Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda ve větě psát jakoby dohromady, nebo jako by zvlášť. Znám pomůcku o možné náhradě slovem kdyby, ale přesto váhám. Jedná se o větu: Dneska samozřejmě máme hrob a ty ostatky se jako by znovu našly, ale tehdy to bylo terno, že někdo má relikvie sv. Cyrila.
Klíčové slovo:
jako by; jakoby
Odpověď:
Věta není formulována úplně šťastně, neznáme autorův záměr, ale domníváme se, že by bylo jednoznačnější říct: „ostatky se znovu našly“. Pokud zůstane formulace takto, lze připustit obě možnosti zápisu, protože není úplně zřejmé, co je výrazem jako by / jakoby rozvíjeno.
1. Jestliže se vztahuje k výrazu znovu, pak vyjadřuje významový odstín zdánlivosti (zdánlivě znovu), což vyjádříme zápisem dohromady: „ostatky se jakoby znovu našly“.
2. Jde o slovesný tvar podmiňovacího způsobu (našly by se), proto píšeme „jako by“ zvlášť: „ostatky se jako by znovu našly“. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: „ostatky jako kdyby se znovu našly“ nebo převedení do jiné osoby: „(já) jako bych se znovu našel“. Při tomto pojetí by byl vhodnější slovosled „ostatky jako by se našly znovu“.
Teoreticky je tedy možné obojí řešení, rozhodnutí je na autorovi.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
12.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, kdy psát nato dohromady a kdy na to zvlášť. Například v případě, že běží soudní jednání a je řečeno: „Nato (nebo na to?) právní zástupkyně vyzvala...“ Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
nato
Odpověď:
Příslovce nato má význam ‚potom, poté‘. Domníváme se, že o tento význam jde i v citované větě: Nato (= potom) právní zástupkyně vyzvala... Jestliže píšeme předložku a zájmeno zvlášť (na to), odkazujeme zájmenem na něco, co bylo řečeno (co se událo) v předchozí větě, např. Na to (sdělení) právní zástupkyně nereagovala. Na to jednání se dostavte včas. Na to mu nedokázal odpovědět.
Doklady z ČNK ukazují, že mnozí pisatelé významový rozdíl zápisu nato a na to nerespektují, psaní zvlášť užívají i pro vyjádření významu ‚potom‘. To však není v souladu s jazykovými příručkami.
Zvažované varianty:
nato
na to
Poslední užití:
8.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Jsou ve slovech podélně a vznik předpony?
Klíčové slovo:
podélně, vznik
Odpověď:
Ano, ve slově podélně a vznik jsou předpony. Ve slově podélně je předpona po-, ve slově vznik je předpona vz-. Slovo vznik vzniklo ze slovesa vznikat, které je složeno z předpony vz- a slovesa *nikat, které původně znamenalo zhruba ‚očima se obracet dolů, sklánět se‘. Sloveso vznikat vzniklo nejspíš analogickým dotvořením ke slovesu zanikat (u nějž se slovotvorný význam předpony za- a kořene *nik-at kryje) a kořen *-nik-at v něm nabyl opačného významu ‚-stupovat‘. Vzhledem k této složité etymolologii by snad bylo možné z hlediska současné češtiny u tvaru vznik chápat jako kořen i celé vznik (tj. vznik-0), vzhledem k tomu, že existuje tvar zánik a také tvary vynikat a unikat, lze však předpokládat, že složení tvaru vznik je průhledné i pro současné uživatele češtiny.
Poslední užití:
22.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně chovat se odpovědně, nebo chovat se zodpovědně (v souvislosti s pandemií koronaviru)?
Klíčové slovo:
odpovědně, zodpovědně
Odpověď:
Správné jsou obě podoby, slova odpovědně a zodpovědně jsou synonyma – lze tedy říct jak chovat se odpovědně, tak i chovat se zodpovědně.
Zvažované varianty:
odpovědně
zodpovědně
Poslední užití:
8.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla odpovědně a zodpovědně
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme větu: „Hned nato kráter vysoké hory začal chrlit lávu“. Je nato dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
nato
Odpověď:
Ve větě je užito příslovce nato s významem ‚potom, poté‘. Zápis dohromady „hned nato začal chrlit“ je v pořádku. Psaní předložky a zájmena zvlášť (na to) má jiný význam, např. Na to mu nedokázala odpovědět; Na to setkání se těší. Doklady z ČNK ukazují, že mnozí pisatelé významový rozdíl zápisu nato a na to nerespektují, psaní zvlášť užívají i pro vyjádření významu ‚potom‘. To však není v souladu s jazykovými příručkami.
Zvažované varianty:
nato
na to
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Kolegyně v e-mailové korespondenci užívá obrat „předem děkuji (např. za dodané materiály)“. Mám pocit, že jsme se ve škole učili, že se příslovce předem neužívá. Je to správně, nebo ne?
Klíčové slovo:
předem děkuji
Odpověď:
Z jazykového hlediska není na používání příslovce „předem“ nic vadného. Vaše kolegyně tím vyjadřuje, že vám děkuje dříve, než např. k dodání materiálů dojde. Na užívání obratu „předem děkuji“ neshledáváme nic vadného ani z hlediska korespondenčních konvencí, tento obrat se zcela běžně užívá.
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je možné použít na Moravě výraz tady ve významu ‚sem‘, např. „Jezdím tady často na chalupu.“ namísto „Jezdím sem často na chalupu.“?
Klíčové slovo:
tady; sem
Odpověď:
Výraz tady ve významu ‚sem‘ je regionální. Lze ho použít v neformální komunikaci, ve spisovných textech byste se mu však měl vyhnout.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Skoro vůbec není slyšet slovo dosud, jen jeho náhrada doteď (příp. do teď). Je to tak správně?
Klíčové slovo:
doteď, do teď
Odpověď:
Spojení do teď, respektive doteď, je už léta synonymní s výrazem dosud. Občas se stává, že nějaký výraz se rozšíří na úkor jiného. Ale to není v jazyce nic neobvyklého. K vyšší míře užívání tohoto spojení mohlo, zvláště u mladší generace, vést i to, že je významově průhlednější než etymologicky zastřené dosud.
Zvažované varianty:
dosud
doteď
do teď
Poslední užití:
30.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je slovo nepřekvapivě správné?
Klíčové slovo:
nepřekvapivě
Odpověď:
Slovo nepřekvapivě je vytvořeno plně v souladu se slovotvornými zásadami češtiny, podle databáze ČNK syn v8 se používá dosti běžně, v databázi najdeme jeho 933 výskytů. Je správné, není důvod se mu vyhýbat.
Poslední užití:
21.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka nepřekvapivě
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.