Dotaz:
Jména výrobků
Konkrétní dotaz:
Opravuji text, v němž je i věta: "Od hasičských speciálů se odlišuje K/kačena." Nevím, zda mám napsat velké, nebo malé písmeno.
Klíčové slovo:
K/ačena
Odpověď:
Záleží na tom, zda jde o trvalou přezdívku, běžně mezi hasiči užívanou, jako tomu je např. u přezdívek lokomotiv (Brejlovec, Čmelák, Rosnička atp.), nebo zda je to pojmenování vytvořené a hoc, v praxi neukotvené. V prvním případě je namístě velké písmeno, v druhém malé.
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jde o příjmení Pernica, přesněji o větu „vyšetření u pana doktora Pernic_“ – je na konci y, nebo i? Podle jakého vzoru to je?
Klíčové slovo:
Pernica
Odpověď:
Příjmení Pernica se skloňuje podle vzoru předseda, ale při volbě i/y v koncovce 2. pádu se řídíme tím, že c patří mezi tzv. pravopisně měkké souhlásky. Proto je náležitá podoba: Vyšetření u pana doktora Pernici.
Zvažované varianty:
Pernici
Pernicy
Poslední užití:
13.9.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní i, í a y, ý po písmenu c
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní i, í – y, ý
Dotaz:
Zápis měkčení
Konkrétní dotaz:
Potřebuju vědět, jak mám zapsat 2. pád příjmení Líňa. Skloňovala bych ho podle vzoru žena a pak napíšu Líňy, ale je to zvláštní. Nejspíš se to původní ň měkčí tím měkkým i, ale když napíšu Líni, tak to jméno ztrácí úplně svou podobu a je to někdo jiný.
Klíčové slovo:
Líňa
Odpověď:
Pokud jde o mužské příjmení Líňa, pak upřesňujeme, že se neskloňuje podle vzoru žena, ale předseda, tvar 2. pádu je však stejný, a to Líni (nikoli Líňy). Přestože se vám zápis nelíbí, je správně. Háček nad ň ze základní podoby jména Líňa se neopakuje, měkčení n je ve 2. pádě signalizováno písmenem i. Obdobně se zachází např. se jmény Váňa – Váni, Baťa – Bati, popř. Naďa – Nadi, Nadě.
Zvažované varianty:
Líni
Líňy
Poslední užití:
30.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní i, í – y, ý v domácích nebo zdomácnělých slovech
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Velmi mi vadí komolení výslovnosti cizích vlastních jmen, a to nejen v češtině. Víte například, kdo to je, když Francouz vysloví [žán y]?
Klíčové slovo:
Jean Hus
Odpověď:
Každý jazyk má pro (nejen výslovnostní) adaptaci jmen cizího původu vlastní pravidla/normy. Někteří mluvčí si navíc jména přizpůsobují více, jiní se snaží co nejvíce napodobit původní výslovnost. Vzhledem k tomu, že jsou nám známa základní pravidla, která se uplatňují ve francouzské výslovnosti, je pravděpodobné, že [žán y] bude odpovídat jménu Jean (= Jan) Hus.
Poslední užití:
7.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se vyslovuje příjmení básníka Wolkera/Wolkra? Vypouští se samohláska [e], nebo se ponechává?
Klíčové slovo:
Wolker
Odpověď:
Příjmení německého původu zakončená na ‑er nebo ‑el (Richter, Schlegel, Wolker atp.) ve výslovnosti často kolísají. Pro tyto případy nelze stanovit jednoznačné pravidlo, z hlediska ortoepických zásad je obojí podoba možná, záleží především na rodinné tradici a přání nositele. V případě básníka Jiřího Wolk(e)ra uvádí např. příručka Čteme je správně? obojí výslovnostní podobu [volkr] i [volker].
Zvažované varianty:
[volkr]
[volker]
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název stromu tis (např. tis červený)? V Internetové jazykové příručce je uvedena výslovnost [ťis], ale na Moravě se setkávám pouze s podobou [tys].
Klíčové slovo:
tis
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že jde o slovo domácího původu, doporučujeme vyslovovat [ťis]. Kombinace písmen -ti- se čte jako [ty] pouze v přejatých výrazech. Máte pravdu, že někteří uživatelé češtiny vyslovují [tys] s počátečním [t], nikoli s [ť], avšak nedomníváme se, že by tento jev souvisel např. s moravskými nářečími, lze se s ním setkat zcela jistě i v Čechách.
Zvažované varianty:
[ťis]
[tys]
Poslední užití:
31.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Štěpánová, V. (2013). Fonetická problematika v jazykové poradně. Naše řeč, 96, s. 61–77.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Jak se vyslovují slova typu „povinnost“ či „denní“, v nichž se píší za sebou dvě „n“?
