Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty:
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace textu] -> [Informace o textu] -> [Zdůvodnění formulace textu].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/6, položky: 1-10/55
Stav:
#14036
Užití:
1 1 0
Dotaz: Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz: Doplňujeme do knihy autorské medailonky a některé (nikoliv všechny) autorky si přejí, abychom pro jejich pracovní pozici použili nepřechýlené pojmenování, např. „Jana Nováková je vědecký pracovník“. Je to možné?
Odpověď: Obecně se doporučuje názvy profesí, funkcí apod. přechylovat, vykonává-li je žena. Běžně tak píšeme a mluvíme např. o lékařce, ředitelce či inženýrce, za obzvlášť vhodné bývá považováno přechýlit název profese apod. tehdy, když je uvedeno i ženino jméno: ministryně Jana Nováková, paní učitelka Nováková. Některé ženy však přechýlené podoby odmítají, na vizitkách volí raději výraz ředitel než ředitelka, používají vyjádření typu „jsem lékař“ apod. Mohou je k tomu vést různé důvody – odmítnutím přechýlené podoby mohou naznačovat, že v rámci profese nepovažují rozdělení dle pohlaví či genderu za relevantní, důležité, přechýlená podoba na ně může působit příliš neobvykle aj. Pokud žena preferuje být označována nepřechýlenou podobou názvu profese apod., lze jejímu přání vyhovět. Je však třeba počítat s tím, že míra přijatelnosti takového řešení se může u různých uživatelů češtiny lišit. Zároveň je třeba dodat, že při zpracování kolektivního díla, nadto určeného veřejnosti bychom vám doporučili upřednostnit stylovou jednotnost textu před přáním několika autorek, a tedy přechýlit všechny názvy profesí, které vykonávají ženy (nebo případně uvést všude názvy v mužském rodě, tedy využít tzv. generické maskulinum, toto řešení však považujeme za méně vhodné).
Poslední užití: 7.7.2022
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14034
Užití:
1 1 0
Dotaz: Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz: Může se v písemném projevu používat slovo tajemnice, když je oficiální název funkce tajemník?
Odpověď: Pokud zastává funkci tajemníka žena, je zcela namístě použít přechýlenou podobu tajemnice, a to i v psaném textu.
Poslední užití: 2.12.2016
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14029
Užití:
1 1 0
Dotaz: Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz: Připravuji výukový program pro děti a mám tam profese jako navigátor, kormidelník, lodník, strojník. S ohledem na dnešní požadavek genderově vyváženého vyjadřování používám i podoby v ženském rodě, většinou s tím není problém – navigátorka, kormidelnice. Ale přechýlené názvy lodnice a strojnice jsou prostě hrozné. Mám je i tak použít?
Odpověď: Různí uživatelé jazyka se mohou lišit v hodnocení konkrétních přechýlených podob, mohou k nim zaujímat různé (subjektivní) postoje. Slova lodnice a strojnice jsou ze slovotvorného hlediska zcela v pořádku, jejich užití je tak zcela vhodné.
Poslední užití: 13.9.2022
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14028
Užití:
1 1 0
Dotaz: Stylizace formulace
Konkrétní dotaz: Připravujeme divadelní program, v němž přechylujeme názvy profesí, které vykonávají ženy – herečka, dramaturgyně atd. Naší asistentce režie se to však nelíbí, chtěla by mít u svého jména uvedeno asistent režie. Mně se zase nelíbí, že bychom u žen střídali přechýlené a nepřechýlené podoby. Jaký na to máte názor?
Odpověď: Vzhledem k tomu, že je divadelní program určen široké veřejnosti, doporučili bychom vám upřednostnit stylovou jednotnost textu před přáním jedné zaměstnankyně, a tedy přechýlit všechny názvy profesí, které vykonávají ženy (nebo případně uvést všude názvy v mužském rodě, tedy využít tzv. generické maskulinum – toto řešení však považujeme za méně vhodné).
Poslední užití: 15.5.2023
Atributy odpovědi
ID související odpovědi: #14026

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13926
Užití:
1 1 0
Dotaz: Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz: Dostala jsem dopis, v němž bylo užito oslovení „Milí příznivci a vážené sympatizantky“. Je to v pořádku? Proč tam nejsou příznivci a příznivkyně nebo sympatizanti a sympatizantky?
