Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty:
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace slova] -> [Morfologie] -> [Sloveso – 2. krok – Tvar určitý] -> [Osoba] -> [1.].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/2, položky: 1-20/30
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#13140
Užití:
1 0 1
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jaká je správná výslovnost (dle současných pravidel i při vzniku dále uvedené skladby r. 1796) určitých tvarů slovesa být (např. jsme) a slovesa jít (např. jděme)? Konkrétně mi jde o vyslovování těchto sloves ve skladbě Česká mše vánoční „Hej mistře“ od Jakuba Jana Ryby. Zpívám totiž v pěveckém sboru a jeden kolega, bývalý rozhlasový redaktor, mne upozornil, že se správně nemá vyslovovat ve výše uvedených slovesech hláska [j]. Prý to po nich bylo v rozhlase velice důrazně vyžadováno. Já jsem se s takovýmto požadavkem na výslovnost dosud nesetkal. Mám gramofonovou desku s nahrávkou této vánoční skladby z r. 1966, kde [j] ve výše uvedených slovesech slyším.
Klíčové slovo: určité tvary sloves být a jít; zpěv
Odpověď: V hereckém i mediálním prostředí (a nejen tam) se podle našich zkušeností lze setkat s radikálními názory, že výskyt hlásky [j] je v určitých tvarech slovesa „být“ vždy naprosto nevhodný, či dokonce přímo „zakázaný“, případně zcela naopak že jakékoli zjednodušení je nepřípustné. Ani jeden z těchto přístupů nelze doporučit. Je-li tvar slovesa být součástí složeného tvaru nebo přísudku jmenného se sponou, připouštějí ortoepické příručky jak plnou (tj. se souhláskou j), tak i zjednodušenou výslovnost (tj. bez souhlásky j), např. byl [sem] i byl [jsem], pracovali [sme] i pracovali [jsme], kde [ste] byli i kde [jste] byli, všichni [sou] zdraví i všichni [jsou] zdraví. Zejména v pozici po souhlásce je plná výslovnost příručkami hodnocena jako zvlášť pečlivá. Výslovnost nezjednodušená je doporučena tehdy, pokud je tvar užit jako plnovýznamové sloveso v tzv. existenčním či lokalizačním významu (tehdy na něm bývá rovněž důraz) nebo stojí-li na začátku věty (např. možnosti tu [jsou], kde [jsi]?, [jste] to vy?). Není samozřejmě vhodné počáteční [j] jakkoli „vyrážet“ či jinak zdůrazňovat, a činit tak řeč nápadně hyperkorektní. Na druhou stranu si však lze často všimnout zcela přirozeného a „nenápadného“ výskytu této hlásky i ve spontánních (nečtených) promluvách, což posluchači obvykle vůbec neregistrují (a už vůbec to nevnímají jako něco negativního), navíc sám mluvčí obvykle netuší, zda [j] vyslovuje, či nikoli. Není proto žádný relevantní důvod ono [j] „zakazovat“, navíc leckdy zcela plošně, jak dodnes někteří (bohužel i učitelé, pracovníci v médiích aj.) prosazují. Pokud jde o určité tvary slovesa „jít“, u něj ortoepické příručky explicitně uvádějí, že žádné zjednodušení není spisovné, měli bychom tedy vyslovovat výhradně [jdeme], [jdu] atp. V době, kdy Rybova mše vznikla, ještě žádná výslovnostní kodifikace češtiny v dnešním slova smyslu neexistovala. Vzhledem k pochopitelné absenci jakýchkoli nahrávek z dané doby lze jen odhadovat, jak tehdejší zpěváci text realizovali, pravděpodobně to bylo stejně jako dnes značně individuální. Není však jakýkoli důvod se domnívat, že by v tomto ohledu byla výslovnostní norma pociťována v minulosti odlišně, než jak je tomu v současnosti. Z našich zkušeností pak vyplývá, že současná výslovnost (nejen) v této skladbě není mezi interprety jednotná, některé sbory mají jasné pokyny (a to [j] jak vyslovovat, tak naopak vypouštět), jiné o potenciální nejednotnosti ani netuší. Vzhledem k povaze skladby, a zejména k významu a postavení daných výrazů (předpokládáme, že zde jde zejména o pasáž z Graduale, kdy sbor odpovídá basovému sólu „Jsme, jsme!“ a „Jděme!“) bychom doporučili počáteční [j] nevypouštět.