Klíčové slovo:
povinnost; denní
Odpověď:
Ortoepická kodifikace doporučuje ve spojeních dvou stejných souhlásek v kořeni slova nebo na méně zřetelných morfologických švech zjednodušenou výslovnostní podobu, tj. např. slovo „povinnost“ se tak vysloví jako [povinost]. Zdvojená výslovnost je přijatelná pouze ojediněle, a to ve zvlášť pečlivé výslovnosti např. při recitaci, navíc ještě zejména u knižních, básnických nebo zřídka užívaných slov. Ve slovech typu „denní“ se sice píší rovněž dvě písmena „n“ za sebou, avšak odpovídají souhláskové kombinaci [nň], nikoli skupině [nn]. Z příkladu „činně“ [čiňe] uvedeného v ortoepické kodifikaci lze vysoudit (podrobněji viz Štěpánová, V. 2019. Vývoj kodifikace české výslovnosti. Praha: Academia, s. 166), že i zde se za základní spisovnou považuje zjednodušená podoba, tj. „denní“ [deňí]; plná výslovnost [denňí] by pak připadala v úvahu zřejmě pouze výjimečně ve zvlášť pečlivém stylu.
Zvažované varianty:
[povinost]
[povinnost]
[deňí]
[denňí]
Poslední užití:
21.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 45–46
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnostní pravidla – spojení dvou stejných souhlásek
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině vyslovuje tvar 7. pádu množného čísla slova „muzeum“? Bude tam mezi samohláskami vloženo [j]?
Klíčové slovo:
muzei
Odpověď:
Jednoduchá odpověď na Váš dotaz, jak se vyslovují v češtině slovní tvary typu muzei, neexistuje. Reálná výslovnost je značně variabilní (v závislosti na konkrétním mluvčím, slově, hláskovém okolí atp.). Tvar muzei lze určitě vyslovit „explicitně“ jako [muzeji] a jistě to není chybné, pro většinu posluchačů pravděpodobně ani nijak nápadné/rušivé (pokud [j] není přespříliš zdůrazněné/vyražené). Na druhou stranu je ovšem časté [j] v podstatě nevyslovit, avšak v artikulaci za sebou jdoucích vokálů [e] a [i] (respektive mezi kterýmkoli vokálem a [i], přičemž na jejich pořadí nezáleží) se zcela přirozeně vyskytne jakýsi „přechodový“ prvek, který je zvukově nejbližší právě [j]. Je pak velmi těžké stanovit hranici, kdy už jde o „regulérní“ [j] a kdy ještě ne. V publikaci Výslovnost spisovné češtiny (1978) je tato problematika zmíněna na s. 41 (§ 47). Jsou tu však použity formulace jako „čteme obvykle“, „se vyslovuje někdy třené [j], jindy spíše neslabičné [i̯]“, což přesně odráží realitu. S jistotou pak lze jen potvrdit, že jako nevhodnou hodnotíme hyperkorektní výslovnost s rázem, tj. [muzeʔi], s níž se také můžeme občas v praxi setkat.
Zvažované varianty:
[muzeji]
[muzei]
Poslední užití:
4.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině má vyslovovat název obchodu COOP?
Klíčové slovo:
COOP
Odpověď:
Výslovnost názvů firem (zde jde konkrétně o označení skupiny spotřebních družstev) není nikde kodifikována, obvykle se vžije taková podoba, kterou používá sama daná společnost např. v reklamě. Domníváme se, že vžitá česká výslovnost je [koop], případně [koʔop] (podobně jako např. výraz „kooperace“ lze vyslovit jak bez rázu [kooperace], tak s ním [koʔoperace]), což odpovídá tomu, že daný název zjevně vychází z anglického výrazu „cooperative“. Nad rámec dotazu doplňme, že z hlediska českého pravopisu není důvod zapisovat tento druh pojmenování velkými písmeny, neboť nejde o iniciálovou zkratku.
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Je příjmení Yazigee ukrajinského původu?
Klíčové slovo:
Yazigee
Odpověď:
Toto konkrétní jméno nezachycují žádné nám dostupné fonetické ani onomastické příručky, jediným možným informačním zdrojem je internet. Je možné, že podoba Yazigee je alternativní formou zápisu příjmení Yaziji, Yazigi atp. arabského či tureckého původu. Tyto informace bohužel nemůžeme nijak relevantně ověřit, nicméně vzhledem k hláskovému/písmennému skladu daného příjmení bychom ukrajinský původ z jazykového hlediska vyloučili.
Poslední užití:
17.1.2023
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.