Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slova hlavně, hlavní?
Klíčové slovo:
hlavně, hlavní
Odpověď:
Slova hlavně, hlavní se na konci řádku správně dělí takto: hlav-ně, hlav-ní. Není‑li přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami, odtud tedy uvedené dělení hlav-ně, hlav-ní.
Poslední užití:
11.4.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla hlavně, hlavní
Dotaz:
Jiná jména (všechny 3 stupně)
Konkrétní dotaz:
V jistém zákoně jsem se setkal se spojením „elektronicky nebo listinně“. Je slovo „listinně“, které zde má mít význam ‚v listinné podobě‘, utvořené náležitě? A mělo by se psát s jedním -n-, nebo se dvěma -nn-?
Klíčové slovo:
listinně; dvě n
Odpověď:
Příslovce listinně je utvořeno od přídavného jména listinný, které se píše s dvěma -n-. Ta v souladu s obecným pravidlem zůstávají i v příslovci, náležitý je tedy zápis listinně se dvěma -nn-. Samotné slovo listinně uvádí Slovník spisovného jazyka českého jako možnou podobu příslovce odvozeného od přídavného jména listinný. Příslovce listinně se v praxi užívá výrazně méně častěji než varianty slovních spojení s adjektivem listinný, jak ukazují data z Českého národního korpusu, konkrétně z korpusu současné psané češtiny SYN, verze 10. Ten zaznamenává pouze 24 výskytů příslovce listinně, adjektivum listinný v něm však má přes 8000 výskytů a např. spojení „v listinné podobě“ téměř 1100 výskytů. Protože se ale jedná o náležitě utvořené slovo, nemělo by být užití příslovce listinně problematické.
Zvažované varianty:
listinně
listině
Poslední užití:
29.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní n – nn, sekce 1 – Psaní dvou n
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo vždycky?
Klíčové slovo:
vždycky
Odpověď:
Slovo vždycky se na konci řádku správně dělí takto: vždyc-ky. Není‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami. Odtud tedy uvedené dělení: vždyc-ky.
Poslední užití:
14.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovotvorná přípona
Konkrétní dotaz:
Jaký druh morfému je -ě ve slově viditelně?
Klíčové slovo:
viditelně
Odpověď:
Segment -ě ve slově viditelně je slovotvorná přípona. Nevyjadřuje, o jaký tvar slova jde, jaké gramatické významy slovo vyjadřuje (jako např. pádové koncovky: žen-A, žen-Y, nebo osobní koncovky:, děl-á-M, děl-á-Š), ale slouží k vytvoření nového slova, příslovce, z přídavného jména viditelný.
Poslední užití:
23.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika, 2.4.2 Slovotvorné přípony
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Jaký je (společný) kořen slov bystřina, bystře a bystrouška? Ve slově bystrouška je kořenem jen byst-?
Klíčové slovo:
bystřina, bystře, bystrouška
Odpověď:
Společným kořenem slov bystřina, bystře a bystrouška je bystř-, resp. bystr- v případě slova bystrouška. Varianty bystř- a bystr- jsou tzv. alomorfy téhož morfému BYSTR. Tento morfém je v různých slovních tvarech realizován sice drobně odlišnými, ale přesto dostatečně podobnými variantami na to, aby bylo zřejmé, že "patří" k sobě, vyjadřují tentýž význam. Tomuto jevu se říká alomorfie.
Zvažované varianty:
byst-
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Je slovo pozadí příbuzné se slovem pozdě (zpoždění, opoždění, zpozdit se)? Co je kořen těchto slov?
