Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Píšu článek o morovém sloupu. Mám v něm souvětí, které bych chtěla přetvořit do jediné věty: „Nad ní jsou osazeny sedící postavy Boha Syna s křížem, který korunuje Pannu Marii, a Boha Otce se žezlem, který tomuto výjevu žehná.“ Můžete mi s tím pomoci?
Odpověď:
Bez vedlejších vět může mít sdělení tuto podobu: „Nad ní jsou osazeny sedící postavy Boha Syna s křížem korunujícího Pannu Marii a Boha Otce se žezlem žehnajícího tomuto výjevu.“ Upozorňujeme však, že se tím sdělení stává nepřehledným a neobratně stylizovaným, a proto doporučujeme použít v článku původní formulaci.
Zvažované varianty:
Nad ní jsou osazeny sedící postavy Boha Syna s křížem, který korunuje Pannu Marii, a Boha Otce se žezlem, který tomuto výjevu žehná.
Nad ní jsou osazeny sedící postavy Boha Syna s křížem korunujícího Pannu Marii a Boha Otce se žezlem žehnajícího tomuto výjevu.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Setkávám se se spojovníkem tam, kde bych ho neužila, např. anti-babišovký. Myslím, že by to mělo být bez spojovníku, tedy jako jedno slovo.
Klíčové slovo:
antibabišovský
Odpověď:
Souhlasíme, náležitý zápis je dohromady: antibabišovský. Komponent anti- tvoří první část složených výrazů, píšeme ho dohromady s příslušným slovem, např. antifašistický, antibakteriální, antirežimní.
Zvažované varianty:
antibabišovský
anti-babišovský
Poslední užití:
11.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Setkávám se v odborných textech s tím, že je užíván spojovník tam, kde bych ho nečekala, např. post-lidský. Myslím, že je to vliv angličtiny a že by se to mělo psát jako jedno slovo.
Klíčové slovo:
postlidský
Odpověď:
Máte pravdu, že komponent post- (značící následnost) tvoří první část složených slov a že ho píšeme v češtině dohromady s příslušným výrazem. Slovo postlidský doporučujeme psát bez spojovníku, stejně jako píšeme frekventovanější výrazy jako postpubertální, postglaciální, postgraduální, postmodernismus apod.
Zvažované varianty:
postlidský
post-lidský
Poslední užití:
11.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je nějaký rozdíl mezi vyjádřeními „je mu deset let“ a „má deset let“?
Klíčové slovo:
rok; roky; léta
Odpověď:
Spojení typu „je mu deset let“ považujeme za neutrální, a proto je vhodné ho používat např. v oficiální komunikaci. Naproti tomu spojení typu „má deset let“ je moravismus, který může být vnímán mluvčími z Čech jako příznakový. Nehodnotíme ho však jako nespisovný nebo nesprávný.
Zvažované varianty:
je mu deset let
má deset let
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Učím Číňany česky a nedovedu jim vysvětlit, proč máme ů (s kroužkem) a ú (s čárkou).
Klíčové slovo:
písmena ú/ů
Odpověď:
Rozdílná grafická podoba písmen ú a ů, která slouží k zachycení výslovnostně totožné hlásky (dlouhého [ú]) je důsledkem historického vývoje češtiny. Původní vyslovované dlouhé [ó] se koncem 14. století postupně měnilo v dvojhlásku uo, která později (v průběhu 15. a v 16. století) pozvolna přešla v dlouhé ů. Grafické zachycení vzniklo vlastně spojením dvou písmen do jednoho: kroužek nad u původně zastupoval o ze zanikající dvojhlásky uo. Do spisovného jazyka byla změna přijata uvnitř domácích slov a na jejich konci, nikoli na začátku (kuoň > kůň, duom >dům). Proto ve slovech domácího původu píšeme na začátku vždy písmeno ú (úkol) a uvnitř slova a na jeho konci vždy písmeno ů (vůl, domů). Výjimkou jsou švy předpon a kořenů slov nebo švy předpon a předpony ú‑ (srov. troj‑úhelník, ne‑úspěch). Přejatá slova mívají ú (fúze, ragú, ocún). Podrobněji viz IJP v kapitole Z historie českého pravopisu.
Zvažované varianty:
ů
ú
Poslední užití:
9.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
kapitola Z historie českého pravopisu
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
kapitola Z historie českého pravopisu (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=148#nadpis2)