Dotaz:
Slovesa: rod
Konkrétní dotaz:
„Bábovka už se peče“: Je ta věta v rodě činném, nebo trpném?
Klíčové slovo:
péct
Odpověď:
Tato věta patří k těm, které jsou z hlediska rodu činného a trpného sporné a lze je interpretovat oběma způsoby. Proto bychom považovali obě řešení za odůvodnitelná a (především ve školním prostředí) nevyžadovali jednoznačné řešení.
Poslední užití:
18.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Došlo k nějaké kodifikační změně v poslední době, že jsou možné tvary dokáží, háží apod.? Došlo ke změně u tvarů jako vrací, sází apod.?
Klíčové slovo:
dokázat, vracet
Odpověď:
Tvary typu dokáží, háží apod. byly kodifikované vždycky. Tvary 3. os. mn. č., které byly kodifikovány při poslední aktualizaci morfologických pravidel v r. 1993, jsou zakončené na -ou: dokážou, hážou apod. Někteří lidé už vnímají tvary s koncovkou -í, tedy tvary původní, jako knižní nebo zastaralé, ale kodifikované jsou. U 3. slovesné třídy vzoru „sázet“ došlo při poslední aktualizaci ke zrovnoprávnění koncovek -ejí a -í ve 3. os. mn. č. Spisovné jsou tedy tvary oni sází i sázejí, vrací i vracejí.
Zvažované varianty:
dokáží
dokážou
vrací
vracejí
Poslední užití:
25.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Tvarotvorná finální přípona – osobní koncovka oznamovacího způsobu
Konkrétní dotaz:
Co je přípona a co koncovka ve slově vyčistíme?
Klíčové slovo:
vyčistíme
Odpověď:
Z hlediska „vědeckého“ morfematického rozboru je ve slově vyčistíme kmenotvorná přípona -í- a osobní koncovka (oznamovacího způsobu) -me. (Je ale možné, že z hlediska školské praxe se věc bude podávat jinak, zjednodušeněji.)
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Redaktor v rádiu mi říkal, že např. ve spojení „já jsem“ se nemá vyslovovat souhláska „j“, herci se to tak prý učí ve škole a někteří režiséři striktně zakazují výslovnost [jsem]. Je to opravdu chyba?
Klíčové slovo:
určité tvary slovesa být; jevištní řeč
Odpověď:
V hereckém i mediálním prostředí (a nejen tam) se podle našich zkušeností lze setkat s radikálními názory, že výskyt hlásky [j] je v určitých tvarech slovesa „být“ vždy naprosto nevhodný, či dokonce přímo „zakázaný“, případně zcela naopak že jakékoli zjednodušení je nepřípustné. Ani jeden z těchto přístupů nelze doporučit.
Je-li tvar slovesa být součástí složeného tvaru nebo přísudku jmenného se sponou, připouštějí ortoepické příručky jak plnou (tj. se souhláskou j), tak i zjednodušenou výslovnost (tj. bez souhlásky j), např. byl [sem] i byl [jsem], pracovali [sme] i pracovali [jsme], kde [ste] byli i kde [jste] byli, všichni [sou] zdraví i všichni [jsou] zdraví. Zejména v pozici po souhlásce je plná výslovnost příručkami hodnocena jako zvlášť pečlivá. Výslovnost nezjednodušená je doporučena tehdy, pokud je tvar užit jako plnovýznamové sloveso v tzv. existenčním či lokalizačním významu (tehdy na něm bývá rovněž důraz) nebo stojí-li na začátku věty (např. možnosti tu [jsou], kde [jsi]?, [jste] to vy?).
Uvedené zásady byly stanoveny především z artikulačních důvodů. Skupina js se poměrně obtížně vyslovuje – tam, kde to působí obzvlášť velké potíže, např. je-li v okolí více souhlásek, se tedy považuje za základní výslovnost bez j. Volba vhodné podoby závisí také na tempu řeči, stylu projevu a na řadě dalších okolností. Je důležité zmínit, že výše uvedená ortoepická pravidla byla popsána např. i v příručce Česká výslovnostní norma, která je stále při výuce herců využívaná a jejíž autorkou je Jiřina Hůrková, mj. dlouholetá pedagožka jevištní mluvy na pražské DAMU.
Při zachování skupiny js se také hodí připomenout, že není dobré počáteční hlásku [j] příliš „vyrážet“ a zdůrazňovat. Takováto výslovnost opravdu působí přehnaně, hyperkorektně.
Zvažované varianty:
[jsem]
[sem]
Poslední užití:
22.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.1 Vypouštění souhlásky j (zejména v určitých tvarech slovesa být)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 59–60
Jazykový zdroj:
Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Došlo u daného jazykového jevu k úpravě pravidel?
Konkrétní dotaz:
Objevila se zpráva, že Ústav pro jazyk český uznává „bysme“ jako spisovný tvar. Je to pravda?
Klíčové slovo:
být
Odpověď:
Nikoli, spisovný tvar pro 1. osobu množného čísla pomocného slovesa „být“ v podmiňovacím způsobu je pouze „bychom“.
Dotaz:
Hláskování konkrétního slova, počet hlásek ve slově
Konkrétní dotaz:
Z kolika hlásek se skládá kořen slova rozběhla? Domnívám se, že kořenem zde je -běh-, což jsou 3 hlásky, nikoli 4 hlásky, jak je uvedeno v řešení testu.
