Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Máme v naší obci rozepři, zda je správně říkat jít na Liďák, nebo jít do Liďáku, myšleno do Lidového domu.
Klíčové slovo:
na Liďák vs. do Liďáku
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je ve frázi obsaženo slovo nespisovné (Liďák), nelze s jistotou říci, která z variant je správnější. Předložka na v mluveném jazyce do podobných pozic proniká, a v nespisovném kontextu je tudíž možné použít jak spojení jít na Liďák, tak spojení jít do Liďáku. Jistou roli může hrát místní úzus.
Zvažované varianty:
na Liďák
do Liďáku
Poslední užití:
27.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1.1 – Typ ve škole × na škole, do školy × na školu
Dotaz:
Slovní hříčka
Konkrétní dotaz:
Máme větu „Na vodní hladině se vyskytl vír, nad ním kroužil a výr a oba v-ry si lidé fotili z letadla.“ Jaké i/y by se napsalo ve slově v-ry? Nemůžeme se shodnout.
Klíčové slovo:
vír, výr
Odpověď:
Žádné, protože jde o starou slovní hříčku. Větu můžeme vyslovit, protože ve výslovnosti i a y nerozlišujeme, ale pravopisně ji obvyklým způsobem (tj. napsáním jednoho písmena) řešit nelze – jedná se o dvě různá slova se zcela odlišným významem (jedno rodu mužského životného, druhé mužského neživotného), která nelze shrnout pod jeden pojem. Nelze doporučit ani zápis s lomítkem: oba víry/výry nebo oba ví/ýry. Řešením je zápis fotili si vír i výra, který však ruší slovní hříčku.
Zvažované varianty:
víry
výry
Poslední užití:
28.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Proč se říká na Slovensko, ale do Maďarska?
Klíčové slovo:
na Slovensko
Odpověď:
Volba předložky je v těchto případech dána tradicí a ustáleností užívání, nedá se na ni uplatnit žádné konkrétní pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. příroda na Ukrajině. V češtině jsou rozdíly i v rámci částí republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
24.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.3 – Jména světadílů, států, zemí: do Bulharska × na Ukrajinu, v Bulharsku × na Ukrajině
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
V poslední době stále častěji zaznamenávám, že se u moderátorů i hostů v Českém rozhlase vyskytují tzv. hezitace. Mohlo by jít o důsledek toho, že mladí lidé v současnosti málo čtou?
Klíčové slovo:
hezitace
Odpověď:
Hezitace, tj. zvuky typu [eee], [ááá], [hmmm], se vyskytují v řeči tehdy, když váháme, promýšlíme formulaci výpovědi, jsme v rozpacích atp., jde tedy konkrétně o porušování souvislé řeči ulpíváním na některých hláskách nebo slabikách. V běžném hovoru může jít o funkční signál, že daná replika bude ještě pokračovat atp., avšak jejich nadměrný výskyt je z hlediska ortoepie hodnocen jako rušivý příznak nekultivovaného projevu. Mluvčí si výrazných hezitací ve své řeči často vůbec nejsou vědomi, a pokud si poslechnou nahrávku své promluvy obsahující mnoho takovýchto zvuků, bývají jimi obvykle nemile překvapeni a vadí jim. Nedomníváme se však, že by se tento jev týkal pouze mladé generace v souvislosti se čtenářskou nezkušeností, jde spíše o návyk velice individuální (podobně jako např. užívání přehnaného množství tzv. výplňkových slov). Pokud se domníváte, že se výskyt tohoto prvku v rozhlase stále zvyšuje, případně u některých konkrétních mluvčích již přesahuje únosnou mez, nezbývá než kontaktovat přímo danou osobu nebo instituci. Ústav pro jazyk český nemá v tomto ohledu žádné pravomoce. Zjednat takto nápravu se však může podařit pouze u mluvčích profesionálních, kteří v rozhlase přímo působí, nikoli u jejich hostů. Zlepšit mluvený projev u široké populace lze díky dlouhodobému tréninku ve školní výuce, působením kvalitních řečových vzorů atp.
Poslední užití:
24.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Hezitační zvuk
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
V poslední době stále častěji zaznamenávám, že se u moderátorů i hostů v Českém rozhlase vyskytuje prodlužování koncových hlásek, např. [prasatá]. Domnívám se, že jde o vliv mobilních telefonů na mladou generaci. Souhlasíte?
