Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme napsat obchodně-technická kancelář, máme to psát zvlášť, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
obchodně-technický
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se neobejdeme bez věcné znalosti. V tomto případě jde o souřadné spojení slov obchodní a technický; složky jsou na stejné úrovni, složené přídavné jméno píšeme proto se spojovníkem: obchodně-technická kancelář.
Zvažované varianty:
obchodně-technický
obchodně technický
Poslední užití:
1.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Osobní jména: víceslovná
Konkrétní dotaz:
Potřebuji dokončit větu: děkuji Petru Marešovi, nebo Petrovi Marešovi?
Klíčové slovo:
Petr Mareš
Odpověď:
Jména Petr a Mareš se skloňují podle vzorů „pán“ a „muž“ a mají ve 3. pádě koncovky -u, -ovi a -i, -ovi. V případě spojení křestního jména a příjmení se koncovka -ovi připojuje ze stylových zpravidla jen k poslednímu členu a k prvnímu členu se připojuje koncovka kratší, u jména Petr tedy -u. Doporučujeme podobu: děkuji Petru Marešovi.
Zvažované varianty:
Petru Marešovi
Petrovi Marešovi
Poslední užití:
19.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování mužských životných jmen – konkurence krátkých a dlouhých tvarů v 3. (6.) p. j. č.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
ať – nebo
Odpověď:
Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé složky čárka.
Poslední užití:
8.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
8.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Přísudek několikanásobný
Konkrétní dotaz:
Jedná se ve větě „Žáci na hřišti pochodovali a zpívali“ o přísudek několikanásobný, nebo se jedná o souvětí?
Klíčové slovo:
několikanásobný přísudek
Odpověď:
Několikanásobný přísudek se ve školské praxi chápe různě. Jedno pojetí říká, že by si slovesa měla být významově blízká, aby mohla několikanásobný přísudek tvořit. Podle tohoto pojetí by se tedy v případě "Žáci na hřišti pochodovali a zpívali" o několikanásobný přísudek nejednalo. Jiné pojetí ale jakákoli nerozvitá, tedy holá slovesa spojená v určitém poměru jako několikanásobný přísudek chápe. Na základě tohoto pojetí by se tedy o několikanásobný přísudek jednalo. Další otázkou v tomto případě ale ještě je, k čemu se váže spojení "na hřišti". Pokud by se totiž vázalo na obě slovesa (to by bylo nejjednoznačnější v případě, že by toto spojení následovalo až za oběma slovesy), jednalo by se jednoznačně o několikanásobný přísudek. Jednoznačně se však v tomto případě rozhodnout nedá.
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Souvětí, sekce 0.3; str. 445
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jaký je větněčlenský rozbor věty „I přes počáteční potíže byla nejlepší“?
Klíčové slovo:
větný rozbor
Odpověď:
Ve větě „I přes počáteční potíže byla nejlepší“ je nevyjádřený podmět „ona“, přísudkem je spojení „byla nejlepší“ (jedná se o přísudek jmenný se sponou). „I přes potíže“ se určuje jako příslovečné určení přípustky (ve školské praxi někdy jako příslovečné určení způsobu v širokém smyslu). Výraz počáteční je přívlastek shodný navázaný na výrazu potíže z příslovečného určení.
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vztah slučovací
Konkrétní dotaz:
O jaké věty se jedná v souvětí „I přes počáteční potíže byla nejlepší a sbírala velké množství cen, které odevzdávala ve škole“?
Klíčové slovo:
rozbor souvětí
Odpověď:
Souvětí se skládá ze tří vět. První dvě věty jsou věty hlavní spojené ve slučovacím poměru a za nimi následuje nepravá vedlejší věta přívlastková („které odevzdávala ve škole“).
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Nepravé vedlejší věty
Konkrétní dotaz:
O jaké věty se jedná v souvětí „I přes počáteční potíže byla nejlepší a sbírala velké množství cen, které odevzdávala ve škole“?
Klíčové slovo:
rozbor souvětí
Odpověď:
Souvětí se skládá ze tří vět. První dvě věty jsou věty hlavní spojené ve slučovacím poměru a za nimi následuje nepravá vedlejší věta přívlastková („které odevzdávala ve škole“).
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Přísudek několikanásobný
Konkrétní dotaz:
Jedná se ve větě „Musíš více myslet, a ne si vymýšlet“ o přísudek několikanásobný?