Klíčové slovo:
-běh-
Odpověď:
Máte pravdu, že kořenem slovesného tvaru rozběhla je -běh-. Vzhledem k tomu, že daný výraz vyslovujeme jako [rozbjehla], je evidentní, že kořen -bjeh- se skládá ze 4 hlásek, které však zapisujeme pouze 3 písmeny (tj. písmeno „ě“ zde označuje dvě hlásky, a to [j] a [e]). Je nezbytné vzít v úvahu, že počet písmen a počet hlásek si v češtině ne vždy odpovídají. Při počítání hlásek je nutné vycházet z výslovnosti, nikoli z grafické podoby daného slova. Právě tuto znalost zjevně úloha testuje, v řešení tedy žádná chyba není.
Poslední užití:
25.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Podle obecných zásad
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku rozdělí slovo půjde?
Klíčové slovo:
půjde
Odpověď:
Slovo půjde dělíme: pů-jde. (Na slabiky lze dělit dvěma způsoby: pů-jde i půj-de, v daném případě však dáváme přednost dělení na morfematickém švu, tedy po předponě pů-.)
Poslední užití:
28.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.1 Předpony
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Má se při zpěvu lidových písní v určitých tvarech slovesa „být“ vyslovovat souhláska „j“?
Klíčové slovo:
určité tvary slovesa být; zpěv
Odpověď:
V pěveckém prostředí se podle našich zkušeností lze setkat s radikálními názory, že výskyt hlásky [j] je v určitých tvarech slovesa být při zpěvu vždy naprosto nevhodný, či dokonce přímo „zakázaný“, případně zcela naopak že jakékoli zjednodušení je nepřípustné. Ani jeden z těchto přístupů nelze doporučit.
Je-li tvar slovesa být součástí složeného tvaru nebo přísudku jmenného se sponou, připouštějí ortoepické příručky jak plnou (tj. se souhláskou j), tak i zjednodušenou výslovnost (tj. bez souhlásky j), např. byl [sem] i byl [jsem], pracovali [sme] i pracovali [jsme], kde [ste] byli i kde [jste] byli, všichni [sou] zdraví i všichni [jsou] zdraví. Zejména v pozici po souhlásce je plná výslovnost příručkami hodnocena jako zvlášť pečlivá. Výslovnost nezjednodušená je doporučena tehdy, pokud je tvar užit jako plnovýznamové sloveso v tzv. existenčním či lokalizačním významu (tehdy na něm bývá rovněž důraz) nebo stojí-li na začátku věty (např. možnosti tu [jsou], kde [jsi]?, [jste] to vy?).
Uvedené zásady byly stanoveny především z artikulačních důvodů. Skupina js se poměrně obtížně vyslovuje – tam, kde to působí obzvlášť velké potíže, např. je-li v okolí více souhlásek, se tedy považuje za základní výslovnost bez j. Volba vhodné podoby závisí také na tempu řeči, stylu projevu a v případě zpěvu pochopitelně i na řadě dalších okolností. Pokud jde o interpretaci lidových písní, je zcela namístě respektovat v tomto ohledu rovněž např. nářeční specifika.
Při zachování skupiny js se také hodí připomenout, že není dobré počáteční hlásku [j] příliš „vyrážet“ a zdůrazňovat. Takováto výslovnost působí přehnaně, hyperkorektně.
Zvažované varianty:
[jsem]
[sem]
Poslední užití:
24.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.1 Vypouštění souhlásky j (zejména v určitých tvarech slovesa být)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně přihlašujte se do soutěže, nebo přihlasujte se do soutěže (když je přihlásit se a přihlaste se a ne *přihlášit se a *přihlašte se)?
Klíčové slovo:
přihlašujte se
Odpověď:
Správně je jedině přihlašujte se do soutěže. Tento tvar nesouvisí (přímo) se slovesem přihlásit se, ale jde o tvar slovesa přihlašovat se, od kterého se vytvoří zcela pravidelně tvar přihlašujte se. Ke změně s > š už došlo při odvození slovesa přihlašovat se od slovesa přihlásit se, tato změna s > š je vysvětlitelná jen historickými příčinami.
Zvažované varianty:
přihlašujte se
přihlasujte se
Poslední užití:
4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo přihlašovat
Dotaz:
Slovesné tvary
Konkrétní dotaz:
Děti měly určit, kdy je sloveso být plnovýznamové a kdy sponové. A mezi příklady bylo spojení „budu číst“. Ale tam je to sloveso pomocné. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
být
Odpověď:
Tady jde o mísení dvou kategorií. Ve školní praxi se definuje sloveso sponové jako takové, jehož funkcí je pouze spojovat podmět a jméno (podstatné nebo přídavné jméno), např. Otec je učitel, Petr je ospalý. Sloveso plnovýznamové je definováno jako takové, které samo vyjadřuje lexikální význam (děj nebo stav), např. Petr spí. V případě slovesa být je tím významem „nacházet se někde“ nebo „existovat“: Sešit je na stole. Strašidla nejsou. V případě spojení „budu číst“ je plnovýznamovým slovesem číst. Sloveso být je ve spojení „budu číst“ neplnovýznamové, tzn. samo nemá lexikální význam, ale pouze gramatickou funkci: tvoří jako pomocné sloveso budoucí čas slovesa číst. Nejde však o sponu. Příklad je tedy pro takové cvičení nevhodně vybraný, protože nespadá ani do jedné z nabízených kategorií.
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
spona, plnovýznamové sloveso
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.