Dotaz:
Přechodníky
Konkrétní dotaz:
Jaký je tvar přechodníku ve větě „žena šla, rozhlížejíc/rozhlížejíce se“?
Klíčové slovo:
rozhlížet, přechodník
Odpověď:
Pokud se jedná o ženu, pak tvar přechodníku je rozhlížejíc se: žena šla, rozhlížejíc se. Tvar rozhlížejíce patří k množnému číslu, např. lidé šli, rozhlížejíce se.
Zvažované varianty:
rozhlížejíc
rozhlížejíce
Poslední užití:
24.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechodníky - 2. Přechodník přítomný (od sloves nedokonavých)
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem slova kreslit? Je to kresl-, nebo kres-, když kresba je bez -l-?
Klíčové slovo:
kreslit
Odpověď:
Z historického, etymologického hlediska je kořenem slova kreslit kresl-. Toto slovo bylo za národního obrození převzato z polského kreślić, jež pochází z polského kresa ‚čára, črta‘, které je buď z německého Kreis ‚kružnice, obvod‘ (tak Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku), nebo ze středodolnoněmeckého krisselen ‚škrábat, škrtnout napsané‘ (tak Ľubor Králik ve Stručném etymologickém slovníku slovenčiny). Ve slově kresba a ve slovech nákres, výkres se ovšem tento kořen kresl- vyskytuje ve variantě kres-. V případě slova kresba je tato varianta důsledkem zjednodušené výslovnosti původního *kreslba – hláska l mezi souhláskami s a b zanikla. Podoby nákres a výkres jsou pak buď opakováním či využitím kořenové varianty kres- v nových slovech (Václav Machek v Etymologickém slovníku jazyka českého (s. 292) uvádí: „podle toho [= podle slova kresba] pak postv.[erbále] výkres, nákres“), anebo vznikly obdobným zjednodušením výslovnosti původních podob *výkresl a *nákresl (Ľubor Králik ve Stručném etymologickém slovníku slovenčiny (s. 300) píše: „podobne aj nákres, výkres (namiesto *-kresľ, od nakresliť, vykresliť)“). Z hlediska současné češtiny však lze – zejména ve školské praxi – jako kořen slova kreslit chápat také jen kres-, a to právě kvůli existenci výrazů kresba, výkres a nákres. Bez specializovaných znalostí nemůže být nepoučeným současným uživatelům češtiny zřejmé, že i slova kresba, výkres a nákres měla původně kořen kresl-. (Budeme-li jako kořen slova kreslit chápat jen kres-, zůstává z hlediska současné češtiny otázka, jak hodnotit segment -l-, musíme pak totiž předpokládat členění kres-l-i-t.) Jak je z uvedeného výkladu snad dobře zřejmé, je otázka po kořenu slova kreslit z hlediska školské praxe zcela nevhodná.
Zvažované varianty:
kresl-
kres-
Poslední užití:
23.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo kreslit
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo kreslit
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Kmenotvorná přípona
Konkrétní dotaz:
K jakému vzoru patří slovesa pršet a hubnout?
Klíčové slovo:
pršet a hubnout
Odpověď:
Sloveso pršet patří ke vzoru trpět (je pršelo jako trpělo, nikoliv *pršilo jako prosilo a je prš! jako trp!, nikoliv *pršej! jako sázej!) a sloveso hubnout patří ke vzoru tisknout.
Poslední užití:
18.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova sluch a slyšet příbuzná?
Klíčové slovo:
sluch, slyšet
Odpověď:
Jakkoliv se to nemusí zdát, jde o velmi složitou otázku. Český etymologický slovník J. Rejzka pojednává oba výrazy v samostatných heslech. Oba výrazy podle těchto hesel sice pocházejí ze stejného indoevropského kořene, nicméně už v praslovanštině vedle sebe existovala dvě samostatná slovesa *slyšati (z něhož je dnešní slyšet) a *slušati/*sluchati s významem ‚poslouchat‘ (z něhož je dnešní sluch, poslouchat atp.). Odpověď na otázku, zda jsou slova sluch a slyšet příbuzná, pak závisí na tom, jak hluboko v historii budeme chtít tuto příbuznost vidět. Vzhledem k tomu, že se obě slova od sebe formálně (a trochu i významově: slyšet vs. poslouchat) vzdálila ještě předtím, než se čeština vydělila z praslovanštiny jako samostatný jazyk, chápali bychom je v souladu s etymologickým slovníkem spíš jako nepříbuzná. Vzhledem k jejich společnému indoevropskému kořeni však dává smysl i opačná odpověď. Jako školní úloha je tato otázka zcela nevhodná, vzhledem k významové blízkosti obou slov jednoznačně doporučujeme uznávat jako správné obě možné odpovědi.
Poslední užití:
19.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla sluch a slyšet
Dotaz:
Od jakého slova je utvořeno slovo X?
