Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Doplňujeme do knihy autorské medailonky a některé (nikoliv všechny) autorky si přejí, abychom pro jejich pracovní pozici použili nepřechýlené pojmenování, např. „Jana Nováková je vědecký pracovník“. Je to možné?
Odpověď:
Obecně se doporučuje názvy profesí, funkcí apod. přechylovat, vykonává-li je žena. Běžně tak píšeme a mluvíme např. o lékařce, ředitelce či inženýrce, za obzvlášť vhodné bývá považováno přechýlit název profese apod. tehdy, když je uvedeno i ženino jméno: ministryně Jana Nováková, paní učitelka Nováková. Některé ženy však přechýlené podoby odmítají, na vizitkách volí raději výraz ředitel než ředitelka, používají vyjádření typu „jsem lékař“ apod. Mohou je k tomu vést různé důvody – odmítnutím přechýlené podoby mohou naznačovat, že v rámci profese nepovažují rozdělení dle pohlaví či genderu za relevantní, důležité, přechýlená podoba na ně může působit příliš neobvykle aj. Pokud žena preferuje být označována nepřechýlenou podobou názvu profese apod., lze jejímu přání vyhovět. Je však třeba počítat s tím, že míra přijatelnosti takového řešení se může u různých uživatelů češtiny lišit. Zároveň je třeba dodat, že při zpracování kolektivního díla, nadto určeného veřejnosti bychom vám doporučili upřednostnit stylovou jednotnost textu před přáním několika autorek, a tedy přechýlit všechny názvy profesí, které vykonávají ženy (nebo případně uvést všude názvy v mužském rodě, tedy využít tzv. generické maskulinum, toto řešení však považujeme za méně vhodné).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Může se v písemném projevu používat slovo tajemnice, když je oficiální název funkce tajemník?
Odpověď:
Pokud zastává funkci tajemníka žena, je zcela namístě použít přechýlenou podobu tajemnice, a to i v psaném textu.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravuji výukový program pro děti a mám tam profese jako navigátor, kormidelník, lodník, strojník. S ohledem na dnešní požadavek genderově vyváženého vyjadřování používám i podoby v ženském rodě, většinou s tím není problém – navigátorka, kormidelnice. Ale přechýlené názvy lodnice a strojnice jsou prostě hrozné. Mám je i tak použít?
Odpověď:
Různí uživatelé jazyka se mohou lišit v hodnocení konkrétních přechýlených podob, mohou k nim zaujímat různé (subjektivní) postoje. Slova lodnice a strojnice jsou ze slovotvorného hlediska zcela v pořádku, jejich užití je tak zcela vhodné.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Připravujeme divadelní program, v němž přechylujeme názvy profesí, které vykonávají ženy – herečka, dramaturgyně atd. Naší asistentce režie se to však nelíbí, chtěla by mít u svého jména uvedeno asistent režie. Mně se zase nelíbí, že bychom u žen střídali přechýlené a nepřechýlené podoby. Jaký na to máte názor?
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je divadelní program určen široké veřejnosti, doporučili bychom vám upřednostnit stylovou jednotnost textu před přáním jedné zaměstnankyně, a tedy přechýlit všechny názvy profesí, které vykonávají ženy (nebo případně uvést všude názvy v mužském rodě, tedy využít tzv. generické maskulinum – toto řešení však považujeme za méně vhodné).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Dostala jsem dopis, v němž bylo užito oslovení „Milí příznivci a vážené sympatizantky“. Je to v pořádku? Proč tam nejsou příznivci a příznivkyně nebo sympatizanti a sympatizantky?
Odpověď:
V oslovení se pro označení adresátů a adresátek běžně používá analogických forem, založených na významové souřadnosti a signalizujících ekvivalentní vztah k oslovovaným. Některá pojmenování osob užívaná při oslovování mají tentýž slovotvorný základ, např. „Vážené kolegyně, vážení kolegové“, „Milí čtenáři a milé čtenářky“, jiná nikoliv: „Vážené dámy, vážení pánové“, „Milé sestry, milí bratři“ apod. V oslovení „Milí příznivci a vážené sympatizantky“ jsou však zvolena pojmenování o různých slovotvorných základech, přestože od slova příznivec lze snadno utvořit přechýlenou podobu – její absence, respektive nahrazení této přechýlené podoby významově blízkým slovem tak na sebe může strhávat zbytečnou, nežádoucí pozornost. (Podobně můžeme samozřejmě uvažovat i o dvojici sympatizant–sympatizantka.) Část uživatelů češtiny tedy může hodnotit kombinaci výrazů příznivci a sympatizantky negativně, zatímco jiná část uživatelů češtiny může vzhledem k významové blízkosti slov příznivec a sympatizant (stejně jako jejich přechýlených podob příznivkyně a sympatizantka) považovat tuto kombinaci za přijatelnou. Jako problematická se nám jeví též volba různých přívlastků (milí vs. vážené), která může vést k úvahám o společenském postavení adresátů a adresátek a o (nerovném) vztahu či přístupu pisatele k nim. Otázkou tak zůstává, co vedlo tvůrce dopisu k dané formě oslovení – zda bylo jeho záměrem signalizovat nějaké rozdíly mezi adresáty a adresátkami, zda se ve snaze o jazykově pestré vyjádření chtěl vyhnout opakování slovotvorných základů či chtěl oslovení nějak ozvláštnit.
Poslední užití:
3.1.2024
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.