Odpověď: V oslovení se pro označení adresátů a adresátek běžně používá analogických forem, založených na významové souřadnosti a signalizujících ekvivalentní vztah k oslovovaným. Některá pojmenování osob užívaná při oslovování mají tentýž slovotvorný základ, např. „Vážené kolegyně, vážení kolegové“, „Milí čtenáři a milé čtenářky“, jiná nikoliv: „Vážené dámy, vážení pánové“, „Milé sestry, milí bratři“ apod. V oslovení „Milí příznivci a vážené sympatizantky“ jsou však zvolena pojmenování o různých slovotvorných základech, přestože od slova příznivec lze snadno utvořit přechýlenou podobu – její absence, respektive nahrazení této přechýlené podoby významově blízkým slovem tak na sebe může strhávat zbytečnou, nežádoucí pozornost. (Podobně můžeme samozřejmě uvažovat i o dvojici sympatizant–sympatizantka.) Část uživatelů češtiny tedy může hodnotit kombinaci výrazů příznivci a sympatizantky negativně, zatímco jiná část uživatelů češtiny může vzhledem k významové blízkosti slov příznivec a sympatizant (stejně jako jejich přechýlených podob příznivkyně a sympatizantka) považovat tuto kombinaci za přijatelnou. Jako problematická se nám jeví též volba různých přívlastků (milí vs. vážené), která může vést k úvahám o společenském postavení adresátů a adresátek a o (nerovném) vztahu či přístupu pisatele k nim. Otázkou tak zůstává, co vedlo tvůrce dopisu k dané formě oslovení – zda bylo jeho záměrem signalizovat nějaké rozdíly mezi adresáty a adresátkami, zda se ve snaze o jazykově pestré vyjádření chtěl vyhnout opakování slovotvorných základů či chtěl oslovení nějak ozvláštnit.
Poslední užití: 3.1.2024
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13357
Užití:
1 1 0
Dotaz: Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz: Máme nově zvolenou paní starostku. Můžeme ve spojení s jejím jménem užívat přechýlený název funkce – starostka Jana Nováková? Někdo tvrdí, že v oficiálních dokumentech by měl zůstat starosta, třeba v podpisu – Jana Nováková, starosta města.
Klíčové slovo: starostka
Odpověď: Ve spojení s vlastním jménem ženy je vhodné použít přechýlený název funkce, kterou žena zastává – v tomto případě tedy starostka.
Poslední užití: 25.10.2022
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13356
Užití:
1 1 0
Dotaz: Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz: Ve formuláři jsou uvedeny různé skupiny zaměstnanců, např: vrchní sestra, vrchní laborantka, lékaři, farmaceuti. Vadí mi tu střídání ženského a mužského rodu, když daná povolání vykonávají jak muži, tak ženy. Jak to mám sjednotit?
Klíčové slovo: generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď: Nejprve si dovolíme upozornit, že kromě ženského a mužského rodu se u uvedených názvů pracovních pozic střídá též jednotné a množné číslo. I to by bylo vhodné sjednotit. Co se gramatické kategorie jmenného rodu týče, nabízejí se dvě řešení: 1. užívat generické maskulinum (vrchní laborant, lékař, farmaceut; vrchní laboranti, lékaři, farmaceuti), respektive v případě vrchní sestry uvádět název pracovní pozice v ženském rodě – tento název lze pak považovat za generické femininum (vrchní sestra; vrchní sestry), 2. s ohledem na genderově vyvážené vyjadřování uvádět názvy pracovních pozic jak v mužském, tak v ženském rodě (např. v podobě vrchní laborant/ka, lékař/ka, farmaceut/ka; vrchní laboranti/laborantky, lékaři/lékařky, farmaceuti/farmaceutky) – v případě vrchní sestry pak bude uvedena jediná varianta (vrchní sestra; vrchní sestry), neboť název této pracovní pozice nemá oficiální rodový protějšek. Z jazykového hlediska jsou obě řešení v pořádku, záleží tedy na vaší preferenci.
