Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
V jednom textu mám spojení „hlava bavorského okresu Tirschenreuth(u)“. Nevím, jestli mám skloňovat oba výrazy, tedy „hlava bavorského okresu Tirschenreuthu“, nebo jestli má vlastní jméno zůstat v prvním pádě, tedy „hlava bavorského okresu Tirschenreuth“.
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací
Odpověď:
V pořádku jsou obě varianty. V druhém případě se jedná o tzv. nominativ jmenovací; to znamená, že skloňujeme pouze obecné jméno a vlastní jméno necháme v prvním pádě (nominativu). Nominativ jmenovací používáme zvláště tehdy, když jde o víceslovné, cizí či obtížněji skloňovatelné jméno – výhodou tohoto způsobu je, že je na první pohled patrná výchozí podoba vlastního jména. Použít ho však můžeme bez obav i v případě domácích jmen, např. formulace „starosta města Zlín“ i „starosta města Zlína“ jsou obě zcela v pořádku. Jen doplníme, že ze stylových důvodů je vhodné v rámci téhož textu zvolit jednotný způsob.
Poslední užití:
22.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 167, s. 169
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Když se brzy píše s -y, proč se brzičko píše s měkkým -i-?
Klíčové slovo:
brzičko
Odpověď:
Příslovce brzy patří mezi vyjmenovaná slova. Expresivní výraz brzičko s významem ‚velmi brzo‘ je odvozen příponou -ičko ze základu brz (viz výrazy brzy, brzo, brzký). Stejnou příponu vidíme např. u dvojice slov málo – maličko.
Zvažované varianty:
brzičko
brzyčko
Poslední užití:
30.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 6, poznámka u vyjmenovaných slov po z
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o opakování slova „stavba“ v následujícím souvětí? „Již v roce 2016 mělo [anonymizováno] v plánu zahájit stavbu v roce 2024, avšak za předpokladu, že v roce 2016 bude mít stavba rozhodnutí o umístění stavby.“ Nedalo by se dané slovo z formulace jednou vypustit? Napsala bych: „Již v roce 2016 mělo [anonymizováno] v plánu zahájit stavbu v roce 2024, avšak za předpokladu, že v roce 2016 bude mít rozhodnutí o umístění stavby.“.
Klíčové slovo:
opakování slov
Odpověď:
Ze stylistického hlediska není opakování slov vhodné. Navrhovaná úprava je možná, upozorňujeme však, že zde dochází k významovému posunu (rozhodnutí o umístění stavby bude mít – třeba k dispozici – anonymizovaný subjekt).
Zvažované varianty:
Již v roce 2016 mělo [anonymizováno] v plánu zahájit stavbu v roce 2024, avšak za předpokladu, že v roce 2016 bude mít stavba rozhodnutí o umístění stavby.
Již v roce 2016 mělo [anonymizováno] v plánu zahájit stavbu v roce 2024, avšak za předpokladu, že v roce 2016 bude mít rozhodnutí o umístění stavby.
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Píše se visutý, nebo vysutý most? Jaké je vysvětlení?
Klíčové slovo:
visutý
Odpověď:
Ve slově visutý píšeme měkké i, nejde o předponu vy- (jak se mnozí mylně domnívají), ale o to, že most visí, je zavěšený, upevněný shora. Ve stavebnictví se slovo užívá ve spojeních visutý most, visuté schody a visutá klenba.
Zvažované varianty:
visutý
vysutý
Poslední užití:
30.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Lze považovat slovo rytíř za historismus?
Klíčové slovo:
rytíř
Odpověď:
V určitých významech se slovo rytíř za historismus, tedy pojmenování označující jev už zaniklý, spjatý s minulostí, považuje. Konkrétně jde o tyto významy uváděné ve Slovníku spisovné češtiny: ‚šlechtic, kt. byl pasováním zavázán k určitým povinnostem‘ a ‚(později) příslušník jednoho z nižších stupňů šlechtictví‘. V ostatních významech (např. ‚nositel urč. stupně někt. řádu, vyznamenání‘ ad.) výraz rytíř historismem není.
Poslední užití:
23.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
Vytvořila jsem větu, ale nejsem si jistá, jestli jsem použila správné zájmeno. Věta zní takto: „Pomáhám podnikatelům, jako jste vy, dosahovat vašich cílů.“ Jde mi o to zájmeno „vašich“.
Klíčové slovo:
jejich
Odpověď:
Zájmeno „vašich“ zde skutečně není užito správně. Výraz „cíle“ se vztahuje k „podnikatelům“ z první části hlavní věty, nikoli k zájmenu „vy“ z vedlejší věty vložené. Namístě je proto přivlastňovací zájmeno „jejich“: „Pomáhám podnikatelům, jako jste vy, dosahovat jejich cílů.“ Případně můžete přivlastňovací zájmeno zcela vypustit, nedorozumění zde nehrozí: „Pomáhám podnikatelům, jako jste vy, dosahovat cílů.“
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Mám dvě věty a myslím si, že na sebe dobře nenavazují: „V důsledku protežování kontroverzního projektu tzv. západní varianty středočeské dálnice D3 byla část rozhodovacího procesu odejmuta Krajskému úřadu [anonymizováno]. Ministerstvo životního prostředí mu pověřilo Krajský úřad [anonymizováno].“ Neměla by být ve druhé větě užita jiná zájmena? „Ministerstvo životního prostředí ní jí pověřilo Krajský úřad [anonymizováno].“
Odpověď:
Ani v jedné z uvedených variant si nejsme jisti, k čemu mají tvary zájmen "mu", "ní" a "jí" odkazovat. Doporučujeme použít místo zájmen odpovídající výrazy z první věty (opakování slov je s ohledem na srozumitelnost sdělení přijatelné).
Zvažované varianty:
V důsledku protežování kontroverzního projektu tzv. západní varianty středočeské dálnice D3 byla část rozhodovacího procesu odejmuta Krajskému úřadu [anonymizováno]. Ministerstvo životního prostředí mu pověřilo Krajský úřad [anonymizováno].
V důsledku protežování kontroverzního projektu tzv. západní varianty středočeské dálnice D3 byla část rozhodovacího procesu odejmuta Krajskému úřadu [anonymizováno]. Ministerstvo životního prostředí ní jí pověřilo Krajský úřad [anonymizováno].
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Sulkovec (obec v okrese Žďár nad Sázavou)? Je to sulkovský, nebo sulkovecký?
Klíčové slovo:
sulkovecký
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Sulkovec má (ve spisovném jazyce) správnou podobu sulkovecký. (Podoba sulkovský by odpovídala názvu Sulkov.)
Zvažované varianty:
sulkovský
sulkovecký
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Sulkovec a sulkovecký
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Pod tabulkou popisuji, jaké informace obsahují jednotlivé řádky. Od čtvrtého řádku dál se uvádí totéž, a proto píšu: „Čtvrtý a další řádky zobrazují průměrné hodnoty měření.“ Je to tak v pořádku?
Odpověď:
Uvedená formulace je problematická, protože přívlastek „čtvrtý“ se neshoduje s tvarem podstatného jména „řádky“. Tento problém je možné vyřešit např. odstraněním daného přívlastku: „Další řádky zobrazují průměrné hodnoty měření.“
Zvažované varianty:
Čtvrtý a další řádky zobrazují průměrné hodnoty měření.
Další řádky zobrazují průměrné hodnoty měření.
Poslední užití:
9.9.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.