Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině vyslovuje tvar 7. pádu množného čísla slova „muzeum“? Bude tam mezi samohláskami vloženo [j]?
Klíčové slovo:
muzei
Odpověď:
Jednoduchá odpověď na Váš dotaz, jak se vyslovují v češtině slovní tvary typu muzei, neexistuje. Reálná výslovnost je značně variabilní (v závislosti na konkrétním mluvčím, slově, hláskovém okolí atp.). Tvar muzei lze určitě vyslovit „explicitně“ jako [muzeji] a jistě to není chybné, pro většinu posluchačů pravděpodobně ani nijak nápadné/rušivé (pokud [j] není přespříliš zdůrazněné/vyražené). Na druhou stranu je ovšem časté [j] v podstatě nevyslovit, avšak v artikulaci za sebou jdoucích vokálů [e] a [i] (respektive mezi kterýmkoli vokálem a [i], přičemž na jejich pořadí nezáleží) se zcela přirozeně vyskytne jakýsi „přechodový“ prvek, který je zvukově nejbližší právě [j]. Je pak velmi těžké stanovit hranici, kdy už jde o „regulérní“ [j] a kdy ještě ne. V publikaci Výslovnost spisovné češtiny (1978) je tato problematika zmíněna na s. 41 (§ 47). Jsou tu však použity formulace jako „čteme obvykle“, „se vyslovuje někdy třené [j], jindy spíše neslabičné [i̯]“, což přesně odráží realitu. S jistotou pak lze jen potvrdit, že jako nevhodnou hodnotíme hyperkorektní výslovnost s rázem, tj. [muzeʔi], s níž se také můžeme občas v praxi setkat.
Zvažované varianty:
[muzeji]
[muzei]
Poslední užití:
4.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Po číslovce sto
Konkrétní dotaz:
Jak správně přečtu spojení „mezi 300–400 tisíci rakouskými šilinky“? A je v pořádku tvar počítaného předmětu v 7. pádě, tj. „rakouskými šilinky“?
Klíčové slovo:
300–400 tisíc
Odpověď:
Číslovku „sto“ skloňujeme podle vzoru „město“, ale ve spojení s počítaným předmětem někdy zůstává nesklonná, zejména u složitějších číselných výrazů. V uvedeném případě je možno říci „mezi třemi až čtyřmi sty tisíci“ nebo také „mezi tři sta až čtyři sta tisíci“. Pokud jde o tvar počítaného předmětu, ve spojeních číslovek „sto“, „tisíc“, „milion“, „miliarda“ s počítaným předmětem je možný jak druhý pád, tak shoda pádu počítaného předmětu s pádem číslovky. V pořádku je tedy jak varianta „mezi třemi až čtyřmi sty / tři sta až čtyři sta tisíci rakouských šilinků“, tak „mezi třemi až čtyřmi sty / tři sta až čtyři sta tisíci rakouskými šilinky“.
Poslední užití:
2.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách
Dotaz:
Podle obecných zásad
Konkrétní dotaz:
Lze na konci řádku dělit slovo Annou (od rodného jména Anna)? Setkala jsem se s dělením An-nou, je takové dělení správné?
Klíčové slovo:
Annou
Odpověď:
Slovo Annou by se na konci řádku správně dělit nemělo. Dvouslabičná slova, jejichž první slabiku tvoří samohláska (zde A-nnou [a-nou]), nedělíme.
Poslední užití:
30.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 1 Základní pravidla dělení slov, bod c)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Skupina s/š + souhláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo propouštěcí? Dělí se správně propouš-těcí, nebo propou-štěcí?
Klíčové slovo:
propouštěcí
Odpověď:
Slovo propouštěcí se na konci řádku správně dělí takto: pro-pou-š-tě-cí. Spojení samohláska + -š‑ + souhláska + samohláska (zde -ouště-) je možné dělit buď po -š-, nebo před -š-. Odtud tedy dělení propouš-těcí (dělení po -š-) i propou-štěcí (dělení před -š-).
