Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 110/1219, položky: 1091-1100/12189
Stav:
#12407
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Potřebuji se ujistit, že slovo předplatba se píše dohromady. Autor textu to opravuje na před platba.
Klíčové slovo: předplatba
Odpověď: Slovníky výraz nezaznamenávají, protože jde o profesní výraz z administrativního prostředí. V praxi se slovo užívá poměrně běžně, rozhodně není důvod ho psát jako dvě samostatná slova. Předponu před- píšeme dohromady s příslušným slovním základem. Jako jedno slovo tedy píšeme i podstatné jméno předplatba (obdobně jako např. předpremiéra, předplatné, předtucha, předklon).
Zvažované varianty:
předplatba před platba
Poslední užití: 15.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Je správně farní, nebo farská zahrada?
Klíčové slovo: farský, farní
Odpověď: Přídavné jméno farní má podle SSJČ dva významy: 1. ‚souvisící s farou jako správní institucí; kolaturní‘, např. farní úřad, obvod, kostel (u něhož je fara), ves (v níž je fara), škola (zřízená při faře); 2. ‚vztahující se nebo patřící k faře jako domu a hospodářství; farský‘, např. farní pole, dvůr, budova. Přídavné jméno farský má pak podle stejného slovníku tyto dva významy také, primární je tu však podle slovníku význam ‚vztahující se nebo patřící k faře jako domu a hospodářství‘, např. farská zahrada, kuchařka, zatímco význam ‚souvisící s farou jako institucí, farní‘ slovník označuje za řidší a uvádí k němu jediný příklad z díla Jana Nerudy – farský chrám. Tuto slovníkovou informaci lze číst tak, že slova farní a farský se používala sice záměnně, nicméně s tendencí (kterou se autoři slovníku možná snažili posílit, jistě ne ale ustavit) k vyrovnání farní = ‚souvisící s farou jako správní institucí‘ – farský = ‚vztahující se nebo patřící k faře jako domu a hospodářství‘. Novější SSČ toto vyrovnání svým zpracováním hesla fara důsledně nepotvrzuje; přídavná jména farní a farský vztahuje k podstatnému jménu fara a uvádí příklady farní úřad, farní obvod, farní zahrada a farská kuchařka (doklad farní zahrada, jako jediný, jde proti výše popsanému vyrovnání). Ještě novější NASCS však oba významy explicitně odlišuje – přídavné jméno farní významově váže na faru jako instituci, zatímco přídavné farský na faru jako hospodářství. Letmá sonda do dokladů v databázi Českého národního korpusu syn v9 naznačuje, že k popsanému odlišení významu slov farní a farský sice důsledně nedošlo, ale že tendence k němu je značná. Slovo farní se obecně používá výrazně častěji (v poměru 39 502 : 4 487), nicméně obě slova mají tendenci vyskytovat se v jiných spojeních – jejich pravé kolokáty se příliš nekryjí. Mezi 15 nejčastějších pravých kolokátů přídavného jména farní skutečně patří spíš výrazy vztahující se k faře jako instituci (hvězdičkou označujeme zřejmé odchylky od této tendence), srov. charita, kostel, úřad, *zahrada, sbor, ples, *budova, kronika, *dvůr, škola, rada, sál (může sloužit faře jako instituci), vikář, společenství. Mezi 15 nejčastějších pravých kolokátů přídavného jména farský pak skutečně patří spíš výrazy vztahující k faře jako budově a hospodářství (hvězdička opět označuje zřejmé výjimky), srov. zahrada, humno, louka, náměstí, rybník, potok, les, stodola, dvůr, kopec, kuchařka, ulice, kyselka, *republika, hospodyně. Jak ale nejlépe dokládá (navíc k protipříkladům s hvězdičkami) právě spojení se slovem zahrada, není tato tendence důsledná – nad spojením farská zahrada převládá spojení farní zahrada (v poměru 2 053 : 1 449). Z daného rozboru obecně plyne to, že přídavné jméno farský lze užívat a užívá se v obou významech – lze ho vztáhnout k faře jako instituci i k faře jako budově a hospodářství, zatímco přídavné jméno farský se vztahuje k faře jako budově a hospodářství. Jako konkrétní závěr lze pak říct následující: Ve spojení se slovem zahrada lze použít jak přídavné jméno farní (není to v rozporu se slovníky ani s územ), tak přídavné jméno farský (je to v souladu s tendencí lišit přídavné jméno utvořené od fary jakožto instituce a od fary jakožto hospodářství). O něco vhodnější je snad kvůli popsané – výrazné, nicméně nedůsledné – tendenci tyto významy lišit a použít ve spojení se slovem zahrada přídavné jméno farský; nutné to však není, i spojení farní zahrada bude dokonale srozumitelné a nebude na sebe strhávat pozornost.
