Dotaz:
Uvnitř slova
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, jak se správně píše slovo pěšo, ve smyslu ‚jít někam pěšky‘ (tedy jít někam pěšo). Zápis pěšo se mi zdá nedostatečný, protože nevyjadřuje obvykle vyslovovanou délku nad ě. Fonetický přepis pjéšo, který vystihuje to, jak slovo vyslovujeme, mi ale nepřijde správný. Bohužel písmeno e, které by nad sebou mělo zároveň háček i čárku, neexistuje, i když by bylo přesně to, co by v této situaci bylo potřeba.
Klíčové slovo:
pěšo, pjéšo; psaní ě
Odpověď:
Vámi popsaný problém nemá žádné jednoznačně správné řešení. Háček je v tom, že v nestandardní vrstvě jazyka se občas mohou objevit jevy, které není možné standardním způsobem zapsat. Pokud přichází v úvahu několik nestandardních způsobů zápisu, neexistují kritéria, podle nichž by se rozhodlo, který z těchto zápisů je vhodnější. Slovník nespisovné češtiny zachycuje pouze fonetickou podobu pjéšo, úzus však takto jednoznačný není. Pokud se podíváme do internetového vyhledávače Google, převažuje zápis pěšo. Je to jistě i z toho důvodu, že vedle dlouhé výslovnosti [pjéšo] se objevuje i výslovnost krátká [pješo]. Nemalý počet výskytů má i fonetický zápis pjéšo (stovky dokladů) a vyskytuje se též podoba se znásobenou samohláskou pěěšo, příp. pěěěšo, ta je ovšem nejméně častá (jednotky dokladů). Ani jednu z variant nelze označit za vhodnější či méně vhodnou, ve všech případech bude zápis nestandardní a je na pisateli, kterou variantu zvolí.
Zvažované varianty:
pěšo
pjéšo
pěěšo
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slova hlavně, hlavní?
Klíčové slovo:
hlavně, hlavní
Odpověď:
Slova hlavně, hlavní se na konci řádku správně dělí takto: hlav-ně, hlav-ní. Není‑li přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami, odtud tedy uvedené dělení hlav-ně, hlav-ní.
Poslední užití:
11.4.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla hlavně, hlavní
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh nebo větný člen je spolu?
Klíčové slovo:
spolu
Odpověď:
Z hlediska slovních druhů je spolu příslovce. A toto slovo se pak vyskytuje v určité větě ve funkci nějakého větného členu. Větný člen tedy nelze určit bez větného kontextu, ale v případě příslovce spolu by mohlo jít o příslovečné určení (odpověď na otázku „jak?“).
Poslední užití:
30.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo vždycky?
Klíčové slovo:
vždycky
Odpověď:
Slovo vždycky se na konci řádku správně dělí takto: vždyc-ky. Není‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami. Odtud tedy uvedené dělení: vždyc-ky.
Poslední užití:
14.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovotvorná přípona
Konkrétní dotaz:
Jaký druh morfému je -ě ve slově viditelně?
Klíčové slovo:
viditelně
Odpověď:
Segment -ě ve slově viditelně je slovotvorná přípona. Nevyjadřuje, o jaký tvar slova jde, jaké gramatické významy slovo vyjadřuje (jako např. pádové koncovky: žen-A, žen-Y, nebo osobní koncovky:, děl-á-M, děl-á-Š), ale slouží k vytvoření nového slova, příslovce, z přídavného jména viditelný.
Poslední užití:
23.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika, 2.4.2 Slovotvorné přípony
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsme si jisti, zda psát nato, nebo na to ve větě: Nato / na to byl bez přerušení jednání vyhlášen rozsudek.
Klíčové slovo:
nato
Odpověď:
Ve větě je užito příslovce nato s významem ‚potom, poté‘. Píšeme proto: Nato byl bez přerušení jednání vyhlášen rozsudek. Obdobně např. Hned nato začala předstírat, že se nic neděje.
Psaní předložky a zájmena zvlášť (na to) má jiný význam, odkazuje na entitu, která byla zmíněna předtím, např. Jdeme na to. Hlavně, abych na to nezapomněl. Na to obvinění nereagovala.
Doklady z ČNK ukazují, že mnozí pisatelé významový rozdíl zápisu nato a na to nerespektují, psaní zvlášť užívají i pro vyjádření významu ‚potom‘. To však není v souladu s jazykovými příručkami.
Zvažované varianty:
nato
na to
Poslední užití:
4.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Jaký je (společný) kořen slov bystřina, bystře a bystrouška? Ve slově bystrouška je kořenem jen byst-?