Poslední užití: 3.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 11.1 Vypouštění souhlásky j (zejména v určitých tvarech slovesa být)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj: Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13031
Užití:
1 1 0
Dotaz: Předpony
Konkrétní dotaz: Jak se na konci řádku správně dělí slovo nejsem?
Klíčové slovo: nejsem
Odpověď: Slovo nejsem se na konci řádku správně dělí takto: ne-jsem. Pokud má slovo slabičnou vícepísmennou předponu, provádíme dělení za ní, odtud tedy dělení ne-jsem.
Poslední užití: 13.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Dělení slov na konci řádku, 2.1 Předpony, bod b)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#12275
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Při recitační soutěži vyčítala porota jedné žákyni, že ve slově „jsem“ vyslovuje hlásku „j“. Je tato výtka oprávněná?
Klíčové slovo: určité tvary slovesa být; recitace
Odpověď: V hereckém, mediálním apod. prostředí se podle našich zkušeností lze setkat s radikálními názory, že výskyt hlásky [j] je v určitých tvarech slovesa „být“ vždy naprosto nevhodný, či dokonce přímo „zakázaný“, případně zcela naopak že jakékoli zjednodušení je nepřípustné. Ani jeden z těchto přístupů nelze doporučit. Je-li tvar slovesa být součástí složeného tvaru nebo přísudku jmenného se sponou, připouštějí ortoepické příručky jak plnou (tj. se souhláskou j), tak i zjednodušenou výslovnost (tj. bez souhlásky j), např. byl [sem] i byl [jsem], pracovali [sme] i pracovali [jsme], kde [ste] byli i kde [jste] byli, všichni [sou] zdraví i všichni [jsou] zdraví. Zejména v pozici po souhlásce je plná výslovnost příručkami hodnocena jako zvlášť pečlivá. Výslovnost nezjednodušená je doporučena tehdy, pokud je tvar užit jako plnovýznamové sloveso v tzv. existenčním či lokalizačním významu (tehdy na něm bývá rovněž důraz) nebo stojí-li na začátku věty (např. možnosti tu [jsou], kde [jsi]?, [jste] to vy?). Uvedené zásady byly stanoveny především z artikulačních důvodů. Skupina js se poměrně obtížně vyslovuje – tam, kde to působí obzvlášť velké potíže, např. je-li v okolí více souhlásek, se tedy považuje za základní výslovnost bez j. Volba vhodné podoby závisí také na tempu řeči, stylu projevu a na řadě dalších okolností. Je důležité zmínit, že výše uvedená ortoepická pravidla byla popsána např. i v příručce Česká výslovnostní norma, která je stále při výuce herců využívaná a jejíž autorkou je Jiřina Hůrková, mj. dlouholetá pedagožka jevištní mluvy na pražské DAMU. Při zachování skupiny js se také hodí připomenout, že není dobré počáteční hlásku [j] příliš „vyrážet“ a zdůrazňovat. Takováto výslovnost opravdu působí přehnaně, hyperkorektně.
Zvažované varianty:
[jsem] [sem]
Poslední užití: 20.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 11.1 Vypouštění souhlásky j (zejména v určitých tvarech slovesa být)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 59–60
Jazykový zdroj: Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=911

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Tvarotvorná finální přípona – osobní koncovka oznamovacího způsobu
Konkrétní dotaz: Co je přípona a co koncovka ve slově vyčistíme?
Klíčové slovo: vyčistíme
Odpověď: Z hlediska „vědeckého“ morfematického rozboru je ve slově vyčistíme kmenotvorná přípona -í- a osobní koncovka (oznamovacího způsobu) -me. (Je ale možné, že z hlediska školské praxe se věc bude podávat jinak, zjednodušeněji.)
Poslední užití: 10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Morfematika

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#11474
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Redaktor v rádiu mi říkal, že např. ve spojení „já jsem“ se nemá vyslovovat souhláska „j“, herci se to tak prý učí ve škole a někteří režiséři striktně zakazují výslovnost [jsem]. Je to opravdu chyba?
