Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova kůr?
Klíčové slovo:
kůr
Odpověď:
Podle slovníku spisovné češtiny má podstatné jméno kůr významy dva: 1. ‚vyvýšený prostor v kostele pro varhany a zpěváky, kruchta‘ a 2. ‚kostelní sbor, chór‘.
Poslední užití:
23.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova komfortní ve spojení „komfortní rozhovor“?
Klíčové slovo:
komfortní
Odpověď:
Přídavné jméno komfortní je odvozeno od podstatného jména komfort, které má podle Slovníku spisovného jazyka českého význam ‚dokonalá vybavenost obydlí; pohodlí, přepych‘. Přídavné jméno komfortní má proto význam ‚vztahující se k pohodlí, dokonalé vybavenosti‘. To potvrzují i doklady, které najdeme v korpusu SYN v12 (např. „komfortní hotel“, „k. kavárna“, „k. křeslo“ aj.). Užití v takových významech v korpusu převažuje. Na druhé straně je zřejmé, že je dané přídavné jméno (zatím spíše řidčeji) užíváno také pro význam ‚týkající se pocitu pohodlí nebo i bezpečí obecně‘ (např. „komfortní způsob vyhledávání“, k. užívání“, „k. pocit“ apod.). Je pravděpodobné, že jistou roli v tomto ohledu hraje i terminologické spojení „komfortní zóna“. Tento pojem z oblasti psychologie označuje „behaviorální stav, ve kterém člověk funguje ve stavu neutrálním k úzkosti.“ (viz Judith M. Bardwick: Danger in the Comfort Zone, 1995). V některých užitích, jako je právě výše zmíněné spojení „komfortní rozhovor“, však nemusí být zamýšlený význam ‚týkající se psychické pohody, pocitu bezpečí‘ všem uživatelům jazyka zcela zřejmý. Proto bychom doporučili vždy pečlivě zvážit, zda by nebylo vhodnější vyjádřit sdělovaný význam jinými výrazovými prostředky.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Neshodneme se s korektorkou, jestli preferovat podobu sezona, nebo sezóna. Vím, že může být obojí, osobně dávám přednost podobě sezona, ale raději si to chci ověřit, abych korektorce nekřivdila.
Klíčové slovo:
sezona; sezóna
Odpověď:
Pravopisnou podobu lze ověřit v IJP. Přestože SSČ i NASCS zachycují jen podobu sezona, je možné v souladu s Dodatkem k PČP psát slovo jak s krátkým o (sezona), tak dlouhým ó (sezóna). Varianty jsou hodnoceny jako rovnocenné, pokud jako autorka textu preferujete podobu s a, není důvod slovo upravovat. Jistě není bez zajímavosti, že výraznou převahu pravopisné podoby s krátkým a ukazuje i ČNK, konkrétně korpus SYN v12. Např. tvar sezona je zachycen 255 071krát, zatímco sezóna 47 322krát. Tvar sezony je doložen 776 305krát, sezóny 131 250krát.
Zvažované varianty:
sezona
sezóna
Poslední užití:
30.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Je výraz kuriózní synonymní se slovem zvláštní?
Klíčové slovo:
kuriózní
Odpověď:
Ano, dané výrazy jsou z hlediska významu zaměnitelné. Slovo kuriózní znamená totéž, co adjektiva zvláštní (v prvním významu slova) a neobvyklý, tedy ‚jiný než ostatní, vymykající se běžnosti, obvyklosti, průměru, mimořádný‘ (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost).
Poslední užití:
3.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Je výraz potencionální synonymní se slovem možný?
Klíčové slovo:
potenciální, potencionální
Odpověď:
Ano, dané výrazy jsou z hlediska významu zaměnitelné. Slovo potencionální (i jeho běžněji užívaná varianta potenciální) znamená totéž, co adjektivum možný, a to v jeho obou významech: 1. ‚který vůbec může být, stát se, který může být uskutečněn, získán apod.‘ a 2. ‚který může v daném případě nastat a s kterým je třeba počítat‘ (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost).
Poslední užití:
3.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Našel jsem starší dopisy, v nichž bylo užito oslovení „vážení bratři, vážené sestry“. Dnes by se použilo spíše opačné pořadí jmen, tedy „vážené sestry, vážení bratři“, že?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
Máte pravdu, že v současnosti je obvyklé oslovit nejprve ženy a následně muže. Nicméně ani opačné pořadí jmen není zcela vyloučené.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova zaléčit?
Klíčové slovo:
zaléčit
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že sloveso zaléčit je z hlediska frekvence řidší výraz, který znamená totéž, co druhý význam sloves vyléčit a zahojit, tedy ‚léčením překonat (nemoc) ‘.
Poslední užití:
13.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Je z hlediska významu správně věta „Turnaj se dostal do podvědomí“ nebo Turnaj se dostal do povědomí“?
Klíčové slovo:
podvědomí, povědomí
Odpověď:
Mezi výrazy povědomí a podvědomí je významový rozdíl. Daná věta má (velmi pravděpodobně vyjádřit určitou ‚povšechnou, všeobecnou vědomost‘ o turnaji, namístě je tedy užití výrazu povědomí. Slovo podvědomí označuje ‚oblast ne plně vědomé duševní činnosti‘ (viz Slovník spisovné češtiny). Takový význam sice nelze hypoteticky zcela vyloučit, avšak vyžadoval by doplnění o další nutný kontext a související reformulaci věty, např. „Myšlenky na turnaj se dostaly do podvědomí hráčů a (…).“
Zvažované varianty:
podvědomí
povědomí
Poslední užití:
13.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V pozvánce uvádíme kategorie „žena“ a „muž“ a potřebujeme ještě nazvat nějak kategorii pro osoby, které se jako žena či muž neidentifikují (např. nebinární osoby). Jak máme tuto kategorii nazvat – „ostatní“ nebo třeba „různé“? Nebo je pro tuto kategorii v češtině etablovaný jiný výraz?
Odpověď:
V různých formulářích začíná být přidávána k dvojici možností „muž“ a „žena“ jako třetí možnost „jiné“. Tvar tohoto adjektiva se přitom může lišit v závislosti na formulaci otázky či názvu kategorie (např. je-li kategorie nazvána „genderová identita“, nabízí se užít tvar „jiná“).
Dotaz:
Citace
Konkrétní dotaz:
Mám uvozovací větu zakončenou dvojtečkou, po níž následuje citace v uvozovkách. Píše se tečka ukončující větu před koncovou uvozovkou, nebo za ní?
Klíčové slovo:
citace
Odpověď:
Pokud citace následuje za větou uvozovací, interpunkce by měla být řešena stejně jako v případě přímé řeči, tzn. koncové interpunkční znaménko (tečka, otazník) by mělo stát před koncovými uvozovkami.
Poslední užití:
19.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce → Uvozovky
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.