Zvažované varianty:
farní farská
Poslední užití: 11.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla farní a farský
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo fara
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo fara
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávky [lemma="fara|farní"], jejich frekvenční a kolokační analýza, vyhledávka [lemma="farní|farský"][lemma="zahrada"]

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12405
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: Řekneme vám to na rovinu – píšeme narovinu dohromady, nebo zvlášť na rovinu? Našla jsem obě možnosti.
Klíčové slovo: na rovinu
Odpověď: Příručky (IJP, PČP, SSČ, SSJČ) výraz jako spřežku neuvádějí, doporučujeme psát jedině zvlášť: Řekneme vám to na rovinu. Přestože se s psaním dohromady v některých textech setkáváme, doklady z ČNK potvrzují, že psaní zvlášť stále výrazně převažuje.
Zvažované varianty:
na rovinu narovinu
Poslední užití: 7.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12404
Užití:
0 0 0
Dotaz: Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz: Dcera dostala za úkol napsat zprávu. Napsala ji v budoucím čase, ovšem paní učitelka tvrdí, že zpráva musí být formulována v minulém čase, čas budoucí se prý používá pro oznámení. Opravdu je to tak?
Klíčové slovo: zpráva; oznámení
Odpověď: Současné vědecké příručky věnované stylistice explicitně neuvádějí u žánru zprávy, že nemůže být formulována v budoucím čase, ani to z výkladu nevyplývá, viz např. Současná stylistika (M. Čechová, M. Krčmová, E. Minářová, Praha 2008). Pouze následující výklad věnovaný oznámení, kde je uvedeno, že oznámení má „obdobné charakteristické rysy jako zpráva, ale seznamuje s událostí, která teprve proběhne“ (s. 265), nepřímo naznačuje, že se zpráva týká události, která již proběhla či probíhá. I to je však spíše otázka interpretace a pojetí, protože nelze za součást definice zprávy považovat výklad věnovaný oznámení. Pokud by informace o kategorii času byla zcela zásadní, považovali bychom za pravděpodobnější, že by byla uvedena přímo v odstavci věnovaném zprávě. Oba útvary se výrazně neliší, většinou jsou také uváděny vedle sebe jako zpravodajské útvary příbuzné, se stejnou či podobnou funkcí. Rozdíl mezi nimi je tedy podle našeho názoru minimální, a proto se v běžné jazykové praxi hranice mezi oběma útvary stírají a za zprávu se považují v běžné, např. publicistické, praxi i informace o události, která teprve proběhne, viz např. informace o plánovaných pracovních cestách ústavních činitelů apod. V souvislosti s tímto rozvolněním je třeba také upozornit na rozdíl mezi terminologickým a neterminologickým užitím slova zpráva (např. informace o plánovaných budoucích událostech jako jedna ze zpráv ve zpravodajském pořadu) a na tzv. tiskové zprávy, které právě pod označením zpráva přinášejí často i informace o událostech, které mají teprve proběhnout. Přestože jsme si vědomi, že ve školské praxi se rozlišování mezi oběma útvary dosud dodržuje, považujeme to spíše za formální záležitost danou lpěním na tradičním, formálním pojetí, které už však není příliš v souladu se současnou komunikační praxí. Vzhledem k minimálnímu rozdílu v obou útvarech bychom proto nepovažovali použití budoucího času za důvod, proč text nemůže být považován za zprávu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Současná stylistika. Čechová – Krčmová – Minářová. 2008. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Časté konkrétní případy/typy – přídavná jména zakončená na -ní/-ný
Konkrétní dotaz: Je správně výpustných, nebo výpustních potrubí?
Klíčové slovo: výpustný, výpustní
Odpověď: Podle výkladových slovníků (SSJČ, PSJČ) jsou slova výpustní a výpustný synonyma s významem ‚vypouštěcí‘; podoba výpustní je však podle obou slovníků řidší. SSJČ pak přímo uvádí souslovné technické termíny výpustné potrubí, výpustný kohout, ventil. Se slovníkovými údaji jsou ovšem v rozporu doklady z databáze Českého národního syn v9, a to obecně i konkrétně. Obecně v korpusu syn v9 lehce převažuje (v poměru 809 : 774) podoba výpustní, kterou slovníky označují za řidší. Ale i konkrétně je v témže korpusu ve spojení s podstatným jménem potrubí častější (v poměru 56 : 26) podoba výpustní, kterou – jak už uvedeno – slovníky označují za řidší. (V případě spojení s podstatným jménem kohout je tomu ale naopak, podoba výpustný tu převažuje nad podobou výpustní v poměru 41 : 13, a stejně je tomu i ve spojení s podstatným jménem ventil – podoba výpustný tu nad podobou výpustní převažuje v poměru 126 : 53). Vzhledem k uvedenému – užívání obou podob důsledně neodpovídá slovníkům, je rozkolísané a závislé na spojení s tím kterým podstatným jménem – je podle našeho názoru ve spojení s podstatným jménem potrubí možné použít obě přídavná jména – jak výpustný (na základě slovníku, zejm. SSJČ), tak výpustní (na základě úzu; doklady v korpusu syn v9). Správně je tedy jak výpustných potrubí, tak i výpustních potrubí – doporučujeme ovšem v jednom textu vždy používat jen jednu podobu.
