Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Na výrobku je uvedeno: „lahev z 97 % z recyklovaného plastu“. Nebylo by vhodné doplnit tam sloveso, tedy „lahev je z 97 % z recyklovaného plastu“?
Odpověď:
Na etiketách výrobků bývají nevětné popisky, elipsa slovesa je v tomto případě přípustná. Pokud byste však raději použila variantu se slovesem, z jazykového hlediska je to zcela v pořádku.
Zvažované varianty:
lahev z 97 % z recyklovaného plastu
lahev je z 97 % z recyklovaného plastu
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mají následující věty stejný význam, mohu tedy zaměnit spojení „spíše než“ za „a nikoli“? „Obývají s větší pravděpodobností stanoviště s hustou vegetací nebo tunely či nory spíše než otevřenou krajinu.“ – „Obývají s větší pravděpodobností stanoviště s hustou vegetací nebo tunely či nory, a nikoli otevřenou krajinu.“
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je na začátku věty užito spojení „s větší pravděpodobností“, je užití spojovacího výrazu „a nikoliv“ v dané větě problematické. Tento spojovací výraz totiž vyjadřuje rozpor s předcházejícím tvrzením, nikoliv míru pravděpodobnosti (kterou naopak dobře popisuje výraz „spíše než“). V důsledku toho nedocházíme k jednoznačné interpretaci věty. Záměnu výrazu „spíše než“ za výraz „a nikoli“ tedy nedoporučujeme.
Zvažované varianty:
Obývají s větší pravděpodobností stanoviště s hustou vegetací nebo tunely či nory spíše než otevřenou krajinu.
Obývají s větší pravděpodobností stanoviště s hustou vegetací nebo tunely či nory, a nikoli otevřenou krajinu.
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Připravuji prezentaci, v níž budu pracovat s mapou. K určitým místům na mapě potřebuji doplnit popisky. Některé popisky jsou heslovité, jiné mají formu věty. Neměla bych je sjednotit?
Odpověď:
Ano, s ohledem na stylovou jednotnost textu a pohodlí adresátů doporučujeme formu popisků sjednotit.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Opravuji odborný text pojednávající o Evropské komisi. Jeho autorka používá nejen plný název tohoto orgánu, ale i zkrácený název Komise. Domnívám se, že to není vhodné a že by všude měl být plný název. Ale nejsem si jistá, zda by opakování plného názvu nebylo prohřeškem proti stylistice. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
V místě prvního výskytu by měl být uveden plný název. Je-li z dalšího textu zřejmé, že výraz Komise označuje právě Evropskou komisi, není nutné vypisovat vždy celý název. Nicméně to není ani vyloučené – vzhledem k tomu, že se jedná o odborný text, který by měl být přesný a explicitní, je opakování výrazu přijatelné.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V následujícím souvětí z beletristického textu se mi nelíbí užití spojky proto: „Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, proto že si nebude mít s čím hrát.“ Mohla bych ji tuto spojku vypustit? Nebo ji nahradit spojením „kvůli tomu“ – „Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, kvůli tomu, že si nebude mít s čím hrát.“?
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že se jedná o beletrii, považujeme za přijatelné obě navrhované úpravy. Která z nich bude s ohledem na zbytek textu lepší, musíte posoudit sama.
Zvažované varianty:
Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, proto že si nebude mít s čím hrát.
Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, že si nebude mít s čím hrát.
Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, kvůli tomu, že si nebude mít s čím hrát.
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
V textu se objevuje např. „pan profesor Novák“ a na jiném místě např. „doktor Dvořák“. Slovo „pan“ se mi zde zdá nadbytečné, navíc si myslím, že bych měla (ne)užívání tohoto slova sjednotit. Jak mám text upravit?
Klíčové slovo:
pan
Odpověď:
Zacházení s výrazem „pan“ ve spojeních typu „(pan) profesor [příjmení]“ by bylo vhodné v rámci jednoho textu sjednotit. Nedokážeme však říci, zda by měl být výraz odstraněn, či naopak doplněn, neboť tato volba je závislá na druhu textu.
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
V rámci jedné knihy se v mluvě vypravěče celkem nahodile střídají tvary osobního zájmena já: mě a mne. Domnívám se, že by měl být užíván jen jeden tvar. Souhlasíte?
Odpověď:
Z morfologického hlediska jsou tvary mě a mne rovnocenné, ze stylistického nikoliv – tvar mě je neutrální, tvar mne hodnotíme jako knižní. Není-li pro střídání těchto tvarů v pásmu vypravěče zvláštní důvod, doporučili bychom s ohledem na stylovou jednotnost textu používat pouze jeden z nich.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V dětské knížce je věta: „Co Petr zemřel, schovávám se v tomhle domě.“ Nebylo by lepší napsat: „Od té doby, co Petr zemřel, se schovávám v tomhle domě.“? Jen doplním, že problematická věta je součástí vyprávění jedné z postav.
Klíčové slovo:
co
Odpověď:
Formulace „Od té doby, co Petr zemřel, se schovávám v tomhle domě.“ je přesnější, formulace „Co Petr zemřel, schovávám se v tomhle domě.“ se více přibližuje mluvenému projevu. Při volbě mezi uvedenými variantami je třeba vzít v potaz styl celého textu.
Zvažované varianty:
Co Petr zemřel, schovávám se v tomhle domě.
Od té doby, co Petr zemřel, se schovávám v tomhle domě.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která z následujících formulací je lepší? „Jde o to, že si chceme být vždycky naprosto jisti, že konáme to, co máme, a nikdy se v tom nezmýlíme.“ nebo „Jde o to, že si chceme být vždycky naprosto jistí, že konáme to, co máme, a nikdy se v tom nezmýlíme.“?
Klíčové slovo:
konkurence jmenných a složených tvarů přídavných jmen
Odpověď:
Obě varianty jsou spisovné. Přísudek se složeným tvarem přídavného jména „jistí“ je prostředkem neutrálním, přísudek se jmenným tvarem přídavného jména „jisti“ hodnotíme jako knižní. S ohledem na větný kontext doporučujeme zvolit spíše neutrální variantu: „Jde o to, že si chceme být vždycky naprosto jistí, že konáme to, co máme, a nikdy se v tom nezmýlíme.“
Zvažované varianty:
Jde o to, že si chceme být vždycky naprosto jisti, že konáme to, co máme, a nikdy se v tom nezmýlíme.
Jde o to, že si chceme být vždycky naprosto jistí, že konáme to, co máme, a nikdy se v tom nezmýlíme.
Poslední užití:
19.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence jmenných a složených tvarů přídavných jmen, konkurence přídavných jmen a příčestí trpného Krátké tvary přídavných jmen
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Kterou z následujících formulací je vhodnější použít v podpisu? „Jana Nováková, pověřena vedením oddělení“, nebo „Jana Nováková, pověřená vedením oddělení“?
Odpověď:
Obě varianty jsou spisovné a možné, v tomto případě bychom však preferovali tvary přídavného jména, tj. pověřená.
Zvažované varianty:
Jana Nováková, pověřena vedením oddělení
Jana Nováková, pověřená vedením oddělení
Poslední užití:
22.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence jmenných a složených tvarů přídavných jmen, konkurence přídavných jmen a příčestí trpného – Konkurence konstrukcí typu jsem dojatý × jsem dojat
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.