Klíčové slovo:
pozadí, pozdě
Odpověď:
Na tuto otázku neexistuje jednoznačná, přímočará odpověď. Slovo pozdě (zpoždění, opoždění, zpozdit se) pochází z praslovanského *pozdě, které má v první části pokračování indoevropského *pos s významem ‚za, po‘ a ve druhé pak nejspíš odvozeninu z indoevropského *dhē- ‚položit‘ (původní význam tedy byl zhruba ‚v položení po (určitém čase)‘). Slovo pozadí pak obsahuje stejný kořen -zad-, jako je ve slově záda, jež pochází z praslovanského *zadъ, které je tvořeno předložkou za a odvozeninou od indoevropského *dhē- ‚položit‘ (původní význam je tedy zhruba ‚co je položeno vzadu‘). Jak je vidět, obě slova obsahují stejný indoevropský kořen *dhē-, ‚položit‘, a v tomto smyslu je lze považovat za historicky příbuzná. Formální i významová souvislost mezi slovy pozdě (> zpoždění, opoždění, zpozdit se) a záda (> pozadí) však přestala být zřetelná už v praslovanštině, předchůdkyni dnešní češtiny. Jako kořen slov záda a pozadí je dnes nutné chápat -zad-, zatímco u slova pozdě (zpoždění, opoždění, zpozdit se) celé pozd-. Velmi stará, historická příbuznost mezi oběma slovy je tedy detekovatelná, ze současného hlediska (a vlastně i z hlediska historické slovanské srovnávací jazykovědy, souvislost byla zřetelná naposledy v indoevropštině) však o příbuzná slova nejde.
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla záda a pozdě
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně chovat se odpovědně, nebo chovat se zodpovědně (v souvislosti s pandemií koronaviru)?
Klíčové slovo:
odpovědně, zodpovědně
Odpověď:
Správné jsou obě podoby, slova odpovědně a zodpovědně jsou synonyma – lze tedy říct jak chovat se odpovědně, tak i chovat se zodpovědně.
Zvažované varianty:
odpovědně
zodpovědně
Poslední užití:
8.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla odpovědně a zodpovědně
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je slovo nepřekvapivě správné?
Klíčové slovo:
nepřekvapivě
Odpověď:
Slovo nepřekvapivě je vytvořeno plně v souladu se slovotvornými zásadami češtiny, podle databáze ČNK syn v8 se používá dosti běžně, v databázi najdeme jeho 933 výskytů. Je správné, není důvod se mu vyhýbat.
Poslední užití:
21.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka nepřekvapivě
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně shora, nebo (též) seshora?
Klíčové slovo:
shora, seshora
Odpověď:
Správná je jak varianta shora, tak varianta seshora – s reduplikovanou a vokalizovanou předponou se-, tj. se-s-hor-a. (Kromě toho je též možné psát zvlášť – a to v podobě ze shora.)
Zvažované varianty:
shora
seshora
Poslední užití:
26.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla shora a seshora
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně zdola, nebo (též) zezdola?
Klíčové slovo:
zdola, zezdola
Odpověď:
Správná je jak varianta zdola, tak varianta zezdola – s reduplikovanou (zdvojenou) a vokalizovanou předponou ze-, tj. ze-z-dol-a.
Zvažované varianty:
zdola
zezdola
Poslední užití:
26.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla zdola a zezdola
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Prosím, mohli by ste skontrolovať tieto citáty v češtine, či sú správne?
S úsměvem jde všechno líp! (nie radšej lépe?)
Včerejšek nezměníš... ale zítřek změnit můžeš...
Každý den je novým začátkem!
Život patří optimistům, pesimisté jsou jen diváci.
Klíčové slovo:
lépe; líp
Odpověď:
Text je v pořádku. Tvary lépe a líp jsou podle výkladových slovníků češtiny rovnocenné (jde o druhý stupeň příslovce dobře). V praxi, jak dokládá Český národní korpus, je v daném spojení častější podoba líp: S úsměvem jde všechno líp!
Zvažované varianty:
lépe
líp
Poslední užití:
19.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi příslovci nekontrolovaně a nekontrolovatelně? Je správně "epidemie (eboly) se šíří nekontrolovaně", nebo "epidemie (eboly) se šíří nekontrolovatelně"?
