Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo vždycky?
Klíčové slovo:
vždycky
Odpověď:
Slovo vždycky se na konci řádku správně dělí takto: vždyc-ky. Není‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami. Odtud tedy uvedené dělení: vždyc-ky.
Poslední užití:
14.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsme si jisti, zda psát nato, nebo na to ve větě: Nato / na to byl bez přerušení jednání vyhlášen rozsudek.
Klíčové slovo:
nato
Odpověď:
Ve větě je užito příslovce nato s významem ‚potom, poté‘. Píšeme proto: Nato byl bez přerušení jednání vyhlášen rozsudek. Obdobně např. Hned nato začala předstírat, že se nic neděje.
Psaní předložky a zájmena zvlášť (na to) má jiný význam, odkazuje na entitu, která byla zmíněna předtím, např. Jdeme na to. Hlavně, abych na to nezapomněl. Na to obvinění nereagovala.
Doklady z ČNK ukazují, že mnozí pisatelé významový rozdíl zápisu nato a na to nerespektují, psaní zvlášť užívají i pro vyjádření významu ‚potom‘. To však není v souladu s jazykovými příručkami.
Zvažované varianty:
nato
na to
Poslední užití:
4.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Bude ve větě „Za chvíli potom / po tom, co jsem SMS poslala, volal.“ potom dohromady, nebo po tom zvlášť? A kdy by to bylo zvlášť?
Klíčové slovo:
potom
Odpověď:
Ve větě jde o význam ‚pak, poté‘. Pro vyjádření časové posloupnosti, následnosti děje po nějakém jiném ději užijeme časové příslovce potom (psané dohromady): „Za chvíli potom, co jsem SMS poslala, volal." Zvlášť píšeme „po tom“ tehdy, jde-li o předložku a ukazovací zájmeno, např. Po tom strašném zážitku už nechtěl sednout do letadla.
Zvažované varianty:
potom
po tom
Poslední užití:
19.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.4 – Po tom × potom, po té × poté
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.4 – Po tom × potom, po té × poté
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Je slovo pozadí příbuzné se slovem pozdě (zpoždění, opoždění, zpozdit se)? Co je kořen těchto slov?
Klíčové slovo:
pozadí, pozdě
Odpověď:
Na tuto otázku neexistuje jednoznačná, přímočará odpověď. Slovo pozdě (zpoždění, opoždění, zpozdit se) pochází z praslovanského *pozdě, které má v první části pokračování indoevropského *pos s významem ‚za, po‘ a ve druhé pak nejspíš odvozeninu z indoevropského *dhē- ‚položit‘ (původní význam tedy byl zhruba ‚v položení po (určitém čase)‘). Slovo pozadí pak obsahuje stejný kořen -zad-, jako je ve slově záda, jež pochází z praslovanského *zadъ, které je tvořeno předložkou za a odvozeninou od indoevropského *dhē- ‚položit‘ (původní význam je tedy zhruba ‚co je položeno vzadu‘). Jak je vidět, obě slova obsahují stejný indoevropský kořen *dhē-, ‚položit‘, a v tomto smyslu je lze považovat za historicky příbuzná. Formální i významová souvislost mezi slovy pozdě (> zpoždění, opoždění, zpozdit se) a záda (> pozadí) však přestala být zřetelná už v praslovanštině, předchůdkyni dnešní češtiny. Jako kořen slov záda a pozadí je dnes nutné chápat -zad-, zatímco u slova pozdě (zpoždění, opoždění, zpozdit se) celé pozd-. Velmi stará, historická příbuznost mezi oběma slovy je tedy detekovatelná, ze současného hlediska (a vlastně i z hlediska historické slovanské srovnávací jazykovědy, souvislost byla zřetelná naposledy v indoevropštině) však o příbuzná slova nejde.