Klíčové slovo: určité tvary slovesa být; jevištní řeč
Odpověď: V hereckém i mediálním prostředí (a nejen tam) se podle našich zkušeností lze setkat s radikálními názory, že výskyt hlásky [j] je v určitých tvarech slovesa „být“ vždy naprosto nevhodný, či dokonce přímo „zakázaný“, případně zcela naopak že jakékoli zjednodušení je nepřípustné. Ani jeden z těchto přístupů nelze doporučit. Je-li tvar slovesa být součástí složeného tvaru nebo přísudku jmenného se sponou, připouštějí ortoepické příručky jak plnou (tj. se souhláskou j), tak i zjednodušenou výslovnost (tj. bez souhlásky j), např. byl [sem] i byl [jsem], pracovali [sme] i pracovali [jsme], kde [ste] byli i kde [jste] byli, všichni [sou] zdraví i všichni [jsou] zdraví. Zejména v pozici po souhlásce je plná výslovnost příručkami hodnocena jako zvlášť pečlivá. Výslovnost nezjednodušená je doporučena tehdy, pokud je tvar užit jako plnovýznamové sloveso v tzv. existenčním či lokalizačním významu (tehdy na něm bývá rovněž důraz) nebo stojí-li na začátku věty (např. možnosti tu [jsou], kde [jsi]?, [jste] to vy?). Uvedené zásady byly stanoveny především z artikulačních důvodů. Skupina js se poměrně obtížně vyslovuje – tam, kde to působí obzvlášť velké potíže, např. je-li v okolí více souhlásek, se tedy považuje za základní výslovnost bez j. Volba vhodné podoby závisí také na tempu řeči, stylu projevu a na řadě dalších okolností. Je důležité zmínit, že výše uvedená ortoepická pravidla byla popsána např. i v příručce Česká výslovnostní norma, která je stále při výuce herců využívaná a jejíž autorkou je Jiřina Hůrková, mj. dlouholetá pedagožka jevištní mluvy na pražské DAMU. Při zachování skupiny js se také hodí připomenout, že není dobré počáteční hlásku [j] příliš „vyrážet“ a zdůrazňovat. Takováto výslovnost opravdu působí přehnaně, hyperkorektně.
Zvažované varianty:
[jsem] [sem]
Poslední užití: 22.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 11.1 Vypouštění souhlásky j (zejména v určitých tvarech slovesa být)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 59–60
Jazykový zdroj: Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Dezinformace
Stav:
#11161
Užití:
1 1 0
Dotaz: Došlo u daného jazykového jevu k úpravě pravidel?
Konkrétní dotaz: Objevila se zpráva, že Ústav pro jazyk český uznává „bysme“ jako spisovný tvar. Je to pravda?
Klíčové slovo: být
Odpověď: Nikoli, spisovný tvar pro 1. osobu množného čísla pomocného slovesa „být“ v podmiňovacím způsobu je pouze „bychom“.
Poslední užití: 22.6.2021
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#10312
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Má se při zpěvu lidových písní v určitých tvarech slovesa „být“ vyslovovat souhláska „j“?
Klíčové slovo: určité tvary slovesa být; zpěv
Odpověď: V pěveckém prostředí se podle našich zkušeností lze setkat s radikálními názory, že výskyt hlásky [j] je v určitých tvarech slovesa být při zpěvu vždy naprosto nevhodný, či dokonce přímo „zakázaný“, případně zcela naopak že jakékoli zjednodušení je nepřípustné. Ani jeden z těchto přístupů nelze doporučit. Je-li tvar slovesa být součástí složeného tvaru nebo přísudku jmenného se sponou, připouštějí ortoepické příručky jak plnou (tj. se souhláskou j), tak i zjednodušenou výslovnost (tj. bez souhlásky j), např. byl [sem] i byl [jsem], pracovali [sme] i pracovali [jsme], kde [ste] byli i kde [jste] byli, všichni [sou] zdraví i všichni [jsou] zdraví. Zejména v pozici po souhlásce je plná výslovnost příručkami hodnocena jako zvlášť pečlivá. Výslovnost nezjednodušená je doporučena tehdy, pokud je tvar užit jako plnovýznamové sloveso v tzv. existenčním či lokalizačním významu (tehdy na něm bývá rovněž důraz) nebo stojí-li na začátku věty (např. možnosti tu [jsou], kde [jsi]?, [jste] to vy?). Uvedené zásady byly stanoveny především z artikulačních důvodů. Skupina js se poměrně obtížně vyslovuje – tam, kde to působí obzvlášť velké potíže, např. je-li v okolí více souhlásek, se tedy považuje za základní výslovnost bez j. Volba vhodné podoby závisí také na tempu řeči, stylu projevu a v případě zpěvu pochopitelně i na řadě dalších okolností. Pokud jde o interpretaci lidových písní, je zcela namístě respektovat v tomto ohledu rovněž např. nářeční specifika. Při zachování skupiny js se také hodí připomenout, že není dobré počáteční hlásku [j] příliš „vyrážet“ a zdůrazňovat. Takováto výslovnost působí přehnaně, hyperkorektně.