Zvažované varianty:
propouš-těcí
propou-štěcí
Poslední užití:
28.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.5 Skupina s/š + souhláska, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo propouštět
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo nepříjemnou? Dělí se nepříje-mnou, nebo nepříjem-nou?
Klíčové slovo:
nepříjemnou
Odpověď:
Slovo nepříjemnou se na konci řádku správně dělí takto: ne-pří-jem-nou. Je‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska (zde -emnou) přítomen morfematický šev, dělíme na švu. Odtud tedy dělení nepříjem-nou.
Zvažované varianty:
nepříje-mnou
nepříjem-nou
Poslední užití:
3.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo příjemný
Dotaz:
Dělení podle slabik ve výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí dvouslabičná slova, jejichž první slabiku tvoří samohláska, jako např. oběd nebo Írán, a to v 1. a v 7. pádě (jednotného čísla)?
Klíčové slovo:
dvouslabičná slova, jejichž první slabiku tvoří samohláska (oběd, Írán)
Odpověď:
Dvouslabičná slova, jejichž první slabiku tvoří samohláska, se nedělí. V 1. pádě (jednotného čísla) se proto slova oběd ani Írán správně vůbec nedělí: oběd, Írán. V případě troj- a víceslabičných slov, jejichž první slabiku tvoří samohláska, tuto samohlásku neoddělujeme, dále se postupuje v souladu s ostatními zásadami a pravidly pro dělení slov. V 7. pádě (jednotného čísla) se tedy správně dělí: obě-dem, Írá-nem.
Poslední užití:
24.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 1 Základní pravidla dělení slov. bod c)
Dotaz:
Zdvojené souhlásky
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo Jennifer? Mělo by se dělit Je-nnifer, nebo Jen-nifer?
Klíčové slovo:
Jennifer
Odpověď:
Slovo Jennifer se na konci řádku správně dělí takto: Jen-ni-fer a Je-nni-fer. Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek (zde -enni-), můžeme dělit mezi souhláskami nebo před oběma souhláskami, odtud tedy jak dělení Jen-ni-fer (dělení mezi souhláskami), tak Je-nni-fer (dělení před oběma souhláskami).
Zvažované varianty:
Je-nnifer
Jen-nifer
Poslední užití:
28.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod a)
Dotaz:
Zakončení na -ční
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo komerčních? Je možné dělit komerč-ních, nebo je to špatně?
Klíčové slovo:
komerčních
Odpověď:
Slovo komerčních se na konci řádku správně dělí takto: ko-mer-čních. Pokud před zakončením na -ční předchází souhláska (zde -rč-), dělíme před -č-. Odtud tedy dělení komer-čních.
Zvažované varianty:
komerč-ních
Poslední užití:
4.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.9 Zakončení na ‑ční, bod b)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo komerční
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo mladší? Lze dělit mla-dší, jak je uvedeno v textu? Nemělo by se správně dělit mlad-ší?
Klíčové slovo:
mladší
Odpověď:
Slovo mladší se na konci řádku správně dělí takto: mlad-ší. Není-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska (zde -adší) přítomen předponový morfematický šev nebo šev mezi dvěma složkami složeniny, pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami. Odtud tedy správné dělení mlad-ší.
Zvažované varianty:
mla-dší
mlad-ší
Poslední užití:
6.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod a)
Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Mělo by se napsat „loutka s dřevěnýma nožičkama“, nebo „s dřevěnými nožičkami“, když nejde o živou bytost?
Klíčové slovo:
nožičky
Odpověď:
Tzv. duálová koncovka -ma v 7. p. mn. č. se užívá u párových částí těla (nohama/nožičkama, rukama/ručičkama apod.). V případě, že nejde o části těla (např. nohy od stolu, ručičky hodinek apod.), používá se standardní koncovka -mi podle vzoru „žena“. V případě dřevěných nožiček se stále jedná o části těla, byť jde o loutku, proto doporučujeme volit duálovou koncovku: loutka s dřevěnýma nožičkama.
Zvažované varianty:
nožičkama
nožičkami
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.