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla záda a pozdě
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, kdy psát nato dohromady a kdy na to zvlášť. Například v případě, že běží soudní jednání a je řečeno: „Nato (nebo na to?) právní zástupkyně vyzvala...“ Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
nato
Odpověď:
Příslovce nato má význam ‚potom, poté‘. Domníváme se, že o tento význam jde i v citované větě: Nato (= potom) právní zástupkyně vyzvala... Jestliže píšeme předložku a zájmeno zvlášť (na to), odkazujeme zájmenem na něco, co bylo řečeno (co se událo) v předchozí větě, např. Na to (sdělení) právní zástupkyně nereagovala. Na to jednání se dostavte včas. Na to mu nedokázal odpovědět.
Doklady z ČNK ukazují, že mnozí pisatelé významový rozdíl zápisu nato a na to nerespektují, psaní zvlášť užívají i pro vyjádření významu ‚potom‘. To však není v souladu s jazykovými příručkami.
Zvažované varianty:
nato
na to
Poslední užití:
8.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme větu: „Hned nato kráter vysoké hory začal chrlit lávu“. Je nato dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
nato
Odpověď:
Ve větě je užito příslovce nato s významem ‚potom, poté‘. Zápis dohromady „hned nato začal chrlit“ je v pořádku. Psaní předložky a zájmena zvlášť (na to) má jiný význam, např. Na to mu nedokázala odpovědět; Na to setkání se těší. Doklady z ČNK ukazují, že mnozí pisatelé významový rozdíl zápisu nato a na to nerespektují, psaní zvlášť užívají i pro vyjádření významu ‚potom‘. To však není v souladu s jazykovými příručkami.
Zvažované varianty:
nato
na to
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Kolegyně v e-mailové korespondenci užívá obrat „předem děkuji (např. za dodané materiály)“. Mám pocit, že jsme se ve škole učili, že se příslovce předem neužívá. Je to správně, nebo ne?
Klíčové slovo:
předem děkuji
Odpověď:
Z jazykového hlediska není na používání příslovce „předem“ nic vadného. Vaše kolegyně tím vyjadřuje, že vám děkuje dříve, než např. k dodání materiálů dojde. Na užívání obratu „předem děkuji“ neshledáváme nic vadného ani z hlediska korespondenčních konvencí, tento obrat se zcela běžně užívá.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Skoro vůbec není slyšet slovo dosud, jen jeho náhrada doteď (příp. do teď). Je to tak správně?
Klíčové slovo:
doteď, do teď
Odpověď:
Spojení do teď, respektive doteď, je už léta synonymní s výrazem dosud. Občas se stává, že nějaký výraz se rozšíří na úkor jiného. Ale to není v jazyce nic neobvyklého. K vyšší míře užívání tohoto spojení mohlo, zvláště u mladší generace, vést i to, že je významově průhlednější než etymologicky zastřené dosud.
Zvažované varianty:
dosud
doteď
do teď
Poslední užití:
30.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Od jakého slova je utvořeno slovo X?
Konkrétní dotaz:
Od jakého slova je odvozeno slovo obvykle?
Klíčové slovo:
obvykle
Odpověď:
Slovo obvykle je utvořeno předponou ob- od základu -vyk-l-, který se v češtině nevyskytuje samostatně, ale jen s různými předponami, srov. navykle, přivykle, uvykle, zvykle.
Poslední užití:
11.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla ob a -vykat
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Při opravě písemné práce označila paní učitelka jako chybná slova „teď“ a „tuhle“ v následujícím souvětí: „Začne mi to vysvětlovat, proč donesla knihu a proč teď přišla v tuhle dobu.“ Jsou tato slova užita v uvedeném souvětí opravdu chybně?
Odpověď:
Slovo teď je stylově neutrální a spisovné, jeho užití je tedy vhodné ve všech textech. Problematické je jeho užití v uvedené větě, neboť je redundantní se spojením „v tuhle dobu“. Zájmeno tahle hodnotíme jako prostředek hovorový, tedy vhodný spíše pro mluvený projev než spisovný psaný text, a proto bychom doporučili nahradit jej zájmenem tato.
Zvažované varianty:
Začne mi to vysvětlovat, proč donesla knihu a proč teď přišla v tuhle dobu.
Začne mi to vysvětlovat, proč donesla knihu a proč přišla v tuto dobu.
Poslední užití:
1.6.2017
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.