Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Proč se ve slově měkoučký píše jen jedno -k-, když je nejen měkký, ale i měkkost, měkkota, měkkýš s dvěma -kk-?
Klíčové slovo:
měkoučký
Odpověď:
Slovo měkký je tvořeno kořenem měk- a příponou -k/ý. Při odvození slov měkoučký a měkounký přípona -k/ý odpadá a přípony -oučk/ý a -ounk/ý se připojují přímo ke kořeni měk-, srov. obdobné případy jako heb-k/ý > heb-oučk/ý, hlad-k/ý > hlaď-oučk/ý, slad-k/ý > slaď-oučk/ý atp., kde se tento typ tvoření projeví výrazněji, neboť kořen končí na jinou souhlásku než -k-. (U slov měkkost, měkkota, měkkýš atp. se přípony -ost/0, -ot/a a -ýš/0 nepřipojují k holému kořeni, ale ke kořeni rozšířenému o příponu -k-, která je v měk-k/ý.)
Poslední užití:
6.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně bezdýmné nikotinové výrobky, nebo bezdýmé nikotinové výrobky?
Klíčové slovo:
bezdýmný, bezdýmý
Odpověď:
Správná je jak podoba bezdýmný, tak bezdýmý. V kontextu spojení nikotinové výrobky (tabák, produkt, výrobek, cigareta, kouření, technologie, zařízení atp.) však doporučujeme použít přídavné jméno bezdýmný, uvádí ho Slovník spisovného jazyka českého a ve spojení s podstatnými jmény vztahujícími se ke kouření je (podle databáze Českého národního korpusu syn v9) výrazně frekventovanější než podoba bezdýmý.
Zvažované varianty:
bezdýmný
bezdýmý
Poslední užití:
6.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo bezdýmný
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky [lemma="bezdýmý|bezdýmný"] + pravé kolokáty
Dotaz:
Nemateriálový, nepraktický dotaz
Konkrétní dotaz:
Jakým slovotvorným postupem vznikla slova hnědovlasý a rovnostranný? Metodická příručka uvádí, že slovo hnědovlasý vzniklo odvozováním a slovo rovnostranný skládáním, což se nám nezdá. Není v metodické příručce chyba?
Klíčové slovo:
hnědovlasý, rovnostranný
Odpověď:
Slova hnědovlasý a rovnostranný vznikla skládáním. Pokud by mělo jít o odvozování, museli bychom předpokládat podoby *hnědovlas (> hnědovlasý) a rovnostran (> rovnostranný), obdobně jako v případě zeměpis > zeměpisný. Jelikož podoba *hnědovlas neexistuje a podoba rovnostran je přinejlepším velmi řídký, asi profesní výraz, takže nelze předpokládat, že by byl pro slovo rovnostranný motivujícím výrazem, je třeba u slov hnědovlasý a rovnostranný předpokládat motivaci spojeními hnědý vlas nebo hnědé vlasy a rovná strana či rovné strany a obě slova pak chápat jako vzniklá tzv. afixální kompozicí neboli příponovým skládáním. (Metodická příručka se tak podle všeho skutečně mýlí.)
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Je správně manželé Staří, nebo manželé Starých?
Klíčové slovo:
Staří, Starých
Odpověď:
Společné jméno manželů utvořené od příjmení Starý má ve spisovné češtině dvě správné podoby – manželé Staří a manželé Starých.
Zvažované varianty:
Staří
Starých
Poslední užití:
3.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova, bod 1 Pojmenování rodinných příslušníků příjmením rodiny
Dotaz:
Stupňování adjektiv
Konkrétní dotaz:
Jaký je druhý stupeň od přídavného jména zlý? Proč není zlejší? A proč je u slova zlý druhý stupeň horší, když horší je druhý stupeň (též) od slova špatný?
Klíčové slovo:
zlejší, horší
Odpověď:
2. stupeň přídavného jména zlý má dvě možné podoby – horší a zlejší. Podobu zlejší je však podle výkladových slovníků možné používat jen ve významu ‚který (úmyslně) ubližuje, škodí (× dobrý, hodný)‘. V ostatních významech přídavného jména zlý (tedy: 1. ‚svědčící o takovém jednání, mravně nevyhovující, špatný‘; 2. ‚nevyhovující kvalitou, nevhodný pro daný účel, špatný‘; 3. ‚oznamující něco nedobrého, nepříjemného, špatný‘; 4. ‚nepříjemně postihující, hrozný‘) je podle výkladových slovníků třeba používat podobu horší. V případě slova špatný má 2. stupeň také dvě podoby – horší a špatnější: Podobu špatnější však výkladové slovníky označují za řidší. Vztah dobrý – horší (kdy druhý stupeň není tvořen od kořene/kmene stupně prvního) se označuje jako supletivismus, vztahy zlý – horší vs. špatný – horší (resp. horší – špatný/zlý) jsou pak případem polysémie/víceznačnosti.
