Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má zpřídavnělý přechodník minulý utvořený od slovesa provést? (Ten který provedl je provedlší?)
Klíčové slovo:
provedší
Odpověď:
Zpřídavnělý přechodník minulý utvořený od slovesa provést má (v 1. p. j. č. (r. m. neživ.)) správnou podobu provedší. (Tvoří se od j. č. r. m. přechodníku minulého slovesa provést, který má podobu proved, a to přidáním přípony -š/í.)
Zvažované varianty:
provedlší
Poslední užití:
25.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo provést
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně zdravotní pomůcky, nebo zdravotnické pomůcky?
Klíčové slovo:
zdravotní, zdravotnický
Odpověď:
Slovo zdravotní je odvozeno od slova zdraví a znamená ‚týkající se, sloužící zdraví, sloužící péči o zdraví‘, zatímco slovo zdravotnický je odvozeno od slova zdravotník či zdravotnictví, a znamená tedy ‚týkající se zdravotníka/zdravotníků, týkající se zdravotnictví‘. Ve spojení se slovem pomůcky je proto namístě použít přídavné jméno zdravotní, nejde totiž o pomůcky související se zdravotníky (resp. jen nepřímo, sekundárně), ale o pomůcky sloužící zdraví, péči o zdraví. Podle databáze ČNK syn v8 se sice relativně často používá i podoba zdravotnické pomůcky (poměr zdravotní pomůcky : zdravotnické pomůcky je tu 1284 : 863), její užití není nijak zvlášť problematické či zavrženíhodné, zejm. proto, že bude srozumitelné (díky zmíněné nepřímé, sekundární vazbě na zdravotníky), nicméně přesnější, slovotvornému významu odpovídající, a tedy doporučeníhodné je mnohem spíš spojení zdravotní pomůcky.
Zvažované varianty:
zdravotní
zdravotnický
Poslední užití:
7.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla zdravotní a zdravotník
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky zdravotní pomůcky a zdravotnické pomůcky
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji kvůli korektuře ověřit, zda se přídavné jméno sociálně neurovědecký může psát jako dvě samostatná slova. Myslím si, že to autor nemá dobře, že by to mělo být jinak, a to se spojovníkem nebo dohromady, ale nikoli zvlášť.
Klíčové slovo:
sociálněneurovědecký
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady. Psaní zvlášť se u složených přídavných jmen nedoporučuje, přestože v praxi se s ním stále můžeme setkat. V tomto případě nejde o běžně užívané slovo, měl byste u autora ověřit, co tímto přídavným jménem označuje.
Zápis se spojovníkem (sociálně-neurovědecký) by naznačoval, že jde o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni (mohly by být spojeny spojkou a: sociální a neurovědecký). Protože doklady z internetu ukazují, že existuje pojem sociální neurověda, považujeme za pravděpodobnější, že základem přídavného jména je podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Pak píšeme adjektivum dohromady: sociálněneurovědecký. Nabízí se i otázka, zda by nebylo vhodnější volit v druhé části složeného přídavného jména výraz neurovědní. Od podstatného jména věda lze odvodit jak přídavné jméno vědecký, tak vědní. Doklady z ČNK (syn v8) ukazují, že v souvislosti s neurovědou je četnější odvozené přídavné jméno neurovědní (je 10x častěji užívané než adjektivum neurovědecký).
V ČNK není žádný doklad na žádnou z eventuálních možností zápisu; internet nabízí pouze jediný doklad, a to na zápis sociálněneurodovědecký (užitý v diplomové práci).
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Měli bychom v následující větě použít jednotné, nebo množné číslo? „U obsahu Cu nebyl rozdíl mezi skupinou K a skupinou E.“ / „U obsahu Cu nebyly rozdíly mezi skupinou K a skupinou E.“
Klíčové slovo:
jednotné vs. množné číslo
Odpověď:
Pokud srovnáváte pouze jeden údaj, je vhodné užít tvary jednotného čísla: „U obsahu Cu nebyl rozdíl mezi skupinou K a skupinou E.“ Pokud porovnáváte větší množství údajů, doporučili bychom užít formulaci s tvary množného čísla: „U obsahu Cu nebyly rozdíly mezi skupinou K a skupinou E.“
Zvažované varianty:
U obsahu Cu nebyl rozdíl mezi skupinou K a skupinou E.
U obsahu Cu nebyly rozdíly mezi skupinou K a skupinou E.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Měli bychom v následující větě užít jednotné, nebo množné číslo? „Obsahy prvků Na, Mg [a další] v minerálech byly stanoveny [nesrozumitelné] spektrometrií.“ / „Obsah prvků Na, Mg [a další] v minerálech byl stanoven [nesrozumitelné] spektrometrií.“
Klíčové slovo:
jednotné vs. množné číslo
Odpověď:
V tomto případě jsou možné obě varianty. Obsah můžeme chápat jako zastřešující pojem (druh údaje) a užít ho v jednotném čísle, nebo můžeme obsah vztáhnout ke konkrétním číselným údajům a pak zvolit tvar množného čísla.
Zvažované varianty:
Obsahy prvků Na, Mg [a další] v minerálech byly stanoveny [nesrozumitelné] spektrometrií.
Obsah prvků Na, Mg [a další] v minerálech byl stanoven [nesrozumitelné] spektrometrií.
Poslední užití:
9.10.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.