Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo všichni? Dělí se správně všich-ni, nebo vši-chni?
Klíčové slovo:
všichni
Odpověď:
Slovo všichni se na konci řádku správně dělí takto: všich-ni. Není‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska (zde -ichni) přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami.
Zvažované varianty:
všich-ni
vši-chni
Poslední užití:
29.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod a)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí příjmení Findejsová? Lze správně dělit Findejs-ová?
Klíčové slovo:
Findejsová
Odpověď:
Příjmení Findejsová se na konci řádku správně dělí takto: Fin-dej-so-vá. Slova se primárně dělí podle slabičných hranic, odtud dělení Findejso-vá (mezi -so- a -vá je evidentní slabičná hranice).
Zvažované varianty:
Findejs-ová
Poslední užití:
6.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 1 Základní pravidla dělení slov, bod e)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo mladší? Lze dělit mla-dší, jak je uvedeno v textu? Nemělo by se správně dělit mlad-ší?
Klíčové slovo:
mladší
Odpověď:
Slovo mladší se na konci řádku správně dělí takto: mlad-ší. Není-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska (zde -adší) přítomen předponový morfematický šev nebo šev mezi dvěma složkami složeniny, pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami. Odtud tedy správné dělení mlad-ší.
Zvažované varianty:
mla-dší
mlad-ší
Poslední užití:
6.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod a)
Dotaz:
Zdvojené souhlásky
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí jméno von Straussenburg (rakousko-uherský generálplukovník a poslední náčelník rakousko-uherského generálního štábu)? Musí být při dělení obě -ss- u sebe, nebo každé na jiném řádku?
Klíčové slovo:
Straussenburg
Odpověď:
Jméno von Straussenburg se správně dělí takto: von Straus-sen-burg nebo von Strau-ssen-burg. Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek (zde -ausse-), můžeme dělit mezi souhláskami nebo před oběma souhláskami. Odtud tedy správné dělení jak von Straus-sen-burg (dělení mezi souhláskami), tak von Strau-ssen-burg (dělení před oběma souhláskami).
Zvažované varianty:
Strau-ssenburg
Straus-senburg
Poslední užití:
27.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod a)
Dotaz:
Zdvojené souhlásky
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slova se dvěma -nn- jako jednozrnné, ochranné atp.? Lze dělit jednozrn-né, ochran-né?
Klíčové slovo:
jednozrnné, ochranné
Odpověď:
Slova se dvěma -nn- jako jednozrnné, ochranné se na konci řádku správně dělí takto: jed-no-zrn-né, ochran-né. Pokud se zdvojené souhlásky nacházejí na švu (včetně příponového), dělíme na švu, odtud tedy dělení: jednozrn-né, ochran-né (-zrn- a -chran- jsou kořeny a -n- je slovotvorná přípona).
Zvažované varianty:
jednozrn-né
ochran-né
Poslední užití:
26.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod b)
Dotaz:
Dvě samohlásky vedle sebe
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo Kennedyovi? Mělo by se správně dělit Kennedy-ovi, nebo Kennedyo-vi?
Klíčové slovo:
Kennedyovi
Odpověď:
Slovo Kennedyovi se na konci řádku správně dělí takto: Ke-n-ne-dyo-vi. Nacházejí‑li se vedle sebe dvě samohlásky, které nejsou rozdělené morfematickým švem nebo jde o šev příponový či koncovkový, nedělíme je. Ve slově Kennedyovi jsou sice dvě samohlásky vedle sebe (-yo-) odděleny morfematickým švem, jde ale o šev příponový, nedělíme je tedy. Odtud pak správné dělení Kennedyo-vi.
Zvažované varianty:
Kennedy-ovi
Kennedyo-vi
Poslední užití:
12.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.2 Dvě samohlásky vedle sebe, body a) a b)
Dotaz:
Dvě samohlásky vedle sebe
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo reunion? Mělo by se dělit re-union, nebo reu-nion?
Klíčové slovo:
reunion
Odpověď:
Cizí slovo reunion by se na konci řádku mělo správně dělit takto: re-union. Nacházejí‑li se vedle sebe dvě samohlásky, které jsou rozdělené morfematickým švem (a nejde přitom o příponu), pak dělíme na švu. A naopak: Nacházejí‑li se vedle sebe dvě samohlásky, které nejsou rozdělené morfematickým švem (nebo jde o příponu či koncovku), nedělíme je. Ve slově reunion je evidentně předpona re- a kořen -un-, resp. -union-, odtud tedy dělení re-union – a nemožnost dělit *re-u-nion.