Konkrétní dotaz:
S jakým vyjmenovaným slovem je příbuzné slovo oplývat? Syn ho nemá v seznamu vyjmenovaných slov a nedokážeme určit, s jakým ze slov z jeho seznamu je slovo oplývá příbuzné. Souvisí se slovem plynout?
Klíčové slovo:
oplývat
Odpověď:
Ano, slovo oplývat je příbuzné se slovem plynout. Jelikož je však tato souvislost v dnešní češtině kvůli historickému vývoji už značně zastřená, bývá slovo oplývat explicitně uvedeno v závorce mezi slovy, která jsou příbuzná se slovesem plynout (viz např. v Internetové jazykové příručce: <https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=100>).
Poslední užití:
6.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, bod 2 Přehled vyjmenovaných slov (L)
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem slova tančit? Je to tanč-, když existují slova tanec a tancovat?
Klíčové slovo:
tančit
Odpověď:
Slovo tanec je staročeská (14. stol.) přejímka ze (středohorno)německého tanz. Jeho kořenem je tedy celé tanec- a ve slovech jako tanč-it, ale i taneč-ek, tanc-ovat jde jen o jeho obměny, tzv. alomorfy (v tomto směru je výraz tanec analogický s domácími slovy typu konec, věnec atp., kde -ec- je ovšem stará slovotvorná přípona, srov. konec, končit, skoncovat; věnec, věnčit, věncový). Kořenem slova tančit je tedy celé tanč-.
Zvažované varianty:
tanč-
tan-
Poslední užití:
3.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla tanec, konec
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Politici a novináři říkají v televizi „chtěl bych říci“ nebo „chtěl bych říct“. Je to správně obojí?
Klíčové slovo:
říct
Odpověď:
Obě varianty infinitivu jsou spisovné. U sloves vzoru „péci“ je infinitiv zakončený na -ci původní a infinitiv na ‑ct je novější. Vznikl analogicky podle infinitivů ostatních sloves (říct jako jíst). Postupně se stal tvarem neutrálním a původní infinitivy na -ci jsou u většiny těchto sloves dnes vnímány spíše jako knižní.
Zvažované varianty:
říct
říci
Poslední užití:
11.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je (společným) kořenem slov bydlit, bydliště, bydlení a bydlo? Je to celé bydl-?
Klíčové slovo:
bydlit, bydliště, bydlení, bydlo
Odpověď:
Ano, z hlediska současné češtiny je společným kořenem slov bydlit, bydliště, bydlení a bydlo celé bydl-. (Z hlediska vývoje jazyka však bylo slovo bydlet/bydlit odvozeno od slova bydlo s významem ‚příbytek, obydlí, bydliště‘, které bylo utvořeno příponou -dl/o od slovesa *byti, tj. být. Z historického hlediska by pak tedy bylo společným kořenem těchto slov jen by-.)
Zvažované varianty:
bydl-
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Je ve slově zvykat předpona z-?
Klíčové slovo:
zvykat
Odpověď:
Z historického hlediska je z- ve slově zvykat předpona. Slovo zvykat je utvořeno předponou z- přidanou k starobylému kořeni -vyk-(at), který úzce souvisel se slovem učit (se). Jako předponu bychom z- hodnotili i z hlediska současné češtiny, neboť existují slova jako navykat, přivyklat, odvykat a uvykat.
Poslední užití:
8.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla zvyk a -vykat
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně zplnoletit, nebo zplnoletnit?
Klíčové slovo:
zplnoletit, zplnoletnit
Odpověď:
Podle výkladových slovníků je – až na jedinou výjimku (k tomu viz dále) – kodifikována jen podoba zplnoletit. V úzu však převažuje podoba zplnoletnit – v databázi ČNK syn v8 je poměr zplnoletit vs. zplnoletnit 53 : 81. Nejde přitom nejspíš jen o častou chybu ani o nedávnou inovaci (která vzniká nejspíš analogií ke slovesům typu zpoplatnit, osamostatnit, zhmotnit, zkvalitnit, upřednostnit aj.). Podobu zplnoletnit totiž (jako řídkou) zachycuje už Příruční slovník jazyka českého z let 1935–1951. Doplníme-li obrázek z úzu o vlastní jazykové povědomí, můžeme snad považovat za oprávněnou domněnku, že podoba zplnoletnit bude pro některé uživatele češtiny i plně noremní. Vzhledem ke kodifikovanosti (a v neposlední řadě i uzuálnosti a noremnosti) je jistě správné použít podobu zplnoletit. Vzhledem k častému výskytu v úzu (a nejspíš i její noremnosti, aspoň pro část uživatelů češtiny) bychom však rozhodně nezamítali ani podobu zplnoletnit.
Zvažované varianty:
zplnoletit
zplnoletnit
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky zplnoletit a zplnoletnit
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zplnoletniti
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla zplnoletiti a -plnoletiti
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.