Zvažované varianty:
výpustných výpustních
Poslední užití: 25.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo výpustný
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo výpustný
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávky [lemma="výpustný|výpustní"] a [lemma="výpustný|výpustní"][lemma="potrubí"], [lemma="výpustný|výpustní"][lemma="kohout"], [lemma="výpustný|výpustní"][lemma="ventil"]

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12402
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz: Jak se správně vytvoří přivlastňovací přídavné jméno od ženského rodného jména Fern? Je správně Ferniino svědectví?
Klíčové slovo: Fernino
Odpověď: Individuálně přivlastňovací přídavné jméno od ženského rodného jména Fern má ve spisovné češtině (v 1. p. č. j. r. m. živ. i neživ.) správnou, pravidelnou podobu Fernin, správně je tedy (v 1. p. č. j. r. s.) Fernino svědectví.
Zvažované varianty:
Ferniino
Poslední užití: 3.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, 3.1 Jména zakončená ve výslovnosti i v psané podobě na souhlásku

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12401
Užití:
1 1 0
Dotaz: Polysémie vs. homonymie
Konkrétní dotaz: Může být slovo „líčení“ (jako make-up a jako soudní líčení) metonymie? Nebo homonymie?
Klíčové slovo: líčení
Odpověď: Oba významy, tedy ‚úprava líčidlem‘ i ‚soudní jednání, přelíčení‘ mají společný původ. Český etymologický slovník uvádí, že sloveso „líčit“ (odvozené od podstatného jména „líce“) znamená ‚upravovat obličej; popisovat‘ a že už dávno ustálený přenesený význam lze vyložit jako ‚dávat něčemu tvářnost‘. S ohledem na významovou a genetickou souvislost je tedy slovo „líčení“ nikoliv homonymní, nýbrž polysémní. Za metonymii bychom vztah obou významů neoznačili, neboť ta se vykládá (např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny) jako přenesení pojmenování na základě místní, časové nebo příčinné souvislosti – a nic z toho se zde nezdá být splněno.
Poslední užití: 12.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#12400
Užití:
1 1 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova „terno“? Může to znamenat dosažení úspěchu nebo výhru obecně?
Klíčové slovo: terno
Odpověď: Ano, dnešní význam podstatného jména „terno“ je skutečně úspěch či zdar. Původně výraz označoval trojici čísel a sázku a výhru na ně v loterii, to už je však význam zastaralý.
Poslední užití: 12.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12399
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je přípustné napsat „na prahu mé osmdesátky“? Korektoři mi to opravili na „na prahu mých osmdesátin“.
Klíčové slovo: osmdesátka
Odpověď: Podstatné jméno „osmdesátka“ můžeme považovat za spisovný výraz. Výkladové slovníky češtiny u něj uvádějí významy ‚číslice 80‘ a ‚co je jí označeno‘. Starší Slovník spisovného jazyka českého ještě užití jako „bydlí v osmdesátce“ (tj. v pokoji č. 80), „jet osmdesátkou“ (tj. rychlostí 80 km/h) nebo právě „dožívá se osmdesátky“ (tj. je mu/jí osmdesát let) označuje za zpravidla obecněčeská, ale novější Slovník spisovné češtiny pro ně už žádný takový příznak vydělující výraz ze spisovnosti neuvádí. Jako neutrální uvádí takovéto výrazy i nejnovější Akademický slovník současné češtiny (byť ten dosud obsahuje jen analogický výraz „čtyřicítka“). Náhradou slovem „osmdesátiny“ dochází k jistému významovému posunu – z období osmdesáti let věku se stává pouhý jeden den osmdesátých narozenin. Každopádně však můžeme říct, že pokud byla změna výrazu motivována spisovností, nebyla nutná – slovo „osmdesátka“ je podle všeho ve spisovném textu dobře použitelné.
Zvažované varianty:
osmdesátka osmdesátiny
Poslední užití: 10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#12398
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz: Je správně spojení „nadšenec do historie“, nebo „nadšenec pro historii“?
Klíčové slovo: nadšenec
Odpověď: Slovníky vazeb podstatné jméno „nadšenec“ neuvádějí. U slovesa „nadchnout se“ je však uvedena vazba „pro někoho, pro něco“, u podstatného jména „nadšení“ vazba „pro něco, z něčeho“. Spojení „nadšenec pro historii“ je zcela jistě v pořádku. V praxi je však u podstatného jména „nadšenec“ mnohem častěji užívána předložka do: „nadšenec do někoho/něčeho“ – v Českém národním korpusu se tato vazba vyskytuje 2827x, zatímco spojení „nadšenec pro někoho/něco“ pouze 1906x. Proto je namístě akceptovat obě varianty, tedy jak „nadšenec pro historii“, tak „nadšenec do historie“.
Poslední užití: 2.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.