Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, zda se ještě používá (infinit. moci) - v 1.os. jedn. čísla sloveso mohu. Všude (v mediích....) slyšíme (já) můžu. Přiznám se, že mi to trošku „leze” hůř do ucha.
Klíčové slovo:
moci
Odpověď:
Čeština se mění. Je to pro každý přirozený jazyk naprosto běžné. Např. až do r. 1957 byly kodifikovány jen tvary peku, pekou. Dnes by většina uživatelů češtiny tyto tvary hodnotila určitě jako silně zastaralé. Ke změnám došlo i při časování slovesa moci. Od r. 1993 lze zvolit v 1. osobě jak tvar mohu, tak můžu, ve 3. osobě mohou, můžou. Mezi tvary mohu, mohou a můžu, můžou jsou stylistické rozdíly. Tvary mohu, mohou jsou hodnoceny jako spisovné, a to stylově neutrální, které lze užít v kterémkoli projevu, který je veden ve spisovné češtině. Tvary můžu, můžou se označují jako hovorové. Jsou také spisovné, ale měly by se užívat především v méně formálních projevech, v médiích např. v diskusních pořadech, v reportážích.
Zvažované varianty:
mohu
můžu
můžou
mohou
Poslední užití:
30.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovesa: způsob
Konkrétní dotaz:
Mohu se prosím zeptat na historii psaní podmiňovacího způsobu slovesa být? Od kdy se užívá bych, bys, by, bychom, byste, by? Případně byla vůbec někdy forma by jsme/jste apod. spisovně? Starší ročníky mi tvrdí, že za dob jejich studijních let byl tento hyperkorektní tvar spisovný a mně se tomu nechce věřit.
Klíčové slovo:
by
Odpověď:
Tvary podmiňovacího způsobu slovesa být (bych, bychom, byste...) jsou velice staré. Vycházejí z tvarů tzv. aoristu, což byl jeden ze způsobů, jak ve staročeštině vyjádřit minulý čas. Určitě není možné, že se starší ročníky učily tvary *by jsme, *by jste jako spisovné; ty byly a stále jsou nespisovné, hyperkorektní. Více viz zde: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=575&dotaz=podmi%C5%88ovac%C3%AD.
Zvažované varianty:
bychom
byjsme
byste
byjste
by jsme
by jste
Poslední užití:
27.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Rádi bychom se na Vás obrátili s dotazem, která z variant je správně (prosím, nebo prosíme): „Dotazy směrujte prosím na…“, nebo „Dotazy prosíme směrovat na…“?
Klíčové slovo:
prosím; prosíme
Odpověď:
Obě varianty jsou v pořádku, můžete užít sloveso prosit jak v jednotném, tak množném čísle. V úřední korespondenci je však obvyklejší volit tvar čísla jednotného, např. „Pošlete nám(,) prosím(,) všechny potřebné údaje“; „Příspěvky zaplaťte(,) prosím(,) do dvou týdnů“; „Zašlete(,) prosím(,) požadavky na dopravu těchto typů zboží“. Pokud ale preferujete množné číslo – tvar „prosíme“, chyby se nedopustíte. Ve formulaci „Dotazy prosíme směrovat na...“ je množné číslo namístě.
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Prosím o pomoc s určením slovního druhu u slova abychom ve větě: „Je opravdu velmi nutné, abychom všichni dodržovali pravidla silničního provozu.“ Dle mého názoru jde o spojku, učitel češtiny opravil na sloveso.
Klíčové slovo:
abychom
Odpověď:
Jde o spojení podřadicí spojky a slovesa ve tvaru podmiňovacího způsobu, stejně tak abys, abyste... (viz Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého). Nelze tedy při určování slovního druhu jednu z těchto kategorií pominout. Jak se s tímto slovem zachází ve školské praxi, to bohužel nevíme, nejsme didaktické pracoviště.
Poslední užití:
27.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Prosím o upřesnění, jaká je správná podoba sloves vidět a slyšet v budoucím čase. Konkrétně vedeme spor o uvidím/uslyším vs. budu vidět/budu slyšet, a to ve smyslu, že já vidím/slyším, nikoliv jsem viděn/slyšen.