Zvažované varianty:
[jsem] [sem]
Poslední užití: 24.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 11.1 Vypouštění souhlásky j (zejména v určitých tvarech slovesa být)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 59–60

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10257
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slovesné tvary
Konkrétní dotaz: Děti měly určit, kdy je sloveso být plnovýznamové a kdy sponové. A mezi příklady bylo spojení „budu číst“. Ale tam je to sloveso pomocné. Mám pravdu?
Klíčové slovo: být
Odpověď: Tady jde o mísení dvou kategorií. Ve školní praxi se definuje sloveso sponové jako takové, jehož funkcí je pouze spojovat podmět a jméno (podstatné nebo přídavné jméno), např. Otec je učitel, Petr je ospalý. Sloveso plnovýznamové je definováno jako takové, které samo vyjadřuje lexikální význam (děj nebo stav), např. Petr spí. V případě slovesa být je tím významem „nacházet se někde“ nebo „existovat“: Sešit je na stole. Strašidla nejsou. V případě spojení „budu číst“ je plnovýznamovým slovesem číst. Sloveso být je ve spojení „budu číst“ neplnovýznamové, tzn. samo nemá lexikální význam, ale pouze gramatickou funkci: tvoří jako pomocné sloveso budoucí čas slovesa číst. Nejde však o sponu. Příklad je tedy pro takové cvičení nevhodně vybraný, protože nespadá ani do jedné z nabízených kategorií.
Poslední užití: 20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: spona, plnovýznamové sloveso
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10201
Užití:
0 0 0
Dotaz: Slovesa: časování
Konkrétní dotaz: Jsou spisovné tvary množného čísla tisknem, minem apod.?
Klíčové slovo: tisknout, minout
Odpověď: Tvary tisknem, minem jsou hodnoceny v mluvnicích (Česká mluvnice Havránka–Jedličky, Čeština - řeč a jazyk, Mluvnice češtiny 2) jako hovorové. To by znamenalo, že jsou stále spisovné, jen vhodné pro méně formální projevy. My hodnotíme tyto tvary jako nespisovné a doklady z Českého národního korpusu i zkušenosti v jazykové poradně potvrzují, že v neutrálních spisovných textech tyto tvary nejsou běžně užívány a že je pisatelé nevnímají jako spisovné. Domníváme se, že v uvedených mluvnicích mohlo jít o špatnou predikci vývoje. Také bychom mohli spekulovat o tom, jak pojímají hovorovost. V každém případě toto hodnocení neodpovídá současnému stavu. Ani SSČ, PČP a IJP jako kodifikační příručky tyto tvary neuvádějí. Z absence dotazů na spisovnost těchto tvarů v jazykové poradně (toto je jediný zaznamenaný dotaz na dané téma) podle našeho názoru lze dovodit, že mluvčí tento jev považují za jednoznačně nespisovný.
Zvažované varianty:
tisknem minem tiskneme mineme
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj: Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10151
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slovesa: časování
Konkrétní dotaz: Je tvar budeme považován za spisovný? Může se použít v psaném textu?
Klíčové slovo: být
Odpověď: Neutrální spisovný tvar 1. os. mn. č. slovesa být je budeme. Tvar budem je stylově nižší a v neutrálních spisovných textech by byl vnímán jako příznakový a nevhodný. To neznamená, že bychom ho nemohli použít v psaném textu vůbec. Záleží na stylu textu, na žánru, na komunikační situaci obecně. V některých situacích může být tvar budem zcela adekvátní, např. pokud půjde o neformální, neoficiální komunikaci, kde je přirozené mluvit nespisovně.
Zvažované varianty:
budem budeme
Poslední užití: 6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8159
Užití:
1 0 1
Dotaz: Slovesa: časování
Konkrétní dotaz: Zajímalo by mě, zda se ještě používá (infinit. moci) - v 1.os. jedn. čísla sloveso mohu. Všude (v mediích....) slyšíme (já) můžu. Přiznám se, že mi to trošku „leze” hůř do ucha.