Klíčové slovo:
nekontrolovaně, nekontrolovatelně
Odpověď:
Příslovce nekontrolovaně je odvozeno od přídavného jména nekontrolovaný a znamená ‚bez kontroly‘, zatímco příslovce nekontrolovatelně je odvozeno od přídavného jména nekontrolovatelný a znamená ‚bez možnosti být kontrolován‘. Výběr jednoho, nebo druhého příslovce tedy závisí na tom, který význam chceme vyjádřit. Kontext se šířením epidemie eboly je stále moc obecný na to, aby se dalo jednoznačně rozhodnout, které z příslovcí použít. Záleží na tom, jestli se třeba i dalo konkrétní epidemii (eboly) bránit, bojovat proti ní, jen to nikdo nedělal (pak se epidemie šířila nekontrolovaně), nebo zda se třeba i konkrétní epidemii (eboly) bránilo, bojovalo se proti ní, ale jejímu šíření to (stejně) nebránilo a nemohlo bránit (pak se epidemie šířila nekontrolovatelně).
Zvažované varianty:
nekontrolovaně
nekontrolovatelně
Poslední užití:
6.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla nekontrolovaný
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo nekontrolovatelný
Dotaz:
Od jakého slova je utvořeno slovo X?
Konkrétní dotaz:
Od jakého slova je odvozeno slovo obvykle?
Klíčové slovo:
obvykle
Odpověď:
Slovo obvykle je utvořeno předponou ob- od základu -vyk-l-, který se v češtině nevyskytuje samostatně, ale jen s různými předponami, srov. navykle, přivykle, uvykle, zvykle.
Poslední užití:
11.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla ob a -vykat
Dotaz:
Jiná jména (všechny 3 stupně)
Klíčové slovo:
raně; dvě n
Odpověď:
Příslovce raně je utvořeno od přídavného jména raný, které se píše s jedním „n“. V souladu s obecným pravidlem tvoření slov se v příslovci žádné další „n“ nepřidává.
Zvažované varianty:
raně
ranně
Poslední užití:
16.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní n – nn, sekce 2 – Psaní jednoho n
Dotaz:
Jiná jména (všechny 3 stupně)
Klíčové slovo:
dvoustranně; dvě n
Odpověď:
Příslovce dvoustranně je utvořeno od přídavného jména dvoustranný, které se píše s dvěma -n-. Ta v souladu s obecným pravidlem zůstávají i v příslovci.
Zvažované varianty:
dvoustranně
dvoustraně
Poslední užití:
11.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 20
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní n – nn, sekce 1 – Psaní dvou n
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Je správně přechodník ve větě „byl nechtíc přítomen smrti muže“?
Klíčové slovo:
nechtít
Odpověď:
Pokud se ve větě použije přechodník, pak musí být v mužském rodě, aby se tvarově shodoval s větným členem, ke kterému patří, což je v tomto případě podmět on: „byl nechtě přítomen smrti muže“. Tvar nechtíc se užívá pro rod ženský nebo střední. Častěji se však ve formulacích tohoto typu používá příslovce nechtěně: „byl nechtěně přítomen smrti muže“.
Zvažované varianty:
nechtíc
nechtě
nechtěně
Poslední užití:
29.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je vhodnější následně, nebo následovně? Je podoba následovně vůbec správná?
Klíčové slovo:
následně, následovně
Odpověď:
Možné jsou obě podoby – jak následně, tak následovně. Podobu následovně ovšem už Příruční slovník jazyka českého označuje za archaickou, zastaralou.
Zvažované varianty:
následně
následovně
Poslední užití:
31.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla následně a následovně
Dotaz:
Podstatné jméno - příslovce
Konkrétní dotaz:
Lze použít tvar „trochu“ ve spojení „žijí z trochu země“?
Klíčové slovo:
trocha; trochu
Odpověď:
Běžné je ve spojení s 2. p. a předložkou z spíše použití příslušného pádového tvaru podstatného jména trocha nebo troška: z trochy země, z trošky země. Spojení „z trochu země“ je poněkud neobvyklé, protože příslovce trochu/trošku se obvykle pojí se slovesem: trochu si odpočinout, trošku si zaplavat apod. Doporučovali bychom spíše použití tvaru trochy nebo trošky.
Zvažované varianty:
trochu
trochy
Poslední užití:
9.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)