Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Máme psát tematický soubor, nebo tématický soubor?
Klíčové slovo:
tematický
Odpověď:
Náležitý zápis je tematický soubor. Přídavné jméno tematický a příslovce tematicky píšeme v souladu s příručkami s krátkým e; dlouhé é se píše v podstatném jménu téma.
Zvažované varianty:
tematický
tématický
Poslední užití:
10.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme psát vědecko-fantastická literatura se spojovníkem, nebo dohromady – vědeckofantastická literatura?
Klíčové slovo:
vědecko-fantastický; vědeckofantastický
Odpověď:
Pro rozhodnutí, jak psát složené přídavné jméno, jehož první složka je zakončena na -sko, -cko, -ně, nebo -ově, je určující vztah mezi jeho složkami. Jsou-li v souřadném vztahu, je náležitý zápis se spojovníkem (např. výraz politicko-ekonomický vznikl ze spojení přídavných jmen politický a ekonomický a nese význam ‚týkající se politiky a ekonomie/ekonomiky‘). Pokud je mezi složkami vztah podřadnosti, tj. jedna složka rozvíjí druhou, zapisujeme složené přídavné jméno dohromady (např. výraz politickoekonomický vznikl ze spojení politická ekonomie a znamená ‚týkající se politické ekonomie‘). Obecně lze tedy říci, že odlišný způsob zápisu reflektuje odlišný význam. To však zcela neplatí pro složené přídavné jméno vědecko(-)fantastický. I když psaní se spojovníkem vědecko-fantastický odkazuje ke slovům vědecký a fantastický (a odpovídá anglickému přídavnému jménu science-fictional, běžně zkracovanému na sci-fi) a psaní dohromady vědeckofantastický odkazuje ke spojení vědecká fantastika (což je kalk podstatného jména science fiction), významy těchto složených přídavných jmen jsou si natolik blízké, že jsou jen těžko rozlišitelné a v důsledku toho snadno zaměnitelné. Příručky se navíc rozcházejí v doporučených zápisech: starší Slovník spisovného jazyka českého zachycuje pouze podobu vědeckofantastický, kdežto zdroje novější, Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a Nový akademický slovník cizích slov, zaznamenávají jen zápis vědecko-fantastický. V současné době považujeme z pravopisného i významového hlediska za zcela rovnocenné obě varianty, proto obě uvádíme v IJP. Můžeme tedy psát např. vědecko-fantastická i vědeckofantastická literatura, vědecko-fantastický i vědeckofantastický thriller, vědecko-fantastická i vědeckofantastická myšlenka apod.
Zvažované varianty:
vědecko-fantastický
vědeckofantastický
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Kde popsáno: rubrika Zajímavé dotazy, 12. 6. 2023 (https://ujc.avcr.cz/jazykova-poradna/zajimave-dotazy/).
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Je ke slovu extrovertní přípustná i verze extravertní? My jsme se to ve škole nikdy neučili.
Klíčové slovo:
extrovertní; extravertní
Odpověď:
Ano, jsou možné obě varianty: extrovertní i extravertní. Obě zachycuje Nový akademický slovník cizích slov, Internetová jazyková příručka i nově vznikající Akademický slovník současné češtiny. Varianta extrovertní se užívá běžně, varianta extravertní je výrazně méně častá, např. v korpusu SYN v 11 je poměr variant 2037 : 80.
Zvažované varianty:
extrovertní
extravertní
Poslední užití:
18.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Psala bych maso-zeleninový příkrm spíše se spojovníkem, ale nevím, zda to není dohromady.
Klíčové slovo:
masozeleninový
Odpověď:
Máte pravdu, že spojovník ve složeném přídavném jménu signalizuje, že jde o dvě souřadně spojené složky (v tomto případě je to maso/masový a zelenina/zeleninový). Avšak podle platných doporučení používáme spojovník pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první složka složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -o, popř. -ovo, pak píšeme složené přídavné jméno dohromady. První část složeného výrazu může být někdy tvořena jak celým, tak zkráceným kmenem přídavného jména, např. ořechovotvarohový (i ořechotvarohový), tvarohovomakový (i tvarohomakový). Dohromady tedy píšeme i přídavné jméno masozeleninový, popř. masovozeleninový (příkrm).
Zvažované varianty:
masozeleninový
maso-zeleninový
Poslední užití:
23.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je slovo samonakládací mechanismus a samonakládací přepravník. Může se to psát dohromady? Nebo tam má být spojovník?
Klíčové slovo:
samonakládací
Odpověď:
Spojovník se v tomto slově nepíše. Komponent samo- tvoří první část složených slov (samolepicí, samosprávný, samomluva, samonosný, samovýroba...). Dohromady píšeme i slovo samonakládací (mechanismus, přepravník).