Klíčové slovo: moci
Odpověď: Čeština se mění. Je to pro každý přirozený jazyk naprosto běžné. Např. až do r. 1957 byly kodifikovány jen tvary peku, pekou. Dnes by většina uživatelů češtiny tyto tvary hodnotila určitě jako silně zastaralé. Ke změnám došlo i při časování slovesa moci. Od r. 1993 lze zvolit v 1. osobě jak tvar mohu, tak můžu, ve 3. osobě mohou, můžou. Mezi tvary mohu, mohou a můžu, můžou jsou stylistické rozdíly. Tvary mohu, mohou jsou hodnoceny jako spisovné, a to stylově neutrální, které lze užít v kterémkoli projevu, který je veden ve spisovné češtině. Tvary můžu, můžou se označují jako hovorové. Jsou také spisovné, ale měly by se užívat především v méně formálních projevech, v médiích např. v diskusních pořadech, v reportážích.
Zvažované varianty:
mohu můžu můžou mohou
Poslední užití: 30.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8128
Užití:
1 0 1
Dotaz: Slovesa: způsob
Konkrétní dotaz: Mohu se prosím zeptat na historii psaní podmiňovacího způsobu slovesa být? Od kdy se užívá bych, bys, by, bychom, byste, by? Případně byla vůbec někdy forma by jsme/jste apod. spisovně? Starší ročníky mi tvrdí, že za dob jejich studijních let byl tento hyperkorektní tvar spisovný a mně se tomu nechce věřit.
Klíčové slovo: by
Odpověď: Tvary podmiňovacího způsobu slovesa být (bych, bychom, byste...) jsou velice staré. Vycházejí z tvarů tzv. aoristu, což byl jeden ze způsobů, jak ve staročeštině vyjádřit minulý čas. Určitě není možné, že se starší ročníky učily tvary *by jsme, *by jste jako spisovné; ty byly a stále jsou nespisovné, hyperkorektní. Více viz zde: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=575&dotaz=podmi%C5%88ovac%C3%AD.
Zvažované varianty:
bychom byjsme byste byjste by jsme by jste
Poslední užití: 27.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8127
Užití:
1 0 1
Dotaz: Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz: Rádi bychom se na Vás obrátili s dotazem, která z variant je správně (prosím, nebo prosíme): „Dotazy směrujte prosím na…“, nebo „Dotazy prosíme směrovat na…“?
Klíčové slovo: prosím; prosíme
Odpověď: Obě varianty jsou v pořádku, můžete užít sloveso prosit jak v jednotném, tak množném čísle. V úřední korespondenci je však obvyklejší volit tvar čísla jednotného, např. „Pošlete nám(,) prosím(,) všechny potřebné údaje“; „Příspěvky zaplaťte(,) prosím(,) do dvou týdnů“; „Zašlete(,) prosím(,) požadavky na dopravu těchto typů zboží“. Pokud ale preferujete množné číslo – tvar „prosíme“, chyby se nedopustíte. Ve formulaci „Dotazy prosíme směrovat na...“ je množné číslo namístě.
Zvažované varianty:
Dotazy směrujte prosím na… Dotazy prosíme směrovat na…
Poslední užití: 7.4.2020
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8108
Užití:
1 0 1
Dotaz: Slovní druh
Konkrétní dotaz: Prosím o pomoc s určením slovního druhu u slova abychom ve větě: „Je opravdu velmi nutné, abychom všichni dodržovali pravidla silničního provozu.“ Dle mého názoru jde o spojku, učitel češtiny opravil na sloveso.
Klíčové slovo: abychom
Odpověď: Jde o spojení podřadicí spojky a slovesa ve tvaru podmiňovacího způsobu, stejně tak abys, abyste... (viz Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého). Nelze tedy při určování slovního druhu jednu z těchto kategorií pominout. Jak se s tímto slovem zachází ve školské praxi, to bohužel nevíme, nejsme didaktické pracoviště.
Poslední užití: 27.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8095
Užití:
1 0 1
Dotaz: Slovesa: časování
Konkrétní dotaz: Prosím o upřesnění, jaká je správná podoba sloves vidět a slyšet v budoucím čase. Konkrétně vedeme spor o uvidím/uslyším vs. budu vidět/budu slyšet, a to ve smyslu, že já vidím/slyším, nikoliv jsem viděn/slyšen.