Klíčové slovo:
několikanásobný přísudek
Odpověď:
Ve větě „Musíš více myslet, a ne si vymýšlet“ se o několikanásobný přísudek spíše nejedná, jedná se o dva samostatné přísudky. Pro toto řešení hovoří především skutečnost, že slovesa myslet a vymýšlet nejsou úplně významově blízká, ač jsou si vzájemně příbuzná (myslet ‚užívat rozumu k tvoření úsudku ap., přemýšlet, uvažovat‘, kdežto vymýšlet si ‚vytvořit něco, co neodpovídá skutečnosti, pravdě‘), a dále to, že je před spojením „si vymýšlet“ elidováno jiné modální sloveso než v první části souvětí. Do věty ho můžeme jednoduše doplnit: „Musíš více myslet a nesmíš si vymýšlet“.
Poslední užití:
30.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Souvětí, sekce 0.3; str. 445
Dotaz:
Typ slovního druhu
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je výraz přes ve větě "jedu přes město"? Paní učitelka tvrdí, že je to příslovce.
Klíčové slovo:
přes
Odpověď:
Výraz přes je v této větě jedině předložka. Příslovce to být nemůže. Existuje jediný případ, kdy slovník uvádí přes jako příslovce, a to ve větách typu "jeden lístek přes", mluví-li se o přestupování v MHD.
Poslední užití:
23.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
V písemce měla dcera určit slovesný čas ve větě "musíme utíkat". Dcera určila přítomný čas, ale paní učitelka to opravila na čas budoucí. Je to správně?
Klíčové slovo:
muset utíkat
Odpověď:
Řešení paní učitelky není správné. Je třeba určit slovesný čas u obou sloves zvlášť. Výraz musíme je ve tvaru přítomného času. Utíkat je infinitiv, u kterého se slovesný čas vůbec neurčuje.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Jako jaký větný člen se určuje jméno v nominativu jmenovacím, tedy např. ve spojení město Praha?
Klíčové slovo:
město Praha
Odpověď:
Tyto případy se ve školské praxi doporučují pojímat jako komplexní větný člen a jednotlivé složky nerozkládat. Větněčlensky se však nominativ jmenovací pojímá jako přívlastek neshodný (neshoduje se s řídícím jménem v pádě, rodě a čísle), přívlastkem tedy bude výraz Praha, výraz město bude podmětem. Jedinými případy, u nichž se jako podmět určuje až druhá složka, jsou spojení typu doktor Nováková. Zde je podmětem příjmení Nováková, jímž se také řídí případná shoda přísudku s podmětem („doktor Nováková byla“), přívlastek neshodný je tvořen titulem doktor.
Poslední užití:
30.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je zahrada ve spojení „babička seděla v zahradě“? Je to podstatné jméno, nebo příslovce?
Klíčové slovo:
zahrada
Odpověď:
Slovo zahrada je podstatné jméno, protože naplňuje gramatické charakteristiky podstatného jména: určuje se u něj rod, číslo a pád. A především je můžeme skloňovat. Příslovce je nesklonné. Možná jde o záměnu s příslovečným určením místa. Spojení v zahradě je příslovečné určení místa podle své syntaktické funkce ve větě. Z hlediska slovních druhů však jde o spojení předložky a podstatného jména.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je uvedeno „multi-územní kontrola správce daně“, mají to se spojovníkem, ale nezdá se mi to. Jak se slovo píše?
Klíčové slovo:
multiúzemní
Odpověď:
Komponent multi- znamená mnoho, více; nepřipojuje se spojovníkem, ale tvoří první část složených slov. Píšeme proto multiúzemní (obdobně jako např. multietnický, multižánrový).
Zvažované varianty:
multiúzemní
multi-územní
Poslední užití:
4.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Do divadelního programu potřebujeme napsat slovo filozofie, rozhořel se tu spor mezi kolegy, zda psát filozofie, nebo raději filosofie.
Klíčové slovo:
filozofie
Odpověď:
Doporučujeme volit základní, stylově neutrální podobu filozofie. Podoba filosofie není špatně, ale je stylově příznaková.
Zvažované varianty:
filozofie
filosofie
Poslední užití:
6.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.1 – Základní pravopisná podoba je se z (typ muzeum – museum)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
V historickém románu jsem našla psáno milady a milord, ale v IJP je pouze mylady a mylord. Změnilo se něco, jsou možné obě podoby? Jak mám psát slovo mylord?
Klíčové slovo:
mylord
Odpověď:
Doporučujeme užívat tradiční vžitou podobu s -y-: mylord, kterou vedle IJP zachycuje např. i NASCS. V ČNK jsou pouhé 4 výskyty zápisu milord.
Zvažované varianty:
mylord
milord
Poslední užití:
17.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)