Klíčové slovo:
bystřina, bystře, bystrouška
Odpověď:
Společným kořenem slov bystřina, bystře a bystrouška je bystř-, resp. bystr- v případě slova bystrouška. Varianty bystř- a bystr- jsou tzv. alomorfy téhož morfému BYSTR. Tento morfém je v různých slovních tvarech realizován sice drobně odlišnými, ale přesto dostatečně podobnými variantami na to, aby bylo zřejmé, že "patří" k sobě, vyjadřují tentýž význam. Tomuto jevu se říká alomorfie.
Zvažované varianty:
byst-
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Bude ve větě „Za chvíli potom / po tom, co jsem SMS poslala, volal.“ potom dohromady, nebo po tom zvlášť? A kdy by to bylo zvlášť?
Klíčové slovo:
potom
Odpověď:
Ve větě jde o význam ‚pak, poté‘. Pro vyjádření časové posloupnosti, následnosti děje po nějakém jiném ději užijeme časové příslovce potom (psané dohromady): „Za chvíli potom, co jsem SMS poslala, volal." Zvlášť píšeme „po tom“ tehdy, jde-li o předložku a ukazovací zájmeno, např. Po tom strašném zážitku už nechtěl sednout do letadla.
Zvažované varianty:
potom
po tom
Poslední užití:
19.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.4 – Po tom × potom, po té × poté
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.4 – Po tom × potom, po té × poté
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Je slovo pozadí příbuzné se slovem pozdě (zpoždění, opoždění, zpozdit se)? Co je kořen těchto slov?
Klíčové slovo:
pozadí, pozdě
Odpověď:
Na tuto otázku neexistuje jednoznačná, přímočará odpověď. Slovo pozdě (zpoždění, opoždění, zpozdit se) pochází z praslovanského *pozdě, které má v první části pokračování indoevropského *pos s významem ‚za, po‘ a ve druhé pak nejspíš odvozeninu z indoevropského *dhē- ‚položit‘ (původní význam tedy byl zhruba ‚v položení po (určitém čase)‘). Slovo pozadí pak obsahuje stejný kořen -zad-, jako je ve slově záda, jež pochází z praslovanského *zadъ, které je tvořeno předložkou za a odvozeninou od indoevropského *dhē- ‚položit‘ (původní význam je tedy zhruba ‚co je položeno vzadu‘). Jak je vidět, obě slova obsahují stejný indoevropský kořen *dhē-, ‚položit‘, a v tomto smyslu je lze považovat za historicky příbuzná. Formální i významová souvislost mezi slovy pozdě (> zpoždění, opoždění, zpozdit se) a záda (> pozadí) však přestala být zřetelná už v praslovanštině, předchůdkyni dnešní češtiny. Jako kořen slov záda a pozadí je dnes nutné chápat -zad-, zatímco u slova pozdě (zpoždění, opoždění, zpozdit se) celé pozd-. Velmi stará, historická příbuznost mezi oběma slovy je tedy detekovatelná, ze současného hlediska (a vlastně i z hlediska historické slovanské srovnávací jazykovědy, souvislost byla zřetelná naposledy v indoevropštině) však o příbuzná slova nejde.
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla záda a pozdě
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda ve větě psát jakoby dohromady, nebo jako by zvlášť. Znám pomůcku o možné náhradě slovem kdyby, ale přesto váhám. Jedná se o větu: Dneska samozřejmě máme hrob a ty ostatky se jako by znovu našly, ale tehdy to bylo terno, že někdo má relikvie sv. Cyrila.
Klíčové slovo:
jako by; jakoby
Odpověď:
Věta není formulována úplně šťastně, neznáme autorův záměr, ale domníváme se, že by bylo jednoznačnější říct: „ostatky se znovu našly“. Pokud zůstane formulace takto, lze připustit obě možnosti zápisu, protože není úplně zřejmé, co je výrazem jako by / jakoby rozvíjeno.
1. Jestliže se vztahuje k výrazu znovu, pak vyjadřuje významový odstín zdánlivosti (zdánlivě znovu), což vyjádříme zápisem dohromady: „ostatky se jakoby znovu našly“.
2. Jde o slovesný tvar podmiňovacího způsobu (našly by se), proto píšeme „jako by“ zvlášť: „ostatky se jako by znovu našly“. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: „ostatky jako kdyby se znovu našly“ nebo převedení do jiné osoby: „(já) jako bych se znovu našel“. Při tomto pojetí by byl vhodnější slovosled „ostatky jako by se našly znovu“.
Teoreticky je tedy možné obojí řešení, rozhodnutí je na autorovi.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
12.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, kdy psát nato dohromady a kdy na to zvlášť. Například v případě, že běží soudní jednání a je řečeno: „Nato (nebo na to?) právní zástupkyně vyzvala...“ Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
nato
Odpověď:
Příslovce nato má význam ‚potom, poté‘. Domníváme se, že o tento význam jde i v citované větě: Nato (= potom) právní zástupkyně vyzvala... Jestliže píšeme předložku a zájmeno zvlášť (na to), odkazujeme zájmenem na něco, co bylo řečeno (co se událo) v předchozí větě, např. Na to (sdělení) právní zástupkyně nereagovala. Na to jednání se dostavte včas. Na to mu nedokázal odpovědět.