Zvažované varianty:
samonakládací
samo-nakládací
Poslední užití:
19.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Student v práci nepoužil formulaci nástroj měnové politiky, ale vytvořil slovo měnověpolitický nástroj. Jak to zapsat? Může se to psát i jako dvě samostatná slova?
Klíčové slovo:
měnověpolitický
Odpověď:
Složená přídavná jména se podle platných zásad nemají psát jako dvě samostatná slova, ale buď dohromady, nebo se spojovníkem.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ově (a také na -sko, -cko, -ně) vycházíme z věcné znalosti. Jestliže složené přídavné jméno tvoříme z ustáleného slovního spojení měnová politika, pak jde o podřadné spojení, a složené přídavné jméno proto píšeme dohromady: měnověpolitický nástroj.
Zápis se spojovníkem se užívá tehdy, jestliže jsou složky přídavného jména v souřadném vztahu – adjektivum měnově-politický nástroj by tedy znamenalo měnový a politický nástroj (mělo by tedy jiný význam).
Zvažované varianty:
měnověpolitický
měnově-politický
měnově politický
Poslední užití:
26.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Jak se vyslovují slova typu „povinnost“ či „denní“, v nichž se píší za sebou dvě „n“?
Klíčové slovo:
povinnost; denní
Odpověď:
Ortoepická kodifikace doporučuje ve spojeních dvou stejných souhlásek v kořeni slova nebo na méně zřetelných morfologických švech zjednodušenou výslovnostní podobu, tj. např. slovo „povinnost“ se tak vysloví jako [povinost]. Zdvojená výslovnost je přijatelná pouze ojediněle, a to ve zvlášť pečlivé výslovnosti např. při recitaci, navíc ještě zejména u knižních, básnických nebo zřídka užívaných slov. Ve slovech typu „denní“ se sice píší rovněž dvě písmena „n“ za sebou, avšak odpovídají souhláskové kombinaci [nň], nikoli skupině [nn]. Z příkladu „činně“ [čiňe] uvedeného v ortoepické kodifikaci lze vysoudit (podrobněji viz Štěpánová, V. 2019. Vývoj kodifikace české výslovnosti. Praha: Academia, s. 166), že i zde se za základní spisovnou považuje zjednodušená podoba, tj. „denní“ [deňí]; plná výslovnost [denňí] by pak připadala v úvahu zřejmě pouze výjimečně ve zvlášť pečlivém stylu.
Zvažované varianty:
[povinost]
[povinnost]
[deňí]
[denňí]
Poslední užití:
21.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 45–46
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnostní pravidla – spojení dvou stejných souhlásek
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Použil jsem označení celočerné panely. Je slovo v pořádku? Psal bych slovo dohromady, ale počítač mi to podtrhává, zatímco celo černé nechává.
Klíčové slovo:
celočerný
Odpověď:
Slovo celočerný je v pořádku. Webový korektor slovo podtrhává nejspíš proto, že není příliš frekventované a nezná ho. Komponent celo- tvoří první část složených slov. Stejně jako např. celodenní, celonárodní, celoživotní, celoplátěný apod. píšeme dohromady i výraz celočerný. Pokud byste chtěl volit psaní zvlášť, pak je vhodná formulace: panely (jsou) celé černé.
Zvažované varianty:
celočerný
celo černý
Poslední užití:
1.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji poradit s psaním slovního spojení územněplánovací dokumentace. Koriguju stránky Institutu plánování a rozvoje, což je instituce zabývající se územním plánováním, a nacházím to psané několika způsoby, nejčastěji zvlášť a se spojovníkem. Také v ČNK je mnoho dokladů na psaní zvlášť.
Klíčové slovo:
územněplánovací
Odpověď:
ČNK není kodifikační příručka – doklady výskytů ukazují, jak se určité slovo či slovní spojení obvykle používá, ale neznanemá to, že tato podoba je vždy ta nejvhodnější a že odpovídá platným jazykovým doporučením.
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli podle jazykových příruček psát buď se spojovníkem, nebo dohromady. Psaní zvlášť není v souladu se současnou kodifikací, přestože se takové doklady stále objevují (jak dokládá zápis územně plánovací, může být dokonce v některých textech převažující).
Zápis se spojovníkem: územně-plánovací by odkazoval ke dvěma souřadně spojeným složkám: uzemní a plánovací dokumentace (problematika, proces), což není správný předpoklad. Přídavné jméno je v tomto případě odvozeno ze slovního spojení územní plánování (popř. územní plán). Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady. Doporučujeme proto psát územněplánovací dokumentace.
Zvažované varianty:
územněplánovací
územně-plánovací
územně plánovací
Poslední užití:
6.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)