Zvažované varianty:
re-union
reu-nion
Poslední užití:
16.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.2 Dvě samohlásky vedle sebe, body a) a b)
Dotaz:
Skupina souhláska + l v jiné než slabikotvorné pozici
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku dělí příjmení Pawlas? Je správné dělit Paw-las?
Klíčové slovo:
Pawlas
Odpověď:
Příjmení Pawlas se na konci řádku správně dělí takto: Paw-las. Pokud ve skupině samohláska + souhláska + -l- + samohláska předchází písmenu -l- jiná souhláska než -s-, -š- nebo -d-, dělíme vždy před -l-, odtud tedy dělení Paw-las (před -l- není -s-, -š- ani -d-, ale -w-).
Poslední užití:
14.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.3 Skupina souhláska + l v jiné než slabikotvorné pozici, bod b)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu by mělo mít obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Poříčí (nad Sázavou)? Dosud jsme používali podobu Poříčáci, ale nyní se objevil názor, že máme používat podobu Poříčané. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
Poříčané, Poříčáci
Odpověď:
Ve spisovném jazyce má obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Poříčí (nad Sázavou) podobu Poříčan, v mn. č. Poříčané. Podoba Poříčák, v mn. č. Poříčáci, je stylově nižší, na hranici spisovnosti. V nadregionální komunikaci, např. v celostátním deníku, v celoplošné televizi atp., by nejspíš působila rušivě, v regionální, místní komunikaci, např. v místním zpravodaji, se však může uplatňovat bez problémů, jelikož ji lidé znají, jsou na ni zvyklí a neruší je. (Volbě mezi uvedenými tvary se lze v mn. č. vyhnout užitím podoby Poříčští.) Jména na ‑ák jsou tradičně označována za nespisovná či hovorová, patrně mj. s ohledem na expresivní status jiných takto tvořených pojmenování (Staromák, slepák, auťák), jména na ‑an naopak někdy působí knižně nebo neobvykle. Přijatelnost jednotlivých jmen ve spisovném textu se může lišit, např. regionálně, a to jak z hlediska příslušného jména, tak uživatelů. Blíže neutrální vrstvě spisovné češtiny může být v některých případech stylově nižší varianta (např. běžné Jičíňák proti okrajovějšímu Jičíňan), v jiných případech varianta stylově vyšší (např. běžnější Kroměřížan proti prakticky neužívanému Kroměřížák) a někdy nelze považovat za neutrální ani jednu z nich.
Zvažované varianty:
Poříčané
Poříčáci
Poslední užití:
16.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření obyvatelských jmen, 1 Obecné poučení, odst. 2
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova pramen a pramínek příbuzná? Děti měly v písemce napsat dvě slova příbuzná ke slovu pramen, některé z nich napsaly pramínek a kolegyně mi tvrdí, že tuto odpověď nemám dětem uznávat, protože ve slově pramen je -e- a ve slově pramínek -í- a protože slovo pramen bylo v textu užito ve významu ‚léčebný pramen‘. Může mít kolegyně pravdu?
Klíčové slovo:
pramínek
Odpověď:
Slova pramen a pramínek jsou bezpochyby příbuzná. Ve slově pramínek se pouze kořen PRAMEN- vyskytuje v podobě pramín- (srov. kámen > kamín-ek, blázen > blázín-ek, řemen > řemín-ek atp.). Jev, kdy mají dva kořeny evidentně totožný význam, ale drobně se od sebe liší typicky tzv. pravidelnou hláskovou alternací, se označuje jako alomorfie a je v češtině velmi běžný. Má-li slovo více významů, nemá to, v jakém z nich je použito, na posuzování jeho příbuznosti k jiným slovům žádný vliv. Posuzujeme čistě to, je-li dané slovo odvozeno ze stejného kořene (přičemž může dojít k jeho změně, tak jako v tomto případě), nebo nikoliv.
Zvažované varianty:
pramínek
Poslední užití:
27.9.2022
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.