Klíčové slovo: vidět; slyšet
Odpověď: Alternativní tvar budoucího času budu vidět uvádí pouze Slovník spisovné češtiny (Slovník spisovného jazyka českého naopak uvádí pouze podobu uvidím). Tvar budu vidět však není ve slovníku nijak komentován. Je sice utvořen slovotvorně správně (od nedokonavého slovesa), avšak možnosti užití tohoto složeného tvaru jsou omezené. Lze jej v podstatě užívat pouze ve významu smyslového počitku, tedy schopnosti vidět (analogicky u slovesa slyšet). I zde je však pouze komplementárním tvarem k tvaru uvidím. Mohu říci "po operaci očí budu opět vidět" i "po operaci očí opět uvidím". Ale nemohu říci "kamarádku budeme vidět za týden", avšak "kamarádku uvidíme za týden" ano. Zde už nejde o pouhou „schopnost vidět“, význam slovesa vidět se tedy v tomto případě rozšiřuje od pouhého smyslového vjemu (vidět – budu vidět) na setkání (vidět – uvidím). Obdobně lze uvažovat i v případě slovesa slyšet, přestože ve slovnících alternativní podobu budu slyšet ani nenajdeme.
Zvažované varianty:
budu slyšet uslyším budu vidět uvidím
Poslední užití: 24.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#7342
Užití:
1 0 1
Dotaz: Slovesa: způsob
Konkrétní dotaz: Mám dotaz ve věci přípustnosti tvarů abychom a abysme. Od někoho jsem zaslechl, že jsou dnes oba tvary přípustné, je to pravda?
Klíčové slovo: abychom
Odpověď: Jediná kodifikovaná podoba podmiňovacího způsobu v 1. os. mn. č. je abychom. Ostatní varianty (např. abysme, abyjsme apod.) nejsou považovány za spisovné.
Zvažované varianty:
abychom abysme
Poslední užití: 26.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#5137
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slovesa: vid
Konkrétní dotaz: Jaký je rozdíl mezi výroky "já si podám odvolání" a "já si podávám odvolání"?
Klíčové slovo: odvolat se
Odpověď: Rozdíl je ve vidu slovesa a následně i v čase děje. Sloveso podat je dokonavé a tvar podám vyjadřuje ve výroku budoucí čas. Sloveso podávat je nedokonavé a tvar podávám ve výroku vyjadřuje přítomnost.
Zvažované varianty:
podávám podám
Poslední užití: 17.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#4410
Užití:
2 2 0
Dotaz: Slovesa: způsob
Konkrétní dotaz: Je správně bychom, nebo bysme?
Klíčové slovo: bychom
Odpověď: Jediná kodifikovaná podoba podmiňovacího způsobu v 1. os. mn. č. je bychom. Ostatní varianty (např. bysme, byjsme apod.) nejsou považovány za spisovné.
Zvažované varianty:
bychom bysme
Poslední užití: 25.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#4014
Užití:
1 1 0
Dotaz: Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz: Chtěla bych poradit s úpravou beletristického textu, je to thriller ze současnosti. Text je psán spisovnou češtinou. Překladatel v něm však podle mého názoru používá příliš formální výrazy, např. potřebuji, děkuji, píši, zájmeno mne ve 2. a 4. pádu. Možná je to tím, že překladatel je starší člověk. Co si o užití těchto výrazů myslíte?
Odpověď: Tvary sloves „potřebuji“, „děkuji“ jsou stále hodnoceny jako neutrální. Tvary „potřebuju“, „děkuju“ jsou hodnoceny jako hovorové. Tvar „píši“ je zastarávající a knižní, neutrální je tvar „píšu“. U konkurenčních tvarů zájmene já hodnotíme „mne“ jako knižní a „mě“ jako neutrální. Jestliže je text beletristický, je v něm možné využívat jazyk v celé jeho stylové pestrosti, žádnou z těchto variant tedy nelze primárně hodnotit jako nevhodnou. Pokud se děj odehrává v současnosti a původní text byl napsán v současné době, očekávali bychom zde však spíše varianty neutrální a hovorové než knižní. Zvažte tedy ještě úpravu textu v souladu s jeho stylem a vyzněním, doporučujeme též konzultovat volbu jazykových prostředků s překladatelem textu (případně i s autorem), možná měl pro užití uvedených variant opodstatněné důvody.
Zvažované varianty:
píši píšu potřebuji potřebuju děkuji děkuju mne
Poslední užití: 29.6.2017
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#3862
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slovesa: časování
Konkrétní dotaz: Nejsem si jistý, zda používat bychom, nebo by jsme. Které je správně?
Klíčové slovo: být
Odpověď: Jediná kodifikovaná varianta u 1. osoby množného čísla je „bychom“. V mluveném projevu se často používá „bysme“, ale to není spisovná podoba. Varianta „by jsme /byjsme“ je projevem přehnané snahy o korektnost.
Zvažované varianty:
bychom by jsme
Poslední užití: 13.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by

Kde popsáno: IJP: Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.