Poslední užití: 14.10.2019
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12404
Užití:
0 0 0
Dotaz: Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz: Dcera dostala za úkol napsat zprávu. Napsala ji v budoucím čase, ovšem paní učitelka tvrdí, že zpráva musí být formulována v minulém čase, čas budoucí se prý používá pro oznámení. Opravdu je to tak?
Klíčové slovo: zpráva; oznámení
Odpověď: Současné vědecké příručky věnované stylistice explicitně neuvádějí u žánru zprávy, že nemůže být formulována v budoucím čase, ani to z výkladu nevyplývá, viz např. Současná stylistika (M. Čechová, M. Krčmová, E. Minářová, Praha 2008). Pouze následující výklad věnovaný oznámení, kde je uvedeno, že oznámení má „obdobné charakteristické rysy jako zpráva, ale seznamuje s událostí, která teprve proběhne“ (s. 265), nepřímo naznačuje, že se zpráva týká události, která již proběhla či probíhá. I to je však spíše otázka interpretace a pojetí, protože nelze za součást definice zprávy považovat výklad věnovaný oznámení. Pokud by informace o kategorii času byla zcela zásadní, považovali bychom za pravděpodobnější, že by byla uvedena přímo v odstavci věnovaném zprávě. Oba útvary se výrazně neliší, většinou jsou také uváděny vedle sebe jako zpravodajské útvary příbuzné, se stejnou či podobnou funkcí. Rozdíl mezi nimi je tedy podle našeho názoru minimální, a proto se v běžné jazykové praxi hranice mezi oběma útvary stírají a za zprávu se považují v běžné, např. publicistické, praxi i informace o události, která teprve proběhne, viz např. informace o plánovaných pracovních cestách ústavních činitelů apod. V souvislosti s tímto rozvolněním je třeba také upozornit na rozdíl mezi terminologickým a neterminologickým užitím slova zpráva (např. informace o plánovaných budoucích událostech jako jedna ze zpráv ve zpravodajském pořadu) a na tzv. tiskové zprávy, které právě pod označením zpráva přinášejí často i informace o událostech, které mají teprve proběhnout. Přestože jsme si vědomi, že ve školské praxi se rozlišování mezi oběma útvary dosud dodržuje, považujeme to spíše za formální záležitost danou lpěním na tradičním, formálním pojetí, které už však není příliš v souladu se současnou komunikační praxí. Vzhledem k minimálnímu rozdílu v obou útvarech bychom proto nepovažovali použití budoucího času za důvod, proč text nemůže být považován za zprávu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Současná stylistika. Čechová – Krčmová – Minářová. 2008. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz: Dělám korekturu podnikového časopisu. V jednom článku jsou uvedena jména vysokoškolských vyučujících včetně titulů a dále je zde uvedeno jméno vedoucí čínské delegace, ovšem bez titulů. Vím, že by se v rámci jednoho textu mělo postupovat jednotně. Mám tedy vysokoškolské tituly u pedagogů odstranit? Třeba bych mohla uvést jen jejich funkce – děkan apod.
Odpověď: Za vhodnější řešení považujeme doplnit vysokoškolský titul či vysokoškolské tituly vedoucí delegace. Pokud se vám nepodaří zjistit, které tituly dotyčná získala, je jistě možné aplikovat vámi navrhované řešení, tedy uvést jen funkce, které jednotlivé osoby vykonávají.
Poslední užití: 8.8.2018
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11495
Užití:
1 1 0
Dotaz: Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz: V popisu vlastností materiálu uvádím, že je daný materiál „mechanicky odolný a voděodolný“. Nelíbí se mi, že dvakrát opakuji „odolný“. Mohl bych místo toho napsat „mechanicky a vodě odolný“?
Odpověď: Jelikož je výraz „voděodolný“ možné psát dohromady i zvlášť (tj. „vodě odolný“) je navrhovaná úprava v pořádku. Ovšem ani původní variantu bychom nezavrhovali – v textech technického rázu, kde se užívají termíny a kde je zásadní významová jednoznačnost, lze opakování slov či jejich částí tolerovat.
Zvažované varianty:
mechanicky odolný a voděodolný materiál mechanicky a vodě odolný
Poslední užití: 4.5.2021
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.