Doklady z ČNK ukazují, že mnozí pisatelé významový rozdíl zápisu nato a na to nerespektují, psaní zvlášť užívají i pro vyjádření významu ‚potom‘. To však není v souladu s jazykovými příručkami.
Zvažované varianty:
nato
na to
Poslední užití:
8.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Jsou ve slovech podélně a vznik předpony?
Klíčové slovo:
podélně, vznik
Odpověď:
Ano, ve slově podélně a vznik jsou předpony. Ve slově podélně je předpona po-, ve slově vznik je předpona vz-. Slovo vznik vzniklo ze slovesa vznikat, které je složeno z předpony vz- a slovesa *nikat, které původně znamenalo zhruba ‚očima se obracet dolů, sklánět se‘. Sloveso vznikat vzniklo nejspíš analogickým dotvořením ke slovesu zanikat (u nějž se slovotvorný význam předpony za- a kořene *nik-at kryje) a kořen *-nik-at v něm nabyl opačného významu ‚-stupovat‘. Vzhledem k této složité etymolologii by snad bylo možné z hlediska současné češtiny u tvaru vznik chápat jako kořen i celé vznik (tj. vznik-0), vzhledem k tomu, že existuje tvar zánik a také tvary vynikat a unikat, lze však předpokládat, že složení tvaru vznik je průhledné i pro současné uživatele češtiny.
Poslední užití:
22.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně chovat se odpovědně, nebo chovat se zodpovědně (v souvislosti s pandemií koronaviru)?
Klíčové slovo:
odpovědně, zodpovědně
Odpověď:
Správné jsou obě podoby, slova odpovědně a zodpovědně jsou synonyma – lze tedy říct jak chovat se odpovědně, tak i chovat se zodpovědně.
Zvažované varianty:
odpovědně
zodpovědně
Poslední užití:
8.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla odpovědně a zodpovědně
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme větu: „Hned nato kráter vysoké hory začal chrlit lávu“. Je nato dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
nato
Odpověď:
Ve větě je užito příslovce nato s významem ‚potom, poté‘. Zápis dohromady „hned nato začal chrlit“ je v pořádku. Psaní předložky a zájmena zvlášť (na to) má jiný význam, např. Na to mu nedokázala odpovědět; Na to setkání se těší. Doklady z ČNK ukazují, že mnozí pisatelé významový rozdíl zápisu nato a na to nerespektují, psaní zvlášť užívají i pro vyjádření významu ‚potom‘. To však není v souladu s jazykovými příručkami.
Zvažované varianty:
nato
na to
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Kolegyně v e-mailové korespondenci užívá obrat „předem děkuji (např. za dodané materiály)“. Mám pocit, že jsme se ve škole učili, že se příslovce předem neužívá. Je to správně, nebo ne?
Klíčové slovo:
předem děkuji
Odpověď:
Z jazykového hlediska není na používání příslovce „předem“ nic vadného. Vaše kolegyně tím vyjadřuje, že vám děkuje dříve, než např. k dodání materiálů dojde. Na užívání obratu „předem děkuji“ neshledáváme nic vadného ani z hlediska korespondenčních konvencí, tento obrat se zcela běžně užívá.
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je možné použít na Moravě výraz tady ve významu ‚sem‘, např. „Jezdím tady často na chalupu.“ namísto „Jezdím sem často na chalupu.“?
Klíčové slovo:
tady; sem
Odpověď:
Výraz tady ve významu ‚sem‘ je regionální. Lze ho použít v neformální komunikaci, ve spisovných textech byste se mu však měl vyhnout.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Skoro vůbec není slyšet slovo dosud, jen jeho náhrada doteď (příp. do teď). Je to tak správně?
Klíčové slovo:
doteď, do teď
Odpověď:
Spojení do teď, respektive doteď, je už léta synonymní s výrazem dosud. Občas se stává, že nějaký výraz se rozšíří na úkor jiného. Ale to není v jazyce nic neobvyklého. K vyšší míře užívání tohoto spojení mohlo, zvláště u mladší generace, vést i to, že je významově průhlednější než etymologicky zastřené dosud.
Zvažované varianty:
dosud
doteď
do teď
Poslední užití:
30.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je slovo nepřekvapivě správné?
Klíčové slovo:
nepřekvapivě
Odpověď:
Slovo nepřekvapivě je vytvořeno plně v souladu se slovotvornými zásadami češtiny, podle databáze ČNK syn v8 se používá dosti běžně, v databázi najdeme jeho 933 výskytů. Je správné, není důvod se mu vyhýbat.
Poslední užití:
21.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka nepřekvapivě
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.