Dotaz:
Gramatické kategorie souhrnně
Konkrétní dotaz:
Jaké číslo se určuje u slova dudy, když je to pomnožné? Určuje se tu číslo? A je to ženský rod?
Klíčové slovo:
dudy
Odpověď:
Podstatné jméno dudy je ženského rodu, což dokládají jednotlivé pádové koncovky. Jde o pomnožné podstatné jméno, což znamená, že tvoří pouze množné číslo.
Poslední užití:
6.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Podle jakého vzoru se skloňují činely? Ve slovnících jsou jen tvary množného čísla, ale v učebnici se na to ptají a já nevím, jak to mám poznat. Navíc činely se používají i v jednotném čísle.
Klíčové slovo:
činely
Odpověď:
Slovníky uvádějí, že jde o pomnožné podstatné jméno: činely = hudební bicí nástroj skládající se ze dvou kovových poklic. Doklady v ČNK až na ojedinělé výjimky jsou také v množném čísle. Mohou se jistě objevovat případy, kdy se užívá i jednotné číslo a jeden činel je chápán jako jedna část (poklice) hudebního nástroje a činely jsou dvě poklice tvořící tento nástroj. V každém případě jde však o podstatné jméno mužského rodu neživotného, které se skloňuje podle vzoru „hrad“. To lze poznat i podle tvarů množného čísla. Pokud bychom použili jednotné číslo, byly by tvary následující: činel, činelu, činelem.
Dotaz:
Vlastní jména ostatní: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný tvar 7. p. slova Vánoce? Opravdu jsou možné oba tvary? Jak je možné, že jsou přípustné tvary Vánoci i Vánocemi? Jako přípustné se dnes uvádí skoro všechno, co se v jazyce objeví.
Klíčové slovo:
Vánoce
Odpověď:
V 7. p. jsou skutečně možné oba tvary: Vánoci i Vánocemi. Starší tvar je Vánocemi, protože Vánoce (z něm. Weihnachten) jsou rodu ženského a skloňovaly se podle vzoru „růže“ (např. k Vánocím), pouze ve 2. p. s nulovou koncovkou. V odborné literatuře se uvádí, že nejasná rozpoznatelnost rodu, podobnost koncovky s místními jmény na -ice a významová souvislost se slovem svátky vedly k tomu, že se postupně začaly užívat i tvary podle vzoru „stroj“ (např. k Vánocům) a v 7. p. se začaly objevovat dvě varianty: Vánocemi i Vánoci. Tento děj ovšem není nijak nový. Dvojí tvary v 7. p. se objevují dlouhodobě, už v minulých stoletích, a jako kodifikované a spisovné je zachycuje i Příruční slovník jazyka českého ze 30. let 20. st.
Zvažované varianty:
Vánoci
Vánocemi
Poslední užití:
25.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova jmeniny? Kdy se poprvé objevilo?
Klíčové slovo:
jmeniny; jméno
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka nalezneme slovo jmeniny v hesle jméno, neboť jsou od něj jmeniny odvozené. První výskyt slova jmeniny nedokážeme dohledat – Rejzek se podrobněji věnuje pouze samotnému slovu jméno. K tomu mimo jiné uvádí, že je doloženo ve 14. století, ve staročeštině mělo podobu jmě a v praslovanštině jьmę.
Poslední užití:
4.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova brykule?
Klíčové slovo:
brykule
Odpověď:
Brykule, tedy ‚vrtochy, drahoty, okolky, cavyky‘, pocházejí z francouzského bricole ‚uskočení, vzpínání se (koně)‘, které je odvozeno od bricoler ‚uskakovat, kutit‘ nejistého původu.
Poslední užití:
18.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova ciráty?
Klíčové slovo:
ciráty
Odpověď:
Ciráty, tedy ‚okolky‘, jsme přejali z německého Zierat, Zier s významem ‚ozdoba‘. Nutno poznamenat, že tento význam nesly ciráty dříve i v češtině.
Poslední užití:
18.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl název příbramské lokality Hatě?
Klíčové slovo:
Hatě
Odpověď:
Tento název zcela jistě souvisí s obecným jménem hať, tj. svazek proutí k zpevňování břehů, cest atp. či stezka v močálu apod. upravená z klestí.
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Standardizace zeměpisného jména
Konkrétní dotaz:
Proč zní oficiální název obce Černíny (rod muž. neživ.), kdy je zde vžito Černiny (žen. rod) s krátkým „i“?
Klíčové slovo:
Černíny
Odpověď:
Proč byla v tomto případě standardizována podoba, která je hláskoslovně i morfologicky v rozporu s místním územ, lze stěží zjistit. Je možné, že roli hrály historické doklady, z nichž vyplývá, že prvotní tvar tohoto místního jména byl Črnín či Černín (rod muž. neživ.); šlo tedy o pojmenování podle majitele atp.
Poslední užití:
5.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ zeměpisného jména Červená Píska?
Klíčové slovo:
Červená Píska
Odpověď:
Původ názvu této základní sídelní jednotky nelze v žádných příručkách dohledat. Na základě konzultace s onomastickým oddělením ÚJČ lze pouze konstatovat, že šlo původně zřejmě o pomístní jméno. Setkáváme se zde totiž s lidovou podobou množného čísla (podobně jako např. *Hradčana místo Hradčany), která se ovšem dostala do oficiální podoby místního jména (v souladu se spisovným jazykem by byl spíše tvar Červené Písky). Původ daného jména tedy pravděpodobně souvisí s výskytem červeného písku.
Poslední užití:
12.1.2017
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.