Klíčové slovo:
vidět; slyšet
Odpověď:
Alternativní tvar budoucího času budu vidět uvádí pouze Slovník spisovné češtiny (Slovník spisovného jazyka českého naopak uvádí pouze podobu uvidím). Tvar budu vidět však není ve slovníku nijak komentován. Je sice utvořen slovotvorně správně (od nedokonavého slovesa), avšak možnosti užití tohoto složeného tvaru jsou omezené. Lze jej v podstatě užívat pouze ve významu smyslového počitku, tedy schopnosti vidět (analogicky u slovesa slyšet). I zde je však pouze komplementárním tvarem k tvaru uvidím. Mohu říci "po operaci očí budu opět vidět" i "po operaci očí opět uvidím". Ale nemohu říci "kamarádku budeme vidět za týden", avšak "kamarádku uvidíme za týden" ano. Zde už nejde o pouhou „schopnost vidět“, význam slovesa vidět se tedy v tomto případě rozšiřuje od pouhého smyslového vjemu (vidět – budu vidět) na setkání (vidět – uvidím). Obdobně lze uvažovat i v případě slovesa slyšet, přestože ve slovnících alternativní podobu budu slyšet ani nenajdeme.
Zvažované varianty:
budu slyšet
uslyším
budu vidět
uvidím
Poslední užití:
24.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Slovesa: způsob
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz ve věci přípustnosti tvarů abychom a abysme. Od někoho jsem zaslechl, že jsou dnes oba tvary přípustné, je to pravda?
Klíčové slovo:
abychom
Odpověď:
Jediná kodifikovaná podoba podmiňovacího způsobu v 1. os. mn. č. je abychom. Ostatní varianty (např. abysme, abyjsme apod.) nejsou považovány za spisovné.
Zvažované varianty:
abychom
abysme
Poslední užití:
26.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovesa: vid
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi výroky "já si podám odvolání" a "já si podávám odvolání"?
Klíčové slovo:
odvolat se
Odpověď:
Rozdíl je ve vidu slovesa a následně i v čase děje. Sloveso podat je dokonavé a tvar podám vyjadřuje ve výroku budoucí čas. Sloveso podávat je nedokonavé a tvar podávám ve výroku vyjadřuje přítomnost.
Zvažované varianty:
podávám
podám
Poslední užití:
17.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Slovesa: způsob
Konkrétní dotaz:
Je správně bychom, nebo bysme?
Klíčové slovo:
bychom
Odpověď:
Jediná kodifikovaná podoba podmiňovacího způsobu v 1. os. mn. č. je bychom. Ostatní varianty (např. bysme, byjsme apod.) nejsou považovány za spisovné.
Zvažované varianty:
bychom
bysme
Poslední užití:
25.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych poradit s úpravou beletristického textu, je to thriller ze současnosti. Text je psán spisovnou češtinou. Překladatel v něm však podle mého názoru používá příliš formální výrazy, např. potřebuji, děkuji, píši, zájmeno mne ve 2. a 4. pádu. Možná je to tím, že překladatel je starší člověk. Co si o užití těchto výrazů myslíte?
Odpověď:
Tvary sloves „potřebuji“, „děkuji“ jsou stále hodnoceny jako neutrální. Tvary „potřebuju“, „děkuju“ jsou hodnoceny jako hovorové. Tvar „píši“ je zastarávající a knižní, neutrální je tvar „píšu“. U konkurenčních tvarů zájmene já hodnotíme „mne“ jako knižní a „mě“ jako neutrální. Jestliže je text beletristický, je v něm možné využívat jazyk v celé jeho stylové pestrosti, žádnou z těchto variant tedy nelze primárně hodnotit jako nevhodnou. Pokud se děj odehrává v současnosti a původní text byl napsán v současné době, očekávali bychom zde však spíše varianty neutrální a hovorové než knižní. Zvažte tedy ještě úpravu textu v souladu s jeho stylem a vyzněním, doporučujeme též konzultovat volbu jazykových prostředků s překladatelem textu (případně i s autorem), možná měl pro užití uvedených variant opodstatněné důvody.
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, zda používat bychom, nebo by jsme. Které je správně?
Klíčové slovo:
být
Odpověď:
Jediná kodifikovaná varianta u 1. osoby množného čísla je „bychom“. V mluveném projevu se často používá „bysme“, ale to není spisovná podoba. Varianta „by jsme /byjsme“ je projevem přehnané snahy o korektnost.
Zvažované varianty:
bychom
by jsme
Poslední užití:
13.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Kde popsáno: IJP: Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.