Dotaz:
Právní aspekty češtiny
Konkrétní dotaz:
Myslím, že Česká republika by měla mít jazykový zákon, zvlášť proto, že je tu mnoho Slováků, kteří komunikují s úřady ve slovenštině, jako by byli doma na Slovensku.
Klíčové slovo:
slovenština
Odpověď:
Česká republika nemá samostatný jazykový zákon a problematika užívání jazyka v úřední a zákonodárné komunikaci je v právních předpisech a nařízeních zmiňována roztroušeně a nejednotně, což zdůrazňuje i Marián Sloboda v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, v hesle věnovaném úřednímu jazyku, a upozorňuje, že v některých právních předpisech je úřední jazyk pojmenováván jako jednací jazyk, zatímco jindy se pouze jmenuje konkrétní jazyk (v České republice tedy obvykle čeština) bez jeho funkční klasifikace. Existují dílčí právní úpravy v několika zákonech procesní povahy (výčet viz zmíněná část NESČ). V situacích, které tyto právní předpisy regulují, má komunikace probíhat v češtině, ale v některých může být vedena i ve slovenštině; pokud někdo užívá jiný jazyk, překládá n. tlumočí se z něj do češtiny.
Poslední užití:
28.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Děkuji mojí ženě“, nebo „Děkuji svojí ženě“?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Zde je podmětem věty nevyjádřené zájmeno „já“, náležitá je tedy varianta „Děkuji svojí ženě“.
Poslední užití:
24.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Můj kolega se podivoval nad tím, že ve spojení s názvy některých zemí nebo jejich částí užíváme předložku „na“, ale u jiných „v“, například „v Čechách“, ale „na Moravě“ a „na Slovensku“, ale „ve Slovinsku“. Existuje nějaké pravidlo, které by mu distribuci předložek osvětlilo?
Klíčové slovo:
předložky; země
Odpověď:
Užití předložek v těchto případech závisí na tradici a ustálenosti užívání, nelze vyvodit žádné obecně platné pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. příroda na Ukrajině. V češtině nalezneme rozdíly i v rámci užívání předložek s částmi republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
28.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Právní aspekty češtiny
Konkrétní dotaz:
Kdo dohlíží na úroveň jazyka?
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, proto není na češtinu z legislativního hlediska „dohlíženo“. Jediná právní úprava se týká vlastních jmen osob, jejichž užívání a podoba jsou ošetřeny zákonem o matrikách, jménu a příjmení.
Dotaz:
Vzdělávací a popularizační aktivity ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Zdá se mi, že z rozhlasu vymizela okénka jazykové kultury.
Klíčové slovo:
rozhlas
Odpověď:
Pracovníci Ústavu pro jazyk český se dlouhodobě podílejí na vysílání Českého rozhlasu nejrůznějšími příspěvky či rozhovory o jazyce. Pravidelně se účastní přípravy pořadu Káva o čtvrté či seriálu o původu příjmení. Zároveň již řadu let přispívají jazykovými koutky do Týdeníku Rozhlas.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. stř.
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda ve spisovném jazyce stále platí shoda typu „města byla“. V oficiálních projevech, zejména v televizi, se čím dál tím častěji setkávám s tvarem přísudku končícím na tvrdé y, tedy např. „města byly“. Změnila se snad pravidla?
Klíčové slovo:
nerespektování shody
Odpověď:
Ve spisovném projevu je skutečně náležitá pouze shoda „města byla“. Mnoho lidí má s touto shodou potíže, protože v běžné komunikaci většina lidí spisovně nemluví, takže pak mohou tento prostředek vnímat jako nepřirozený. Tím těžší je pro ně správné tvary v mluveném projevu uhlídat, přestože pravidlo o shodě často znají.
Poslední užití:
17.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.4 – Podmět je rodu středního
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký tvar bude mít vztažné zájmeno, a tedy i přísudek v následující větě? „ Nepatologické zvětšení srdce či jiná remodelace srdeční tkáně, která je vyvolaná / které jsou vyvolané...“ Vedlejší věta se vztahuje k oběma složkám podmětu, ale nejsem si jistá, zda není například možné, aby se zájmeno formálně shodovalo jen s jednou částí.
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Pokud vedlejší věta rozvíjí obě složky několikanásobného podmětu, bude náležitá podoba vedlejší věty „které jsou vyvolané...“, protože několikanásobný podmět věty hlavní se skládá ze jmen rodu středního (zvětšení) a ženského (remodelace).
Poslední užití:
17.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Došlo u daného jazykového jevu k úpravě pravidel?
Konkrétní dotaz:
Objevila se zpráva, že Ústav pro jazyk český uznává „bysme“ jako spisovný tvar. Je to pravda?
Klíčové slovo:
být
Odpověď:
Nikoli, spisovný tvar pro 1. osobu množného čísla pomocného slovesa „být“ v podmiňovacím způsobu je pouze „bychom“.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda mám na etiketu výrobku napsat „ochrana před sluncem“, nebo „ochrana proti slunci“.
Klíčové slovo:
ochrana
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u podstatného jména „ochrana“ jak možnost „ochrana před někým/něčím“, tak „ochrana proti někomu/něčemu“. Stejně tomu je i u slovesa „ochránit, ochraňovat“. Můžete tedy užívat obě varianty.
Zvažované varianty:
ochrana před sluncem
ochrana proti slunci
Poslední užití:
2.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Má se psát rychlejedoucí motocykly, nebo rychle jedoucí motocykly, nebo je odůvoditelné obojí?
Klíčové slovo:
rychle jedoucí
Odpověď:
Dohromady jako spřažené slovo píšeme běžně především výrazy s první částí rychlo-: rychlovarný, rychloopravna, rychlobruslař, rychlokvašený apod. Slova s první částí rychle- nejsou příliš obvyklá, i když podle ustáleného výrazu rychleschnoucí (barva) je možné utvořit i výraz rychlejedoucí. Doklady z praxe (ČNK syn v 8) svědčí o tom, že se slovo rychlejedoucí (auto, vůz, řidič) užívá minimálně (18 dokladů), jednoznačně převažuje psaní zvlášť rychle jedoucí (2 700 dokladů). Je možné volit i jiný slovosled: motocykly jedoucí rychle.
Zvažované varianty:
rychle jedoucí
rychlejedoucí
Poslední užití:
5.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.