Klíčové slovo:
prodlužování koncových hlásek
Odpověď:
Zmíněné výrazné prodlužování koncových hlásek rozhodně nelze považovat za kultivované, ortoepická kodifikace tento jev označuje výslovně za nesprávný. V běžném hovoru se sice běžně vyskytuje jako signál, že promluva bude dále pokračovat, respektive díky němu mluvčí získává čas na zformulování dalšího textu, avšak u mluvčích v médiích působí na posluchače obvykle rušivě. Nedomníváme se však, že by se tento jev týkal pouze mladé generace v souvislosti s používáním mobilních telefonů, jde spíše o návyk velice individuální (podobně jako např. užívání přehnaného množství tzv. výplňkových slov a hezitačních zvuků). Pokud se domníváte, že se výskyt tohoto prvku v rozhlase stále zvyšuje, případně u některých konkrétních mluvčích již přesahuje únosnou mez, nezbývá než kontaktovat přímo danou osobu nebo instituci. Ústav pro jazyk český nemá v tomto ohledu žádné pravomoce. Zjednat takto nápravu se však může podařit pouze u mluvčích profesionálních, kteří v rozhlase přímo působí, nikoli u jejich hostů. Zlepšit mluvený projev u široké populace lze díky dlouhodobému tréninku ve školní výuce, působením kvalitních řečových vzorů atp.
Poslední užití:
24.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
4 Odchylky od náležité výslovnosti českých samohlásek
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Dotaz:
Konkurence jiných předložkových spojení
Konkrétní dotaz:
V následující formulaci se mi nelíbí předložka: „Oceňuji velkou aktivitu na školních akcích.“ Nebylo by lepší použít předložku při? Pak by se psalo: „Oceňuji velkou aktivitu při školních akcích.“
Klíčové slovo:
akce
Odpověď:
Obě varianty jsou v pořádku. Podle dat Českého národního korpusu je v úzu běžnější spojení s předložkou „na“; vazbu s předložkou "na" uvádí i nově vznikající Akademický slovník spisovné češtiny.
Zvažované varianty:
Oceňuji velkou aktivitu na školních akcích.
Oceňuji velkou aktivitu při školních akcích.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi spojení „zapracovat na matematice“. Jak ho mohu upravit?
Klíčové slovo:
zapracovat
Odpověď:
Ve slovníku vazeb se sloveso „zapracovat“ uvádí například ve spojení „Mistr zapracoval nejšikovnějšího učně.“ Dále se používá ve spojení zapracovat se v něčem, do něčeho, u něčeho, někde. Navrhujeme úpravu: „zlepšit se v matematice“.
Dotaz:
Zkratky iniciálové
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině vyslovovat zkratka MBA?
Klíčové slovo:
MBA
Odpověď:
Nositele zahraničního titulu MBA, tj. Master of Business Administration (magistr managementu), můžeme označit jako „magistra“, „magistru“. Samotnou zkratku daného titulu můžeme v češtině hláskovat [em bé á] nebo na základě anglofonního prostředí, z něhož tento titul vzešel, také jako [em bí ej].
Zvažované varianty:
[em bé á]
[em bí ej]
Poslední užití:
30.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Podoba titulu
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovit titul CSc.?
Klíčové slovo:
CSc.
Odpověď:
Nositele akademicko-vědeckého titulu CSc., který byl udělován v minulosti, označujeme jako „kandidáta věd“, „kandidátku věd“. Samotnou zkratku daného titulu můžeme v češtině hláskovat [cé es cé].
Zvažované varianty:
[cé es cé]
Poslední užití:
30.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Podoba titulu
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovit titul Ph.D.?
Klíčové slovo:
Ph.D.
Odpověď:
Absolventy doktorských studijních programů (postgraduálního studia), kteří složili státní doktorskou zkoušku a obhájili disertační práci a kteří jsou nositeli titulu Ph.D., označujeme jako „doktora“, „doktorku“. Samotnou zkratku daného titulu můžeme v češtině hláskovat [pé há dé] nebo na základě anglofonního prostředí, z něhož tento titul vzešel, také jako [pí ejdž dý].
Zvažované varianty:
[pé há dé]
[pí ejdž dý]
Poslední užití:
30.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.