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
12.6 Pevná spojení a výrazy, které nemají stát na konci řádku (s. 38)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Zalomení řádků a nevhodné výrazy na jejich konci
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Je možné nějak vysvětlit, proč se ve slově mezi (nemyslím tím podstatné jméno mez) píše -i?
Klíčové slovo:
mezi
Odpověď:
V Pravidlech českého pravopisu je v kapitole o písmenech i (í) a y (ý) uvedeno, že po písmenu z a dalších tzv. pravopisně obojetných souhláskách se jako základní užívá i/í, kdežto podoba s y/ý je vázána jen na vymezené případy. Mezi ně patří např. psaní y/ý v kořenech vyjmenovaných slov nebo v koncovkách podstatných a přídavných jmen podle toho, ke kterému vzoru patří.
Předložka mezi je podle etymologického slovníku ustrnulý 6. pád jednotného čísla podstatného jména mez. Předložka mezi má tedy -i stejně jako např. tvar „na mezi“.
Poslední užití:
25.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Jaké máme v češtině neslabičné předložky?
Klíčové slovo:
neslabičné předložky
Odpověď:
Mezi tzv. neslabičné předložky se v češtině řadí „v“, „k“, „s“, „z“. Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v zemi“ slabikujeme [vze-mi], spojení „k tomu“ [kto-mu], spojení „s tebou“ [ste-bou] a spojení „z domu“ [zdo-mu].
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má spojení „pejsek se ukryl v domě“? Chci se ujistit, zda předložka „v“ se nepočítá jako samostatná slabika, ale připojí se k následující slabice „do“.
Klíčové slovo:
v
Odpověď:
Spojení „pejsek se ukryl v domě“ má celkem 7 slabik. Předložka „v“ se opravdu řadí mezi tzv. neslabičné předložky (kromě ní jde v češtině ještě o „k“, „s“, „z“). Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v domě“ slabikujeme jako [vdo-mňe]. Jednoslabičná mohou být pouze ta slova, která obsahují tzv. slabičné jádro, tj. nejčastěji samohlásku, případně slabikotvornou souhlásku, což neslabičná předložka „v“ není. Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má spojení „sýkorka je na stromě“? Chci se ujistit, zda předložka „na“ se počítá jako normální slabika.
Klíčové slovo:
na
Odpověď:
Spojení „sýkorka je na stromě“ má celkem 7 slabik. Předložka „na“ obsahuje právě jednu samohlásku, tj. tzv. slabičné jádro, což je v češtině jediná nutná podmínka vzniku slabiky (kromě samohlásek mohou jádro tvořit i tzv. slabikotvorné souhlásky, to se ale slov typu „na“ netýká). Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Vím, že slovo kvůli je nějak specifické. Pamatuju si dobře, že v něm vždycky píšeme i? Že je jedno, jestli jde o muže, nebo ženy?
Klíčové slovo:
kvůli
Odpověď:
Předložka kvůli vznikla odvozením ze 3. pádu slova vůle (k vůli někomu). Píše se jedině s měkkým i: Je to kvůli Adamovi, kvůli Evě. Rozlišení, zda jde o muže, či ženy, se týká tvarů minulého příčestí sloves (muži dělali x ženy dělaly).
Zvažované varianty:
kvůli
kvůly
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme vědět, podle čeho se určí, jestli je něco předložka, nebo příslovce, např. kvůli. Jak se to má určit?
Klíčové slovo:
kvůli
Odpověď:
Rozdíl je v tom, že předložka nestojí ve větě samostatně, ale předchází nějakému jménu či zájmenu a toto jméno/zájmeno dává do vztahu k dalším větným členům. Příslovce funguje samostatně jako větný člen. Např. naproti: seděl naproti tobě (předložka) x přišel mi naproti (příslovce). Kvůli je však pouze předložka (přišel kvůli otci). Pokud stojí samostatně, pak se píšou obě části zvlášť a jde o kombinaci předložky k s podstatným jménem vůle: udělej mi to k vůli (= udělej to pro mě).
Poslední užití:
6.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Je předložka „v“ slabikotvorné čili jednoslabičné slovo?
Klíčové slovo:
v
Odpověď:
Nikoli, předložka „v“ se řadí mezi tzv. neslabičné předložky (kromě ní jde v češtině ještě o „k“, „s“, „z“). Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v zemi“ slabikujeme jako [vze-mi].
Jednoslabičná mohou být pouze ta slova, která obsahují tzv. slabičné jádro, tj. nejčastěji samohlásku, případně slabikotvornou souhlásku, což neslabičná předložka „v“ rozhodně není. Na závěr ještě dodejme, že spojení „slabikotvorné slovo“ nedává dobrý smysl. Slabikotvornost je totiž vlastnost hlásek, nikoli slov. Lze však např. konstatovat, že slovo „v“ neobsahuje žádnou slabikotvornou hlásku.
Poslední užití:
25.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915)
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.