Poslední užití:
2.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla zlý a špatný
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zlý
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Kolik předpon je ve slově nebezpečný, jedna, nebo dvě?
Klíčové slovo:
nebezpečný
Odpověď:
Historicky jsou ve slově nebezpečný bezpochyby předpony dvě: slovo bezpečí (a tedy i slovo ne-bezpečný) souvisí se slovem péče, které původně znamenalo ‚starost, trápení‘. Bezpečí pak označovalo ‚stav bez starosti, trápení‘. Z tohoto hlediska jsou ve slově nebezpečný dvě předpony ne- a bez-. Vzhledem k tomu, že význam slova péče se proměnil, dané slovo samo o sobě už dnes neznamená ‚starost, trápení‘ (neexistuje např. *bezpéče), ale ‚pečování‘, je z hlediska současné češtiny toto řešení problematické. Ve slově bezpečí (nebezpečný) je sice snadno identifikovatelná předpona bez-, po jejím odtržení však zůstane kořen -peč-, který pro současného uživatele češtiny (a tím spíše žáka ZŠ) znamená jen ‚pečování‘, nikoliv ‚starost, trápení‘. Jednotlivé segmenty -bez- a -peč- pak neodpovídají významu celého -bezpeč- (které neznamená ‚bez pečování‘, ale ‚bez starosti, trápení‘; slovotvorný význam tu dnes neodpovídá významu lexikálnímu, význam celku je nekompozicionální, nelze ho vysoudit z významu jeho částí). Dává proto dobrý smysl vnímat celé -bezpeč- jako kořen. Z hlediska současné češtiny má pak slovo nebezpečný jen jednu přeponu ne-. Jak je snad z uvedeného výkladu zřejmé, tato otázka je zcela nevhodná pro žáky ZŠ; pokud jim už byla zadána, je třeba jako správnou odpověď – vzhledem k uvedeným hlediskům – chápat jak to, že slovo nebezpečný má dvě předpony, tak i to, že má jen předponu jednu.
Poslední užití:
24.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Je správně vyhráli Dvorští, nebo Dvorscí?
Klíčové slovo:
Dvorští, Dvorských
Odpověď:
Společná podoba jména (manželů, sourozenců atp.) vytvořená od příjmení Dvorský má ve spisovné češtině dvě správné podoby – Dvorští a Dvorských. (Podoba *Dvorscí je nesprávná, její užití rozhodně nedoporučujeme.)
Zvažované varianty:
Dvorští
Dvorscí
Poslední užití:
8.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova, bod 2 Pojmenování rodiny jako celku
Dotaz:
Stupňování adjektiv
Konkrétní dotaz:
Je možné použít slovo nejsvátečnější?
Klíčové slovo:
nejsvátečnější
Odpověď:
Ano, slovo nejsvátečnější je správně utvořený tvar 3. stupně (superlativu) od přídavného jména sváteční. Jako takový je uveden v hesle sváteční v Internetové jazykové příručce a podle databáze Českého národního korpusu syn v8 se také běžně používá – korpus obsahuje jeho 141 výskytů (dotaz [lc="nejsvátečnější.*"]). Pro ilustraci můžeme uvést, že slovo nejsvátečnější se tu nejčastěji pojí s podstatnými jmény den, večeře, oděv, šaty, okamžik, oběd, atmosféra atp. Výrazu nejsvátečnější se tak jistě není třeba jakkoliv vyhýbat.
Zvažované varianty:
nejsvátečnější
Poslední užití:
23.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sváteční
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka [lc="nejsvátečnější.*"] v syn v8
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně kořenicí, nebo kořenící směs?
Klíčové slovo:
kořenicí
Odpověď:
Ve spojení se slovem směs je namístě užít tzv. účelové přídavné jméno kořenicí (s krátkým -i- po -n-), neboť jde o směs určenou ke kořenění (nikoliv o směs, která právě teď něco koření).
Zvažované varianty:
kořenicí
kořenící
Poslední užití:
23.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Jaká je společná podoba jména manželů utvořená od příjmení Řídký? Je správně manželé Řidší?
Klíčové slovo:
Řídcí, Řídkých
Odpověď:
Společná podoba jména manželů utvořená od příjmení Řídký má ve spisovné češtině dvě možné podoby: manželé Řídcí a manželé Řídkých. (Podoba manželé *Řidší je nesprávná.)
Zvažované varianty:
Řidší
Poslední užití:
1.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova, bod 1 Pojmenování rodinných příslušníků příjmením rodiny (odst. 10)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.